Foto: Jakub Stadler / MAFRA / Profimedia

Díra v českém rozpočtu. Premiér řeší problém, na nějž si sám zadělal s Babišem

Napsal/a Robert Břešťan 8. února 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Deficit českého státního rozpočtu je pěkný otesánek. O tom není sporu, stejně jako o tom, kdo ho stvořil. Někdo by řekl covid, ale to by byla sotva půlka pravdy. Ta větší část sekery jde na vrub vlády Andreje Babiše a výdajů, v nichž o covid vůbec nešlo. A roli samozřejmě hrají i podťaté příjmy, na čemž má svůj podíl i dnes vládní ODS.

Je dobré to připomínat: za téměř polovinou nárůstu výdajů státního rozpočtu v letech 2020 a 2021 nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a vládní dárečky. Za dva roky to z rozpočtu – a na dluh – ukrojilo v součtu 436 miliard. Náklady spojené s covidem byly „jen“ 351 miliard korun. Plyne to z dat samotného ministerstva financí i ze zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu.

Státní rozpočet se ovšem, jak známo, skládá ze dvou hlavních částí: z příjmů a výdajů. Zatímco výdaje v časech fotomodelky Schillerové ulétly do nebes, příjmy se kvůli přijatým daňovým změnám v podstatě trvale propadly o více než sto miliard.

Spojit se s ďáblem

Klíčový zářez se stal s aktivní účastí dnešní hlavní vládní strany ODS: zrušení superhrubé mzdy. Jistě, ODS to měla v programu, chtěla věc prosadit i navzdory „spojení s ďáblem“: pro změnu hlasovalo vedle ODS tehdy vládní ANO, komunisté a SPD (plus nezařazení Václav Klaus a Tereza Hyťhová). Naopak proti byli dnes koaliční Piráti, lidovci, TOP 09 i STAN.

Jak ukazuje čerstvá studie think-tanku IDEA, v důsledku změn daňových zákonů, zejména právě zrušení superhrubé mzdy, se celkové odvody na dani z příjmů meziročně snížily o 116 mld. Kč: z původních z 227 mld. Kč na 111 mld. Kč. Tedy o více než polovinu. Což mimochodem zhruba odpovídá ročním výdajům státu na platy všech 135 tisíc učitelů od mateřských škol po ty střední. To skutečně není málo.

Zajímavý je i dopad těchto změn. Nejméně vydělávající desetina zaměstnanců na nich nevydělala nic nebo jen vyloženě drobné – jde o lidi s nízkým vzděláním, s krátkými úvazky (často samoživitelky), zdravotně postižené či jinak znevýhodněné. Naopak nejvíce si polepšila nejvýdělečnější pětina lidí, za rok v průměru skoro o 50 tisíc korun.

Konec superhrubé mzdy byl prostě zbytečný – přinejmenším v dané době a situaci. Ne náhodou české vládě zpovzdálí našeptává i Mezinárodní měnový fond, aby se k superhrubé mzdě (jakkoli to je velmi specifický systém) vrátila. Je ale prakticky jisté, že se tak nestane, na to do toho ODS investovala příliš politického kapitálu.

Odpovědnost za stát a za rozpočet nyní nese vládnoucí pětikoalice. Zdědila sice mizerný rozpočet, ale nelze nevidět ten paradox: ODS v minulém volebním období vědomě pomohla Babišově vládě snížit příjmy rozpočtu o více než sto miliard a teď zuřivě hledá, kde sníží navržený deficit o 80 miliard korun.

Práce s daty, chápání dopadů

Určitě „se“ to nějak udělá. Třeba učitelům vláda nepřidá o tolik, kolik měli původně slíbeno. Detail, ale z dlouhodobého hlediska prodělečný. Ale co – horizont delší než čtyři roky tradičně nechává vlády chladnými.

„Nějaká vata v rozpočtu se dá určitě najít i takhle narychlo, ale rozumné úspory se dají dělat až v dlouhodobějším výhledu. Kdyby se to úsilí, které se věnuje rychlé až zbrklé přestavbě rozpočtu, věnovalo tomu, aby ten příští rozpočet, až na rok 2023, byl už pořádně udělán a našly se skutečně systémové změny, na základě dat a analýz a změn zákona, bylo by to určitě lepší,“ komentuje to ekonom CERGE a šéf think-tanku IDEA Daniel Münich; mimochodem i člen sboru poradců premiéra Fialy.

Komplexní, rozumná a moderní daňová reforma by Česku jistě prospěla. Některé daně nechť vzrostou, jiné se mohou snížit. Věřme, že má koalice plán. Dobrý plán, který nepřispěje k dalšímu rozevírání nůžek ve společnosti. Žijeme v zemi zamořené exekucemi, regionální rozdíly jsou větší než malé, stejně jako latentní naštvanost významné části společnosti. Řešení samozřejmě není v bezhlavém uplácení vybraných voličských skupin jako za Babiše, ale v analýze, práci s daty, chápání, předjímání a sledování dopadů.

Podobně jako nám pandemie ukázala, že řešení boje s covidem neleží zdaleka jen v oblasti medicíny, ale že je nutné pracovat i s psychologií, se sociálními vědami a sledovat celkové dopady vládních opatření na společnost, je nezbytné, aby s těmito aspekty pracovala i ekonomická politika vlády.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)