Chceme vidět stížnosti, píší lidé Radě ČT. Žádají informace, které předseda Matocha odmítl vydat
Za posledních několik týdnů přibylo v Radě České televize několik žádostí podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Minimálně část z nich se týká stejné věci jako první žádost HlídacíPes.org, kterou Rada ČT v prosinci zamítla – zveřejnění obsahu stížností na Českou televizi, o kterých mluví nový šéf Rady Pavel Matocha.
To, že radní mají v současné době na stole osm žádostí o informace podle takzvaného „zákona 106“, potvrdil na dotaz HlídacíPes.org radní ČT Zdeněk Šarapatka, s tím, že ale nezná jejich obsah. Podle informací redakce se však minimálně část žádostí o informace obsahově podobá první žádosti HlídacíPes.org z loňska; žadatelé chtějí, aby Rada zveřejnila obsah stížností, které radní v posledních měsících projednali.
Předseda Rady ČT Pavel Matocha na dotaz redakce, kolik žádostí o informace Rada obdržela a čeho se týkají, neodpověděl.
HlídacíPes.org už v listopadu Radu České televize podle zákona požádal o poskytnutí plného znění stížností na Českou televizi, které radní projednali za poslední půlrok. Radní se po turbulencích s odvoláním své dozorčí komise a rezignací části vedení dostali k žádosti až v půlce prosince.
Musí, nebo nemusí?
I když redakce žádala pouze anonymizovanou podobu stížností, radní tehdy žádost zamítli s tím, že jde o důvěrnou korespondenci mezi stěžovateli a Radou. Nový předseda Pavel Matocha se při tom odvolal na právní posudek, který má podle něj dokazovat, že žádosti o informace podle zákona Rada vyřizovat vůbec nemusí.
„Podle tohoto posudku Rada ČT není povinným subjektem a žadatel se musí obrátit přímo na Českou televizi. To znamená, na ty žádosti, které přišly na Radu České televize s odkazem na zákon číslo 106, jsme odpovídali tak, že nejsme povinným subjektem,“ prohlásil na prosincovém zasedání Rady Matocha. To se podle informací redakce děje doteď, i v případě dalších žádostí, které na Radu mezitím dorazily.
Jak ovšem informoval HlídacíPes.org, ve zmíněném posudku stojí pravý opak. Tedy, že Rada ČT na žádosti podle infozákona odpovídat musí:
„Rada ČT je povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., avšak jiným povinným subjektem než je Česká televize. Rada ČT je povinným subjektem, který má podle zákona č. 106/1999 Sb. povinnost poskytovat informace vztahující se ke své působnosti. Tato působnost je vymezena v § 8 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb.), není však povinna (a ani oprávněna) poskytovat informace za Českou televizi, která je odlišným povinným subjektem,“ konstatuje dokument.
Ten si v roce 2015 zadal u Univerzity Karlovy tehdejší předseda Rady České televize, dnes jeden z radních Jaroslav Dědič. HlídacíPes.org posudek získal od Reného Kühna, dalšího z radních, který byl do loňského listopadu, kdy rezignoval, předsedou Rady ČT.
Kühn chtěl původně už na prvním letošním zasedání Rady od předsedy Pavla Matochy slyšet vysvětlení, proč posudek interpretuje zcela opačně, respektive Kühnovými slovy „vylhaně“.
Dotaz sice padl, jenže už nebyl nikdo, kdo by ho zodpověděl. Předseda Matocha totiž jednání Rady v jeho průběhu opustil. Kühn chce věc řešit znovu na středečním zasedání Rady.
Záplava stížností
Ještě předtím, než se stal předsedou Rady, Pavel Matocha tvrdil, že většina kritiky České televize směřuje na čtyři její známé novinářské tváře:
„To je vlastně pár pořadů a novinářů nebo kvazinovinářů v ČT, kteří tam vystupují a v očích významné části české populace tu televizi vlastně poškozují. Teď tady nebudu říkat z hlavy vymyšlená čísla, ale určitě nadpoloviční většina všech stížností, které nám na některé pořady České televize chodí, se bude týkat čtyř osobností nebo redaktorů České televize. To je Wollner, Fridrichová, Moravec a Železný,“ řekl Matocha loni na podzim ve vysílání slovenského internetového rádia Slobodný vysielač.
Právě Matocha loni v říjnu prosadil, aby si u Rady mohl stěžovat každý, kdo pošle podepsaný e-mail. Tím se výrazně snížil práh pro podání stížnosti (v e-mailu už není potřeba udávat plnou poštovní adresu) a naopak se extrémně zvýšil počet stížností, které Rada eviduje a musí na ně odpovídat.
Neobvykle vysoký je i současný počet žádostí o informace, které má Rada ČT na stole: „Žádosti na základě zákona 106 jsou Radě ČT adresovány spíše výjimečně,“ řekl ještě loni v prosinci redakci HlídacíPes.org ředitel korporátních vztahů a komunikace ČT Vít Kolář. Aktuálně je těchto žádostí osm.
Rada ČT v prosinci sice na základě Matochových argumentů zveřejnění textu stížností zamítla, ne všichni radní to ale vidí stejně.
„Osobně nevidím důvod, proč by Rada ČT neměla poskytnout jakoukoli informaci, která se týká její agendy, zástupcům veřejnosti nebo médiím, pokud jí to umožňují zákonná pravidla. Informace o obsahu stížností projednávaných Radou ČT mezi takové informace řadím,“ konstatuje radní René Kühn.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Poradci ředitele šéfa ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Ivan Štern: Prokleté slovo veřejnoprávní. A proč „každej nemůže bejt chytrej“
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Stejný laciný trik jako AB: „píší mi lidé“, nebo nová obměna: „píší mi podnikatelé“. Pan Matocha nevypadá, že by byl natolik důvtipný, aby vymyslel něco chytrého, nebo originálního, takže tento fígl od Bureše jednoduše převzal. Nejprve o ČT mluvili jako o Cose Nostře, pak to zúžili na zpravodajství a jelikož ČT si drží vysoký profesní standard, nedávno tato populistická klika musela slevit natolik, že se jejich „kritika“ týká vlastně jen 4 redaktorů a účtenek za chlebíčky.
Člověk při smyslech si z udělá závěr sám.
ČT si drží vysoký profesní standard.To jste v tomto myšlení dost osamocen!
Není osamocen.
Hofmann to musí vědět nejlíp. Přečetl si to na Aeronetu
Naštěstí nejsem. Vyplývá to z analýz RRTV a dalších komerčních agentur provádějících monitorinig médií, nehledě na laické názory ve formě průzkumů důvěryhodnosti, kde ČT patří pravidelně mezi nejlepší TV.
– jste legrační. Mezi slepci už není králem jednooký, ale majitel bílé hole . . . Pokud ČT srovnáváte s bulvárem, jiný výsledek není pochopitelně myslitelný. Což nic nevypovídá o její skutečné kvalitě.
Máte pravdu – ČT nedrží vysoký profesní standart.
Rada ČT se zjevně chová jako radnice, které „transparentnost“ jen předstírají a tvrdí, že poskytovat některé informace o své činnosti nemusí, protože zákon 106/1999, § 2 odst. 4 explicitně stanoví: – „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory.“
Asi bude nutné pozeptat se kupř. u autora zákona (InfZ) p. ing. O. Kužílka na přesnou, tedy Radou ČT povolenou formulaci dotazů?
Kdysi jsem psal stížnost na vysílání ČT.Týkal se zpolitizování dokumentu o Karlu IV. Tenkrát mi odpovídal současný radní pan Šarapatka, a to stylem „já o koze, ty o voze“.Od té doby se „nevyvážené“ zpravodajství ČT prakticky nezměnilo. Nevím, jestli současnou partu redaktorů ČT něco donutí, aby dodržovali „kodex ČT“, alespoň tu část, která praví, že divák by neměl poznat, na které straně politického spektra redaktor stojí.
Kodex ČT: “ … divák by neměl poznat, na které straně politického spektra redaktor stojí“, ale o to, aby divák věděl na které straně politického spektra redaktor stojí a co si divák smí myslet, aby byl svobodný, demokratický, atd., prostě myslel spávně, o to redaktorům ČT24 právě jde. Týká se to, až na výjimky všech, ale i novinářů, včetně některých „nezávisle závislých“, což jsou skoro všichni. Přežít je totiž základní snaha všeho živého (možná i neživého).
Plně souhlasím.
Nebuďte slušní. Ukažte kdo a na koho si stěžuje ! Řekněte jména.
Podle mé zkušenosti rada stížnosti občanů ignoruje, takže je ani nemůže zveřejnit, když je háže do koše, nebo jinam.
Ale jo, může být… Dokážu si představit snad úplně všechno.
Matochův sen o kariérním růstu se rozplývá jako pára nad hrncem. Vybral si nevhodnou dobu, Andrej sám neví kudy kam a s Matochou nebo bez něj je dnes už úplně jedno.
Z toho všeho slizkého, co nám pan Matocha předvádí zůstane jen silná pachuť něčeho hodně podřadného a bezcharakterního. Rada by se více měla zaměřit na profesní dokonalost svých členů, viz pan Šlégr
– Co je toto proboha zase za „kauzu“ ??? O výkladu zákona nerozhoduje jakýsi pan Kühn, ba ani nějaký posudek, ale výhradně soud. Pokud máte pane Begře pocit, že rada porušuje zákon, nic vám nebrání její jednání napadnout u soudu. Osobně se domnívám, že se tím zesměšníte, ale na to máte plné právo.
Ono je to mnohem složitější. V naší svobodné demokratické republice má právo vlastního výkladu zákona každý. Tudíž, jestli Rada někoho odvolá (třeba), nebo někdo jiný odvolá Radu, tak je to právo, které ta která kompetentní instituce ze své pravomoci (a textu zákona) má. Stejně jako má pan Berger, jako svobodný novinář, právo o tom psát články a uvádět, jak fakta, tak různé právní názory, které s tím souvisí.
Ale až potom, když dojde mezi stoupenci různých výkladů zákona -k tak zásadnímu sporu, že musí být jednoznačně vyřešen, nastupuje soud, přesněji soudy se svými (a taky různými) výklady zákona , a rozhodující je až ten poslední, pravomocný . Což je ale tak zdlouhavé řešení (trvající obvykle řadu let), jakož i z řady důvodů dosti nákladné /nejen finančně/ a s tak nejistým výsledkem, že pokud se pamatuju, tak sám Ústavní soud lidem doporučil, aby pokud nemusí, se radši ani nesoudili .:))))))
U nás se lež vydává za pravdu a tak divák, který občas sleduje dění nakonec má nabýt dojem, že ta lež je pravdou. Tak fungují bolševické praktiky.
ČT – to jsou jen tři druhy pořadů: pravda, polopravda a ……
Pravda je jen přesný čas
Polopravda je počasí
a ….. to a si každý chytrý člověk doplní sám.
Ostatní budou tvrdit opak!
A prosím, pane Dede, kde čerpáte opravdovou pravdu? Asi jsem podle vás hloupý člověk, ale ČT je podle mého názoru nejobjektivnější médium, zrovna tak jako Český rozhlas. Bohužel, Rada ČT neplní zcela úlohu, kterou má ze zákona plnit, a stává se nástrojem politiků, jak ovlivňovat chod ČT ve prospěch stranických zájmů. Důvěryhodnost některých členů Rady ČT je poněkud problematická (pan šlégr, …)
Matocha je veřejný činitel, není to žádný podnikatel v radě ČT. Absolutně nemá žádné právo k zatajování. Opačný výkon, je zrada na divácích a nemá co dělat na tomto místě. Copak rada je víc než národ. Zase jsme u toho, pokřivený charakter, protože noty jsou psány záměrně, zřejmě pro mafii.