Českou mediální scénu v posledních týdnech rozvířila kauza kolem financování některých akcí Střediska bezpečnostní politiky na Univerzitě Karlově čínskou ambasádou. Skandál propukl shodou okolností jen několik dní po podepsání (a následném vypovězení) smlouvy o partnerství mezi univerzitou a finanční skupinou Home Credit. Podobné snahy Číny ovlivňovat akademické prostředí ve světě ale nejsou zdaleka ojedinělé.

Problematiku pronikání čínského vlivu do akademického prostředí shrnula v obsáhlé studii na serveru Sinopsis Nadège Rollandová, analytička z amerického think tanku National Bureau of Asian Research. Podrobně mapuje „stopy vlivových operací BRI“, tedy aktivit a projektů pod hlavičkou čínské iniciativy v češtině známé oficiálně jako Pás a stezka.

Rolland ve své studii analyzuje tři oblasti (média, akademickou sféru a byznys), jejichž prostřednictvím čínská komunistická strana prosazuje své vidění světa a ovlivňuje diskurz týkající se nejen Číny samotné, ale i klíčových globálních témat, jako jsou ekonomický rozvoj či lidská práva.

To pak systematicky využívá pro prosazování reálného politického a ekonomického vlivu v zahraničí. Čínský vliv proniká do všech tří zmíněných oblastech, které se navíc překrývají a vzájemně podporují. Zapojují se osoby i instituce aktivní politicky i akademicky, a také představitelé byznysu, jejichž působnost je zjevná také v oblasti médií.

Hlavní čínské zaklínadlo

Spíše stranou pozornosti médií donedávna zůstávala akademická půda, kde se ČLR systematicky a s jistým úspěchem snaží navázat kontakty skrze dohody o spolupráci mezi univerzitami a výzkumnými institucemi či prostřednictvím často nově vznikajících think tanků napojených na rozsáhlou síť stranického vlivového aparátu.

Jedním z klíčových aktérů, který hraje v budování této sítě think tanků ústřední roli, je Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KS Číny. Historicky bylo zodpovědné za vztahy z komunistickými stranami, dnes je jeho role o poznání širší: podle expertů má zpravodajskou funkci, ale také rekrutuje agenty v zahraničí. V tomto smyslu se o Oddělení mezinárodních vztahů vyjádřila i česká kontrarozvědka BIS ve svých výročních zprávách.

Rámcovou strategii k ovlivnění globálního diskurzu a šíření politického i ekonomického vlivu KS Číny i čínského státu představuje hlavní zahraničně politická priorita Si Ťin-pchinga v „Nové éře“, iniciativa Pás a stezka.

Tento projekt je natolik prominentní, že je těžké ho odlišit od čínské zahraniční politiky jako takové; má se stát prostředkem naplnění „čínského snu o velikém obrození čínského národa“. Právě Pás a stezka je hlavním zaklínadlem, jímž ČLR získává „partnery pro spolupráci“. Výše zmíněná Nadège Rollandová píše:

„I když Peking iniciativu prezentuje jako projekt na zvýšení hospodářské prosperity pomocí fyzického propojení celé zeměkoule ([tj. skrze budování infrastruktury), jejím skutečným účelem není budování infrastruktury, nýbrž vytvoření nového světového řádu, v němž bude prosperovat a vládnout Čína.“

Středoevropané a vymývání mozků

Peking podle ní „nejen že kolem BRI pečlivě vystavěl laskavý narativ, který nyní šíří po světě, ale také zřídil, mobilizoval a zkoordinoval síť specifických BRI organizací fungujících jako kanály pro ústřední státní a stranické orgány. Role těchto organizací spočívá v napomáhání ke kladnému vnímání BRI a nabídek na spolupráci v zahraničí“.

Strategie, jež čínská strana využívá, zahrnují starou dobrou propagandu prezentovanou v zahraničních médiích či prostřednictvím sociálních sítí, ale také nejrůznější pobídky a odměny pro instituce i jednotlivce v podobě finančních darů či investic, prestiže, či přístupu všeho druhu (například na čínský trh).

Čínské pronikání do akademických kruhů se v rámci BRI týká primárně rozvojových zemí, tzn. v zásadě těch, kde ČLR uskutečňuje své „rozvojové projekty“. Významnými spojenci jsou napíklad Pákistán, některé státy střední Asie a mnohé ze zemí jihovýchodní Asie.

Postkomunistické země střední a východní Evropy jsou obecně vystaveny většímu tlaku než bohatší státy západní Evropy (v souladu s přesvědčením některých čínských stratégů o obyvatelích postkomunistických zemí coby vhodných objektech vymývání mozků).

Vlivové působení se ovšem zdaleka neomezuje jen na tyto země. Naopak, zejména v případě (mezi)univerzitní spolupráce a u think tanků je jakákoliv spolupráce se „Západem“ žádaná a přijímaná jako vítaná legitimizace čínského narativu či hlas navíc v Čínou prosazovaném diskurzu.

Vědecky podložená expanze

Generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching na varšavském Fóru Hedvábné stezky v roce 2016 prohlásil, že „think tanky mají hrát vedoucí úlohu pro prosazování cílů BRI a sloužit coby poradci a asistenti vládám při plánování jejich politiky a navrhování vhodných mechanismů“.

Podle čínského prezidenta by think tanky měly vytvářet „mosty mezi politickou rovinou a veřejným míněním“. Důraz na snahu o ovlivnění akademické sféry je z ideologického hlediska velmi významný, protože může poskytnout „vědecky podložená“ ospravedlnění pro čínské aktivity a jejich interpretace.

Jak také píše Nadège Rollandová, v čínských aktivitách v rámci BRI směřovaných na zahraniční think tanky a výzkumná centra hraje ústřední roli Oddělení mezinárodních vztahů Ústředního výboru Komunistické strany Číny a její vlastní think tank známý jako Čínské centrum současných světových studií (China Center for Contemporary World Studies). Strategické cíle nových platforem pro akademickou spolupráci v rámci BRI jsou podle Rollandové tyto:

1. ovlivňovat a formovat percepce veřejně činných intelektuálů tak, aby vnímali BRI jako pozitivní projekt
2. získat přístup k vědění, dovednostem a technologiím, které jsou studovány na zahraničních univerzitách, ve výzkumných centrech a laboratořích
3. zapojit se v zahraničním systému vzdělávání (platí zejména pro rozvojové země) – coby součást dlouhodobějšího úsilí o formování a ovlivňování výchovy a vzdělávání budoucích generací místních elit

Síť Hedvábné stezky

Rollandová jmenuje celou řadu čínskou stranou iniciovaných „asociací“ a dalších platforem pro spolupráci na úrovni think tanků, které zahrnují prakticky všechny kontinenty a mnohdy zapojují vcelku prestižní instituce a osobnosti. Tyto sítě vzniklé spoluprací think tanků přes hranice zemí i institucí jsou zpravidla zaštítěné některým z čínských státních orgánů.

Kupříkladu Sdružení think tanků Hedvábné stezky (Silk Road Think Tank Association) má přímou podporu Oddělení mezinárodních vztahů ÚV KS Číny. Na Fóru Hedvábné stezky v Madridu v roce 2015 byl pro změnu zřízen „network“ SiLKS (Silk Road Think Tank Network), zaštítěný čínskou Státní rozvojovou a reformní komisí a pod ni spadajícím Rozvojovým výzkumným centrem.

Na druhém pekingském fóru Iniciativy pásu a stezky v dubnu letošního roku pak byl představen nový propagandistický orgán zaměřený na mezinárodní think tanky, Komise pro spolupráci think tanků v rámci BRI, jejíž anglický název oficiálně zní Belt and Road Studies Network. Předsedou BRSN je prezident čínské státní zpravodajské Agentury Nová Čína Cchaj Ming-čao.

Vlastní sítě think tanků zakládají i čínské univerzity, například Svaz univerzit BRI (University Alliance of the Silk Road), jenž byl založen při Si’anské dopravní univerzitě v květnu 2015.

Smlouvu o spolupráci tehdy podepsalo hned dvacet univerzit z dvaadvaceti zemí. Na základě smluv později vznikly společné instituce, jako např. laboratoř zaměřená na mikro- a nanovlákna zřízená ve spolupráci s australskou Univerzitou v Novém jižním Walesu nebo univerzitní centrum provozované s Liverpoolskou univerzitou v Su-čou apod.

Spolupráce s polskou policií

Za zmínku stojí také Forenzní sdružení Hedvábné stezky (Silk Road Forensics Consortium) zřízené v říjnu 2016. Úvodní konferenci zorganizoval SRFA za spolupráce Si’anské dopravní univerzity, několika provinčních orgánů provincie Šen-si a firmy Shenzhen Huada, také známé jako BGI Genomics. Jedná se o biotechnologickou společnost, která se specializuje na genetické testy a výzkum genomů pro zemědělské využití.

Během druhé konference konané o rok později, v listopadu 2017, tato firma mimo jiné podepsala dohodu o spolupráci s polskou Ústřední policejní a forenzní laboratoří, v níž se obě strany zavázaly ke zřízení společného testovacího centra.

Předsedou celého svazu je prof. Henry C. Lee, jeden z předních amerických soudních znalců čínského původu, který podporuje vytvoření „společné databáze DNA, která by pomáhala v odhalování zločinů“.

Podle profesora Li Šeng-pinga by jednotné standardy identifikace dle DNA a jednotné regulace identifikačních postupů mohly napomoci boji proti zločinu, „zejména zločinům a terorismu napříč regiony“.

Kontrola fyzická i digitální, která již „napříč regiony“ funguje například v západních oblastech ČLR (Sin-ťiangu a Tibetu), již také skutečně využívá genetické databáze k represivním účelům. Nucený sběr biometrických dat a DNA je součástí každodenní šikany místního obyvatelstva.

Akční plán i v Česku

V červenci 2016 čínské ministerstvo školství schválilo „akční vzdělávací plán pro Pás a stezku“, podle nějž plánuje spolupráci se zeměmi BRI za účelem „vybudování integrované vzdělávací komunity“.

Podle Rollandové tento plán „vychází ze stejných principů, na jejichž základě jsou vedeny jiné aktivity Jednotné fronty v zahraničí: je navržený tak, aby přispíval ke kooptaci cizinců a podporoval a šířil zahraničně politické cíle Komunistické strany Číny – v tomto případě konkrétně iniciativu BRI“.

Ve střední a východní Evropě spolupracuje Mezinárodní oddělení se sítí China-CEEC Think Tank Network, vedenou Čínskou akademií společenských věd.

Tyto sítě jsou zastoupeny i v českém prostředí. Případ Miloše Balabána se díky médiím postupně rozkrývá již několik týdnů. Poradce rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy Luděk Podola se v září 2017 setkal se zástupcem Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny a probíral s ním možnosti spolupráce univerzity s Aliancí pro spolupráci think tanků Pásu a stezky.

Jak vychází najevo v posledních dnech, konference pořádané na půdě Univerzity Karlovy (poslední tři roky ve Vlasteneckém sále Karolina) pod hlavičkou Česko-čínského centra UK vedoucím Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií FSV UK a tehdejším výkonným tajemníkem centra Milošem Balabánem, byly připravovány ve spolupráci s Ambasádou ČLR a uváděny samotným čínským velvyslancem.

Mezi přednášejícími byli i představitelé společnosti Home Credit, která také sponzorovala loňský třetí ročník nazvaný „40 let reforem: od otevření světu k novým hedvábným stezkám“. Zahajující první ročník v roce 2016 nesl název „Iniciativa Pás a stezka: Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko“. Konferencemi se obsáhle zabývala tato reportáž České televize.

Místní experti ve službách Číny

Jak shrnuje Nadège Rollandová: „Nemůže být pochyb o tom, že mezinárodní semináře a workshopy sponzorované (čínskými think tanky a institucemi) poskytují bezpočet kanálů pro komunikaci, skrze něž je prosazována stranická linie a pozitivní narativ obhajující BRI. Od mezinárodních účastníků se očekává, že vstřebají informace podávané čínskou stranou a snad je i zabudují do vlastních analýz. V případě zahraničních think tanků je zde naděje, že se nabyté informace objeví ve zprávách, které tyto think tanky zpracovávají pro své vlády, a pomohou tak přímo ovlivnit místní zákonodárce v jejich vnímání BRI.“

Organizace a instituce založené k propagování myšlenek BRI obecně „nesou nápadně podobné rysy s dlouhodobě působícími organizacemi Jednotné fronty, jež jsou tradičně využívány k mobilizaci specifických skupin mimo samotnou komunistickou stranu, jako například různé ‚všečínské svazy‘, ‚přátelské asociace‘ s cizími zeměmi, ‚rady pro mírové znovusjednocení‘ apod.“

Zatímco tradičně Jednotná fronta působila v oblastech s velkou koncentrací zahraničních Číňanů, nyní se díky nové Si Ťin-pchingově politice a BRI dostává i tam, kde čínské komunity nežijí nebo dosud nežily. Jednotná fronta tak pracuje „inovativně skrze nové kanály“, její cíle však zůstávají stále stejné: „vytvářet dočasná taktická spojení s lokálními elitami v oblastech mimo přímou stranickou kontrolu“ a „prosazovat zde strategické cíle komunistické strany“.