Poslední čtyři roky byl Andrej Babiš poslancem za Ústecký kraj. Teď svou karavanu odtáhl o pár set kilometrů na východ do Ostravy. Jak makal pro severní Čechy? A komu fandí? Spartě, Slavii, nebo Baníku?

Začátek června 2021. Andrej Babiš, tehdy coby premiér, těsně po větším rozvolnění koronavirových zákazů, přijíždí během osmi dnů několikrát do Ústeckého kraje. Místa návštěv jsou tradiční – domovy pro seniory, místní firmy nebo hasičské slavnosti s tisícovkami návštěvníků. Pár týdnů poté oznamuje přímý volební souboj s tehdejším předsedou Pirátů Ivanem Bartošem v Ústeckém kraji.

Opustí tak „svoje“ střední Čechy, kde hnutí ANO nemá historicky nejvyšší podporu, a zamíří do jednoho z nejchudších regionů v Česku. Kde naopak má ANO, stejně jako další populisté, historicky nejlepší volební výsledky. A ty na severu Čech potvrdí, když zválcuje konkurenci s více než 35 procenty hlasů, nejlepším výsledkem hnutí v celém Česku.

A tak Andrej Babiš začal „objevovat“ krajská témata.

Říp lidu!

Pár týdnů po volbách pro tehdy svůj deník MF DNES prozradil, že je šokovaný tím, že hora Říp nepatří státu a že by chtěl, aby připadla do veřejného vlastnictví, mudroval ze své kanceláře v Roudnici nad Labem, kde se v té době ještě občas objevil.

„Jeden z občanů mě přivedl na nápad, že by stát měl Říp získat. Doufám, že je pan Lobkowicz vlastenec a mohl by Říp státu darovat. Nebo horu stát koupí, taky na to můžeme vyhlásit národní sbírku. Napíšu Lobkowiczům dopis a požádám je o jednání v této věci,“ řekl Babiš svému deníku MF DNES.

Jak to skončilo? Nijak. Říp není na prodej, dal rod Lobkowiczů jasně najevo.

Vždycky Říp. Lákal Okamuru i Babiše, Lobkowiczové ale pozemky na hoře prodávat nebudou

Nejde o jediný případ, kdy se Babiš, jak u něj bývá zvykem, pro něco nadchnul, případně něco slíbil, ale dál se nedělo nic.

Už jako premiér se vydal v roce 2018 do ústecké vyloučené lokality Předlice mezi tuny odpadků uprostřed bloku domů. A zděsil se, jak to tam vypadá. Tehdy řekl, že stát by do budoucna mohl pomoci městům a obcím s výkupem domů v sociálně vyloučených lokalitách. Zamezil by tak dalšímu byznysu s chudobou.

Nic takového se ovšem nestalo ani za jeho vlády, ani nic takového nenavrhnul později už jako poslanec za Ústecký kraj. Přitom vyloučené lokality a sociální problémy s nimi související považuje za nejpalčivější potíž většina obyvatel kraje. A například v Ústí nad Labem je to, jak vyplynulo z výsledků dotazníkového průzkumu ústeckého magistrátu, hlavní důvod, proč tři čtvrtiny lidí zvažovaly či zvažují, že krajské město opustí.

Jak tedy „makal“ Babiš v tomto volebním období?

Z databáze poslanecké sněmovny vyplývá, že se nezúčastnil ani poloviny hlasování, konkrétně to bylo 46,3 procenta. Za čtyři roky předložil (s dalšími poslanci) 13 zákonů, ani jediný z nich se nedostal dál než do prvního čtení. Předložil 12 pozměňujících návrhů k projednávaným zákonům, přičemž polovina z nich se týkala důchodové reformy. Do interpelací na vládu se zapojil devětkrát, naposledy v říjnu 2022.

Témata? Pandemie covidu, zdražování, inflace či energie. Specifická interpelace na Ústecký kraj nepadla nikdy.

Ze severu na sever

Pro letošní volby si Babiš vybral lídrovské místo v další baště ANO – na severu Moravy. Ústecký a Moravskoslezský kraj, stejně jako ještě Karlovarský, spojuje řada věcí – jde o strukturálně postižené regiony s nejvyšší nezaměstnaností, nejnižší vzdělaností a nejvyšším počtem sociálně vyloučených lokalit.

S obytňákem tak objíždí menší města a vesnice, baví se na festivalech Colours of Ostrava nebo Beats for Love, ale „objevil“ i další regionální témata. Tentokrát Heřmanickou haldu, nepřehlédnutelný památník těžby na Ostravsku. Sedíc u skládky s poslancem Alešem Juchelkou se opět obořil na současnou vládu. Podle jeho názoru plánovaná stavba sarkofágu za více než tři a půl miliardy korun problém nevyřeší.

„Už na ministerstvu financí jsme začali připravovat řešení, které bylo levné, chytré a bezpečné. Postupně se halda začala odtěžovat, ale pak přišly vleklé soudní spory. Místo aby současná vláda tyto spory dořešila a pokračovala v našem projektu, vymyslela si ten nesmysl se sarkofágem,“ napsal Babiš.

Nejspíš ale zapomněl, že státní podnik DIAMO, spadající pod ministerstvo financí, v roce 2012 zřejmě uvedl nepravdivé údaje o tom, že všechny kaly byly zlikvidovány a přestal s monitoringem spodních vod. Týdeník Euro detailně popsal celou anabázi včetně toho, že ČIŽP loni potvrdila, že v jedné nádrži jsou toxické látky. O Babišem zmiňovaném projektu (na ministerstvu financí působil v letech 2014–2017, další čtyři roky byl předsedou vlády) nepadlo ani slovo.

Terazky som chachar

Babiš ve snaze cílit na další voličský elektorát zabrousil i do fotbalu. Už v únoru ve svém podcastu Sorry jako naznačil, že fandí ostravskému Baníku.

„Hlavně se těším na 5. dubna. Baník hraje proti Spartě a my Nachera (poslance Patrika Nachera, který je fanouškem Sparty, pozn. red.) musíme porazit. My v Ostravě,“ prohlásil Babiš. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se necelý rok předtím nefotil na zápase Sparty, úhlavního nepřítele Baníku.

A aby toho nebylo málo, v roce 2015 Babiš pro změnu hlásal, že je fanouškem fotbalové Slavie.

Fandím Slavii, klub má z 60 % Číňan, z 40 % Jirka Šimáně, majitel stadionu neznámý… pic.twitter.com/METQwms2hR

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 27, 2015

Babišova náhlá náklonnost k Baníku tamní fandy rozlítila. A dalo by se říct, že to dopadlo jako vždycky – expremiér na zápas nedorazil.

Jak fanoušek Babiš nedorazil na Baník a z trumpisty se stal trumpeta

Mluvčí ANO to vysvětlil pracovními povinnostmi v Praze. Klub přitom o tom, že by měl na zápas dorazit, informace neměl.