Deset důvodů, proč Drahošovy „skandály“ padají na Zemanovu hlavu
Na billboardech, v tištěné reklamě, na internetu, Facebooku i v řetězových e-mailech jede ostrá negativní kampaň na první signální voličů Miloše Zemana. S fakty si starost nedělá. Skrývá přitom řadu paradoxů.
Protikandidáta Jiřího Drahoše líčí tu jako zednáře, tu jako agenta Angely Merkelové či jako „vítače“ uprchlíků. Pozoruhodné je, že řadu z těchto „obvinění“ lze mnohem lépe (a dokonce v souladu s fakty) vztáhnout na Miloše Zemana.
1. Přijímá uprchlíky
Psal se rok 1999 a z jihosrbské provincie Kosovo prchaly v důsledku válečného konfliktu statisíce lidí. Do pomoci uprchlíkům se zapojila i Česká republika. V čele vlády stál tehdy Miloš Zeman.
Česká republika ústy ministra vnitra Zemanova kabinetu Václava Grulicha tehdy oznámila, že je připravena přepravit na své území 750 uprchlíků přímo z Kosova. Již předtím jich bylo z Makedonie do ČR přepraveno zhruba 340. Ministr zahraničních věcí Jan Kavan – další Zemanův oblíbenec a blízký spolupracovník – prohlásil, že v případě nutnosti může ČR přijmout až pět tisíc lidí. Proti faktu, že mezi uprchlíky byla tehdy zhruba tisícovka muslimů, nikdo neprotestoval. Ani Miloš Zeman.
Dlužno dodat, že v té době v Česku byli i lidé, kteří do Česka předtím utekli z válčící Jugoslávie. Dočasné útočiště u nás našly tisíce lidí, někteří postupně získali trvalý pobyt i české občanství, jiní se po válce vrátili. Ti, co zůstali, pracují mimo jiné jako lékaři, podnikají v umění, provozují sítě restaurací. Vybudovali si kariéry, vychovali zde novou generaci. I Zeman pak rozlišuje mezi ekonomickými uprchlíky a politickými uprchlíky – ti se podle něj přijímat mají.
2. Je to havloid!
S Václavem Havlem si Miloš Zeman tykal, pravidelně se s ním stýkal mimo jiné v roli premiéra. „Já se ztotožňuji s velkou většinou jeho názorů. Oba dva jsme byli Evropany a podporovali jsme proces evropské integrace. Kdybych měl zmínit určitý rozpor, tak myslím, že to bylo ve vztahu ke straně Zelených,“ vzpomínal Zeman v roce 2011 například v tomto rozhovoru. „Václav Havel se řadí k velikým osobnostem. A z takových osobností se vždy v budoucnu čerpá,“ dodal Zeman.
Za zmínku stojí i častý odkaz na „humanitární bombardování“ (což je slovní spojení, které Havel prokazatelně nikdy nepoužil). Vztahuje se k souhlasu s leteckými útoky NATO na vojenské cíle v Jugoslávii v roce 1999. Ty ve skutečnosti odsouhlasil za vládu tehdejší premiér Miloš Zeman. Zásah aliance konzultoval pouze s ministrem zahraničí Janem Kavanem.
„Vzhledem k tomu, že celá záležitost byla operativní a že vyžadovala rozhodnutí v intervalu dvaceti až třiceti minut, po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu 20.března odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle, a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě,“ odpověděl Zeman na dotaz, zda vláda o útocích NATO na Jugoslávii hlasovala.
3. Bakala
Zdeňka Bakalu Miloš Zeman rád nemá. Mluví o něm jako o tuneláři s tím, že „patří zavřít“. Dříve také přirovnal Bakalu k Viktoru Koženému, z Hradu pravidelně zaznívají výpady proti „Bakalovým novinářům“ (Bakala je majitel vydavatelství Economia), kteří údajně otevřeně podporují Jiřího Drahoše. Za připomenutí však stojí to, že podíl na rychlém zbohatnutí Zdeňka Bakaly v rámci privatizace OKD má právě i Miloš Zeman.
Klíčový byl sice už rok 1997, kdy vláda (za premiéra Václava Klause) snížením základního jmění ztratila těsnou majoritu v OKD. To hlavní ale pak udělala vláda Miloše Zemana. Za jejího funkčního období ovládli firmu podnikatelé Koláček a Otava. Ti nejprve OKD prodali svou firmu K.O.P za čtyři miliardy korun a za tyto utržené peníze pak převzali většinu v OKD. Za OKD nevýhodný obchod podepsal tehdejší místopředseda ČSSD a blízký spolupracovník Miloše Zemana Vladislav Schrom. Podnikatelé Koláček s Otavou pak o šest let později koupili od státu i zbylý podíl (za premiérů Špidly a Grosse) a obratem vše prodali Zdeňku Bakalovi.
4. Paktuje se s Merkelovou
Miloš Zeman pogratuloval Angele Merkelové k opětovnému zvolení německou kancléřkou. V srpnu 2016 Zeman přijal Merkelovou v Praze. Zeman si Merkelovou často půjčuje jako příklad toho, jak vyspělé země jednají s Čínou ve stylu: „Víme, kolikrát byla v poslední době Angela Merkelová v Číně. A bavila se tam o dalajlámovi?“
Rozhodně lze dohledat násobně větší počet fotografií Miloše Zemana s Angelou Merkelovou než tu jednu, na níž je s Merkelovou Jiří Drahoš. Jde o fotografii z roku 2013 ze sympozia chemiků. Výřez z této pět let staré fotografie má „dokazovat“, že Drahoš již předjednával, že v případě jeho zvolení Česko přijme množství uprchlíků, kteří nyní žijí v Německu.
Svůj význam nese i fakt, že podoba Jiřího Drahoše z roku 2013 v podstatě odpovídá té současné. Což se u Miloše Zemana při vší úctě říct nedá.
5. Podporují jej politické neziskovky
Kandidaturu Miloše Zemana podporuje nezisková organizace, spolek Přátelé Miloše Zemana. Její financování a to, odkud vzala miliony na podporu Zemanovy prezidentské kampaně, není jasné. Koncové dárce, kteří v kampani prostřednictvím spolku poskytli služby v hodnotě osmi milionu korun, nelze dohledat. Jisté, je, že tento spolek zcela naplňuje definici „politická neziskovka“. Stojí za ním mimo jiné kancléř Vratislav Mynář a Zemanův poradce Martin Nejedlý.
I když také Zeman označuje neziskové organizace za pijavice na státním rozpočtu, sám podporuje například neziskovou organizaci Fond ohrožených dětí – z Nadačního fondu Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana, který původně založil k umořování státního dluhu a do nějž každý měsíc vkládá třetinu svého platu prezidenta.
6. Chce přijmout euro
Kladným vztahem ke společné evropské měně se Miloš Zeman netají. S ohledem na to jmenoval i nové členy bankovní rady ČNB, mezi nimi například dlouholetého národního koordinátora pro zavedení eura Oldřicha Dědka. Lidé v Česku se podle Zemana přijetí eura bojí iracionálně. Zavedení eura by podle něj neuškodilo české suverenitě.
7. Vztah k minulému režimu
S StB Miloš Zeman (ani Jiří Drahoš) nikdy nespolupracoval. Na rozdíl od Drahoše byl Zeman mezi lety 1968 – 1970 členem KSČ. Ze strany byl vyloučen v roce 1970 kvůli nesouhlasu s okupací vojsk Varšavské smlouvy.
8. Nemístný zájem o nezletilé?
Podobně jako v případě Jiřího Drahoše (na nějž se právě toto kompro chystalo jako vysvětlení pro jeho smyšlenou spolupráci s StB ) bylo by i v případě Miloše Zemana nemístné, neprokazatelné a podpásové tvrdit, že má zálibu v nezletilých chlapcích. Ostatně v dubnu 2017 policie ukončila prověřování údajného útoku na počítač prezidenta Miloše Zemana, kam hackeři podle hlavy státu nahráli dětskou pornografii s tím, že „nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání“.
Zeman na konci března 2016 rádiu Frekvence 1 řekl, že ani ne před rokem mu někdo na počítač nainstaloval dětskou pornografii. „Já jsem si to prohlížel asi deset vteřin, než jsem pochopil, o co se jedná, pak jsem zavolal ‚ajťáky‘ z Hradu,“ řekl.
Mluvčí Jiří Ovčáček později připustil, že na nechtěný obsah klikl sám Zeman. „Pan prezident jako každý večer vyhledával články na téma Miloš Zeman a některé z těchto serverů, které o něm zveřejnily články, byly napadeny hackery,“ vysvětloval Ovčáček.
9. Podezřelý Římský klub
Česká asociace Římského klubu podle tuzemských konspiračních teoretiků může za mezinárodní spiknutí a je součástí plánu na Nový světový řád. Ten má ovlivňovat dějiny a světovou politiku ve prospěch jeho členů. Římský klub je ve skutečnosti think tank založený v roce 1968, jehož cílem je spojovat osobnosti z vědeckého sektoru a průmyslu. Drahoš byl členem Římského klubu, nějaký čas mu i předsedal. Prognostikem pražské pobočky klubu byl po jejím ustavení v roce 1991 Miloš Zeman.
10. Židozednářské spiknutí
Pokud se Jiřímu Drahošovi předhazuje vykonstruované členství v zednářské lóži, na Miloše Zemana nutně připadá ona první část oblíbeného slovního spojení konspirátorů a neonacistů – „židozednářské spiknutí“.
Zeman (ve zřejmé politické nadsázce a s ohledem na dlouhodobě dobré vztahy České republiky a Izraele) na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti v březnu 2015 ve svém projevu připomněl známá slova amerického prezidenta J. F. Kennedyho pronesená u Berlínské zdi. „Znáte ten známý slogan: Ich bin ein Berliner. Nyní musíme všichni říci: Jsem Žid,“ pronesl český prezident v angličtině a poslední větu zopakoval i v hebrejštině.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Nastolené téma je dobré a tedy se divím, že nikdo nemá co říci. Já tedy začnu. Je třeba k tématu dodat tolik, že před pěti roky „bojoval“ M. Zeman s nedoučeným lesníkem – jak se Zemanovi příznivci rádi vyjadřují na adresu jeho tehdejšího soupeře, M.Z. použil munici sobě vlastní, tedy „špinavou“ bombu a slavila úspěch. Nepochybuji, že M. Z. má nachystánu munici průraznější, neboť je hůře, na druhé straně je akademik, ale zase je nula v politice, určitě má nějaké kostlivce ve skříni a M.Z. má mocné páky (zajistí Mynář), aby svého soupeře vysvlékl i ze slipů. J. D. se má na co těšit! V tom souboji jde samozřejmě ne o zašlapání soupeře do bláta, ale přesvědčit voliče, kdo je lepší kohout na smetišti (alfasamec (na vozíku) -hahaha) bez ohledu na oprávněné zájmy veřejnosti. Tedy nejde o nějaké staré hříchy, na to dnešní společnost neslyší (viz spanilá jízda A. Babiše).
Jen tedy pro vysvětlení – protože výsledky i nové volby prezidenta jsou známé.
Sice „před 5 lety představovali Zemanovi příznivci jeho protivníka jako nedoučeného lesníka. Ovšem – jejich odpůrci představovali téhož jako „moudrého a vysoce morálního šlechtice evropského významu, který svými kontakty a schopnostmi dokáže pro republiku jako prezident dojednat mnohé. „Jenže – smůla byla v tom, že tehdy byl tento jako poslanec, předseda vládní strany a ministr zahraničí ve vládě poměrně dobře médii kontrolován, takže voliči se mohli sami přesvědčit, ke kterému z těchto popisů má blíže..
A v této poslední volbě se stala jiná osudová chyba – tak dlouho Zemanovi oponenti demagogicky vtloukali do hlavy lidem, že prezidentem může být prakticky kdokoliv (libovolný neZeman), až je voliči vzali za své a později tedy náhlé propagované a adorované akademické schopnosti pana profesora Drahoše vůbec nevzali na vědomí.
Pokud je to pravda, že prof.Drahos je zednář je to na pováženou.Je to velmi komplikující aznepokokujici skutečnost.
Budu doufat, že to myslíte jako vtip.
Jako vtip by mohl být považován spíše Váš příspěvek, pane Břešťane. Jenže takové názor, jako je ten Váš, je pro budoucnost Střední Evropy naprostá tragedie. Podobné názory měli svazáci v 50tých letech. My jsme součástí Evropy, ale nejsme nositelé hříchů koloniálních mocností a nacistického Německa.
Pokud někdo lži vydává za pravdu, diskuse končí. Lidé Vašeho typu jsou v podstatě přesvědčeni, že „Poslední bitva vzplála“ a žádné argumenty nejsou třeba.
spravně je zcela jistě zedník (v kutilském slova smyslu), nikoliv zednář, pane Josef. 😀