V posledních deseti letech přicházely Andreji Babišovi z Agrofertu každý rok desítky milionů korun: z úroků z nákupu dluhopisů za 1,5 miliardy korun. Nejprve nezdaněných 90 milionů, později, v posledních třech letech – po zdanění korunových dluhopisů – „jen“ 76,5 milionu. Na konci letošního roku jsou navíc dluhopisy Babišovy „bývalé firmy“ splatné.

Na konci tohoto roku by mělo Andreji Babišovi přistát na jeho soukromém účtu 1,5 miliardy od Agrofertu. Zda se tak stane, je otázka. Agrofert na otázky spojené s nadcházející splatností korunových dluhopisů odpovídat nehodlá.

„Děkujeme za vaše dotazy. Jsme soukromá společnost, podnikáme v souladu s platnými zákony a nebudeme zveřejňovat naši finanční strategii,“ říká Pavel Heřmanský, tiskový mluvčí Agrofertu.

Nějak se to vyřeší

Osud dluhopisů bude zajímavé sledovat jak s ohledem na vztah Babiš – Agrofert, tak i z hlediska cash-flow holdingu z Babišových svěřenských fondů, ale i s ohledem na Babišovu očekávanou kandidaturu na prezidenta.

Kupříkladu majitel společnosti Grinex Advisory a člen Komory daňových poradců Richard Jahoda předpokládá, že Agrofert Babišovi v hotovosti nic platit nebude: „Osobně předpokládám, že se třeba najde nějaká jiná nevypořádaná transakce a tento dluh se započte nehotovostně na základě vzájemné dohody. S ohledem na to, že jde o Andreje Babiše a Agrofert, a s ohledem na jejich vazbu se to dá očekávat,“ říká.

V době, kdy informace o nákupu korunových dluhopisů vyšly najevo, musel Andrej Babiš po nátlaku médií dokazovat, že si ze soukromých peněz skutečně mohl nákup ve výši 1,5 miliardy korun dovolit a že peníze z jeho účtu opravdu odešly. Tento výčet příjmů a výdajů za dané roky však zjevně nebyl úplný, jak se ukázalo poté, co krátce před volbami musel Babiš vysvětlovat okolnosti svého utajovaného nákupu zámku na jihu Francie prostřednictvím sítě firem registrovaných v daňových rájích.

HlídacíPes.org se s dotazy obrátil i na Andreje Babiše. Zajímal se například o to, zda počítá s tím, že ke konci tohoto roku dostane od Agrofertu svou miliardu a půl, či zda je zde možnost dohody například o nehotovostním zápočtu dluhu. Tento dotaz, stejně jako otázka, zda se po odchodu z vlády plánuje k vlastnictví holdingu Agrofert znovu otevřeně přihlásit, zůstal bez reakce.

Téma pro prezidentské debaty

Fakt, že Andrej Babiš po loňských parlamentních volbách ztratil křeslo předsedy vlády, má pro něj alespoň jeden pozitivní efekt – zbavil se tím v podstatě ze dne na den svého střetu zájmů vládního politika a vlivného byznysmena. Ovšem možná ne na dlouho. Fialova vláda již schválila novelu zákona o střetu zájmů, podle níž už nebude stačit, že politik umístil mediální podnik do svěřenského fondu, jak to Babiš udělal s vydavatelstvím Mafra. Rozhodující bude, kdo je „skutečným majitelem“, ne „ovládající osobou“ jako doposud.

Babiš se nicméně zatím může soustředit na svou prezidentskou kampaň, kterou sice oficiálně nevyhlásil, ale již ji de facto zahájil. Nevyjasněný vztah k Agrofertu by však mohl být v rámci předvolební kampaně i jeho slabinou. Mimo jiné kvůli stále nedořešené kauze Čapí hnízdo, či okolnostem, za nichž farma získávala peníze z reklamy zadávané od ostatních firem z holdingu.

Babiš již avizoval, že se chce obracet na „nezastoupené voliče“ levicových stran ČSSD a KSČM. Jeho oponenti mohou poukazovat i na to, že Babiš několik let pobíral nezdaněných 90 milionů korun ročně, od roku 2020 pak 76,5 milionů (po zavedení 15% zdanění) z korunových dluhopisů.

Navíc by měl dostat od Agrofertu zpět svých 1,5 miliardy korun právě na vrcholu prezidentské kampaně, krátce před prvním kolem volby. Splatnost desetiletých dluhopisů je na Silvestra tohoto roku. Termín prvního kola prezidentské volby vychází na polovinu ledna 2023.

Tématu se věnujeme i v textu pro aktuální vydání tištěného Týdeníku Forum. Vychází právě dnes, ve čtvrtek 27. ledna 2022.