Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Fronta na covidové testy, Chaj-nan, Čína (srpen 2022). Foto: Profimedia
,

Covid poškodil image Číny ve světě. Mladí Číňané naopak přestali vzhlížet k Západu

Globální průzkumy veřejného mínění se v posledních letech shodují, že vnímání Číny a tamního režimu se ve většině zemí výrazně zhoršilo. Může za to především potlačování lidských práv v zemi, snahy Pekingu ovlivňovat politiku cizích států, sbližování s Ruskem, nárůst čínské vojenské síly a výrazně také vznik pandemie covidu. Česko společně se zeměmi západní a severní Evropy patří ke státům s nejvíce negativním postojem vůči Číně.

Trend zhoršujícího se globálního obrazu Číny byl patrný již od nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v letech 2012-2013, vzhledem k posilování autoritářství a centralizaci moci v rukou nejvyššího představitele režimu. Během dosavadních dvou pětiletých období jeho vlády byl v Číně vybudován systém téměř absolutní kontroly nad obyvatelstvem za použití moderních sledovacích technologií na internetu i v reálném životě a zpřísnila se cenzura.

Zároveň režim dokončil svéráznou „stabilizaci“ situace v Sin-ťiangu, kde bylo muslimské obyvatelstvo ve jménu boje proti islámskému extremismu a terorismu hromadně internováno v převýchovných táborech, i v Hongkongu, kde se po přijetí zákona o státní bezpečnosti podařilo zlikvidovat demokratické hnutí.

Kdo fandí Číně? Rusko a Srbsko

K nárůstu negativního vnímání Číny dále přispěla čínská asertivní zahraniční politika a ostrá veřejná diplomacie spolu s posilováním vojenské síly. Razantní zlom pak přinesla pandemie covidu-19, která se z Číny rozšířila do celého světa a samotnou zemi na mnoho měsíců téměř hermeticky uzavřela.


Autorem textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Největší nárůst negativního vnímání Číny byl zaznamenán ve vyspělých zemích světa, v západní a střední Evropě a u jejích dvou východoasijských sousedů, v Japonsku a Jižní Koreji.

Podle dlouhodobých globálních průzkumů Pew Research Center, které probíhají nepřetržitě od roku 2002, k tomu přispěla řada faktorů počínaje čínským využíváním ekonomických bojkotů coby svérázného nástroje „vlčí diplomacie“ přes otevřeně protičínskou rétoriku bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho „obchodní válku“ mezi Čínou a USA a konče čínským postojem k pandemii.

K podobným závěrům dochází i další průzkumy, například rozsáhlá studie provedená v roce 2020 partnerskými organizacemi ve třinácti evropských zemích. Ta potvrdila, že vnímání Číny v těchto zemích je, s výjimkou Srbska a Ruska, „převážně negativní“. Ve výzkumu je těsně následovalo Lotyšsko, kde žije početná ruská menšina.

Po diplomatické roztržce mezi Číně a Litvou v roce 2021 se však situace s velkou pravděpodobností změnila, protože Lotyšsko letos společně s Estonskem po vzoru Litvy vystoupily z čínské platformy pro střední a východní Evropu 16+1.

Obraz Číny ve světě

V USA po roce 2000 podle průzkumů Pew Research Center většinou mírně převažovalo příznivé vnímání Číny, situace se však začala měnit po nástupu Si Ťin-pchinga. Kromě krátkého období na začátku Trumpovy administrativy, kdy se tehdejší americký prezident o svém čínském protějšku vyjadřoval pochvalně, setrvale stoupalo procento Američanů, kteří Čínu vnímali negativně. V roce 2021 dosáhlo toto procento rekordní výše 82 %, zatímco pozitivní pohled klesl na pouhých 16 %.

Nejnovější průzkumy ukazují, že naprostá většina Američanů nyní vidí Čínu jako skutečnou supervelmoc a zároveň i hrozbu pro Spojené státy. Přispívá k tomu několik problematických faktorů, z nichž jako nejzávažnější je hodnoceno posilující čínské partnerství s Ruskem (62 %), dále čínské snahy o vměšování se do americké politiky (47 %), rostoucí vojenská síla (43 %), potlačování lidských práv (42 %), ekonomické soupeření mezi Čínou a USA (35 %) či narůstající napětí ve vztahu k Tchaj-wanu (35 %) a politika v Hongkongu (26 %).

V celosvětovém měřítku je dlouhodobě negativní vnímání Číny patrné zejména v Japonsku. Tradiční napětí v bilaterálních vztazích mezi oběma zeměmi od roku 2000 nadále rostlo a v Číně vedlo k opakovaným bojkotům japonského zboží. Situace vygradovala v roce 2013, kdy průzkumy v souvislosti s územními spory ve Východočínském moři zaznamenaly negativní či spíše negativní náhled na Čínu u rekordních 93 % Japonců. Po roce 2020 mělo tento názor stále hodně přes polovinu dotázaných.

Podobný vývoj byl s malým zpožděním zaznamenán i v Jižní Koreji, která byla v roce 2017 zasažena čínským bojkotem s citelnými důsledky pro vzájemné obchodní vztahy.

Další zemí, kde se obraz Číny v posledních pěti letech radikálně zhoršil, byla Austrálie. V roce 2017 australské bezpečnostní složky varovaly před čínskými snahami o ovlivnění místní politiky a země poté přijala zákon o zahraničním vměšování, na nějž Čína reagovala omezením dovozu australských surovin i zboží.

Zásadní zhoršení ve vnímání Číny průzkumy zaznamenaly kromě Spojených států rovněž v Kanadě, v Evropě byl pak nejvýznamnější posun ve Švédsku, které se v tomto období také stalo terčem čínských bojkotů. Ve všech uvedených případech byl trend zhoršujícího se obrazu Číny spojen s napětím v bilaterálních vztazích a čínským zastrašováním, pro něž se ujal název „vlčí diplomacie“.

Posilování vlivu jako hrozba

Vnímání Číny se zhoršilo prakticky ve všech ekonomicky rozvinutých zemích a podobný trend podle výzkumů Pew Research Center vykazují i některé z nastupujících ekonomik, zejména Indie, Turecko a Filipíny. V některých zemích nebylo od roku 2019 možné průzkum kvůli proticovidovým opatřením uskutečnit. Před nástupem covidu však platilo, že spíše pozitivně Čínu vnímali lidé zejména v Jižní Americe a Africe. V jihovýchodní Asii k ní mají nejvřelejší vztah v Singapuru a Malajsii, tedy v zemích s početným (v Singapuru většinovým) obyvatelstvem čínského původu.

Tento trend je spojen mimo jiné i s vnímáním osobnosti Si Ťin-pchinga coby silného, ale v mnoha ohledech kontroverzního vůdce. Po vypršení jeho druhého mandátu se během tohoto měsíce očekává, že bude na základě změn v ústavě zvolen do čela strany i celé země potřetí a natrvalo.

Během uplynulých dvou období Čína intenzivně pracovala na posílení své velmocenské pozice, především v rámci Si Ťin-pchingovy klíčové iniciativy Pás a cesta zaštiťující velké infrastrukturní projekty po celém světě. K vylepšení image země coby světové velmoci měly přispět také nákladné a mediálně atraktivní domácí projekty, zejména úspěšně se rozvíjející čínský vesmírný program nebo impozantní zimní olympijské hry konané letos v Pekingu.

Na velmocenské ambice Číny a jejího vůdce však čím dál víc padá stín posilujícího autoritářství. Si Ťin-pching sám je od svého nástupu vnímán spíše negativně, pouze s výjimkou některých zemí Afriky a jihovýchodní Asie. Jen menšina respondentů v celosvětovém měřítku vyjádřila důvěru, že dokáže napomoci řešení globálních problémů. Naopak, respondenti často vyjadřovali obavy z jeho narůstající moci v globálním měřítku.

V tomto roce výzkumy ukazují, že 66 % respondentů z celkem devatenácti zemí věří, že čínský vliv ve světě v posledních letech posiluje. To je mnohem vyšší procento než u ostatních zemí včetně USA, Ruska či Indie. Už v roce 2015 se přibližně polovina lidí v rozvinutých zemích (západní Evropa, Austrálie, Japonsko, Korea) domnívala, že Čína v následujících letech předstihne USA na pozici největší globální velmoci.

Zároveň však většina z nich vnímala tuto věc jako hrozbu. To platí nejen v USA, kde v letošním roce považovalo růst čínské moci za hrozbu 67 % dotázaných, ale také u sousedů Číny, Koreje a Japonska a Austrálie, kde panují obavy z ovlivňování domácí politiky.

V posledních letech sílí i obavy ze vzestupu čínské vojenské síly. Od nástupu Si Ťin-pchinga země svoji „lidově osvobozeneckou armádu“ s více než 2,8 miliony členů výrazně posílila, například vybudováním největší námořní flotily a budováním umělých ostrovů pro vojenské účely v Jihočínském moři.

V indopacifickém regionu tak roste strach z ozbrojeného konfliktu – kromě respondentů v Japonsku a Koreji, s nimiž má Čína spory o ostrůvky ve Východočínském moři – se to týká zejména Filipín a Vietnamu, o něco méně pak Indie, Malajsie a Bangladéše. Více než polovina dotázaných ve Vietnamu a Koreji si dokonce myslí, že vyřešení územních sporů by mělo být větší prioritou než ekonomické vztahy s Čínou.

Otázka lidských práv

Už v roce 2018 nezanedbatelné procento lidí po celém světě souhlasilo s tvrzením, že Čína nerespektuje základní lidská práva svých občanů a toto číslo do roku 2021 znatelně narostlo v souvislosti s vývojem situace v Sin-ťiangu a Hongkongu a v souvislosti s tvrdými proticovidovými opatřeními.

Problém ochrany lidských práv byl zároveň jedním z těch, které se nejvíce podílely na celkově negativním vnímání Číny a jejího režimu. To bylo patrné opět zejména v USA a Austrálii, kde se dotazovaní také nejčastěji domnívali, že je třeba ve vztahu k Číně zmiňovat otázku lidských práv i za cenu zhoršených ekonomických vztahů. To platí v menší míře i v Kanadě, Japonsku a téměř všech evropských zemích. Naopak v Izraeli, Malajsii, Singapuru a Jižní Koreji se většina domnívá, že udržení dobrých ekonomických vztahů je důležitější než apel na dodržování lidských práv.

Zároveň však lidé v rozvinutých zemích mají tendenci považovat Číně za ekonomickou konkurenci. Za vážný problém to označují zejména občané Jižní Koreje, Japonska, USA a Austrálie. Export z těchto zemí do Číny byl v uplynulých letech poznamenán ekonomickými bojkoty a sankcemi, jež na ně čínská strana uvalila v reakci na kritiku či snahy o omezování čínského vlivu.

V Evropě vidí Čínu jako ekonomického konkurenta v některých zemích až třetina dotázaných. V předchozích letech, dokonce ještě v roce 2019, přitom v severní Americe i západní Evropě lidé hodnotili čínský ekonomický růst jako spíše pozitivní. podobně jako respondenti ze zemí Blízkého východu, Jižní Ameriky a Afriky, kde také vítali čínské investice v jejich regionu.

V loňském roce většina dotázaných v rozvinutých zemích dávala přednost prohlubování ekonomické spolupráce s USA před Čínou. Na opačném konci škály pak byl Singapur a některé země globálního Jihu, které naopak upřednostňovaly rozvíjení ekonomických vztahů s Čínou. Zároveň se však občané ve většině zemí, kde průzkum probíhal, domnívali, že právě Čína je nejsilnější ekonomikou. Například v Německu přisoudilo ekonomické prvenství Číně 55 % dotázaných, zatímco USA jen 17 %.

Covid a zhoršení image Číny

Jedním ze zásadních faktorů pro posun ve vnímání Číny ke spíše negativnímu byl vznik pandemie covid-19. Ve vyspělých zemích byl tento posun v roce 2020 nejvíc markantní, často o dvacet i více procent. Podobně negativně pandemie ovlivnila i vnímání samotného Si Ťin-pchinga. V prvním roce pandemie se většina občanů těchto zemí domnívala, že Čína nástup pandemie nezvládla. Těch, kteří uvedli, že Čína se s pandemií vypořádala dobře, však stále bylo vyšší procento než těch, kteří si totéž mysleli o Spojených státech.

Lidé často Čínu spojovali s původem pandemie, nicméně názory na její zvládnutí byly o něco pozitivnější – průzkumy však proběhly ještě před letošní vlnou covidu v Číně a rozsáhlými lockdowny.

Výzkum zaznamenal také vlnu sinofobie a negativního sentimentu vůči lidem čínského nebo asijského původu, přičemž část Američanů asijského původu tyto útoky spojovala s protičínskou rétorikou bývalého prezidenta Trumpa a jeho narážkami na negativní stereotypy o hygieně a stravovacích návycích Asiatů.

Mnozí respondenti však jasně oddělovali negativní vnímání Číny a jejího režimu od hodnocení Číňanů. V amerických výzkumech bylo nejčastější hodnocení Číňanů jako „pracovitých, invenčních a moderních“. Negativní atributy zahrnovaly například soupeřivost a nacionalistické smýšlení. Nejhůře samotné Číňany hodnotí jejich východoasijští sousedé, zejména Japonci, kteří se nejčastěji domnívají, že tito lidé jsou arogantní, nacionalističtí a agresivní.

Konec vzhlížení k Západu

Stejnou měrou se ovšem zhoršuje i vnímání západních zemí ze strany hlavně mladých Číňanů, což koreluje s masivními kampaněmi vládní propagandy. V průzkumech se obyvatelé Číny nejvíc negativně staví vůči USA, v závěsu s Indií, Japonskem, Vietnamem a Jižní Koreou, tedy zeměmi, s nimiž jsou antipatie vzájemné a tradiční. Hned za nimi následuje Ukrajina, a naopak zemí, jejíž hodnocení v očích mladých Číňanů posiluje, je Rusko, které na první příčce předstihlo Pákistán, Singapur a Severní Koreu.

To, že lidé v Číně tolik nevzhlížejí k Západu, jako tomu bylo od konce 19. až do počátku 21. století, naznačují jak oficiální, tak i ojedinělé nezávislé průzkumy, u nichž je však vždy třeba vzít v úvahu nutný souhlas úřadů s provedením takového výzkumu a další faktory, které v nedemokratické zemi mohou výsledky ovlivňovat, jak upozorňuje například China Media Project.

Paradoxně však ještě před pandemií studovalo v zahraničí na tři čtvrtě milionu čínských studentů, většina v USA, Velké Británii a Austrálii. Masivní vliv státní propagandy na veřejně deklarované názory dokazuje průzkum stranického média Global Times, který se na jaře 2021 zaměřil na zkoumání postojů mladých Číňanů k „Západu“ (ve skutečnosti primárně k USA).

Výsledky ukazují na širokou podporu vládních narativů, zejména ve vztahu ke zvládnutí pandemie covidu-19, iniciativě Pás a cesta, čínskému ekonomickému růstu a „vítězství v eliminaci chudoby“ v Číně. Podle tohoto průzkumu jsou Číňané nejvíce pyšní na domácí „veřejnou bezpečnost“ (85 %), „historii a kulturu“ (80 %), a také „respekt k lidským právům“ (72 %).

Negativní vnímání „Západu“ oproti tomu vycházelo primárně ze „znevýhodňování čínských technologických firem“ (65 %), „humbuku kolem Sin-ťiangu a Tibetu“ (63 %), „vměšování se do záležitostí Hongkongu a Tchaj-wanu“ (63 %), „rasové diskriminace a nepokojů“ (60 %) a „neefektivní kontroly šíření covidu-19“ (52 %).

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

4 komentáře

  1. jan napsal:

    Stačí porovnat růst ekonomiky v Číně a na Západě v posledních 15 -20 letech a máte jasno hned. Západ krachuje a Evropa padá na dno. K tomu může vzhlížet jen masochista a hlupák.

    • Pavel napsal:

      Ano, o mentální úrovni uctívačů z prstu vycucaných čínských statistik je jasno hned. Čínská realita je samozřejmě jinde, a to v kácejícím se realitním trhu, obřím zadlužení a útěku zahraničních investorů, kteří čínu kdysi vytáhli z nejhoršího a postavili ji na nohy. O vraždění, teroru včetně koncentračních táborů, rozvrácených zemích, kde se čína objevila, nemluvě. V 50. a 60. letech zásluhou maovy tuhé totality a teroru byla čína extrémně chudá a postihovaly ji hladomory. Zásluhou tengovy mohutné liberalizace a následnému přílivu zahraničních peněz čína velmi zbohatla. Teď čínu souduh si utahováním šroubů a brutální totalitou vrací tam kde byla za maa, tedy k chudobě a bezvýznamnosti.

    • wenkovan napsal:

      Není všechno zlato, co se třpytí. Zase mají v Číně jenom dvě pohlaví a nemají Grýndýl, ještě mají co dohánět.

      • skeptik napsal:

        Ne, nemají grýndýl. Zato mají nejznečistěnější ovzduší na světě.

Přidávání komentářů není povoleno