Je to špeh nebo oběť? Tajná služba na Novém Zélandu vyšetřuje poslance tamního parlamentu Jang Ťiena. Podle Financial Times poslanec (a člen zahraničního výboru) dříve pracoval v Číně více než deset let v institucích, napojených na čínskou vojenskou rozvědku, mimo jiné jako učitel angličtiny.

Jang Ťien se přistěhoval na Nový Zéland z čínské pevniny před 22 lety. Christopher Johnson, bývalý zpravodajský analytik se specializací na Čínu, tvrdí, že Nový Zéland není jedinou zemí, kde do důležitých funkcí pronikli čínští agenti. Podle něj byla Čína v posledních letech velmi aktivní a umisťovala své lidi na důležité politické pozice i v západních demokraciích.

O rostoucím vlivu Pekingu na Novém Zélandu publikovala objemnou studii tamní sinoložka Anne-Marie Brady, profesorka univerzity v Canterburry a autorka několika průkopnických monografií o ideologii v komunistické Číně. Její výzkum poukazuje na prorůstání čínského vlivu do novozélandské politiky.

Magické zbraně Číny

Brady dala své práci název „Magické zbraně: Čínský politický vliv za Si Ťin-pchinga“. Termín „Magické zbraně“ charakterizuje tři dlouhodobé pilíře propagandistických operací čínské komunistické strany: budování strany, posilování armády a budování politického vlivu Číny v zahraničí, jemuž se od roku 1949 věnuje především Oddělení práce na jednotné frontě (United Front Work Department). To spadá přímo pod Ústřední výbor Komunistické strany Číny.

Stejnou taktiku “jednotné fronty” používá komunistická strana v Číně už od 20. let minulého století. Tehdy se pod vedením Kominterny osvědčila při rozkládání tehdejší dominantní politické strany Kuomintang zevnitř a dnes ji Čína aplikuje na „politickou práci v zahraničí“.

Nový Zéland není jedinou zemí regionu, kde je čínský vliv předmětem rozsáhlých debat. V Austrálii rozpoutala podobnou diskuzi série reportáží televize ABC a mediální skupiny Fairfox.

Podle jejich zjištění však zasáhl čínský vliv v Austrálii zatím pouze média, univerzity a místní početnou čínskou komunitu, zatímco politické instituce zůstaly vcelku nedotčeny.

Jak se dostat k pěti očím

Novozélandská kauza je jiná. Klíčovou roli v ní hraje člověk napojený na čínskou rozvědku, který se dostal až do parlamentu, a to dokonce za vládní stranu.

Od svého zvolení v roce 2011 zajišťoval Jang své straně štědré sponzory z řad čínské komunity i korporací. Ze své pozice navíc přímo lobboval za politické zájmy Pekingu. Ty prosazoval nejen na Zélandu, ale i v mezinárodní politice.

To, že působil šest let na tak důležité pozici v jedné z takzvaných „Zemí pěti očí”, tedy anglosaských států sdílejících navzájem zpravodajské informace, vyvolává otázku, nakolik je Západ vůbec připraven čelit rostoucím aktivitám čínských zpravodajských služeb. Země jako Nový Zéland mohou být podle analytika Christophera Johnsona pro Peking jen přípravou pro “útok” na jádro “Pěti očí”, tedy USA a Velkou Británii.

Za víc než 20 let Jangova života na Zélandu se na veřejnost nikdy dřív, ani během jeho působení na

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

univerzitě v Aucklandu, nedostaly informace o jeho minulosti – co vlastně v Číně studoval a kde poté pracoval. V parlamentu zastával důležité pozice v zahraničním, obranném a obchodním výboru.

Zamyslet se a využít

Jang od svého zatčení tvrdí, že je nevinný a vždy sloužil jen své adoptivní vlasti – tedy Novému Zélandu. Nařčení je podle něj projevem rasismu.

Za Janga se postavil předseda dosavadní vládní Národní strany, kterou Jang v parlamentu zastupoval. O Jangově minulosti věděl údajně i premiér Bill English. Neřekl však, zda ze zpravodajských zdrojů, či přímo od Janga. K samotnému případu se zatím vyjádřil hodně velkou oklikou, když řekl: „Všichni se musíme zamyslet nad tím, jaký je správný vztah k Číně a jak nejlépe využijeme její dynamiku v zájmu Novozélanďanů.“