Pandemie koronaviru je zátěžovým testem pro celou českou ekonomiku i společnost. Zejména zdravotnictví a školství procházejí kvůli náporu na nemocnice a distanční výuce něčím dosud nepoznaným. Covidová krize také naplno ukazuje slabiny českého státu a je zároveň šancí začít něco dělat jinak – ne se jen „vrátit k normálu“.

Víc používat telemedicínu či ulevit ředitelům škol od administrativních povinností, to jsou jen některá doporučení z nové studie organizace Aspen Institute o dopadech koronaviru na Českou republiku.

Kromě výčtu faktů přináší i příklady dobré praxe ze světa, kterými by se český stát mohl inspirovat a využít krizi k posunu dopředu.

Ředitel řídí, ne papíruje

„Pandemie ukázala, že školy na krize nejsou připraveny. Přesun k digitální výuce byl výzvou, s níž se jednotlivé instituce potýkají s různým úspěchem,“ konstatují autoři. Klíčovou roli podle nich hraje vedení škol a konkrétně osoba ředitele.

Právě ředitelé jsou však podle Aspen Institute zavaleni administrativní a provozní agendou, která jim vyplňuje až polovinu pracovní doby, zatímco na řízení kvalitu vzdělávání jim zbývá jen 21 % času. Ve vyspělých vzdělávacích systémech je přitom tento poměr opačný.

Text vychází z expertní studie Aspen Institute Central Europe prezentované na konferenci Kam kráčíš, Česko. HlídacíPes.org je mediálním partnerem akce.

Studie konkrétně doporučuje jasně nastavit profesní standardy, dovednosti, procesy a postupy pro každou z oblastí práce ředitelů škol (jako např. v kanadském Ontariu), nebo pečlivě vybírat kandidáty na posty ředitelů (jako v Singapuru, kde během prvních tří let kariéry učitelů systém vybírá ty s vůdčími schopnostmi a následně je vzdělává nejdříve prostřednictvím kurzů i školících programů).

Zároveň s tím by ale podle autorů šla i zvýšená zodpovědnost ředitelů za dosažené výsledky – ty vzdělávací, ne administrativní, kdy hlavním kritériem úspěchu ředitele by byla právě kvalitní výuka. „Kdo se neosvědčí, měl by být nahrazen,“ konstatuje studie. Ve srovnání s podobným průzkumem Aspen Institute z roku 2010 nedošlo v Česku podle autorů k žádnému systémovému posunu.

K lékaři přes počítač

Další oblastí, kterou koronavirus testuje až na samou hranici možností, je české zdravotnictví. Zde studie doporučuje výrazně vyšší využití telemedicíny, které by odlehčilo nemocnicím a posílilo prevenci. Plné využití výhod prevence by české ekonomice přineslo podle autorů až 40 miliard dolarů k HDP navíc (14% nárůst).

Telemedicína umožnila informovat pacienty na dálku, jak urgentní je osobní návštěva lékaře a jak postupovat (konzultace příznaků, elektronický předpis, rady ohledně přípravků bez předpisu, případné doporučení osobní návštěvy). Snížilo by to zátěž na nemocnice a zlepšilo dostupnost péče v odlehlých oblastech.

Graf: The Aspen Institut CE

Konkrétně během pandemie by díky telemedicíně mohli lékaři komunikovat s pacienty v jejich „bezpečném“, domácím prostředí a mohli by léčit více pacientů najednou.

Pomohlo by i monitorování chronicky nemocných a k nemocím náchylných pacienty prostřednictvím nositelných senzorů (mohou v reálném čase předávat informace například o srdečním tepu, hladině glukózy nebo okysličení krve. Lépe by se tak dali sledovat pacienti s chronickými onemocněními, jako jsou cukrovka nebo vysoký tlak).

Důsledkem by bylo zlepšení prevence komplikací a zvýšení kvality života nemocných. Následně i snížení počtu a délky hospitalizací, což by mělo znovu pozitivní dopad na náklady a účinnost zdravotnické péče. Data by také mohla urychlit výzkum v oboru.

Jako dobrý příklad digitalizace zdravotnictví zmiňuje Aspen Institute britský projekt Babylon. Jde o jeden ze zdravotnických start-upů s největší finanční podporou, který nabízí lékařské konzultace na dálku a třídění pacientů pomocí umělé inteligence.

Babylon plánuje spustit i nástroj pro předvídání nemocí, kdy by umělá inteligence prostřednictvím strojového učení posuzovala zdravotní profil pacientů, upozorňovala na možnost onemocnění v budoucnu a skrze monitorování využívání dat také dokázala identifikovat zhoršení duševního zdraví.

Jak vyhrát nad automatizací

Nutnost digitalizace však není jen společným jmenovatelem školství a zdravotnictví – bytostně se týká i jádra české ekonomiky, tedy průmyslu.

Automatizace výroby je spojená i s obavou z rušení pracovních míst. Podle Aspenu celosvětově asi 51 % činností na pracovišti lze plně automatizovat pomocí již ověřených technologií. Ve výrobním sektoru, který zaměstnává nejvíce Čechů, je to až 66 %. Jak tedy zmírnit dopady automatizace průmyslu na zaměstnance a motivovat je k rekvalifikaci?

Autoři studie doporučují sestavit širokou škálu rekvalifikačních programů, od tradičních krátkodobých kurzů (např. svářečský kurz, autoškola) až po klasické akademické programy (např. Bc. nebo Mgr. stupně). Absolvovat například několikaměsíční kurz UX designu nebo 3D tisku je snazší a zároveň by to absolventům v budoucnosti zajistilo práci s vyšší přidanou hodnotou.

Graf: The Aspen Institut CE

A přidávají znovu osvědčené příklady ze světa. Singapur nabízí program SkillsFuture, v jehož rámci si lze vybrat ze seznamu kurzů z oblastí datové analýzy, financí, technických služeb, digitálních médií, kyberbezpečnosti, podnikání, průmyslu 4.0 nebo městského rozvoje.

Kromě toho Singapur organizuje program podpory Earn and Learn, v jehož rámci zaměstnavatelé můžou obdržet až zhruba 9000 eur na financování školení absolventů, především na technických pozicích. Další program SkillsFuture Credit umožňuje všem občanům starším 25 let získat cca 300 eur na schválené kurzy (aktuálně je jich v nabídce přes 21 tisíc).

Turecko zase otevřelo deset „modelových továren“ zaměřených přímo na firmy, jejichž cílem je asistovat podnikům při přechodu na technologie průmyslu 4.0 a podpořit je v digitální transformaci jejich závodů. V modelových továrnách probíhají školení moderní, „zábavnou“ formou namísto tradičních školicích postupů.

Rozhýbat státní správu

Kvůli pandemii koronaviru letos ve střední Evropě bezprecedentně vzrostl počet uživatelů digitálních služeb. Konkrétně v České republice se zvýšil o 14 p. b. na 83 %. Za prvních pět měsíců roku 2020 středoevropská digitální ekonomika posílila o 14,3 %, přičemž v předchozích letech 2017–2019 činil každoroční růst pouze 7,8 %.

Jenže zatímco obory jako IT či bankovnictví jsou v digitalizaci daleko, státní správa výrazně zaostává. Studie Aspen Institute proto vládám ve střední Evropě – včetně Česka – doporučuje inspiraci například na první pohled exotickou a vzdálenou Dubají.

Tamní aplikace DubaiNow nabízí centrální portál založený na ekosystému digitálních služeb, který umožňuje přístup k více než 120 službám z deseti klíčových oblastí.

Zároveň nabízí snadný přístup také ke službám celé řady soukromých společností – například poskytovatelů energetických a telekomunikačních služeb, či dokonce realitních makléřů. Lidé s její pomocí mohou platit účty, pokuty, obnovovat registraci vozidla nebo žádat o trvalý pobyt.