Spojené státy se stále potýkají s fentanylovou krizí, v níž hraje Čína zásadní roli. Přestože už roku 2019 omezila prodej přes internet a přímé inzerování fentanylu, látky až padesátkrát silnější než heroin, obchod s ním a jeho chemickými prekurzory se stal ještě sofistikovanějším. Podle některých amerických expertů přitom čínská komunistická strana proti drogovému byznysu nezasahuje záměrně.

Svou roli v současné fentanylové krizi sehrála i pandemie covidu-19. Ta vypukla v čínském Wu-chanu, známém do té doby jako „hlavní město fentanylu“. Ve snaze dostat produkt na americké trhy začali čínští dodavatelé spolupracovat s mexickými drogovými kartely, které se nyní staly globálně hlavním zdrojem fentanylu.

Čína však v tomto byznysu stále hraje klíčovou roli ve dvou oblastech: coby stěžejní dodavatel chemických prekurzorů, z nichž se tato droga přímo v Mexiku vyrábí, a coby důležitý článek v procesu praní nelegálních příjmů z obchodu s fentanylem.

Odborníci se shodují, že na bujení celého byznysu má zásadní vliv přístup čínské komunistické strany, respektive její snaha podřizovat drogovou spolupráci geopolitickým zájmům, a „problém systémové korupce, v níž čínští úředníci působí“. Funkcionáři tak drží „ochrannou ruku komunistické strany a vládních autorit nad aktéry operujícími v rámci legálního i nelegálního byznysu, včetně některých zločineckých skupin“.

Byznysmodel pod záštitou strany

Někteří z expertů považují tyto nelegální aktivity přímo za součást „byznysmodelu čínské komunistické strany“, čímž vysvětlují slabou motivaci Pekingu spolupracovat na jejich potírání.

Například John Cassara, který dlouhodobě působil v orgánech spadajících pod americké ministerstvo financí, kde se zabýval nadnárodní kriminalitou a praním špinavých peněz, nedávno publikoval knihu o zapojení Číny do těchto nezákonných operací. V ní s nadsázkou používá termín „CCP Inc.“ (tedy „Komunistická strana Číny, s.r.o.“), kterým odkazuje na vlastní závěry o více či méně přímém zapojení čínské vládnoucí strany do mezinárodního nelegálního obchodu a nekalých finančních transakcí.

Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Během březnového slyšení v rámci podvýboru americké sněmovny reprezentantů pro národní bezpečnost, nezákonné finance a mezinárodní finanční instituce Cassara prohlásil, že „se zdá, že kriminální činnost se stala součástí celkové strategie čínské komunistické strany zaměřené na posilování vlastní moci“.

Tato strategie spočívá v postoji strany vystupovat tvrdě proti trestným činům s přímým dopadem na vnitřní situaci státu, ale přivírat oči v případě činů, které mají dopad na jiné země:

Čínská opatření proti zneužívání drog a obchodu s nimi jsou vesměs drakonická – aktivní identifikace a registrace uživatelů drog, povinná detoxikační centra a pracovní tábory pro závislé, trest smrti pro překupníky. Ovšem tresty za zavádějící označování zásilek prekurzorů, což je nejčastější taktikou při pašování drog, jsou o poznání mírnější, obvykle zahrnují občanskoprávní sankce a malé pokuty.

Dvojí metr je pak vidět i při potírání internetové propagace fentanylu a jeho prekurzorů: Komunistická strana Číny disponuje robustním cenzurním aparátem, který velmi účinně potírá webové stránky, jež považuje za hrozbu pro svůj režim. Mohla by ho nasměrovat na webové stránky propagující fentanyl a další nebezpečné a nelegální drogy. Úřady však nejednají, spíše umožňují, aby se drogovému obchodu dařilo.

Drogy jako čínská zbraň proti USA

Podobný názor ohledně ostentativní čínské neochoty spolupracovat při potírání fentanylového byznysu a jeho propojení s dalšími legálními i nelegálními obchody a finančními transakcemi sdílejí i další odborníci.

Profesorka Celina Realuyo z Univerzity George Washingtona během zmíněného slyšení popsala spolupráci čínských firem s mexickými drogovými kartely, již označila za „asymetrickou válku proti USA prostřednictvím nezákonného obchodu s fentanylem“. Jak zmiňuje Cassara, objem obchodu mezi Čínou a Mexikem mezi lety 2000–2021 narostl ze zhruba jedné miliardy dolarů na sto miliard. Masivní čínské investice ve Střední a Jižní Americe pod záštitou iniciativy Pás a stezka (BRI) v posledních třech letech dále posilují čínské vazby v oblasti tradičně orientované primárně na USA, a i v Mexiku narůstá objem čínských investic.

To kromě legální spolupráce vytváří také ideální podmínky pro spolupráci v různých oblastech organizovaného zločinu od praní špinavých peněz prostřednictvím legálních obchodů a finančních transakcí přes nelegální obchod s volně žijícími zvířaty a mořskými živočichy, včetně ohrožených druhů, až po obchod s chemikáliemi sloužícími jako prekurzory pro nelegální výrobu fentanylu nebo metamfetaminu.

Jedním z příkladů je v Mexiku operující „kartel Čeng“ nazvaný podle příjmení jeho čínského bosse. Toho již v roce 2018 americká prokuratura obvinila z výroby a prodeje drog. Čína jej však odmítla vydat, přestože byla prokázána spolupráce jeho organizace s mexickými kartely Sinaloa a CJNG při zprostředkování dodávek chemikálií z Číny i při praní zisků prostřednictvím fiktivních společností.

Podle profesorky Realuyo proto „někteří američtí představitelé argumentují, že čínské úřady se rozhodly v rámci vlastní politiky podporovat obchod s drogami na americkém kontinentu a zavírat oči před s ním spojeným praním špinavých peněz za účelem destabilizace regionu“.

Příliš silný chemický průmysl

Tam, kde na nejvyšší úrovni chybí vůle, na nižších úrovních hraje roli korupce a podnikatelská lobby, tvrdí Vanda Felbab-Brown, působící ve washingtonském think tanku Brookings Institution: „Vzhledem k politické moci čínského chemického a farmaceutického průmyslu, výši daňových příjmů z nich a množství pracovních míst, která vytvářejí, mnoho čínských funkcionářů nemá zájem je sledovat, vyšetřovat, stíhat nebo jinak vstupovat do cesty velkým průmyslovým hráčům.“

Podle Felbab-Brown je situace kolem fentanylu mnohem komplexnější než například u metamfetaminu, na obchodu s nímž se významně podílejí čínské mafiánské organizace, tzv. triády. V případě fentanylu se často mísí legální byznys s nelegálním a velkou roli zde hrají spíše střední a menší podniky a osobní vazby. Na začátku řetězce navíc často stojí výroba chemikálií, které samy o sobě nejsou nutně nezákonné.

Ohledně krytí podezřelých obchodů současnými nebo bývalými stranickými funkcionáři pak Felbab-Brown dodává, že se nejedná o nijak „centrálně organizované, systematicky schvalované a otevřeně tolerované praktiky“. Vlivem řady faktorů od geopolitických po ekonomické nicméně vzniklo prostředí, které takové praktiky umožňuje, což boj s trestnou činností spojenou s fentanylem v době geopolitických tenzí ještě více ztěžuje.

Názorným příkladem je v současnosti narůstající obchod s volně žijícími živočichy a jejich částmi, kde legální aktivity pomáhají zakrývat ty nelegální. Enormní zájem čínských obchodníků o plody moře, jako jsou mořské okurky, ušně, medúzy či kriticky ohrožené smuhy, v posledních deseti letech vedl podle rozsáhlého výzkumu institutu Brookings k monopolizaci mořského byznysu mexickými kartely, které postupně navázaly vztahy s čínskými obchodníky a zprostředkovateli.

Tyto vazby a čínské obchodní uzly, včetně čínskými společnostmi ovládaného přístavu Tampico na pobřeží Atlantiku, byly dále využity pro nelegální obchod s chemickými prekurzory fentanylu a praní špinavých peněz. Zpráva podrobně popisuje, jak legální obchod s mořskými produkty zakrývá pytláctví a pašování ohrožených druhů a jak jsou tyto produkty obchodovány „výměnou“ za chemické prekurzory pro výrobu drog.

Nejasná role čínského státu

Environmentální organizace a v některých případech i vlády Mexika a Spojených států na pytláctví a pašování už několik let upozorňují. Čínská vláda však, podobně jako u fentanylu, veškerou odpovědnost svaluje na partnerskou stranu, v tomto případě Mexiko a jeho nedostatečné prosazování ochrany přírody.

Když Trumpova administrativa v době prudce narůstajících tenzí v září 2020 vydala dokument nazvaný „Fakta o čínském poškozování životního prostředí“, který Čínu obviňoval z toho, že je největším trhem pro konzumaci legálně i nelegálně obchodovaných volně žijících druhů, čínská strana okamžitě vydala podobnou zprávu, v níž tytéž problémy připisovala naopak USA. Data ovšem nezohledňovala fakt, že USA jsou významnou tranzitní zemí tohoto obchodu, který z velké části míří právě do Číny. Také proto americké orgány každoročně zabaví největší množství kontrabandu.

Podobně konfrontačním způsobem čínské autority přistupují i k narůstajícímu problému praní špinavých peněz. S Mexikem ani s žádnou jinou zemí Střední Ameriky čínské orgány na potírání finanční kriminality nespolupracují a pokud k tomu v některých případech dochází, je hlavní motivací snaha bránit odlivu kapitálu z Číny.

Fentanyl je tedy součástí široké sítě vzájemně souvisejících problémů a nelegálních nebo pololegálních aktivit a odráží komplexní geopolitické, diplomatické i ekonomické vztahy mezi Spojenými státy, Čínou a Mexikem. Role čínského státu a stranických orgánů je přitom v mnoha ohledech nejasná a jisté je pouze to, že ochota ke spolupráci je malá a v posledních letech klesla prakticky na nulu.

Namísto řešení konkrétních problémů je někteří čínští představitelé i média využívají k posilování tvrzení zdůrazňujících nekompetentnost západních vlád a vyzdvihování úspěchů čínské politiky například při domácím potírání drog nebo ochraně životního prostředí.

Případné vazby mezi čínským státem a kriminální činností napojenou na mexické kartely nebyly zatím dostatečně probádány, nicméně posilování ekonomických vazeb v Latinské Americe a velké čínské projekty zaštítěné vládními iniciativami, jako je například Pás a stezka, vytvářejí vhodné prostředí pro jejich rozvoj. Peking přitom boj proti čínskému podílu na mezinárodní kriminalitě jakéhokoli druhu podřizuje vlastním geostrategickým a ekonomickým zájmům.