Čím budeme svítit a jak topit? Česko vsází na jaderné bloky, jen ty ale stačit nebudou
Na čerstvý horský vzduch můžeme pro letošní zimu v řadě lokalit zapomenout. Rostoucí ceny elektřiny a plynu nutí lidi vracet se – tam, kde je to možné – k tuhým palivům, někdy i nevalné kvality. Rychlé změny v energetice, do značné míry vynucené válkou na Ukrajině, ale i klimatickými cíli Evropské unie, je nutné vnímat daleko za horizontem jednoho volebního období a také s vědomím, že zásadním cílem má být i zabránit riziku sociálních konfliktů.
Čas nás v energetice tlačí víc, než si většina lidí uvědomuje a než si politici připouštějí. I když je nyní Česká republika dlouhodobě čistým vývozcem elektřiny – vyrobíme více než spotřebujeme – už v horizontu deseti let může být všechno jinak.
Česko dnes vyrábí téměř 40 % své elektřiny spalováním uhlí, nejpozději v roce 2033 by ale podle stávajících plánů měly uhelné elektrárny definitivně skončit. Je jisté, že vypadnuvší kapacitu obnovitelné zdroje nahradit nezvládnou; postavené nebudou ani nové bloky jaderných elektráren. Podle (velmi) optimistických předpokladů by nový reaktor v Dukovanech mohl být ve zkušebním provozu v roce 2036. Otázkou navíc zůstává, zda půjde o kapacitu navíc, či jen náhradu za reaktory, které v mezičase doslouží.
„Ústup od uhlí se bude muset nahradit dovozy,“ připouští náměstek ministerstva průmyslu Tomáš Ehler s tím, že část výpadku pokryje vedle rozvoje obnovitelných zdrojů i využití chytrých sítí či nové možnosti skladování energie.
„Krátkodobě – s ohledem na plánovaný konec uhelných zdrojů do roku 2033 – budeme muset dorovnávat naši spotřebu dovozy, maximalizovat úspory, rozvíjet komunitní energetiku,“ říká i náměstek ministerstva životního prostředí Jan Dusík. Jejich slova zazněla v rámci veřejné diskuse „České jaderné plány v nestabilních časech“, kterou pořádala ekologická organizace Calla.
Chceme více bloků
Ruská agrese proti Ukrajině, Putinovo energetické vydírání Evropy i prakticky zastavení dodávek plynu mění mnohé energetické záměry. Například Německo či Belgie se rozhodly oproti původním plánům prodloužit provoz svých jaderných elektráren. Evropskou energetiku nyní také zachraňují dlouho zatracované uhelné elektrárny.
Přesto je současná situace spíše argumentem pro pokračování v cestě k dekarbonizaci, tedy co nejmenší závislosti na fosilních palivech – uhlí a plynu.
Bez uhlí se neobejde ani Česko, jenže dřív nebo později uhlí dojde – mluví se o vytěžení zásob kolem roku 2050. Navíc Česká republika sama ohlásila odklon od uhlí nejpozději v již zmíněném roce 2033, pravděpodobně ale dříve.
Související články
Pohádky o levném plynu od Putina. Sen proruské lobby je mimo realitu
Vynucená změna české energetiky: deputinizace a decentralizace
Klíčovým řešením je proto podle vlády sázka na rozvoj jaderné energetiky. V tom panuje politická a víceméně i společenská shoda – dlouhodobě platí, že podpora rozvoje jaderné energetiky se v Česku pohybuje kolem 65 %.
„Jaderná energetika je u náš řešením, jak dosáhnout konkurenceschopnosti, jistoty dodávek, reflektuje to i geografický potenciál Česka a možnosti, jak nahradit hnědouhelnou energetiku ve výrobě elektřiny i teplárenství,“ shrnuje Tomáš Ehler, náměstek sekce jaderné energetiky ministerstva průmyslu.
Problém, který se ale ukazuje prakticky kdekoli, kde se v poslední době jaderné elektrárny ve světě stavěly, je vysoká a v čase výrazně rostoucí cena i prodlužující se doba výstavby.
Například podle ekonoma a europoslance (za TOP 09) Luďka Niedermayera je otázka, zda se vůbec do nákladného a dlouhodobého projektu stavby velkých jaderných bloků u nás pouštět.
Jaderná elektrárna Temelín. Foto: Kryštof Břešťan
„Znervózňuje mne, jak se ukazuje, že i ve vyspělých zemích je těžké postavit jaderný blok. Kdybychom u nás excelovali ve velkých infrastrukturních projektech, jako třeba dálnice z Brna do Vídně, tak bych byl ochotný věřit, že budeme stavět lépe než Francie. K takovému optimismu nás ale nic neopravňuje,“ říká Niedermayer.
Pokud jde o cenu za nový blok, už tak nerealistická odhadovaná suma kolem 150 miliard (za stavbu takzvaně přes noc) se od roku 2020 výrazně zvýšila jen kvůli nárůstu cen stavebních materiálů a prací. „Věříme, že vysoutěžíme pro ČR co nejlepší cenu,“ říká náměstek Ehler. Podle něj by také nemělo zůstat u jediného bloku. Vítězný dodavatel by měl získat zakázku i na další bloky v Temelíně. „Nezabýváme se jen jedním zdrojem. Chceme úspory z rozsahu a více bloků od jednoho dodavatele,“ potvrzuje Ehler.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.
Jak to tam dovezeme?
Tendr na dodávku nového jaderného bloku pro Dukovany pokračuje – mezi uchazeči zbyli poté, co byli z bezpečnostních důvodů vyřazeni zájemci z Ruska a Číny, francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Přičemž první dvě firmy nemají s výrobou poptávaných reaktorů s výkonem 1200 megawattů dosud zkušenosti.
Zatím se veřejně příliš neřeší ani náročná logistika spojená s dovozem obrovských komponentů jako jsou parogenerátory pro velké bloky jaderných elektráren. Pro dopravu na místo určení, do Dukovan či Temelína, bude nutné vybudovat odpovídající dopravní trasy včetně mostů.
„Přijde mi, že debata o stavbě jednoho bloku jaderné elektrárny nás odvádí od toho, co je potřeba dělat rychle i v souvislosti s aktuální krizí: modernizace sítí, stavby velkých fotovoltaik, větrných parků. My tu věnujeme velké peníze a hlavní pozornost jen jednomu řešení,“ upozorňuje Luděk Niedermayer. Na druhé straně se po více než deseti letech vláda nedávno rozhodla finančně podpořit stavbu nových velkých solárních parků, z Modernizačního fondu na ně mají jít miliardy korun.
Bez zajímavosti není, že v celosvětovém energetickém mixu představují jaderné elektrárny zhruba jen deset procent výrobních kapacit. „Je to tedy spíše okrajový zdroj a lze čekat, že globální inženýrství se bude věnovat jiným zdrojům. U jádra je navíc řada dalších podmínek – jedním z nich je dostatek vody a třeba letošní léto ve Francii se ukazuje, že tato zdánlivě samozřejmá podmínka není vždy splněna. Klimatickou nejistotu neumíme úplně zkalkulovat,“ upozornil v debatě bývalý předseda ČSSD, expremiér a někdejší evropský komisař Vladimír Špidla.
Narážel tak na fakt, že letos v létě měly francouzské jaderné elektrárny vlivem vysokých teplot problémy s chlazením a francouzský jaderný regulátor hned několika elektrárnám udělil výjimky umožňující vypouštění teplejší vody z chladicího okruhu, přičemž již teplota vstupní vody převyšovala normu. Francie navíc z technických důvodů musela dočasně odstavit 32 jaderných reaktorů, které na evropském energetickém trhu citelně chybějí.
Druhou zamýšlenou nohou české energetiky mají být obnovitelné zdroje. Nyní se roční výroba z nich pohybuje kolem deseti terawatthodin (TWh), ani násobný nárůst nemá šanci tuzemskou spotřebu pokrýt. „Výrobu z obnovitelných zdrojů můžeme výhledově navýšit zhruba o 20 TWh, očekáváme ale zároveň celkový růst tuzemské spotřeby elektřiny přes 100 TWh,“ vypočítává náměstek ministerstva životního prostředí Jan Dusík.
Opomíjeným faktem je to, že klíčovým dodavatelem komponent pro obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaiku, je nepředvídatelná Čína. Tedy stejná země, jež byla vyřazena z bezpečnostních důvodů z tendru na Dukovany.
Rok 2032 v Temelíně
Nadějí do ne snad příliš vzdálené budoucnosti jsou zejména malé modulární jaderné elektrárny. Ty mají menší nároky na čas stavby, na cenu i na potřebný prostor.
„Malé modulární reaktory jsou jednou z priorit vlády. Potřebujeme ale vyzkoušené a licencované zdroje. První má být asi tak v roce 2027 v Kanadě – jeden z těch pěti šesti nadějných. Je to ale určitě řešení, vyřeší se třeba právě i přeprava velkých a těžkých komponent. Je tam i nižší kapitálová náročnost, nižší míra rizika havárie a menší havarijní zóna. Potenciál pro ČR v tom určitě je a vidíme využití i pro výrobu tepla,“ shrnul náměstek Ehler.
Například pro ekonoma Luďka Niedermayera je to důvod k přemýšlení o tom, zda rovnou nevsadit právě na malé reaktory:„Byl bych sice nerad, abychom tu s modulárními elektrárnami experimentovali, stále je ale možné, že tyto nové bloky uspějí a je tedy otázka, zda se vůbec pouštět do stavby velkých bloků.“
Energetická skupina ČEZ plánuje, že do roku 2032 vznikne v areálu jaderné elektrárny Temelín první tuzemský malý modulární reaktor.
„Ve světě existuje sedm firem, které se zabývají přípravou takových projektů. Se všemi jsme ve velmi čilé komunikaci, máme s nimi podepsaná memoranda o spolupráci. První instalace do provozu by měly uvést před rokem 2030. Máme pocit, že tyto technologie budou přelomové. Hodí se jako doplnění velkých tlakovodních reaktorů, obzvlášť do lokalit, kde byly uhelné elektrárny, které budou končit,“ komentoval to generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Půjde o konfliktní proces
Zajímavý – a celkově málo akcentovaný – prvek do debaty o změnách energetiky vnesl bývalý předseda ČSSD, dnes člen představenstva Masarykovy dělnické akademie, Vladimír Špidla. Při změnách, jimiž energetika prochází a ještě procházet bude, podle něj nelze přehlížet společenské aspekty spojené s vyššími finančními náklady nejen pro stát, ale i pro domácnosti.
„Jsou velké skupiny obyvatel, které mají nedostatečné zdroje pro to, aby zvládly transformaci, která je před námi. Musíme připravit modely a programy, které zajistí, že se budou moct zapojit všichni,“ řekl Špidla s tím, že očekává, že půjde o „konfliktní proces“. Podle něj nejde zdaleka jen o inovace a technologická řešení, ale právě i o sociální aspekty a dopady na společnost.
„V sociálně roztříštěné společnosti změny nedosáhneme. Budou výrazné sociální a jiné konflikty, potřebujeme to, aby státní instituce byly schopné konstruktivního dialogu. Umím si proto představit něco jako ministerstvo transformace, které by to mělo na starost,“ navrhuje Špidla.
S tím, že sociální aspekt silné energetické proměny je zásadní, souhlasí i náměstek ministerstva životního prostředí Jan Dusík: „Pro někoho je dostupné pořídit si tepelné čerpadlo a fotovoltaické panely, ale pro řadu lidí ne. Tito lidé pak spalují nejšpinavější paliva, protože na jiná nemají. Cíle dekarbonizace, zbavení se závislosti na fosilních palivech, nedosáhneme, pokud nedokážeme zajistit sociální přijatelnost a zapojení všech vrstev společnosti.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
38 komentářů
Štěstí, že nám ruský agresor stále dodává palivo do reaktorů.
Pro ČR je to neštěstí. Já bych si přál, aby rusové do ČR okamžitě zastavili plyn i ropu. Fiala vyšle signál a to bude asi tak všechno.
Tvoje přání se již dávno splnilo ivánku. Kontrakty gazprom nedodržuje, naštěstí Fiala (na rozdíl od bureše) pracuje, takže zajistil náhradu.
Palivo máme na něco víc než rok. Po roce 1989 nám dodával palivo Westinghouse, na ruské jsme přešli hlavně kvůli nižší ceně. Čili i ten Westinghouse nějaké know-how s těmito typy reaktorů má.
Asi čtete asi víc než rok staré noviny Miroslave. Už nedodává.
Kdo nevi ten se nepta,panove zna nekdo z Vas mnozstvi plynu ktery se pouziva jako isolator proti jiskram ve vetrnych elektrarnach? Tento plyn se vzorcem SF6 tedy hexafluor siry,je 22,800 X silnejsi nez CO2 na tkzv. GWP a kazdodenne unika z turbin a mneniren a nikdo se o to nezajima a nebavi. Napln v jedne turbine je 225 gramu a v mnenirnach na elektrinu na kazdou pripada kolem 3000 gramu. Ztraty techto sarzi se priplnuji kdykoliv je potreba nutna z provoznich duvodu. Tento plyn je velmi stabilni a pouzivan jako protizvucny isolator v oknech a pri vyrobe horciku a slitin horcik/aluminium kovu. To je zelena elektrina ???
Jistěže ani větrníky ani fotovoltaika nejsou bezemisní. Mimo jiné za ně musí permanentně běžet horká záloha s kotly mimo optimální režim, produkující CO2. Celé je to jen podvod a nic jiného.
Takže 1 náplň větrníku odpovídá spálení cca půl tuny černého uhlí (a o patřičná procenta víc hnědého). Jak často se ten servis dělá? Je vůbec provoz větrníku z hlediska skleníkového efektu přínosný? Jak tam započíst o několik řádů delší persistenci SF6 v atmosféře oproti CO2 (o tom, že veškeré sloučeniny, na které by se SF6 mohl degradovat, jsou silné jedy ani nemluvě).
A faktem je, že po větru od německých polí větrníků v Severním moři je atmosférická koncentrace SF6 dvojnásobná oproti jeho koncentraci ve vzduchu. Ta je 5,6 bilontin (pozor na to, že američané uvádějí ppt, protože nemají miliardu a biliardu, ale rovnou bilion a trilion).
„Ústup od uhlí se bude muset nahradit dovozy,“ připouští náměstek… – měl bych jen malou otázečku – odkud?
Neexistuje sebemenší důvod, proč bychom se měli uhlí vozit, když máme dost vlastního. Dokonce i sloje, které se zatím ani nezačaly těžit. Je to jen ukázka nekompetentnosti lidí, kteří tomuto státu vládnou.
Ano, sociální dopady jsou asi nejméně diskutované a nejvíce podceňované dopady plánovaných změn.
Otázka jak zachovat soudržnost společnosti, když její podstatná část:
– bude mít problém zaplatit účty za energie
– bude mít problém si pořídit auto a nabít jeho baterii pro zajištění individuální mobility
– bude mít problém si zaplatit bydlení v energeticky pasivním domě.
Pokud je občan zaměstnaný a má průměrný plyn, pak nebude mít problémy se vším, o čem tady píšete, dokonce i senioři s průměrným důchodem nebudou mít podobné problémy o kterých tady píšete a víte proč. pokud tito důchodci mysleli na zadní kolečka, pak bydlí ve svém zatepleném bytě či domě a nemusí zbytečně přetápět ve svém domově. problémy ale téměř určitě budou mít důchodci, kteří jezdili každým rokem na zahraniční dovolenou k moři, nebo chodili několikrát týdně do restaurace na večeři a k tomu si poručili pivo a panáčka. Neoblbujte lidi svými hloupými názory.
Milý Sámo, zateplení je mýtus, který jen přihrává peníze západním firmám. Měl jsem příbuznou architektu (odbornici na stavební rekonstrukce starších budov, vč. památek), a ta jednoznačně říkala, že prvorepubliční zástavba do deseti dvaceti let po zateplení spadne, protože začnou uhnívat trámy. Muselo by se to celé vyklidit, trámy a prkna nahradit hurdiskami a ocelovými I prvky. Čili vybourat všechny stropy. Jinak se to „zadusí“ a trámy začnou hnít, protože ta budova je na určitý pohyb vzduchu skrze obvodové zdi prostě stavěná.
Dcera bydlí v bytovce z počátku šedesátých let. Plastová okna to ještě sneslo. Pak zateplili 15 cm polystyrénu fasádu a musela koupit odvlhčovač, přestat sušit prádlo v koupelně a při vaření musí zapínat digestoř. Jinak by se doma asi utopili. Přitom úspora na topení nic moc.
Přesně tak.
Zrovna včera byla v TV paní, která má nově platit zálohy na plyn 26800, což ani nevydělá. Když s tím chtěla redaktorka konfrontovat ministra Síkelu, neodpověděl, zalezl do auta a zbaběle ujel. Oni ale přece nenechají nikoho padnout, vždyť o tom vysílali jasné signály.
Sámo, pitominy píšete akorát vy. Nevím, kde berete jistotu, že lidé s průměrnými důchody nebudou mít podobné problémy, pokud jim platby stoupnou na neúnosnou mez. Což se už děje. Kromě toho můžou bydlet v paneláku, který je nezateplený, může žít sám v nezatepleném domě, na zateplení nemá, protože má důchod třeba nízký. Zahraniční dovolená nebo večeře v restauraci s tím nemá nic společného. Největším problémem jsou v naší společnosti ,,chytráci“ radílci, jako jste Vy, asociálové s hraběcími radami. Že Vás huba nebolí…
Topit bude slunce a svítit v noci měsíc. Děkujeme našim voleným zástupcům za nejlepší řešení pro subtropické a tropické oblasti.
Ano, a to konkrétně bývalému premiérovi burešovi, který když měl konat a diverzifikovat dodávky plynu a podporovat výstavbu jádra, tak seděl, čučel a měl ručičky dozadu.
A jak by je mohl diversifikovat, když vedení EU bojovalo za Putinův monopol?
Problematičnost toho, co hlásá pan Niedermayer spočívá v tom, že za cenu 1 GW v jaderném bloku se zaplatí asi desetina toho, co se zaplatí za 1 GW ve fotovoltaice nebo vrtulích. Rozdíl ještě víc naskočí, když se zohlední procento využitelnost těch „alternativ“ v čase (fotovoltaika u nás kolem 15 %, vrtule něco přes dvacet, jaderný blok 80 %). Přitom odstávky jaderných bloků jsou většinou dlouhodobě plánované, zatímco u fotovoltaiky můžeme plánovat akorát střídání dne a noci, výkyvy v oblačnosti a v intenzitě větru se plánovat prakticky nedají.
Problematické je i to, že alternátory do větrníků spotřebují na 1 GW daleko víc obtížně sehnatelných kovů, jejichž těžba silně narušuje životní prostředí a podobné je to i s FV panely. Oproti likvidaci jaderné elektrárny „na zelenou louku“ není likvidace větrníků a fotovoltaiky vůbec propracovaná, maximálně na úroveň hald toxického a jinak zdravotně rizikového odpadu.
Jistěže je problémem i to, že klíčové komponenty „alternativ“ vyrábí Čína otrockou prací vězňů a dětí, a má na ně, z důvodu láce této práce téměř monopol. Používal by někdo ze spolučtenářů německé mýdlo značky „Osvětim“, vyráběné z lidského tuku?
Bohužel, a přímo vulgárně řečeno, takhle si to přece v Bruseli se zelenými ideology dohodli.
Nám by přece ty jaderné elekrárny, společně s uhelnými zdroji ještě dlouho stačily, ale protože se v Bruseli dohodli, že uhlí je fuj (a ty jaderky jsou taky podmíněně fuj), ale že nám bude pro energetiku stačit, když bude slunce svítit a vítr vát (nebyla i tohle kdysi komunistická častuška)?, tak se kvůli tomu, krom té energetické mizérie ještě bude vytvářet jakési ministerstvo transformace?
Nejvyšší čas, aby vláda dala Orwella na index, jako agenta Moskvy, než to lidem dojde,,Tedy, aspoň některým,,,
Nejvyšší čas začít pracovat na tom, abychom v dohledné době (do konce tohoto desetiletí, buď nebyli v EU, nebo EU následovala Rakousko-Uhersko, Třetí říši a SSSR tam, kam tyto státy a organizace patří.
V kontextu s bláboly o OZE zní úsměvně zpráva, že v Německu bourají větrníky, aby mohli pod nimi těžit uhlí.
Není to řešení,ale dosti významná pomoc,o které se moc nemluví.Je u nás poměrně hodně přehrad,které slouží pouze pro účely zásobování pitnou vodou pro regiony.U hodně obcí jsou vhodné vodní toky pro malé elektrálny.Nestavět velkolepé atomové elektrárny,stačí současné,ale zaměřit se na co největší regionální energetickou soběstačnost.Lidé by se měli zamyslet co kde je v regionu možné využít,vodu,vítr či sluneční svit.Atomová elektrárna je dlouhodobá záležitost,velkých nákladů a nejisté návratnosti.Lidstvo hledá nový zdroj energie a může se stát,že do dvaceti let tu bude.
Josefe, ta pomoc by to byla nevýznamná: Jednak bychom zničili zdroje pitné vody, jednak si uvědomte, že bychom potřebovali na zimní měsíce skoro tisícovku Dlouhých strání, čili nejen objem vody, ale i to několika set metrové převýšení. Obyčejných přehrad (kde je převýšení hladiny a vodoteče pod hrází v desítkách m) bychom potřebovali přiměřeně víc. Kde to chcete mít? Že bychom vybagrovali ekology zničenou Šumavu? Ani to by nemuselo stačit.
Pergille,není to jenom o vodě,sousedi by se mohli domluvit na fotovoltaice.Rozdělit náklady např.na čtyři díly a spotřebu rovněž.Po překročení spotřeby svého podílu by museli zbytek čerpat ze sítě.Určit spodní hranici výroby elektřiny,která by se dělila,zbytek dodávat do sítě,nebo dodatečně rozdělit.Většina paneláků má ploché střechy takže umístění panelů by nebyl problém.Dříve byla spousta vodních malých elektráren,které se zrušily.Nevím jak znečistily pitnou vodu?Při dnešních zimách je zamrzání dost zanedbatelné.Navíc je snaha právě zadržet vodu v krajině.Vltava má 7 velkých elektráren a zhruba 17 malých.Chcete říct,že Vltava má nějaký velký spád?Na Moravě je pouze cca 12 malých el.,což je bída.Výběr dodavatele výstavby,výběr lokality,projektu a doba výstavby Temelínu min.22 let,náklady výstavby 98 mld.v cenách před rokem 2002.Dnes jste měl sledovat druhý program (22 hod).Nejsme roky schopni nalézt místo na úložiště radioaktivního odpadu,né ho vůbec v brzké době postavit.Přiznávám,že domluva čtyř sousedů je trochu utopie,ale bytové družstva by se mohly domluvit.
Vodu docela silně znečišťuje jen to kolísání hladiny.
Dlouhé stráně, které mají extrémně velký výškový rozdíl mezi nádrží a turbínou, by pokryly spotřebu ČR na pár minut. Ostatní elektrárny sice mají víc vody, ale podstatně menší spád, i ta Vltavská kaskáda.
Vodní elektrárny jsou dobré na krytí výpadků (rychlý náběh). Jakmile déle běží, koliduje výroba elektřiny s vodárenskou funkcí, chovem ryb, závlahami a mnoha dalšími funkcemi nádrží.
A s těmi FV panely: Najděte si na Wikipedii energii ze slunce na metr čtvereční, vynásobte to velikostí těch čtyř pozemků (s tím, že budete žít potmě) a výsledek vynásobte 0,2 (a pravděpodobně ani panely konvertující 20 % zachyceného záření na elektřinu ani neseženete) a dále 0,14, což je zhruba průměrné procento (14) doby (čas jejich existence = 100 %), kdy na FV panely svítí slunce. A pokud nechcete žít potmě, tak ještě krát zlomek velikosti pozemku, který ty panely budou pokrývat.
A vypočtené porovnejte se spotřebou vaší domácnosti. A spočtěte si, kolik to bude stát, jakou mají příslušné komponenty životnost (tj. za jak dlouho se musí koupit nové) a to ještě nelze počítat náklady na likvidaci nebezpečného odpadu, který z toho po konci životnosti bude.
Ekonomika je taková, že se to vyplatí v situaci, „kdy všechen materiál na to ukradnete a všechny práce si provedete sám“, abych citoval odborníky. Dneska se sice formálně nekrade, ale dotace na tato zařízení jsou náhradou za tu zlodějinu.
Nebo se to vyplatí v situaci, kdy někde elektřina není, není naděje, že by se tam někdy dovedla (např. chata v rezervaci) a potřebujete alespoň občas dobít mobil a notebook.
Pergille,je to marný,je to marný.Je vidět,že nemáte čas sledovat televizi.Váš 25 hod.den(včetně oběda) je soustředěn na psaní komentářů o čemkoliv.Ámen.
to Josef II
Je mi velice líto. Pocit marnosti mám já z vás, že si tyhle věci nedokážete sám spočítat.
Prostě patříte k těm, co po shlédnutí zelené reportáže o Zwettendorfu, na který umístili nějaké FV panely, je spokojen s prohlášením negramotného či prolhaného reportéra, že ta „fotovoltaika nahradila jádro“. A není schopen si spočítat, že ta fotovoltaika není s to vyprodukovat ani promile elektřiny, kterou by vyprodukovala jaderná elektrárna.
Vaše úvahy o vodní energii jsou asi na stejné úrovni. Energie z vody je dána jejím množstvím a převýšením. Vzorečky najdete na Wikipedii. A pak můžete snadno spočítat, že je té vodní energie prostě šíleně málo, a že „elektrický mlýn“ na nějakém potoce je jen plivnutí do moře.
Jestli si někdo dá na střechu solární panely, je to jeho právo. Ale za své! Nevím proč se mu na to přispívá z veřejných peněz.
Zatím to funguje tak, že ten malý solárník, co si včas zafixoval, dál odebírá elektřinu za 4,- a tu co vyrábí prodává za 12,-.
Já mu to nezávidím, ale proč mu na to přispívám?
Kdyby se mu na to nepřispívalo, nevyplatilo by se to. Prostě, dotace a zlodějina jedno jsou.
Možná ještě jedna věc: Energie Dlouhých strání se vejde do kostky žuly o hraně kolem 50 m (počítáno i se servisními tunely, vedením apod, kompaktní kostka by stačila něco přes 40 m), vyhřáté na 500 stupňů s tím, že by se nechávala chladit na 100 a něco. Médium v primárním okruhu by mohl být sodík. Asi by to přišlo i podstatně levněji než přečerpávací nádrž.
Energie se dá poměrně efektivně ukládat i do zdvihání těžkého břemene, tedy do zvyšování jeho potenciální energie v době přebytku el. energie, které pak při klesání roztáčí generátor. Přečerpávací elektrárna je vlastně tentýž princip ( vodní elektrárny rovněž, u těch tam ale jen voda nateče sama). Stačí nějak zařídit ty přebytky el. energie.
Teoreticky by mohly větrníky tahat nějaké závaží nahoru, rovnou převody od vrtule a pouštět ho dolů na signál z rozvodné společnosti. Nicméně si to spočítejte a zjistíte, že buď té energie bude moc málo, nebo by to muselo být zařízení zcela jiné konstrukce (daleko masívnejší) a příslušně dražší. A pořád je to jen něco, co má strašně omezenou kapacitu. Oproti tomu jaderný blok za zlomek ceny za kWh jede 80 % doby své existence, bez ohledu na počasí, denní dobu apod.
Buď budeme bojovat proti skleníkovému efektu, a pak je nutné se vrátit od plynu k uhlí a stavět jaderné reaktory, aby se jimi nahradily uhelné elektrárny, a přestat podporovat nesmysly typu elektromobilů a raději přejít na výrobu uhlíkově neutrálního syntetického benzínu z biomasy (už proto, abychom ušetřili životní prostředí od katastrof typu těžby lithia, mědi a dalších kovů, nezbytných pro tyhle nesmysly z velmi málo vydatných ložisek – protože jiná nejsou). A přestat dotovat naprosto kontraproduktivní OZE.
Nebo budeme „bojovat za klima“ odstavováním jaderných bloků, přecházením od uhlí na daleko skleníkovější zemní plyn, budeme zamořovat a ničit životní prostředí budováním fotovoltaiky a větrníků, těžbou lithia a dalších potřebných kovů – a nakonec se upečeme, protože tím vyrobíme opravdu nebezpečný skleníkový efekt.
Ono by bylo opravdu žádoucí, aby někdo spočetl skleníkový dopad ekology prosazovaných „alternativ“ a porovnal s dopadem toho, co ty „alternativy“ nahrazují. Mnozí by se asi divili, já rozhodně ne.
Bohužel, boj proti klimatické změně vedou lidé bez technického vzdělání (v horším případě pro naplnění svých kapes) a podle toho to také tak dopadá.
Přesně tak. Buď budeme racionálně bojovat proti skleníkovému efektu, a pak budeme dělat zhruba opak toho, co chtějí bojovníci za klima, nebo je necháme „bojovat za klima“ a v reálu se opravdu upečeme skleníkovým efektem (pokud přežijeme totální kolaps civilizace).