Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
S klimatickou změnou se pojí i častější extrémní projevy počasí. Následky tornáda na jižní Moravě (2021). Foto: PATRIK UHLÍŘ / MAFRA / Profimedia
,

Dejme klimatu stejnou pozornost jako vakcíně proti covidu. Řešení už se najde, věří vědec

Omezování emisí skleníkových plynů není jediná cesta, jak si poradit se změnou klimatu, upozorňuje klimatolog Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Neexistuje podle něj také jasná vědecky daná hranice oteplení, za kterou by „nastala katastrofa“. V rozhovoru mluví také o pozitivních důsledcích klimatických změn a o tom, co by si měla uvědomit ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Evropská unie představila takzvanou „Zelenou dohodu“ neboli Green Deal, která počítá se snížením uhlíkových emisí do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Myslíte si, z pohledu klimatologa, že to stačí?

To je dobrá otázka, ale nabízí se i další otázka, která s tím souvisí, a to je: „Stačí k čemu?“

Zda stačí toto snížení k tomu, abychom zvrátili klimatickou změnu, ve které se nyní ocitáme. Cílem Green Dealu je i uhlíková neutralita členských zemí EU do roku 2050. Otázkou je, zda nebude v roce 2050 už příliš pozdě na to začít být uhlíkově neutrální? 

Ale pozdě na co? Pohled klimatologa je takový, že vidíme, že se klima mění, roste teplota a mění se i další věci, jako například rozdělení srážek během roku či dne a máme nějaký odhad, co se bude dít do budoucna. Známe také příčinu oteplování – téměř hraničící s jistotou – a sice, že za něj mohou skleníkové plyny.

Klimatolog konstatuje, jaká je situace a jaké jsou predikce do budoucna, ale v rámci své odbornosti nemá důvod se znepokojovat. Klimatolog pouze konstatuje, že klima je někde teplejší než jinde, nebo že je tepleji než dříve, nebo třeba že za pár let bude tepleji, než je nyní. Důvod, proč se znepokojovat, je však ten, že změna klimatu má negativní důsledky na mnoho oblastí – přírodu, ekosystém, faunu, floru, zemědělskou produkci, lesnictví, dopravu, ekonomiku atd.

A tedy z toho pohledu dopadu na člověka? 

Další negativní dopad oteplování je samozřejmě také na lidské zdraví. Z toho vyplývá, že oteplování je potenciálně škodlivé, nebo chcete-li, přináší s sebou určité negativní konsekvence. Na druhou stranu má i pozitivní konsekvence, ty jsou ale ve srovnání s těmi negativními malé.

Hrana zlomu? Nic takového neexistuje

Jaké jsou ty pozitivní konsekvence oteplování? Neustále totiž slýcháme jen o těch negativních…

Pozitivní dopady oteplování jsou například větší produkce dřeva ve středních zeměpisných šířkách, dalším benefitem je posun tajgy směrem k severu. Díky oteplování se také rozšiřuje obyvatelná plocha směrem na sever. I tání ledů v Arktidě, které je oprávněně vnímáno negativně, má svá pozitiva – díky tání ledovců bude snazší lodní doprava.

Na druhou stranu s táním ledovců může souviset i znovuoživení starých patogenů, se kterými neumí současná medicína bojovat. 

Ano, to jistě. Je ale potřeba si uvědomit, že obecně s oteplováním souvisejí nejenom negativa, ale i pozitiva.

S jakými klimatickými výzvami se podle vás budeme v Česku v nejbližších letech a desetiletích potýkat?

Myslím, že Česko a obecně střední Evropa, si stojí z pohledu hrozeb, které vyplývají ze změny klimatu, poměrně dobře. Jiné oblasti světa jsou na tom podstatně hůře – například přímořské oblasti jsou ohroženy nárůstem mořské hladiny a existují také oblasti, které jsou velmi dramaticky ohroženy suchem, jako třeba Středomoří. Navíc u nás nehrozí ani dramatický úbytek srážek.

Nicméně i Česku hrozí sucho či eroze zemědělské půdy.

Jistě, ale ve srovnání s tím, jak vysoké jsou ty hrozby jinde ve světě, tak u nás v Česku jsme na tom ještě poměrně dobře, navíc jsme technologicky vyspělá společnost, takže máme potenciál si s těmi hrozbami lépe poradit. Nejsme tak zranitelní jako jiné, například rozvojové země.

Do jaké míry má vůbec člověk vliv na změnu klimatu, pokud se na to díváme z pohledu vědy? Můžeme ji vůbec ovlivnit nějakými opatřeními? A třeba vyčíslit, z kolika procent ji vlastně můžeme ovlivnit?

V tomto případě nejde ani tak o procenta. Spíše jde o to, že opatření, která přijmeme (například přestaneme vypouštět emise), mají velkou prodlevu z hlediska důsledků těchto opatření. Většina skleníkových plynů má střední dobu životnosti okolo sto let.

Můžeme se také vrátit k té vaší původní otázce, zda je rok 2050 hraniční. Je nutno si položit otázku: „Hraniční pro co?“ V Pařížské dohodě se operuje s oteplením o dva stupně, respektive o jeden a půl stupně Celsia nad nějakou pomyslnou hranici, která však není nijak vědecky specifikována. Samozřejmě, že čím větší to oteplení bude, tím více budou jeho negativní důsledky převažovat nad těmi pozitivními.

Nicméně neexistuje žádná jasně vědecky vytyčená hranice, při jejímž překročení by nastala katastrofa. Jedná se o spojitý a pozvolný proces. Jak jsem již zmínil, tak v Pařížské dohodě se operuje s jednoduchými a vymyšlenými čísly – není žádný důvod, proč by to namísto uváděného 1-2 stupně nemohlo být třeba 2,27 stupně Celsia. A právě proto, že se používají jednoduchá čísla, se k nim poté upíná pozornost.

Takže ta hrana zlomu, o které se často mluví, tedy zatím stanovená úplně není…

Není. Žádná hrana zlomu neexistuje. Samozřejmě, čím déle bude oteplování trvat, tím horší budou jeho důsledky a tím těžší pro nás bude to vše zvrátit. Negativní důsledky se totiž budou moci více projevit.

Příliš málo nepřátel konzumentů rýže

Nemyslíte si tedy, že by po roce 2050 hrozila lidstvu apokalypsa, jak předpovídá třeba v dokumentu A Life On Our Planet David Attenborough? Včetně vědeckých predikcí toho, co se stane, pokud s oteplováním jako lidstvo nic neuděláme. Například hroucení ekosystému, neschopnost produkovat určité zemědělské plodiny a podobně?

Na něco může mít klimatická změna velmi dramatické důsledky, na další oblasti však nebude mít důsledky žádné. David Attenborough natočil spoustu krásných filmů, ale k této problematice samozřejmě přistupuje ze svého úhlu pohledu a vtahuje do ní emoce.

Ano, byl to velmi emotivní snímek.

Další důležitá věc, kterou si však musíme uvědomit, je, že jsme jako lidstvo už spoustu věcí správným směrem udělali.

Které?

Například kontinuálně probíhá útlum, snižování spotřeby. Vyrábějí se automobily se stále nižší spotřebou. V oblasti energetiky se uhelné elektrárny nahrazují těmi plynovými a jadernými. Spousta pozitivních věcí už proběhla a dále probíhá. Nyní vyvstává otázka, která nemá jasnou odpověď. Určitě je potřeba zavést nějaká opatření, ale nejsem si vědom toho, že by existovaly nějaké seriózní vědecké studie, které by se zabývaly tím, jaké důsledky budou ta opatření mít. Nemyslím důsledky na klima, ale především ty společenské a ekonomické důsledky, které s sebou zavedená opatření přinesou.

Jistě si můžeme říct, že přestaneme jíst hovězí maso z ekologických důvodů, ale nesmíme zapomenout, že chov dobytka a vše s tím spojené je základem kultury některých zemí. Nemůžeme těm lidem říct: „Tak budete dělat něco jiného, budete pást prasata, pěstovat pšenici nebo půjdete do továrny.“ Obrovské země jako například Argentina, Uruguay či Brazílie jsou s produkcí masa spojeny. A takových oblastí je vícero. Neustále slýcháme o negativních důsledcích chování zvířat na maso. Ale už se nemluví o tom, že stejně velkým producentem metanu, skleníkového plynu, je produkce rýže. Proč se tedy nemluví o tom, aby lidé přestali jíst rýži, a mluví se jen o mase?

Myslím si, že se do ekologie často promítají i jiné věci, které se protínají s problematikou klimatu a opatření. Například ideové postoje – když vědecká zjištění souzní s jejich postoji a jdou tím stejným směrem, lidé se k nim připojí. Vegetariáni a vegani jsou samozřejmě rádi, když se jim podaří přemluvit ty „hnusné“ masožravce, aby přestali jíst maso. Fronta nepřátel konzumentů rýže je podstatně méně početná…

Ale i vegetariánství a veganství nyní hodně sílí, alespoň tedy v mé sociální bublině. 

No dobře, když někdo nechce jíst maso, tak ať ho nejí. Ale z hlediska těch etických důvodů říkám: „Když se vám nelíbí, že někdo jí zvířata, tak bychom měli zakázat tygry. Protože tygr je masožravec na vrcholu potravní pyramidy a žere antilopy. A ty antilopy jsou, chudáci, celý život ve stresu. Naopak ta zvířata, která pěstujeme pro vlastní potřebu, jsou v pohodě. Ve stresu jsou až v okamžiku porážky.“

Green Deal: věc postoje, ne odbornosti

Zmiňoval jste snižování emisí z automobilové dopravy. K tomu patří i vývoj a výroba elektromobilů a aut na vodík. Myslíte si, že je to budoucnost a že by přechod na ekologická auta mohl klimatu prospět? 

Obecně jakékoliv snížení emisí uhlíkových plynů, v tomto případě snížení spalování fosilních paliv, je pozitivní. Ale musíme také zvážit veškeré důsledky našeho počínání. Nelze to prosadit silou tak, aby to přineslo velké části populace nějaké výraznější negativní dopady. V okamžiku, kdy by ekologizace automobilů vedla k dramatickému nárůstu pořizovacích cen automobilů, omezí to mobilitu obyvatelstva, což by se asi setkalo s velmi negativní odezvou ze strany veřejnosti.

Tato problematika má také další aspekty – EU jako jedno z nejvyspělejších míst světa outsourcuje výrobu ven, takže tu špínu vlastně vyvážíme ven, a navíc tím posilujeme svou závislost na zemích, na kterých bychom asi závislí být neměli, jako je Rusko a Čína. Elektromobilita s sebou nese také problematickou výrobu baterií a získávání komponentů na baterie. 98 % kovů vzácných zemin, které jsou mimo jiné potřebné právě pro výrobu komponentů do baterií pro elektromobily, se nachází v Číně. Potřebný kobalt se zase nachází v Kongu a Číně.

Otázkou taky je, v jaké elektrárně se elektřina vlastně bude vyrábět, tedy jak moc šetrná bude, a také jak moc se vlivem elektromobilů zvýší potřeba vyrobit více elektrické energie.

V tomto případě bych byl k těm elektromobilům více férový v tom, že výroba elektřiny se pozvolna přesouvá do obnovitelných zdrojů a do méně emisně náročných elektráren. Přechází se od uhelných elektráren k plynovým, které mají větší účinnost – to znamená, že vyprodukují menší emise na jednotku vyrobené energie. Nízkoemisní jsou také jaderné elektrárny. Elektromobilita s sebou přináší ještě jeden ekologický aspekt, a sice nakolik je ekologická nejen výroba, ale i likvidace takové baterie.

Zmiňovaný Green Deal počítá s ukončením prodeje automobilů s benzínovými a dieselovými motory do roku 2035.

Já osobně vnímám na Green Dealu několik problémů: V prvé řadě nebyl nikde řádně projednaný. Nikde neproběhla žádná relevantní diskuze, zejména žádná diskuze s odborníky. Za druhé mám pocit, že to, co Green Deal obsahuje, je takové střílení od boku. V neposlední řadě nás Green Deal zavazuje k něčemu, co vůbec nevíme, jak uskutečnit. Zatím neznáme cestu k realizaci těchto závazků. A to se mi zdá opravdu problematické.

Já u Green Dealu vidím hrozbu toho, že ta opatření lidi přestanou akceptovat. Jako například ve Francii, když došlo ke zdražení pohonných hmot a do ulic vyrazily Žluté vesty. Když zdražíte pohonné hmoty, tak zdražíte lidem úplně všechno, protože každé zboží se odněkud převáží. Nedotkne se to tedy jen těch, kteří jezdí automobily.

To se děje v určité míře i nyní kvůli zdražování energií. 

Je nutné si uvědomit, že peníze, které chce EU převést do fondů na financování Green Dealu, pocházejí z daní. Evropská unie nevyrábí peníze, jsou to peníze, které se nasbírají z daní. Takže například u té elektromobility ti málo majetní, co se na elektromobil nezmůžou, budou financovat ty bohatší, kteří se na koupi takového automobilu zmůžou. Pokud by to tak reálně dopadlo, jedná se z mého pohledu o aspekt, který je absolutně sociálně nepřijatelný. A takových příkladů můžeme vymyslet vícero. Jak jsem již říkal, neexistují žádné odborné analýzy společensko-ekonomických důsledků těch opatření, která Green Deal obsahuje.

Existuje nějaký konsenzus ohledně Green Dealu mezi klimatology?

Myslím, že pohled na Green Deal není věcí odbornosti, ale spíše věcí postoje. A to souvisí dost úzce také s politikou. Někteří se domnívají, že je v pořádku, když stát říká lidem, co mají dělat a nějak je k tomu nutí, jiní jsou zase přesvědčeni o tom, že takovou úlohu stát nemá a že má jen zajištovat služby lidem a do těchto věcí nemá intervenovat.

Ať je klidně o deset stupňů tepleji

Proč si podle vás víc lidí neuvědomuje, že s klimatem není něco v pořádku a myslí si, že se nic neděje, že se jich klimatická změna nemůže dotknout? Mohou za to třeba dezinformace, které se šíří na internetu, nebo popírači ze strany politiků, které vnímáme jako elity? Nebo je to naším „odpojením“ od přírody a od celku, kdy žijeme spíše své vlastní individuální životy? 

Já si myslím, že velká část lidí již začala vnímat to, že se klima mění, a tuší, co je v zásadě příčinou oteplování. Otázka však je, nakolik pociťují naléhavou potřebu s tím něco dělat. Je nutné si také uvědomit, že environmentalistický pohled na změnu klimatu je jen jeden z relevantních pohledů, ale není jediný. Co myslíte, že je naším úkolem jako lidí?

Asi přežít a rozmnožit se.

No právě. Naším úkolem není zachovat klima na planetě takové, jaké bylo před tím, než se tu objevili lidé. Naším úkolem je to tady úspěšně přežít. A pokud jako lidstvo přežijeme tehdy, když bude na planetě o deset stupňů více, tak ať je klidně o těch deset stupňů více.

Spíš jde asi o to, jestli my jako lidstvo nejdeme sami proti sobě.

Tato otázka je příliš složitá a argumentace mnohých je v tomto případě spíše ideově zaujatá než věcná. Je těžké se v tom vyznat – politici si každý vezmou jen to svoje, ať už jsou na jakékoliv straně. Málokdo problematice změny klimatu skutečně rozumí, většinou si vyberou jednoduchá hesla a klišé, kterými posléze argumentují. Nesympatizuji ani se stranou těch, kteří hlásají „Je to výzva“, ani s těmi, kteří tvrdí, že „o nic nejde“. Je to také věcí míry, kam až se dá zajít.

Co si myslíte o aktivistech typu Grety Thurnbergové nebo organizace Greenpeace? Myslíte, že pomáhají ekologické osvětě anebo jsou podle vás spíš „mimo“ a více prostoru by v celé debatě o klimatu měli získat vědci?

Ano, teď jste si sama odpověděla. Určitě by více prostoru měli získat vědci. Greta Thurnberg vykřikuje, že máme poslouchat vědce, ale to, co ona říká, se mi zdá, že je pravým opakem. Jsou to především emoce a ty v této debatě nemají co dělat. Také se mi vůbec nelíbí taková ta argumentace ve stylu: „Vy (generace rodičů a prarodičů) jste nám tady tu planetu zničili a my ji teď za vás musíme spravit.“ To si pak říkám: Milá Gréto, nebo vy jiní, kdo to říkáte, uvědomte si, že jste naživu díky tomu, že jste neumřeli na nějakou dětskou nemoc nebo že vás nezabili nějací divoši. Žijete díky tomu, že tady proběhl nějaký pokrok – a ten pokrok je samozřejmě vykoupený emisemi skleníkových plynů, protože bez parního stroje a bez spalování uhlí bychom nevymysleli penicilin a další věci.

Může každý z nás ve svém každodenním životě nějak jednoduše bojovat s klimatickou změnou?

Na to se mě ptali žáci na jedné besedě na nějaké škole, kde jsem byl. Přemýšlel jsem, jaké tipy zmínit – napadlo mě omezení cestování letadly či automobily, ale vše má své limity. Přestat létat letadlem můžete, pokud bydlíte v Evropě, ale hůře to provedete v Norsku nebo jiné zemi, kde je létání téměř nutností. Nakonec jsem jim poradil: „Učte se.“ Když se budete dobře učit a dostudujete, tak se po gymnáziu přihlašte na nějakou pořádnou vysokou školu (tím myslím přírodovědeckého či technického zaměření), tu vystudujte a pak máte šanci, že přispějete k nějakému objevu, který pomůže vyřešit důsledky klimatické změny. A to je vůbec to nejlepší, co můžete jako jednotlivci udělat.

Celou dobu jsme se bavili o omezování emisí skleníkových plynů, jako kdyby to byla jediná cesta, jak si se změnou klimatu poradit. Ona ale není – navíc je tato cesta spojena s mnohými nejistotami, například zmíněné negativní dopady na ekonomiku. Existují však i jiné možnosti spočívající například v odčerpávání uhlíku z atmosféry nebo nalezení jiných zdrojů energie, například pomocí termonukleární reakce či fúze. Termonukleární fúze je již asi 50 let ve stavu, kdy slýcháme, že za 20 let bude vyřešena. Myslím si, že kdyby se do výzkumu investovalo tolik peněz, kolik se nyní investovalo například do vývoje vakcíny proti nemoci covid-19, a kdyby se veškeré finance a čas soustředily jen na jeden úkol, tak by se musel výzkum urychlit.

Snažím se tím říci, že omezování emisí je jen jedna cesta, ale nemusí zůstat jediná. Investování financí do výzkumu na odčerpávání uhlíku pryč z atmosféry a nalezení technologie k jeho uložení nám může rozvázat ruce a zmírnit ta opatření, která mají současně za cíl udržet na planetě určitou teplotu. Kdybychom disponovali těmito technologiemi, nemusela by být tato opatření tak restriktivní.


Autorka studuje žurnalistiku, text vznikl v rámci žurnalistického semináře FSV UK

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

7 komentářů

  1. petrph napsal:

    Tedy, děkuji za velice seriozní vědecký názor, ale to závěrečné srovnání právě že nějak nesedí. „kdyby se do výzkumu investovalo tolik peněz, kolik se nyní investovalo například do vývoje vakcíny proti nemoci covid-19, “
    Právě že i současný stav vakcín (krátká a nízká účinnost, použitelné jen současně s řadou dalších omezujících a velice drahých opatření, je asi tak na stejně špatné úrovni jako ten boj s klimatem,,

  2. gogo napsal:

    Až se najde řešení, které nebude nijak omezovat životní komfort současných ani budoucích generací tak to budu považovat za opravdové řešení. Současné gretiny moralistické řeči o asketismu a vystupování z komfortní zony nejsou žádným řešením. To by uměl říct každý blb : vráťme se na stromy. Tohohle sluníčkářského antisobectví už bylo dost. Ale jak to udělat abychom se nemuseli omezovat a zároveň žili ekologicky to je teprve ta správná výzva

  3. Marek Loucký napsal:

    K rozhovoru mám spoustu výtek, bohužel nepříliš času, proto jen heslovitě:
    1) skutečnost je taková, že finanční následky přírodních katastrof se (s jejich nárůstem) postupně snižují (viz FB účet Bjoerna Lomborga). Jinými slovy, s klimatickou změnou se umíme naučit žít.
    2) Počet obětí horka je stále výrazně (cca o řád) nižší, než počet obětí mrazu
    3) Není úplně prokázáno (byť klimalarmistický mainstream tuto teorii dlouhodobě razí), že CO2 je primárním faktorem klimatické změny 😀 V historii jsme však měli období teplejší i s vyššími koncentracemi CO2 a k žádnému armagedonu nedošlo. Klima určuje neskutečné množství dějů s různými periodami, které jsou natolik komplexní, že vyvozovat co se stane, když 1 z mnoha veličin nepatrně ovlivníme (za obrovskou cenu ovšem), ji naprosto bláhové. Mnohé z těchto dějů navíc nemáme zcela prozkoumány.
    4) Green deal si berou všichni kritici do huby, ale nikdo neví co to vlastně je. Možná právě proto dochází k takovým zjednodušením, nepochopením a následným kulturním válkám proti EU. Zjednodušeně GD si klade za cíl co nejméně „k*rvit“ přírodu, přičemž nikde nejsou a nikdy ani být nemohou konkrétní kroky tesané do kamene jak toho docílit. Je to otevřený koncept, horizont, ke kterému máme směřovat a konkrétní kroky a opatření se budou měnit za pochodu (v důsledku opouštění slepých cest, technologickým rozvojem, a rozvojem poznání obecně). To je naprosto v pořádku a takovým GD nelze než souhlasit.
    5) chápu, že je to viditelná figura, ale proč hergot musí být v každém rozhovoru o klimatu zmíněna Greta ? Na rozdíl od imbecilních kritiků co se jen vozí po mladé holce ji mám rád, ale všeho moc škodí…Má to znamenat, že téma klima změny není tak důležité, že může být takto bulvarizováno? Proč pořád kloužeme po povrchu, hádáme se nesmyslně o desetiny stupně, jestli Greta na kongres přiletěla, nebo došla pěšky a přitom zde máme důležitější a závažnější ekologická témata a problémy ? Toxický odpad, eroze půdy, nakládání s odpady, udržení vody v krajině, biodiverzita, vymírání druhů, atd. Sem bychom měli napřít pozornost.

    • A. S. Pergill napsal:

      ad 1-3 Víceméně souhlas.
      ad 4 Obávám se, že blíž realitě ta skupina lidí, která chápe grýn dýl jako určitou ekologickou obdobu „Velkého skoku“ nebo „Kulturní revoluce“. O nějakých dobrých úmyslech autorů této zrůdnosti lze, obávám se, s úspěchem pochybovat. Pokud nějaké opatření v rámci GD považujete za přínos, pak je to jen proto, že jste ho nedomyslel do všech důsledků.
      ad 5 Greta se stala ikonou klimaalarmismu asi jako hákový kříž ikonou nacismu.

  4. A. S. Pergill napsal:

    Pan Huth má velice rozumné názory. Až se bojím, že za ně bude vyhozen.
    Nemá pravdu v jedné věci: Je-li něco nesmysl, pak sebevětší investice do jeho výzkumu nic nevyřeší (maximálně dojde k nějakým vedlejším pozitivním efektům).
    Typicky perpetuum mobile, sebevětší prachy do toho strčené nic takového nevyrobily, ale vznikly některé materiály, výrobní postupy a v některých případech se poučili i iluzionisté. Obávám se, že to samé je i antropogenní globální oteplení a celý „boj za klima“. I kdybychom spáchali hromadně sebevraždu a utratili za přípravu na ni všechny peníze, co máme (grýn dýl k tomu má zatraceně blízko), na klimatu a jeho vývoji se to nijak neprojeví.

  5. v napsal:

    O klima nemám vůbec žádné obavy. Naše školství vyprodukuje za pár let dostatečné množství Gret a ty se o klima postarají.

    • A. S. Pergill napsal:

      Ještě by pak měli graduovat na Sorbonně, jako Pol-pot. 🙂

Přidávání komentářů není povoleno