Extremisté svůj vliv v krizích tradičně posilují, výjimkou není ani pandemie covidu. V Česku sice není krajní pravice součástí vlády, v jiných zemích střední Evropy ale ano. A právě to staví extremisty před dilema: jak současně zvládat pandemii, řešit její dopady na ekonomiku, připravovat očkovací plán, a zároveň udržovat své voliče „v provozní teplotě“ – třeba šířením konspirací o vakcínách.

V covidové krizi krajní pravice profitovala ze šíření konspiračních teorií, které často mířily proti různým etnickým skupinám a menšinám. Kromě toho se – a Česko není výjimkou – účastnila různých anti-rouškových protestů a demonstrací proti vládním pandemickým nařízením.

Extremistickou rétoriku mohou letos zesílit hlavně tři témata spojená tak či onak s covidem: vakcíny, migrace a ekonomika. Jak budou extremisté úspěšní v šíření svých pohledů na svět, záleží na tom, jestli budou nebo nebudou u moci.

Když odpůrci vakcíny očkují

Přirozeně se nabízí, že se extremisté pokusí ideologicky využít odpor proti očkování. I když jsou antivakcinační postoje mezi krajní pravicí běžné, je však spíš nepravděpodobné, že je některá z extremistických stran bude prosazovat, je-li součástí vlády. V takovém případě má především zodpovědnost za ochranu zdraví obyvatel. A dokud není pandemie pod kontrolou, bude krajní pravice jak součást koalic svůj odpor vůči vakcíně krotit.

Přesný opak platí pro extremistické strany v opozici. Jejich rétorický odpor vůči očkování se může výrazně zesílit a získat i příznivce z jiných částí společnosti – kteří sice nemají politicky extrémní názory, ale z nějakého důvodu odmítají vakcínu.

Text vznikl ve spolupráci s mediální platformou Visegrad Insight a jejím projektem #DemocraCE. Autorem analýzy je Asya Metodieva.

V Česku například hnutí SPD Tomia Okamury na podzim nahlas odmítlo povinné očkování „nevyzkoušenou vakcínou“, a to ačkoli se vakcinace v Česku plánuje na dobrovolné bázi.

Extremistická Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby zase tvrdila, že vakcína proti covidu může měnit lidské geny a podobně jako SPD využívá nejistoty a nevyjasněných otázek kolem očkovacího procesu.

Viníci? „Migranti, muslimové, Romové“

Vlády ve střední Evropě nevysvětlují potřebu očkování dost jasně. Kvůli rychlému procesu výroby, testování a schválení vakcíny, zbylo málo času na osvětu mezi občany o tom, jakou efektivitu i jaké limity jednotlivé vakcíny mají, a jakou technologii využívají.

Je také stále nejisté, jestli vlády v regionu dokážou zajistit dostatek očkovacích dávek a efektivně zastavit šíření covidu. Proto krajní pravice může toto informační vakuum využívat a zaplnit.

Několikrát se loni stalo, že středoevropští lídři obvinili z šíření nákazy cizince nebo vlastní občany vracející se z ciziny. Příkladem byl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten řekl, že lidé, kteří strávili léto v „zemích svého původu“ zatáhli nákazu zpátky do Rakouska. Odkazoval tím hlavně na západní Balkán, odkud pochází řada lidí žijících trvale v Rakousku.

Ještě dříve, když pandemie teprve začínala, naznačil maďarský premiér Viktor Orbán, že za šíření covidu může migrace a že nákazu do Maďarska přinesli cizinci.

V březnu 2020 hlavní Orbánův poradce pro bezpečnost György Bakondi prohlásil, že „nelegální migrace představovala vždy zdravotní problém, ale pandemie koronaviru ho posunula na úplně jinou úroveň“.

V Polsku zase krajně pravicová skupina „Based Poland“ s více než 120 tisíci fanoušky na Twitteru, tvrdila, že muslimové a Romové nedodržují při pandemii bezpečnostní odstupy.

Zastavit virus na hranicích

Protiimigrační rétorika také může mít reálné politické dopady. Podle průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy z roku 2020 občané států EU výrazně podporují přísnější hraniční kontroly v čase pandemie.

Nabízí se sice vysvětlení, že se veřejnost více obrací k nacionalismu a proti migrantům a tedy i krajní pravici, pravděpodobněji však průzkum odráží především dočasné obavy z šíření covidu. To spíše neovlivní celkové postoje veřejnosti v letošním roce, pokud jde o svobodu pohybu a o názory na cizince.

Ve zmíněném průzkumu se jen menšina dotázaných vyslovila proto, aby EU převzala větší kontrolu nad hranicemi mezi jednotlivými členskými státy, až pandemie skončí.

Za třetí, proticovidová nařízení vlád ve střední Evropě připravila ve svém důsledku řadu lidí o práci. Toho nepochybně krajně pravicové síly, které jsou u moci, budou chtít využít, aby zakryly vlastní nekompetentnost při řešení ekonomických problémů.

Maďarsko a Polsko už ekonomickou krizi využily při svém sporu s Evropskou unií, která s oběma zeměmi vede řízení kvůli porušování demokratických standardů v justici a svobodě slova.

Jak vyhladovět Budapešť

Obě země odmítají podmínit poskytování unijních fondů dodržováním evropských hodnot, a proto zablokovaly 750 miliard eur určených pro Evropský fond obnovy. Nakonec vyhrál kompromis nad variantou, která by Maďarsko s Polskem úplně obešla.

EU tedy mohla prosadit podpůrný koronavirový plán bez dvou středoevropských států. To by ale mělo dlouhodobé důsledky pro důvěryhodnost Unie.

Takový krok by pomohl konzervativním (resp. minimálně v případě Maďarska autoritářským) vládám v obou zemích upevnit moc, protože ignorování jejich hlasů by posílilo protibruselskou a nacionalistickou rétoriku. To by zase podpořilo krajně pravicové skupiny, zaměřené otevřeně proti EU a proti Západu.

Pandemie covidu může sloužit i jako záminka odříznout opozici od finančních zdrojů. Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána během pandemie odklonila veřejné prostředky od obcí ovládaných opozicí a přesměrovala je tam, kde sama vládne.

Příkladem je Budapešť a její starosta Gergely Karácsony. Ten za poslední rok vyrostl jako nadějná postava maďarské opozice a v covidové krizi musí bojovat s Orbánovou vládou, aby městu poskytla alespoň nějakou pomoc.

Budapešť například potřebuje nahradit ztráty z veřejné dopravy, ale podle starosty vláda na žádosti o pomoc nereaguje. Příští parlamentní volby budou v Maďarsku za rok na jaře, což dává Orbánovi dost času, aby post-pandemickou ekonomickou krizi využil k dalšímu útoku na opozici.

Dilema těch, co vládnou

Vakcína, migrace i ekonomika – všechna tři témata jsou pro krajní pravici šance, jak z covidové krize profitovat. Ve střední Evropě ale extremisté budou zřejmě méně jednotní. Ti, co už jsou ve vládě, totiž musí řešit vakcinační programy a ekonomické dopady.

Opoziční krajní pravice se bude naopak nadcházející očkování snažit využít k vlastní mobilizaci – a ukazovat ho jako součást celosvětové konspirace.

Ekonomický a sociální dopad covidu může extremistům přihrát řadu sympatizantů a voličů. Vyšší míra nezaměstnanosti způsobená krizí vyvolá pravděpodobně frustraci a zklamání u velké části společnosti a posune mnoho lidí na sociální okraj.

Radikálové v opozici tak tento hněv způsobený sociálním propadem budou využívat jako zdroj mobilizace, zatímco extremisté ve vládách zřejmě dále posílí protiunijní rétoriku. Brusel budou vinit ze špatné ekonomické situace a tím udržovat pocit „vnějšího nepřítele“, aby se sami udrželi u moci.