Koronavirová krize ukázala, jak moc jsou evropské zdravotní systémy závislé na asijském trhu, což v době pandemie způsobilo nedostatek některých léčiv. Virus také odsunul do pozadí boj proti rakovině, který měl být pro EU prioritou. Unie se k němu chce vrátit, ačkoli se její rozpočet v oblasti zdravotnictví letos zásadně snížil.

Komise v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu počítala s novým programem EU4Health s rozpočtem 9,4 miliardy eur. Po červencovém summitu Evropské rady se ale objem financí dostupných pro program smrskl na 1,7 miliardy eur.

Prevence rakoviny i výzkum její léčby i tak zůstávají hlavní prioritou Evropské komise v oblasti veřejného zdraví. Do konce roku by Komise měla představit plán, který by měl boj proti rakovině koordinovat v celoevropském měřítku.

Příliš vzdálená Asie

Komise chystá i farmaceutickou strategii, která původně měla řešit zejména nerovný přístup k léčivům a jejich vysoké ceny. Koronavirová krize však odhalila další palčivý problém evropských zdravotních systémů, a to přílišnou závislost na asijském trhu.

Té se Unie může bránit několika způsoby. Komise musí rozhodnout, zda se přikloní k variantě vytvoření zásob strategických léčiv nebo půjde cestou diverzifikace dodavatelů. Ve hře je také přesunutí výroby farmaceutik do Evropy.

Text vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. Redakčně kráceno

Zatímco vlády členských zemí Unie volají spíše po přesunutí výroby zpět do Evropy, průmysl by šel raději cestou navýšení kapacity existující výrobní infrastruktury.

Zvýšení výroby klíčových zdravotnických materiálů a potřeb, například roušek, je také jednou z priorit letošního německého unijního předsednictví.

Německo chce popohnat i digitalizaci evropských zdravotních dat. Proč je důležitá, připomněla právě pandemie, během které se stalo sdílení informací klíčovým nástrojem pro vylepšení odhalování potenciálních případů nákazy, trasování a péče o pacienty.

Přeshraniční sdílení dat je v rámci EU složitější proto, že zdravotní agenda zůstává v rukou členských států, a existuje tak mnoho odlišných národních pravidel.

Vakcína proti dezinformacím

Prioritou Unie zůstává i vakcína proti Covid-19. Komise přijala Evropskou strategii pro očkovací látky proti Covid-19 v červnu. Do roka a půl má zajistit kvalitní, bezpečnou, účinnou a cenově dostupnou vakcínu.

Unie teď po dohodě s členskými státy uzavírá smlouvy s výrobci vakcín o přednostních objednávkách, které by měly unijním zemím zajistit právo na koupi konkrétního počtu vakcín za určitou cenu.

Nejde však jen o výrobu samotné vakcíny, ale i o boj proti dezinformacím souvisejícím s koronavirem. Těch je momentálně řada a obyvatele EU by mohly odradit od očkování.

Podle ředitele evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hanse Klugeho by se nemělo zapomínat ani na očkování proti chřipce. Chřipková sezóna, která může dále zatížit zdravotní systémy, se blíží. Kluge proto upozorňuje, že kampaň za očkování proti Covid-19 musí jít ruku v ruce s kampaní za očkování proti chřipce a musí ji doprovázet důkladný monitoring chřipkové sezóny.

Komise navíc na konci srpna zaregistrovala občanskou iniciativu s názvem „Právo na léčbu“, která Unii vyzývá, aby „dala přednost veřejnému zdraví před profitem soukromých společností“. Podle iniciativy by se měla vakcína a léčba související s pandemií stát globálně veřejným zbožím, které bude dostupné pro všechny.

Organizátoři iniciativy teď mají půl roku na to, aby odstartovali roční proces sběru podpisů. Pokud během té doby iniciativu podpoří nejméně milion signatářů z alespoň sedmi unijních států, Komise na ni bude muset reagovat.