Čtyři vraždy stačí… V Evropě se vraždí novináři, ale ruský novinář Babčenko žije

Napsal/a Robert Břešťan 30. května 2018
FacebookTwitterPocketE-mail

AKTUALIZOVÁNO. Slovo novinářů má stále takovou váhu a dopad, že ve snaze je umlčet, se i vraždí. V historii to sice není nic nového, děje se to však opakovaně v posledních měsících i ve zdánlivě civilizované Evropě, tedy na západ od Ruska. 

Žádný div, že celý svět uvěřil, že byl ve středu v Kyjevě střelou do zad ve svém vlastním bytě zavražděn ruský investigativní novinář a kritik Putinova režimu Arkadij Babčenko. Oficiálně to potvrzovaly všechny ukrajinské úřady i světová média.

Nyní se ukazuje překvapivé rozuzlení. Na tiskové konferenci vystoupil šéf ukrajinské tajné služby SBU a osobně se dostavil i Babčenko – a omluvil se především rodině za to, co musela v posledím dni prožít. Informaci přinesla ukrajinská média i web RFE/RL.

Jde o dosti nezvyklý manévr, jehož cílem prý bylo odhalit lidi zapletené do objednané vraždy ruského novináře. Podařilo se prý chytit zprostředkovatele. Má jít o občana Ukrajiny, pana „G“, objednávka přišla z Ruska a odměna na Babčenkovu hlavu byla 40 tisíc dolarů.

Předávání peněz najatému „vrahovi“, ve skutečnosti agentovi SBU, je nahrané na skrytou kameru. Jak důvěryhodné a průkazné získané informace jsou, se ještě uvidí. Jisté je, že k oteplení vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem rozhodně nepřispějí.

838 zavražděných novinářů

Kromě Rusů byla o vraždě Babčenka přesvědčena i světová veřejnost. Úlevu nad tím, že novinář žije, možná brzy vystřídá skepse nad tím, jak a proč bylo vše provedeno.

Přesvědčení o tom, že byl Babčenko zavražděn, zasáhlo i Českou republiku. Právě sem se novinář z Ruska v minulosti na čas uchýlil.

Na kritiku, že zde nedostal povolení k trvalému pobytu (a proto později odjel do Kyjeva), české ministerstvo vnitra dnes ráno reagovalo prohlášením, že „pan Babčenko v minulosti v ČR nežádal o žádný druh přechodného či trvalého pobytu ani o azyl“.

Bez ohledu na pozoruhodný vývoj událostí platí teze, že nelze nevidět, že Česko přestalo být tím bezpečným přístavem pro lidi prchající před autoritářskými a násilnými režimy – z Běloruska, z Kuby, z Ruska…

Dnes jsou uprchlíci a migranti v jednou balíku a politická atmosféra nepřeje ani něčemu tak přirozeně humánnímu jako je přijetí dětí – sirotků ze syrské války.

Místo toho český prezident vtipkuje s Vladimirem Putinem, prezidentem země, kde patří novinařina mezi životu nebezpečné profese, o tom, že „novinářů je příliš mnoho a měli by se likvidovat“.

Je i řada důvodů, proč se vraždě Kremlu nepohodlného novináře nedivit (i když se pak ukáže, že jde o zpravodajskou inscenaci s cílem odhalit objednatele vraždy – což je ta lepší varianta).

Od roku 1992 bylo v Rusku zavražděno šest desítek novinářů, po celém světě pak podle údajů CPJ – Výbor na ochranu novinářů – 838 žurnalistů. Další jsou napadáni, zastrašováni, vězněni.

Kdo nám kazí kšefty

Vražd novinářů navíc přibývá i v částech Evropy, které považujeme za bezpečnější, civilizovanější… I v Česku vyvolala značnou pozornost vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně z konce letošního února.

O okolnostech jejich smrti ani po čtvrt roce neví veřejnost prakticky nic – snad jen to, že policie připouští, že udělala řadu chyb. Plus to, že české novinářce a Kuciakově spolupracovnici Pavle Holcové zabavili bez vysvětlení dva měsíce po vraždě telefon a na výzvy k jeho vrácení nijak nereagují.

V polovině loňského října byla na Maltě zavražděna tamní nejznámější investigativní novinářka Daphne Caruana Galiziová – zabil ji výbuch bomby nastražené v jejím autě. Ani její vrazi nebyli dosud dopadeni.

V Černé Hoře, která je sice malým, ale zajímavým kolbištěm velmocí a předmětem zájmu Ruska i Západu, v květnu napadli a postřelili investigativní novinářku Oliveru Lakićovou.

Jsou to všechno bohužel smutně morbidní důkazy (včetně Babčenkovy „nevraždy“) , že novináři stále plní roli hlídacího psa – píší o tom, co má zůstat skryto, co se mocným často nelíbí, co jim narušuje plány a kazí kšefty.

Jsou to drsné důkazy, že svobodná a demokratická společnost svobodnou a na politicích nezávislou novinařinu nezbytně potřebuje.

O to hloupěji vyznívají bláboly, o tom, že by snad mohla a měla jejich práci nahradit „moudrost davu“ v internetových diskusích. O to víc, když to říká prezident.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)