Facebook Jiřího Drahoše, zdroj

Deset důvodů, proč Drahošovy „skandály“ padají na Zemanovu hlavu

Napsal/a Robert Břešťan 22. ledna 2018

Na billboardech, v tištěné reklamě, na internetu, Facebooku i v řetězových e-mailech jede ostrá negativní kampaň na první signální voličů Miloše Zemana. S fakty si starost nedělá. Skrývá přitom řadu paradoxů. 

Protikandidáta Jiřího Drahoše líčí tu jako zednáře, tu jako agenta Angely Merkelové či jako „vítače“ uprchlíků. Pozoruhodné je, že řadu z těchto „obvinění“ lze mnohem lépe (a dokonce v souladu s fakty) vztáhnout na Miloše Zemana.

1. Přijímá uprchlíky

Psal se rok 1999 a z jihosrbské provincie Kosovo prchaly v důsledku válečného konfliktu statisíce lidí. Do pomoci uprchlíkům se zapojila i Česká republika. V čele vlády stál tehdy Miloš Zeman.

Česká republika ústy ministra vnitra Zemanova kabinetu Václava Grulicha tehdy oznámila, že je připravena přepravit na své území 750 uprchlíků přímo z Kosova. Již předtím jich bylo z Makedonie do ČR přepraveno zhruba 340. Ministr zahraničních věcí Jan Kavan – další Zemanův oblíbenec a blízký spolupracovník – prohlásil, že v případě nutnosti může ČR přijmout až pět tisíc lidí. Proti faktu, že mezi uprchlíky byla tehdy zhruba tisícovka muslimů, nikdo neprotestoval. Ani Miloš Zeman.

Dlužno dodat, že v té době v Česku byli i lidé, kteří do Česka předtím utekli z válčící Jugoslávie. Dočasné útočiště u nás našly tisíce lidí, někteří postupně získali trvalý pobyt i české občanství, jiní se po válce vrátili. Ti, co zůstali, pracují mimo jiné jako lékaři, podnikají v umění, provozují sítě restaurací. Vybudovali si kariéry, vychovali zde novou generaci. I Zeman pak rozlišuje mezi ekonomickými uprchlíky a politickými uprchlíky – ti se podle něj přijímat mají.

2. Je to havloid!

S Václavem Havlem si Miloš Zeman tykal, pravidelně se s ním stýkal mimo jiné v roli premiéra. „Já se ztotožňuji s velkou většinou jeho názorů. Oba dva jsme byli Evropany a podporovali jsme proces evropské integrace. Kdybych měl zmínit určitý rozpor, tak myslím, že to bylo ve vztahu ke straně Zelených,“ vzpomínal Zeman v roce 2011 například v tomto rozhovoru. „Václav Havel se řadí k velikým osobnostem. A z takových osobností se vždy v budoucnu čerpá,“ dodal Zeman.

Za zmínku stojí i častý odkaz na „humanitární bombardování“ (což je slovní spojení, které Havel prokazatelně nikdy nepoužil). Vztahuje se k souhlasu s leteckými útoky NATO na vojenské cíle v Jugoslávii v roce 1999. Ty ve skutečnosti odsouhlasil za vládu tehdejší premiér Miloš Zeman. Zásah aliance konzultoval pouze s ministrem zahraničí Janem Kavanem.

„Vzhledem k tomu, že celá záležitost byla operativní a že vyžadovala rozhodnutí v intervalu dvaceti až třiceti minut, po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu 20.března odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle, a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě,“ odpověděl Zeman na dotaz, zda vláda o útocích NATO na Jugoslávii hlasovala.

3. Bakala

Zdeňka Bakalu Miloš Zeman rád nemá. Mluví o něm jako o tuneláři s tím, že „patří zavřít“. Dříve také přirovnal Bakalu k Viktoru Koženému, z Hradu pravidelně zaznívají výpady proti „Bakalovým novinářům“ (Bakala je majitel vydavatelství Economia), kteří údajně otevřeně podporují Jiřího Drahoše. Za připomenutí však stojí to, že podíl na rychlém zbohatnutí Zdeňka Bakaly v rámci privatizace OKD má právě i Miloš Zeman.

Klíčový byl sice už rok 1997, kdy vláda (za premiéra Václava Klause) snížením základního jmění ztratila těsnou majoritu v OKD. To hlavní ale pak udělala vláda Miloše Zemana. Za jejího funkčního období ovládli firmu podnikatelé Koláček a Otava. Ti nejprve OKD prodali svou firmu K.O.P za čtyři miliardy korun a za tyto utržené peníze pak převzali většinu v OKD. Za OKD nevýhodný obchod podepsal tehdejší místopředseda ČSSD a blízký spolupracovník Miloše Zemana Vladislav Schrom. Podnikatelé Koláček s Otavou pak o šest let později koupili od státu i zbylý podíl (za premiérů Špidly a Grosse) a obratem vše prodali Zdeňku Bakalovi.

4. Paktuje se s Merkelovou

Miloš Zeman pogratuloval Angele Merkelové k opětovnému zvolení německou kancléřkou. V srpnu 2016 Zeman přijal Merkelovou v Praze. Zeman si Merkelovou často půjčuje jako příklad toho, jak vyspělé země jednají s Čínou ve stylu: „Víme, kolikrát byla v poslední době Angela Merkelová v Číně. A bavila se tam o dalajlámovi?“

Rozhodně lze dohledat násobně větší počet fotografií Miloše Zemana s Angelou Merkelovou než tu jednu, na níž je s Merkelovou Jiří Drahoš. Jde o fotografii z roku 2013 ze sympozia chemiků. Výřez z této pět let staré fotografie má „dokazovat“, že Drahoš již předjednával, že v případě jeho zvolení Česko přijme množství uprchlíků, kteří nyní žijí v Německu.

Svůj význam nese i fakt, že podoba Jiřího Drahoše z roku 2013 v podstatě odpovídá té současné. Což se u Miloše Zemana při vší úctě říct nedá.

5. Podporují jej politické neziskovky

Kandidaturu Miloše Zemana podporuje nezisková organizace, spolek Přátelé Miloše Zemana. Její financování a to, odkud vzala miliony na podporu Zemanovy prezidentské kampaně, není jasné. Koncové dárce, kteří v kampani prostřednictvím spolku poskytli služby v hodnotě osmi milionu korun, nelze dohledat. Jisté, je, že tento spolek zcela naplňuje definici „politická neziskovka“. Stojí za ním mimo jiné kancléř Vratislav Mynář a Zemanův poradce Martin Nejedlý.

I když také Zeman označuje neziskové organizace za pijavice na státním rozpočtu, sám podporuje například neziskovou organizaci Fond ohrožených dětí – z Nadačního fondu Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana, který původně založil k umořování státního dluhu a do nějž každý měsíc vkládá třetinu svého platu prezidenta.

6. Chce přijmout euro

Kladným vztahem ke společné evropské měně se Miloš Zeman netají. S ohledem na to jmenoval i nové členy bankovní rady ČNB, mezi nimi například dlouholetého národního koordinátora pro zavedení eura Oldřicha Dědka. Lidé v Česku se podle Zemana přijetí eura bojí iracionálně. Zavedení eura by podle něj neuškodilo české suverenitě.

7. Vztah k minulému režimu

S StB Miloš Zeman (ani Jiří Drahoš) nikdy nespolupracoval. Na rozdíl od Drahoše byl Zeman mezi lety 1968 – 1970 členem KSČ. Ze strany byl vyloučen v roce 1970 kvůli nesouhlasu s okupací vojsk Varšavské smlouvy.

8. Nemístný zájem o nezletilé?

Podobně jako v případě Jiřího Drahoše (na nějž se právě toto kompro chystalo jako vysvětlení pro jeho smyšlenou spolupráci s StB ) bylo by i v případě Miloše Zemana nemístné, neprokazatelné a podpásové tvrdit, že má zálibu v nezletilých chlapcích. Ostatně v dubnu 2017 policie ukončila prověřování údajného útoku na počítač prezidenta Miloše Zemana, kam hackeři podle hlavy státu nahráli dětskou pornografii s tím, že „nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání“.

Zeman na konci března 2016 rádiu Frekvence 1 řekl, že ani ne před rokem mu někdo na počítač nainstaloval dětskou pornografii. „Já jsem si to prohlížel asi deset vteřin, než jsem pochopil, o co se jedná, pak jsem zavolal ‚ajťáky‘ z Hradu,“ řekl.

Mluvčí Jiří Ovčáček později připustil, že na nechtěný obsah klikl sám Zeman. „Pan prezident jako každý večer vyhledával články na téma Miloš Zeman a některé z těchto serverů, které o něm zveřejnily články, byly napadeny hackery,“ vysvětloval Ovčáček.

9. Podezřelý Římský klub

Česká asociace Římského klubu podle tuzemských konspiračních teoretiků může za mezinárodní spiknutí a je součástí plánu na Nový světový řád. Ten má ovlivňovat dějiny a světovou politiku ve prospěch jeho členů. Římský klub je ve skutečnosti think tank založený v roce 1968, jehož cílem je spojovat osobnosti z vědeckého sektoru a průmyslu. Drahoš byl členem Římského klubu, nějaký čas mu i předsedal. Prognostikem pražské pobočky klubu byl po jejím ustavení v roce 1991 Miloš Zeman.

10. Židozednářské spiknutí

Pokud se Jiřímu Drahošovi předhazuje vykonstruované členství v zednářské lóži, na Miloše Zemana nutně připadá ona první část oblíbeného slovního spojení konspirátorů a neonacistů – „židozednářské spiknutí“.

Zeman (ve zřejmé politické nadsázce a s ohledem na dlouhodobě dobré vztahy České republiky a Izraele) na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti v březnu 2015 ve svém projevu připomněl známá slova amerického prezidenta J. F. Kennedyho pronesená u Berlínské zdi. „Znáte ten známý slogan: Ich bin ein Berliner. Nyní musíme všichni říci: Jsem Žid,“ pronesl český prezident v angličtině a poslední větu zopakoval i v hebrejštině.

Čtěte též

Reklama

7 komentářů

  1. Weber napsal:

    Nastolené téma je dobré a tedy se divím, že nikdo nemá co říci. Já tedy začnu. Je třeba k tématu dodat tolik, že před pěti roky „bojoval“ M. Zeman s nedoučeným lesníkem – jak se Zemanovi příznivci rádi vyjadřují na adresu jeho tehdejšího soupeře, M.Z. použil munici sobě vlastní, tedy „špinavou“ bombu a slavila úspěch. Nepochybuji, že M. Z. má nachystánu munici průraznější, neboť je hůře, na druhé straně je akademik, ale zase je nula v politice, určitě má nějaké kostlivce ve skříni a M.Z. má mocné páky (zajistí Mynář), aby svého soupeře vysvlékl i ze slipů. J. D. se má na co těšit! V tom souboji jde samozřejmě ne o zašlapání soupeře do bláta, ale přesvědčit voliče, kdo je lepší kohout na smetišti (alfasamec (na vozíku) -hahaha) bez ohledu na oprávněné zájmy veřejnosti. Tedy nejde o nějaké staré hříchy, na to dnešní společnost neslyší (viz spanilá jízda A. Babiše).

    • petrph napsal:

      Jen tedy pro vysvětlení – protože výsledky i nové volby prezidenta jsou známé.
      Sice „před 5 lety představovali Zemanovi příznivci jeho protivníka jako nedoučeného lesníka. Ovšem – jejich odpůrci představovali téhož jako „moudrého a vysoce morálního šlechtice evropského významu, který svými kontakty a schopnostmi dokáže pro republiku jako prezident dojednat mnohé. „Jenže – smůla byla v tom, že tehdy byl tento jako poslanec, předseda vládní strany a ministr zahraničí ve vládě poměrně dobře médii kontrolován, takže voliči se mohli sami přesvědčit, ke kterému z těchto popisů má blíže..
      A v této poslední volbě se stala jiná osudová chyba – tak dlouho Zemanovi oponenti demagogicky vtloukali do hlavy lidem, že prezidentem může být prakticky kdokoliv (libovolný neZeman), až je voliči vzali za své a později tedy náhlé propagované a adorované akademické schopnosti pana profesora Drahoše vůbec nevzali na vědomí.

  2. Josef napsal:

    Pokud je to pravda, že prof.Drahos je zednář je to na pováženou.Je to velmi komplikující aznepokokujici skutečnost.

    • Robert Břešťan napsal:

      Budu doufat, že to myslíte jako vtip.

      • Petr Kompert napsal:

        Jako vtip by mohl být považován spíše Váš příspěvek, pane Břešťane. Jenže takové názor, jako je ten Váš, je pro budoucnost Střední Evropy naprostá tragedie. Podobné názory měli svazáci v 50tých letech. My jsme součástí Evropy, ale nejsme nositelé hříchů koloniálních mocností a nacistického Německa.

        • Lubomír Bombík napsal:

          Pokud někdo lži vydává za pravdu, diskuse končí. Lidé Vašeho typu jsou v podstatě přesvědčeni, že „Poslední bitva vzplála“ a žádné argumenty nejsou třeba.

    • tgm napsal:

      spravně je zcela jistě zedník (v kutilském slova smyslu), nikoliv zednář, pane Josef. 😀

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies