Stejné problémy, jaké v posledních měsících zažívá čínská (a v Česku velmi aktivní) skupina CEFC, má i další čínská firma – konglomerát HNA (Hainan Airlines). Podobně jako CEFC China Energy prodává svá aktiva a couvá z plánovaných investic.

Čínský konglomerát HNA Group prodává ve velkém svůj majetek. Před několika týdny se zbavil svých dvou firem zabývající se nemovitostmi. Čínský web Cchaj-sin píše, že HNA je prodala společnosti Sunac za více než 300 milionů dolarů.

Kupte si Hilton

Obdobnou částku získala HNA za prodej části podílu v německé Deutsche Bank. Investic se podle agentury Reuters HNA zbavuje kvůli nedostatku finanční hotovosti.

A prodává i své nemovitosti v Sydney nebo New Yorku. Podle právního zástupce HNA Thomase A. Clare firma funguje normálně a prodej nemovitostí vysvětluje následovně:

„Před několika měsíci jsme veřejně oznámili, že investice do nemovitostí jsou nyní čínskými regulátory omezovány a proto HNA zvažuje prodej těch majetků, které nabyly na hodnotě.“

Podle Reuters nabídla HNA k prodeji už i svůj podíl v hotelovém řetězci Hilton. Zatím jde o 82,5 milionů akcií. Firma údajně ale zvažuje prodej celého svého podílu, tedy přes 26 %, za 6,5 miliardy dolarů.

Dva vysocí manažeři HNA už také odstoupili z představenstva Hilton Grand Vacations Inc.

Svůj podíl v Deutsche Bank snížila HNA dvakrát během jednoho týdne, až na 8,9 %. Ekonomové to považují za důkaz, že čínská firma, která se stejně jako mnoho jiných v minulosti těšila podpoře své vlády, o tuto podporu nyní přišla a musí splácet své úvěry.

Společnosti jako HNA Group či v Česku působící CEFC China Energy měly v Číně dlouho volný přístup k úvěrům. Výhodné půjčky ze státem kontrolovaných bank pro ně však před víc jak rokem skončily.

Peking totiž v rámci boje s korupcí a šedou ekonomikou změnil svůj přístup.

A HNA, která tak letos bude muset splatit část svého dluhu, řeší nedostatek peněz tím, že prodává svá investiční aktiva. Podle agentury Bloomberg už prodala i pozemky v Hongkongu, budovu na 1180 6th Avenue v New Yorku nebo kancelářské objekty v Sydney.

Na prodej dále nabízí nemovitosti v Londýně, New Yorku či podíl v řetězci Park Hotels and Resorts a HN Hotel.

Kam se hnala HNA?

Společnost HNA Capital Group Co. působí v řadě odvětví – leteckém průmyslu, nemovitostech, finančních službách, turismu nebo logistice. Její raketový růst je dodnes tajemstvím.

Před pár lety provozovala společnost jen malé aerolinky. Při pokusu o expanzi se firma zadlužila a na nohy ji pomohly jen statní půjčky.

Majetek HNA se dnes odhaduje na 100 miliard dolarů, které má v podílech firem a příjmech. Dluh společnosti má ale dosahovat až 90 miliard a třetinu z něj musí dokonce podle The New York Times splatit do konce roku.

Masivní a agresivní nákupy, kvůli kterým je známá, tak pravděpodobně na nějakou dobu či dokonce definitivně skončily. David Barboza z deníku The New York Times, který se investigací HNA zabývá dva roky, píše:

„Vzhledem k tomu, že vláda se od těchto efektních, ale rozmařilých zahraničních investic odvrací, HNA začíná být pod tlakem.“

Napojení na Peking

Nelibost Pekingu roste i přesto, že firma v rámci svého byznysu výrazně podporovala státní infrastrukturální projekty a finanční služby, ať už přímo v Číně, či ve státech jihovýchodní Asie.

HNA Group spravuje dva investiční fondy, jejichž prostřednictvím slíbila investovat 20 miliard yuanů (3,2 miliardy dolarů) do iniciativy Pás a stezka.

V rámci projektů Pás a stezka HNA Holdings získala podíl v jednom z nejfrekventovanějších letišť v Brazílii – Rio de Janieru nebo v singapurské logistické, skladové a distribuční společnosti CWT Ltd. Letišť, cargo terminálů (Swissport) a leteckých společností však vlastní či kontroluje mnohem víc.

Akcie skupiny HNA jsou údajně vlastněny dvěma podílníky – Hainan Jiaoguan Holding a Yangpu Jianyun Investments. Vlastnická struktura těchto dvou společností je ale velmi nepřehledná a v podstatě nedohledatelná.

To byl i důvod, který udávali někteří regulátoři, když nepovolili několik nákupů a transakcí této společnosti.

Čínský milionář Kuo Wen-kuej, který chtěl veřejnosti mimo jiné odhalit i korupční pozadí této firmy, utekl před čínskými vyšetřovateli do New Yorku, kde se stále skrývá. Podle něj je firma personálně napojena na nejvyšší patra čínské komunistické strany.

Oddlužení jako forma zestátnění

V obdobné situaci se s ocitli i majitelé čínské CEFC, která investovala mimo jiné v ČR. CEFC ke dnu táhne ale i její politický skandál – zatčení jednoho z jejich pracovníků FBI a vyšetřování z uplácení.

Část investičních aktiv CEFC ale posloužila jako záruka pro bankovní úvěry, pomocí kterých firma financovala své nákupy v České republice.

Jde o investice v Praze, jako je fotbalový stadion Eden, budova Živnobanky nebo luxusní hotel Le Palais Art. Tyto nemovitosti tvoří záruku pravděpodobně nesplácených úvěrů a jsou dnes blokovány finanční skupinou J&T, která poskytla Číňanům minimálně desetimiliardovou půjčku.

CEFC a HNA nejsou jediné. Stejně – tedy pod státní správou – dopadla i Anbang Insurance Group. Čínská vláda nad ní převzala kontrolu, protože údajně porušila zákony a předpisy. Její šéf je souzen.

Ekonomičtí experti vysvětlují tyto kroky tím, že vedení Komunistické strany Číny zdůrazňuje nutnost oddlužení čínské ekonomiky, a snaží se proto potírat riskantní akvizice čínských investorů v zahraničí, obvykle financované na dluh čínskými státními bankami.