Čtyři vraždy stačí… V Evropě se vraždí novináři, ale ruský novinář Babčenko žije

Napsal/a Robert Břešťan 30. května 2018
FacebookXPocketE-mail

AKTUALIZOVÁNO. Slovo novinářů má stále takovou váhu a dopad, že ve snaze je umlčet, se i vraždí. V historii to sice není nic nového, děje se to však opakovaně v posledních měsících i ve zdánlivě civilizované Evropě, tedy na západ od Ruska. 

Žádný div, že celý svět uvěřil, že byl ve středu v Kyjevě střelou do zad ve svém vlastním bytě zavražděn ruský investigativní novinář a kritik Putinova režimu Arkadij Babčenko. Oficiálně to potvrzovaly všechny ukrajinské úřady i světová média.

Nyní se ukazuje překvapivé rozuzlení. Na tiskové konferenci vystoupil šéf ukrajinské tajné služby SBU a osobně se dostavil i Babčenko – a omluvil se především rodině za to, co musela v posledím dni prožít. Informaci přinesla ukrajinská média i web RFE/RL.

Jde o dosti nezvyklý manévr, jehož cílem prý bylo odhalit lidi zapletené do objednané vraždy ruského novináře. Podařilo se prý chytit zprostředkovatele. Má jít o občana Ukrajiny, pana „G“, objednávka přišla z Ruska a odměna na Babčenkovu hlavu byla 40 tisíc dolarů.

Předávání peněz najatému „vrahovi“, ve skutečnosti agentovi SBU, je nahrané na skrytou kameru. Jak důvěryhodné a průkazné získané informace jsou, se ještě uvidí. Jisté je, že k oteplení vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem rozhodně nepřispějí.

838 zavražděných novinářů

Kromě Rusů byla o vraždě Babčenka přesvědčena i světová veřejnost. Úlevu nad tím, že novinář žije, možná brzy vystřídá skepse nad tím, jak a proč bylo vše provedeno.

Přesvědčení o tom, že byl Babčenko zavražděn, zasáhlo i Českou republiku. Právě sem se novinář z Ruska v minulosti na čas uchýlil.

Na kritiku, že zde nedostal povolení k trvalému pobytu (a proto později odjel do Kyjeva), české ministerstvo vnitra dnes ráno reagovalo prohlášením, že „pan Babčenko v minulosti v ČR nežádal o žádný druh přechodného či trvalého pobytu ani o azyl“.

Bez ohledu na pozoruhodný vývoj událostí platí teze, že nelze nevidět, že Česko přestalo být tím bezpečným přístavem pro lidi prchající před autoritářskými a násilnými režimy – z Běloruska, z Kuby, z Ruska…

Dnes jsou uprchlíci a migranti v jednou balíku a politická atmosféra nepřeje ani něčemu tak přirozeně humánnímu jako je přijetí dětí – sirotků ze syrské války.

Místo toho český prezident vtipkuje s Vladimirem Putinem, prezidentem země, kde patří novinařina mezi životu nebezpečné profese, o tom, že „novinářů je příliš mnoho a měli by se likvidovat“.

Je i řada důvodů, proč se vraždě Kremlu nepohodlného novináře nedivit (i když se pak ukáže, že jde o zpravodajskou inscenaci s cílem odhalit objednatele vraždy – což je ta lepší varianta).

Od roku 1992 bylo v Rusku zavražděno šest desítek novinářů, po celém světě pak podle údajů CPJ – Výbor na ochranu novinářů – 838 žurnalistů. Další jsou napadáni, zastrašováni, vězněni.

Kdo nám kazí kšefty

Vražd novinářů navíc přibývá i v částech Evropy, které považujeme za bezpečnější, civilizovanější… I v Česku vyvolala značnou pozornost vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně z konce letošního února.

O okolnostech jejich smrti ani po čtvrt roce neví veřejnost prakticky nic – snad jen to, že policie připouští, že udělala řadu chyb. Plus to, že české novinářce a Kuciakově spolupracovnici Pavle Holcové zabavili bez vysvětlení dva měsíce po vraždě telefon a na výzvy k jeho vrácení nijak nereagují.

V polovině loňského října byla na Maltě zavražděna tamní nejznámější investigativní novinářka Daphne Caruana Galiziová – zabil ji výbuch bomby nastražené v jejím autě. Ani její vrazi nebyli dosud dopadeni.

V Černé Hoře, která je sice malým, ale zajímavým kolbištěm velmocí a předmětem zájmu Ruska i Západu, v květnu napadli a postřelili investigativní novinářku Oliveru Lakićovou.

Jsou to všechno bohužel smutně morbidní důkazy (včetně Babčenkovy „nevraždy“) , že novináři stále plní roli hlídacího psa – píší o tom, co má zůstat skryto, co se mocným často nelíbí, co jim narušuje plány a kazí kšefty.

Jsou to drsné důkazy, že svobodná a demokratická společnost svobodnou a na politicích nezávislou novinařinu nezbytně potřebuje.

O to hloupěji vyznívají bláboly, o tom, že by snad mohla a měla jejich práci nahradit „moudrost davu“ v internetových diskusích. O to víc, když to říká prezident.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)