Provládní čínské účty na sociálních sítích se snaží omezit dosah investigativní zprávy, která mapuje činnost čínských „policejních stanic“ v zahraničí. Používají při tom taktiku zahlcení, s cílem spustit anti-spamový mechanismus například na Twitteru. Tam už byli čínští trollové úspěšní a šíření původního tweetu se jim podařilo zablokovat. Dvě takové stanice fungují i v Praze. Ministr zahraničí Jan Lipavský chce po Číně oficiální vysvětlení, co v Česku dělají.

Poté, co letos 12. září vydala lidskoprávní nevládní organizace Safeguard Defenders investigativní zprávu o existenci čínských policejních stanic v zahraničí, vyšlo najevo, že se tento fenomén týká i České republiky. Jak v říjnu popsal projekt Sinopsis ve spolupráci s Deníkem N, v Praze fungují dvě taková čínská zařízení. Právě zmíněná analýza Safeguard Defenders se teď stala terčem další řízené očerňující kampaně ze strany čínské vlády.

Allegation about China “running illegal police stations” in the Netherlands is simply untrue. The so-called police stations are actually overseas Chinese service centers: Chinese FM https://t.co/oDSud8yB9E

— Global Times (@globaltimesnews) October 26, 2022

Paradoxně k tomu Peking intenzivně využívá například Twitter a YouTube, tedy platformy, které sama Čína na svém území zakázala z obavy, že by se po nich mohly šířit politické zprávy nežádoucí pro režim.

Taktika zahlcování

Sotva týden po zveřejnění zprávy zaplavily tisíce falešných účtů napojených na čínskou vládu sociální sítě (Twitter, LinkedIn, Facebook) a další obsahové platformy (TikTok, SoundCloud, YouTube) příspěvky a obsahem, který nesl název zpráv Safeguard Defenders (Chinese Transnational Policing Gone Wild Safeguard Defenders 110 Overseas, pozn. red.), i když s ní nijak nesouvisel. Například na SoundCloudu najdeme velké množství skladeb s tímto názvem, aniž by ke zprávě měly jakýkoli vztah.

Autorem textu je Bao Do. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Na YouTube jsou to pak stejnojmenná videa obsahující obrázky z dětských kreslených pořadů a screenshoty ze zmiňované zprávy od Safeguard Defenders. Videa mají zpravidla délku od 15 vteřin do minuty a většina z nich byla publikována ve stejný den (15. září 2022).

Pozoruhodná je strategie, kterou Peking tentokrát použil. Na první pohled se zdá, jakoby čínská vláda dokonce pomáhala původní zmíněnou nelichotivou analýzu Safeguard Defenders ve svých příspěvcích šířit – v komentářích se často objevují úryvky ze zprávy.

Ve skutečnosti je to naopak. Hromadným zveřejněním příspěvků s názvem analýzy chtěli čínští trollové na sociálních sítích a obsahových platformách docílit spuštění anti-spamového mechanismu, který by zablokoval výsledky vyhledávání obsahující zmiňovaná spojení. To se jim povedlo například na Twitteru, čímž znemožnili šíření původního tweetu i dalších relevantních tweetů.

Podobná taktika zahlcování byla v minulosti použita již k útokům na přední západní novinářky a badatelky s asijským původem, které zveřejňovaly reportáže a analýzy o problémech současné Číny (represe vůči ujgurské menšině v Sin-ťiangu, potlačování práv žen, pronásledování novinářů a další).

Výraznější snahu o potlačení těchto čínských vlivových aktivit zatím vyvinul pouze Twitter a Facebook. Sociální sítě v posledních několika letech podobné případy vyšetřily a poté zablokovaly značné množství falešných účtů.

Trolling s požehnáním vlády?

Jedním ze způsobů, jak Twitter odhaluje koordinované kampaně, je sledování okolností, za jakých se uživatelé přihlašují. Podezřelé jsou například účty, k nimž se uživatelé přihlásili z jedné IP adresy. Twitter identifikoval předchozí čínské kampaně na základě toho, že k některým účtům se jejich uživatelé přihlásili z neblokovaných IP adres. Jelikož je přístup k této sociální síti v Číně blokován, je možné se domnívat, že správci těchto účtů nejspíš jednají se souhlasem čínské vlády.

Dalším z poznávacích znamení je skutečnost, že většina těchto spamujících účtů bývá vytvořena velmi krátce po zveřejnění příspěvku, na který se snaží svou odvetnou kampaň zacílit. Tyto účty zpravidla nesledují žádné další uživatele a mají pouze několik sledujících.

Mnoho z příspěvků mělo také další společný specifický rys. V rámci odvetné kampaně proti výrokům bývalého ministra zahraničí USA Mikea Pompea o genocidě ujgurského etnika v Sin-ťiangu se často vyskytly téměř identické příspěvky, které se lišily pouze náhodnou sérií písmen, znaků či symbolů bez zjevného významu na konci textu. Cílem zřejmě bylo obejít automatický anti-spamový filtr na Twitteru, který má šíření těchto zpráv zabránit.

Pozoruhodným pojítkem v případě této kampaně byl také čas zveřejnění těchto tweetů, který se pohyboval vždy v rozmezí od deseti hodin ráno do osmi hodin večer pekingského času, tedy v čínské pracovní době.

Česko chce po Číně vysvětlení

I přes snahy Pekingu zneviditelnit, či v posledních dnech alespoň dementovat, odhalení zahraničních čínských policejních stanic toto téma již silně rezonuje napříč západním světem. V britském parlamentu několik poslanců tuto kauzu otevřelo s naléhavou žádostí o okamžité vyšetření (například Alicia Kearns, předsedkyně Výboru pro zahraniční věci, nebo poslanec Iain Duncan Smith).

V Kanadě a Německu jsou místa zmíněná ve zprávě Safeguard Defenders již předmětem oficiálního vyšetřování. Vlády některých dotčených zemí už začaly přijímat konkrétní opatření. Například nizozemský ministr zahraničních věcí se ostře ohradil, že existence čínských policejních stanic na nizozemském území bez vědomí místní vlády je nepřijatelná, a nařídil jejich okamžité uzavření. Stejné opatření vydala ke konci října také irská vláda.

Podle zjištění projektu Sinopsis a Deníku N publikovaných v říjnu působí dvě čínské „policejní stanice“ také v Praze. Pro Číňany jsou například kontaktním místem, když chtějí z Česka řešit ztrátu dokumentů nebo se stanou oběťmi trestných činů.

Existenci těchto kanceláří začaly řešit české zpravodajské služby i ministerstvo zahraničí. Ministr Jan Lipavský minulý týden oficiálně vyzval Čínu k objasnění právní formy a obsahu činnosti fungování „policejních stanic“. „Na základě reakce vyhodnotíme jejich soulad s českým právním řádem a podnikneme konkrétní kroky,“ řekl Lipavský Deníku N.