Do České republiky by během února měla přijet skupina běloruských zdravotníků s rodinami. Jejich pobyt zajišťuje české ministerstvo vnitra prostřednictvím zdravotně humanitárního programu Medevac. Do něj jsou zařazeni zdravotníci pronásledovaní běloruským režimem za účast na demonstracích, nebo za to, že při nich poskytovali pomoc zraněným.

Vláda schválila pokračování pomoci běloruské opozici skrze program Medevac začátkem února. Už loni se v rámci programu v České republice léčili zranění demonstranti, teď se bude pomoc soustředit na zdravotníky. Ti by navíc podle ministerstva vnitra výhledově mohli posílit české nemocnice.

„V rámci programu Medevac pomůžeme perzekuovaným běloruským zdravotníkům a jejich rodinám, kteří v České republice dostanou možnost získat zaměstnání, a pomůžou tak i našemu zdravotnictví, které za současné situace uvítá posily,“ shrnuje mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Vzájemná výpomoc

Výběr lékařů, kteří budou moct do České republiky přicestovat, probíhá ve spolupráci s běloruskou diasporou v Česku. Půjde o zdravotníky, kteří kvůli účasti na protirežimních demonstracích nebo kvůli poskytnutí lékařské pomoci jiným zraněným demonstrantům přišli v Bělorusku o zaměstnání.

„Výběr vhodných osob a jejich uplatnění na pracovním trhu v České republice budeme koordinovat společně s ministerstvem zdravotnictví. Finální počet osob zatím není znám,“ dodává Ondřej Krátoška.

Lékaři, kteří přijedou z Běloruska, budou muset nejdříve absolvovat kurzy českého jazyka a budou muset splnit stejné podmínky pro získání zaměstnání jako čeští lékaři. Ministerstvo vnitra proto připouští, že nebudou ihned po příjezdu pracovat přímo ve své lékařské specializaci.

Mučení demonstrantů

Program Medevac je vládní, zdravotně humanitární program České republiky, který se zaměřuje na poskytování lékařské péče zranitelným skupinám obyvatelstva v regionech zasažených migrací nebo v místech, kde není dostupná specializovaná odborná péče.

Bělorusku skrze Medevac Česká republika pomáhala už od října do prosince minulého roku, kdy se v Praze léčilo 60 Bělorusů zraněných během demonstrací proti režimu Alexandra Lukašenka, včetně jejich rodin. Protesty v Bělorusku vypukly loni v srpnu po prezidentských volbách, ve kterých Lukašenko dostal 80 procent hlasů.

Mnozí Bělorusové však takovému výsledku nevěřili. Do ulic velkých měst vyšly tisíce protestujících, kteří požadovali odstoupení Lukašenka a vypsání nových voleb. Následovalo hromadné zatýkání. Během posledního půl roku policie zadržela víc než 30 tisíc lidí. Mnozí si ve vazbě prošli bitím nebo psychickým násilím.

„Zadržení, kteří se dostali do vazby, byli například uzavřeni ve větším množství v malé cele. Třeba cela pro čtyři osoby byla obsazena třiceti lidmi, takže nemohli spát, nemohli si odpočinout. Nebo nedostávali několik dní jídlo a měli i omezený přístup k vodě. Stejně tak byl limitován přístup k toaletě. Toto všechno můžeme zahrnout do psychického násilí,“ vypočítává koordinátor psychologické péče programu Medevac a psycholog ministerstva vnitra Štěpán Vymětal.

Bělorusové, kteří se v Česku léčili z následků zranění při demonstracích nebo mučení v rámci výslechů, však nebyli vždy přímými účastníky demonstrací. Některé z nich policie zadržela jen tak na ulici. Byli mezi nimi také dva nezletilí chlapci ve věku 14 a 16 let.

„Někteří byli skutečně náhodně vybrané oběti, kdy chtěl režim pravděpodobně ukázat svou sílu na tom, že někoho sebere na ulici, zmlátí ho a posadí ho do vězení,“ konstatuje Vymětal.

Jednou a dost

Podle běloruského nezávislého serveru Tut.by Lukašenkův režim zastrašuje lidi právě tím, že je zatýká bezdůvodně přímo na ulici. Server zveřenil 5. února záběry z pouliční kamery restaurace McDonalďs v Minsku, kde zamaskovaní muži přijdou k postávajícím lidem před restaurací a několik z nich odvedou do přistavené modré dodávky.

Také podle nezávislé organizace Bypol, kterou v Polsku založili běloruští emigranti a která se zabývá vyšetřováním trestných činů páchaných na demonstrantech nebo disidentech, několik desítek lidí zmizelo. Bypolu se zatím podařilo objasnit kolem deseti vražd, které běloruská policie uzavřela jako přirozenou smrt nebo seberaždu.

Od března mají navíc v Bělorusku začít platit nová, přísnější opatření ohledně svobody shromažďování. Na tiskové konferenci je uvedl sám Alexandr Lukašenko:

„Pokud jsi vyrazil na nezákonnou akci a začínáš porušovat veřejný pořádek, my tě na to upozorníme a dostaneš pokutu. Když vyrazíš podruhé, půjdeš sedět.“

Přísnější opatření podle opozice souvisejí i s tím, že na konec března plánuje další masové demonstrace. Momentálně lidé protestují spíše formou pochodů kolem svých domů, které čítají desítky demonstrantů. Na 25. března ale připadá výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky v roce 1918. Je to svátek, který Lukašenkův režim neuznává, a právě na tento den plánuje opozice svolat další masové demonstrace. Podle jednoho z jejích lídrů Pavla Latuška budou následující měsíce v boji o budoucí podobu Běloruska rozhodující:

„Zásadní bude jaro, léto 2021. Protože protestní nálady jsou stále aktivní, ale nezůstane to tak věčně. Navíc od března se za účast na demonstracích zavádí trestní zodpovědnost. Proto příští masové protesty budou cosi jako poslední boj. Lidi půjdou s odkrytými tvářemi a budou svou účastí mnoho riskovat. Zkrátka svou účastí vsadí na vítězství,“ říká Latuško.