Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z unijních peněz pro uhelné regiony. Takzvaným Fondem spravedlivé transformace chce Evropská unie usnadnit těžebním oblastem přechod na čistší ekonomiku. Vláda Andreje Babiše ale dává přednost čerpání klasických kohezních fondů. Není totiž svázané tolika pravidly.

Regionům, které budou muset v rámci boje proti změnám klimatu skoncovat s těžbou a spalováním uhlí, má pomoci nový Fond spravedlivé transformace. Do českých regionů by z něj mohlo přitéct 40 miliard korun, což je ale výrazně nižší částka, než se kterou počítal předchozí návrh Evropské komise představený v květnu 2020.

Rozpočet fondu se během jediného roku stihl nafouknout z původně navržených 203 miliard korun (7,5 miliardy eur) na jeden bilion korun (40 miliard eur). Navýšení prostředků navrhla Evropská komise v květnu 2020 v reakci na koronavirovou krizi a pro české regiony tehdy vyčlenila 90 miliard korun.

V červenci se ale objem fondu opět smrštil na 473 miliard korun (17,5 miliardy eur). Spolu s celkovým rozpočtem fondu se zmenšil i objem financí určených pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, a to na 40 miliard korun. Vyplývá to z dokumentu Evropské komise, který má Euractiv.cz k dispozici.

Babiš: Méně peněz nevadí

Na škrtech ve Fondu spravedlivé transformace se dohodli předsedové vlád států EU během mimořádného summitu Evropské rady. Dohodu podpořil i český premiér Andrej Babiš. Na dotaz redakce tehdy uvedl, že ČR snížení rozpočtu nevadí. „Co se týče fondu pro spravedlivou transformaci, prostředky jsou velice těžko čerpatelné,“ uvedl premiér po červencovém summitu.

Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Uhelné regiony budou moci čerpat peníze z fondu spravedlivé transformace jen na takové projekty, které souvisí se zelenou transformací, například s investicemi do čistých zdrojů energie. Finance podpoří také rekvalifikaci pracovníků uhelných dolů, elektráren a dalších odvětví těžkého průmyslu. Čerpání bude navíc podmíněno zpracováním tzv. územních plánů spravedlivé transformace, díky kterým bude mít Komise přehled o tom, jak chtějí členské státy peníze ze společné evropské kasy využít.

Česká vláda tak dává přednost nikoli fondu určenému přímo pro uhelné regiony, ale spíše klasickým kohezním fondům. Jejich čerpání totiž není vázané tak přísnými pravidly. Na druhou stranu tak české uhelné regiony přijdou o výraznou část financí, která byla určena přímo pro jejich potřeby spojené s transformací

Českým krajům běží čas

Fond spravedlivé transformace s celkovým rozpočtem 473 miliard korun by měl být financovaný hned dvěma způsoby – klasickým rozpočtem EU (203 miliard) a také z nového nástroje na oživení ekonomiky, tzv. plánu obnovy (270 miliard).

Podobně lze rozdělit i částku, kterou z fondu získá ČR. Zatímco 17 miliard připutuje z klasického rozpočtu, tedy víceletého finančního rámce EU, 23 miliard získá na ČR na transformaci z plánu obnovy.

Výše uvedené rozdělení částek může hrát při čerpání z fondu důležitou roli. Peníze z plánu obnovy totiž musí být vynaloženy již do konce roku 2023, zatímco na zbývající částku mají státy čas až do roku 2027. Pro české uhelné regiony z toho vyplývá, že 23 miliard z fondu budou muset využít již během následujících tří let. Otázkou zůstává, zda jsou na čerpání připraveny a zda mají vizi, jak miliardy z evropských fondů efektivně použít.

Přestože seškrtání fondu odsouhlasili premiéři všech zemí EU, navržený rozpočet o objemu 473 miliard korun nemusí být konečný. Do hry totiž vstupuje Evropský parlament, který rozhodnutí premiérů ostře kritizuje. Podle europoslanců by měl Fond spravedlivé transformace disponovat dokonce rekordní částkou 1,5 bilionu korun, jak odhlasovali v září během plenárního zasedání.

V unijních institucích se tak nyní za zavřenými dveřmi ostře vyjednává. Rozpočet EU totiž podléhá souhlasu Evropského parlamentu, který na transformaci nechce šetřit. Pokud nebude s návrhem spokojen, může jej smést ze stolu. To ale není v zájmu nikoho, čas běží, nové rozpočtové období začíná za necelé tři měsíce a EU by měla mít jasno v tom, kolik peněz a na co přesně pošle.