Otevřené online zdroje využívají novináři a analytici především k rozkrývání a popisu aktuálních témat a událostí. Internet v dnešní době však ukrývá i kus minulosti. Volně dostupné historické mapy, fotografie či archivy novin umožňují komukoli digitální návrat například do doby, kdy vznikalo Československo.

Na dobu, kdy před více než sto lety Československý stát vyhlásil nezávislost na Rakousku-Uhersku, si dnes již pamatuje málokdo. Přestože pamětníci konce monarchie a brzkých počátků již většinou nežijí, jejich vzpomínky přebývají v dobových fotografiích, tisku či mapách.

Digitalizace těchto historických pramenů navíc umožňuje každému se do těchto vzpomínek ponořit, a dokonce je porovnat se současností. HlídacíPes.org přináší stručný přehled tipů, jak cestu časem podniknout.

Všeříkající historické mapy

Lidové noviny z 29. října 1918

Když člověk žijící v Československu přišel ráno po vyhlášení samostatného státu ke kamelotovi, pouličnímu prodejci novin, pořídil si od něj výtisk Lidových novin za deset haléřů. Na jejich titulní straně stálo: „Československý stát prohlášen.“ Toto a další vydání Lidových novin z období vzniku republiky jsou dnes k dispozici v online archivu zde.

Tou dobou se začalo dávat do pohybu i rozdělení hranic mezi státy bývalé monarchie: Československa, Polska, Maďarska, Rumunska, Rakouska a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Ty následně v letech 1919 až 1920, krátce po konci 1. světové války, ustanovila mírová konference v Paříži.

Podobu střední Evropy, ke které vedl zánik Rakousko-Uherska, zaznamenává Český historický atlas. Otevřený zdroj z dílny aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury mapující české a československé dějiny v mapách zasazených do kontextu.

Pro větší výběr dobových map lze využít také mezinárodní databázi historických map Old Maps Online. Ta nabízí možnost vyhledávání map podle období i místa. Následně je možné vybranou mapu otevřít ve vysokém rozlišení a přeložit ji přes aktuální digitální mapu světa, a tak i porovnat stav tehdejší podoby republiky s tou dnešní.

Minulost v obrazech

Nejen hranice se za těch více než sto let od vzniku samostatného Československa změnily. Ulice, náměstí i celá městská panoramata dnes mají úplně jinou atmosféru, než tomu bylo kdysi. Díky rozvoji fotografie na přelomu 19. a 20. století zbyly po této době lidstvu více než jen kresby a písemnosti.

Veřejná internetová databáze historické fotografie Fotohistorie třeba nabízí zhruba sedm set snímků a obrázků z roku 1918, které webu poskytli dobrovolníci z vlastních archivů. Snímků z dalších let je tam ale daleko více.

Na následujícím porovnání vidíme pohled na pražské Staré město v roce 1918 a snímek digitální 3D mapy společnosti Seznam.

Místa, která neexistují

Po řadě obcí, ve kterých v té době žili celé rodiny, dnes zbyly jen dobové snímky a katastrální údaje. Zmizely fabriky, památníky, náboženské stavby i celé chatové osady, které tehdy žily svým životem a lidé je mohli navštívit. Tato ztracená a často zapomenutá místa z Česka a Československa v digitálním světě shromažďuje projekt Zaniklé obce a objekty.

Dnes již neexistující místa jsou vždy doprovázena GPS souřadnicemi a ve většině případů i dobovými snímky. Kdokoli si tak může tehdejší podobu místa snadno porovnat s tou aktuální za pomocí digitálních map a panoramatických snímků.

Místa lze řadit podle regionů, typu objektů či míst i podle období zániku. Nejdřívější období zániku autoři projektu datují obdobím před koncem 2. světové války. V databázi je tak například výčet všech židovských synagog na českém území, které se zemí srovnal nacistický režim. Na porovnání níže vidíme dnes již neexistující synagogu v Kroměříži.