Diplomatický servis, jehož prostřednictvím Česká republika pronajímá řadu reprezentativních nemovitostí pro potřeby zahraničních velvyslanectví, smlouvy o pronájmech nezveřejňuje v Registru smluv. Ze zákona jsou proto neplatné. Ministerstvo zahraničí chce nyní pro tyto případy prosadit výjimku.

Diplomatický servis, příspěvková organizace Ministerstva zahraničí, v rozporu se zákonem nezveřejňuje v Registru smluv smlouvy o pronájmech svých nemovitostí zahraničím ambasádám. Upozornila na to už vloni vnitřní inspekce samotného ministerstva, jejíž závěry má HlídacíPes.org k dispozici.

Diplomatický servis nejprve namítal, že velvyslanectví cizích států jsou cizím územím, a proto se na povinnost zveřejňovat smlouvy vztahuje výjimka. To ale Generální inspekce ministerstva odmítla a nabídla i poučení o právním postavení nemovitostí zahraničních ambasád:

„Kontrolovaná osoba (Diplomatický servis, pozn. red.) nesprávně interpretuje pojem exteritoriality, neboť exteritoriální území je integrální částí státního území hostující země. Výjimka z povinnosti uveřejnění smlouvy se na nájemní smlouvy uzavřené DS s velvyslanectvími cizích států nevztahuje. DS cizím zastupitelským úřadům v ČR pronajímá majetek, který je ve vlastnictví ČR a i dle mezinárodního práva se na území ČR nachází.“

Smlouva jako pomůcka zločince

Diplomatický servis poté uznal, že jeho výklad nebyl správný, byl prý „zpracován zaměstnancem DS, který již v DS nepracuje“. Opatřil si však jiné právní stanovisko, podle nějž jsou „specifikace objektů a prostor, které jsou pronajímány zastupitelským úřadům, citlivými informacemi, které si vyžadují ochranu a zachování důvěrnosti“.

Argumentuje, že součástí smluv bývají i plánky pronajímaných nemovitostí včetně popisu jednotlivých místností a prostor. „Zveřejnění těchto údajů by mohlo dokonce sloužit jako návodná pomůcka pro uskutečnění nějaké akce způsobené trestným činem v podobě teroristického útoku, sabotáže, únosu, vydírání nebo zničení nebo poškození majetku,“ konstatuje Diplomatický servis.

Ani to by však nemělo bránit zveřejnění ceny za pronájem, protože zákon umožňuje začernění jiných citlivých údajů. „Sídla ambasád jsou veřejně známá, to není utajený údaj. Pokud by šlo například o soukromý byt velvyslance, je možné smlouvu zveřejnit se začerněnou adresou. Cena by se ale zveřejnit měla. Působí to na mne spíše jako nechuť k tomu, aby jim bylo vidět pod ruce,“ říká Michal Bláha, zakladatel serveru Hlídač státu, který analyzuje a propojuje dostupná data například právě z Registru smluv, z veřejných zakázek či dotací.

Podobně by mohly být začerněny i zmíněné plánky budov a popis jednotlivých místností a dalších pronajímaných prostor.

„Smlouva je platná až okamžikem zveřejnění v Registru smluv a Diplomatický servis by smlouvy měl zveřejňovat. Výjimky související s bezpečností sice v zákoně jsou, ale to se týká bezpečnosti státu či bezpečnostních složek. To zjevně není tento případ,“ dodává Bláha.

Ze zákona platí, že pokud jakákoli povinná osoba do 90 dnů od uzavření smlouvu nezveřejní, smlouva je neplatná. Znamená to, že pronájmy řady lukrativních nemovitostí zahraničním ambasádám jsou neplatné. Platby sice řádně probíhají, ale bez právního základu.

Chceme si prosadit výjimku

I když inspekce na problém upozornila už v dubnu 2021, Diplomatický servis stále žádné ze smluv se zahraničními ambasádami nezveřejnil.

Poté, co se o téma začal zajímat HlídacíPes.org, ministerstvo zahraničí uvedlo, že „Diplomatický servis začal provádět nápravné opatření“ a smlouvy by prý měly být dodatečně zveřejněny. „Smluvními partnery jsou ale zástupci suverénních států. Informovat můžeme až po dokončení procesu nápravy, jehož termín záleží rovněž na cizích velvyslanectvích,“ říká mluvčí Ministerstva zahraničí Lenka Do.

Problém se podle ministerstva aktuálně týká 25 zahraničních ambasád, respektive pronajímaných nemovitostí. Příkladem, na nějž konkrétně upozornila ministerská inspekce, je smlouva s velvyslanectvím Argentiny uzavřená v únoru 2019 na dobu osmi let za roční nájem ve výši 2,043 milionu korun. Nebo osmiletá smlouva počínaje červencem 2020 s velvyslanectvím Malajsie na částku 2,76 milionu korun ročně.

Ministerstvo zahraničí by problém směrem do budoucna rádo vyřešilo novelou zákona o registru smluv. Ta by měla výslovně umožnit to, že smlouvy uzavírané s diplomatickými misemi akreditovanými v České republice se zveřejňovat nemusí. „Snažíme se implementovat výjimku v registru smluv. V jaké fázi toto legislativní řízení je, nebudeme komentovat,“ říká mluvčí Do.