Čínští uniformovaní “rybáři” pod armádním velením podnikají agresivní výpady do sporných vod. Jejich výzbroj se ale prutům a sítím moc nepodobá.

Čínské válečné námořnictvo je největší na světě. Celkem vlastní přes 300 bojeschopných plavidel; oproti tomu Spojené státy mají jen 277 takových lodí. Čína se samozřejmě západním mocnostem nevyrovná co do technologií – především v oblasti letadlových lodí silně zaostává. Samotná kvantita je ale důležitá v jednom ohledu, udržování vlivu.

Čína totiž nutně neplánuje žádnou velkou námořní válku; stačí samotná přítomnost jejího námořnictva ve sporných oblastech, jako jsou ostrovy v Jihočínském a Východočínském moři. Stejně tak se čínské loďstvo stále častěji účastní protipirátských operací v Adenském zálivu. Tam také letos Číňané zahájili provoz své první vojenské základny v zahraničí.

Hlídat, špehovat a provokovat

Čínské ozbrojené složky se dělí na tři hlavní instituce. Každá má pod sebou navíc námořní verzi. Lidově osvobozenecká armáda má pod sebou lidově osvobozenecké námořnictvo. Pod ozbrojenou policii (existuje i neozbrojená policie) spadá námořní policie (včetně pobřežní hlídky).

A nakonec lidové milice, do nichž patří i námořní milice ozbrojených sil lidu. Každá z těchto vodních variací je zároveň nejsilnější (nebo aspoň nejpočetnější) silou svého druhu na světě. Nejzajímavější z nich, s ohledem na vývoj posledních několika let, je ta poslední – námořní milice, píše ve svém článku Andrew S. Erickson, odborník na čínské námořnictvo.

Stejně tak největší na světě je i čínská pobřežní stráž. Pobřeží dlouhé přibližně 14 500 km střeží téměř 1300 plavidel. Kolem 260 z nich navíc zvládne operovat dále od pobřeží, některá dokonce i po celém světě. L

odě pobřežní stráže jsou samozřejmě znatelně menší, ale o to snazší je pro ně provokovat a provádět špionážní mise, tedy porušovat mezinárodní právo. Zatímco pro pobřežní stráž jsou tyto zahraniční mise (pokud nepočítáme ochranu sporných ostrovů) spíše vedlejší činností, pro lidové milice jsou hlavní agendou.

Modří mužíčci v akci

Námořní milice ozbrojených sil lidu jsou největší institucí svého druhu na světě. Podobnou ozbrojenou sílu s podobnou náplní práce má pouze Vietnam. Ačkoliv víme, že v roce 2010 měla mít ČLR na 8 milionů domobranců, není známo, kolik se jich plaví na moři.

Podle Číny jsou to totiž prostí rybáři. Toto tvrzení trochu zpochybňuje skutečnost, že se jedná o „rybáře“ ve vojenských uniformách, vyzbrojené armádou a podléhající armádnímu velení. Někteří z nich skutečně splňují definici domobrance, mají totiž i civilní povolání (třeba jsou to skutečně i rybáři), ale zdá se, že nově se v milicích objevují i elitní jednotky pracující na plný úvazek s cílem posílit čínské pozice ve sporných teritoriích.

Ať už profesionálové či patrioti (byť by toto vlastenectví bylo odměněno platem mnohonásobně vyšším než u rybářů), čínské námořní milice se staly „modrými mužíčky“ Asie. Obdobně jako Putinovi „zelení mužíčci“ na východě Ukrajiny se totiž čínské námořní milice pouštějí do potyček a sporů, ale zároveň si zachovávají identitu neoficiální síly, a tak zůstávají v šedé zóně. Nikdo si tak s nimi pořádně neví rady.

Známé firmy

„Modří mužíčci“ se účastnili snad všech známějších konfliktů, které čínské námořní síly měly s okolními státy v posledních letech. Když byla v roce 2009  americká loď USNS Impeccable obklíčena čínskými loděmi, byly to právě lodě milicionářů. 12 „rybářských“ člunů v roce 2012 vplulo do filipínských vod a následně došlo k potyčce s filipínským námořnictvem, které 6 z nich obklíčilo a prohledalo.

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

Od té doby se čínské lodě do „sporné“ oblasti pravidelně vrací a rybaří zde v rozporu s mezinárodním právem. Milice také sehrály klíčovou roli při konfliktu s vietnamským námořnictvem v roce 2014, kdy se Vietnam snažil zastavit provoz čínské ropné plošiny ve sporném území v Jihočínském moři. Přítomno bylo až 40 „rybářských“ člunů.

Goliáš si hraje na Davida

Čínské námořní milice představují zásadní problém pro udržování míru v Pacifiku. Tamní námořnictva včetně amerického si nejsou schopna se zdánlivě civilními plavidly poradit. Celá situace značně připomíná někdejší Tresčí války mezi Islandem a Spojeným královstvím, kdy islandská pobřežní stráž se svými malými čluny vybojovala na námořní velmoci značné rozšíření svých teritoriálních vod.

Ačkoliv je Čína mnohem větší a silnější než nepatrný ostrov v severním Atlantiku, používání nevojenských plavidel je velmi efektivní a pro soupeře matoucí. Lze tak očekávat, že o modrých mužíčcích ještě uslyšíme.