ANALÝZA. Na rozdíl od Ruska se Čína nemusí ve vztahu k České republice zatěžovat symboly, jakými jsou odstraněné sochy maršálů či přejmenovaná náměstí před ambasádou. Jde tvrdě přes peníze, byznys a mezinárodní pomoc v boji proti „čínskému viru“ rovnou k věci.

Krizi spojenou s koronavirem Čína otevřeně chápe jako šanci na posílení svého vlivu ve světě. Dokládá to i pohled na web stanice čínského státního rozhlasu v češtině.

Dočteme se na něm mimo jiné to, že Čínská rada na podporu mezinárodního obchodu 22. dubna zveřejnila „Zprávu o podnikatelském prostředí EU 2019–2020″, v němž popisuje, že „vzhledem k dopadům epidemie na globální ekonomický rozvoj by Čína a EU měly prohloubit spolupráci“ a „podpořit stabilitu bilaterálních hospodářských a obchodních vztahů“.

Nepřekvapí, že o tom, že na prvopočátku krize stála právě Čína a její neochota problém potvrdit, natož o něm svět poctivě informovat, nenajdeme ani slovo.

Zajímavý je i další údaj. Podle ředitelky oddělení pro výzkum mezinárodního obchodu ve výzkumném ústavu Čínské rady na podporu mezinárodního obchodu Čao Pching do konce roku 2018 „založila Čína v 28 členských státech EU více než 3 200 podniků s přímými investicemi“.

Zhoršení podnikatelského prostředí v EU podle citované ředitelky sice „způsobilo potíže“, ale přineslo i výzvy pro investice a normální fungování čínských společností v Evropě. Je proto dobré být ve střehu.

Kontrola zahraničních investic

Pomoct k tomu může návrh zákona o prověřování zahraničních investic, který nedávno schválila vláda. Má zabránit tomu, aby důležité české podniky převzali potenciálně rizikoví zahraniční investoři.

Návrh vychází z evropské směrnice, žádné země explicitně nezmiňuje, nicméně iniciátorem podobného celoevropského opatření bylo Německo – poté, co čínský koncern Midea koupil před čtyřmi lety tamního lídra v oblasti robotiky a automatizace, společnost Kuka.

Robotické ruce firmy Kuka mimo jiné montovaly i americké stíhačky F35 a v USA panovaly obavy z možné špionáže. Kuka se nakonec této divize raději zbavila.

„Zákon by měl zabránit nežádoucímu převzetí kritických podniků zahraničními investory, u kterých by se vyhodnotilo, že jde o rizikové subjekty,“ vysvětluje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Okolnosti vzniku zákona i to, jak by mohl fungovat, HlídacíPes.org podrobně popsal ZDE.

Nařízení EU bude účinné od října 2020, zhruba polovina zemí již bezpečnostní kontrolu zahraničních investic zavedla. Týká se oblastí jako je umělá inteligence, robotika, energetika, obranný průmysl či finanční infrastruktura.

„Screening investic není samospásný, asi neovlivní třeba krádeže patentů nebo zneužívání akademické spolupráce. Opatření má fungovat jako chirurgický řez v případě nějakého konkrétního rizika, konkrétní investice,“ upozornil už dříve Ota Šimák z odboru mezinárodních ekonomických vztahů Ministerstva průmyslu a obchodu, který měl přípravu národního mechanismu pro screening investic na starosti.

I když čínské investice v Česku nedosahují zdaleka výšin, o nichž s nadšením mluvili čínští a čeští politici a jež slibovala nejrůznější memoranda, čínské firmy a jejich tuzemští zastánci a spolupracovníci nyní vycítili příležitost vyjít z krize posíleni.

Ukázkou je zisk 57% podílu v klíčové mediální agentuře Médea, jehož okolnosti i potenciální dopady již popsal HlídacíPes.org.

Vyrábět na domácím hřišti

Na příkladu boje s koronakrizí (a zejména v počátku katastrofickým nedostatkem zdravotnických pomůcek, roušek a respirátorů) si státy EU i Česká republika také uvědomily, jak nebezpečná a také drahá je a do budoucna může být závislost na výrobních kapacitách Číny.

Kupříkladu ministr zahraničí Tomáš Petříček si podle svých slov zadal zpracování expertní analýzy o tom, jak bude vypadat svět po této krizi. Podle něj bude třeba se „vymanit ze závislosti na Číně, kde se dnes vyrábí většina ochranných pomůcek i velké množství léků“.

„Řada těch dodavatelských řetězců se bude přesouvat zpět do Evropy a zde, pokud na to budeme připraveni – a já věřím, že se na to připravíme, z toho můžeme nakonec profitovat,“ řekl Petříček v České televizi.

Česká agentura na podporu investic CzechInvest zveřejnila seznam tuzemských výrobců a dodavatelů, kteří jsou schopní v Česku vyrábět certifikované zdravotnické a osobní ochranné prostředky. Zatím jich je v evidenci třicet osm.

„S tím, jak se situace v Česku vyvíjí, je potřeba myslet na dostatečnou ochranu i v následujících měsících a pro případ obdobných situací, které v budoucnu mohou nastat. Cílem je od začátku pandemie zapojit české výrobce v maximální možné míře,“ říká generální ředitel CzechInvestu Patrik Reichl.

Občerstvení čínských zájmů

Dalším velkým tématem, které pro většinu veřejnosti zastínil koronavirus, je budování telekomunikačních sítí páté generace. Ministerstvo zahraničí ve svém interním analytickém materiálu, který získali novináři Aktuálně.cz, však explicitně zmiňuje, že Česko by nemělo dopustit, aby snahy udržet dobré vztahy s Čínou v době koronaviru ovlivnily právě debaty kolem výstavby 5G sítí.

Je to zhruba rok a půl, co Český úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) varoval, že čínské firmy Huawei a ZTE mohou být kvůli svému napojení na komunistický režim nuceny vykonávat špionáž. Stále však není vyloučeno, že se čínské firmy do budování nové klíčové telekomunikační infrastruktury zapojí. Huawei se snaží rozhodnutí českého kyberúřadu zvrátit.

Podporu má mimo jiné na Hradě. Prezident Miloš Zeman NÚKIB za varování proti Huawei opakovaně kritizuje, zpravodajské služby pak hanlivě označuje slovem čučkaři. Lidé z jeho bezprostředního okolí z nadstandardních vztahů s Ruskem a Čínou otevřeně těží.

Dlouhodobým problémem Česka, zosobněným právě Zemanem, je roztříštěnost v zahraniční politice, zejména pak ve vztahu k Rusku a Číně.

Vrcholná politická reprezentace se chodí klanět letadlu s draze nakoupenými rouškami a respirátory, na druhé straně bez komentáře nechává čínské výpady proti darům (výrazně převyšujícím dary z Číny) přicházejícím z Tchaj-wanu. Čína se prostřednictvím svého velvyslance Čang Ťien-mina proti přijímání a oceňování této pomoci nepříliš diplomaticky ohrazuje.

Letecký most mezi Českem a Čínou, který zajišťuje dodávky zdravotnického materiálu, má fungovat ještě nejméně do začátku května. Čína sice akci propaguje jako ukázku dobrých vztahů a pomoci, nechává si za ni však dobře platit. Podle odhadů zatím takto do Číny odešlo zhruba 13 miliard korun.

Roušková diplomacie je nicméně pro Peking i jeho české spojence ideálním způsobem, jak se znovu dostat do hry na hřišti, kde čínský vliv (i příliv peněz) v poslední době skomíral.