V uplynulých letech to byla vždy velká sláva za účasti stovek hostů z Česka i z Číny, politiků i významných firem. Pro letošek to vypadá, že se již tradiční Česko-čínské investiční fórum na Pražském hradě konat nebude.

Oficiálně sice zatím nikdo vyškrtnutí této akce z podzimní listiny událostí neoznámil, reakce českých firem, které se fóra v uplynulých letech vždy účastnily, ale nasvědčuje tomu, že se tato přehlídka upevňování česko-čínských vazeb letos skutečně konat nebude.

„Investičního fóra se letos Penta nezúčastní,“ konstatuje mluvčí společnosti Ivo Mravinac.

„Nemám informace o tom, že by se fórum konalo. Nicméně pokud se bude konat a dorazí pozvánka, budeme se s největší pravděpodobností účastnit,“ říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá.

„K China Investment Forum 2019 nám doposud nepřišly žádné informace,“ reagovala na dotaz mluvčí PPF Jitka Tkadlecová.

Když fórum, tak loňské

Prezident Miloš Zeman podle hradních kuloárů údajně osobně tlačí zejména na společnost PPF a další firmy, aby letošní konání Česko-čínského fóra zaštítily a podpořily.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček detaily k fóru zatím nezná: „Zmíněné fórum se plánuje, proto je předčasné hovořit o konkrétním termínu a podrobnostech,“ uvedl na dotaz HlídacíPes.org.

Loňské fórum se přitom konalo 16. října a pokud by měl být letos termín podobný, přípravy podobně rozsáhlé akce by už musely být v běhu.

Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, která akci v minulosti spolupořádala, zaslané otázky na to, zda a případně kdy se fórum bude konat, nechala bez odpovědi. Na webu komory je jako třetí hlavní zpráva jen informace o loňském fóru.

Vloni reprezentační prostory Pražského hradu hostily jak slavnostní zahájení, tak řadu schůzek, panelové diskuse politiků, ekonomů i šéfů firem.

Galavečera se účastnil prezident Miloš Zeman či předseda představenstva čínské státní společnosti CITIC Čchang Čen-ming.

Česko-čínské vztahy dlouhodobě podporované prezidentem Milošem Zemanem však dostaly v posledním roce povážlivé trhliny.

V Číně byl zatčen Zemanův čestný poradce a majitel firmy CEFC Jie Ťien-ming, slibované mnohamiliardové čínské investice do Česka nedorazily a Hradem protežovaná firma CEFC v Česku zkrachovala.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vloni v prosinci otevřeně varoval před riziky spojenými s používáním technologií čínské firmy Huawei.

Když se pak nad tématem sešel premiér Andrej Babiš s čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem, výsledkem byla tisková zpráva čínské ambasády, podle níž „čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí”.

Babiš poté čínského velvyslance obvinil ze lži (tisková zpráva však nadále visí na stránkách čínské ambasády).

Když diplomat lže do očí

Za lháře, který si plete diplomacii s politikou, označil nově čínského velvyslance i ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten se s Čang Ťien-minem sešel kvůli tomu, že Peking zrušil nebo nepovolil čtyři již domluvené cesty a vystoupení českých hudebních souborů v Číně.

Jde o čínskou reakci na to, že se vedení hlavního města Prahy rozhodlo ze smlouvy o partnerství s Pekingem odstranit článek obsahující souhlas s politikou jedné Číny.

„Jak můžete budovat důvěru s velvyslancem, který vám lže do očí?“ řekl ve vysílání Radiožurnálu Zaorálek.

Naopak Miloš Zeman sice řekl, že nepovažuje za rozumné, že Čína ruší české kulturní akce, respektuje to prý však jako odvetu za činy pražského primátora Zdeňka Hřiba.

Ani jeho vstřícný postoj však pravděpodobně Česko-čínské fórum nezachrání.

Že to s česko-čínskými vazbami není zrovna ideální, potvrdil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i bývalý ministr zahraničí a poradce prezidenta Jan Kohout.

Ten se rozhodl uzavřít svůj Institut Nové hedvábné stezky, který založil před čtyřmi lety a který měl být jednou z institucí, jež rozhýbají obchodní spolupráci mezi Českou republikou a Čínou.

„Důvodem je celkový nezájem české podnikatelské komunity a zhoršující se atmosféra ve vztazích mezi Čínou a Českou republikou. Na čínské straně jsou to pak neujasněné představy, kam a jak by se projekt Pás a stezka měl vyvíjet,“ uvedl pro Seznam Kohout.