Alter Eko: Česko není kybernetický banánistán
2. DÍL SÉRIE DIGI HROZBY. Takzvaná chytrá města se budou ve stále větší míře stávat terčem hackerů. Jejich schopnost bránit se podobným útokům, podobně jako například ochrana energetických sítí, přitom dnes pokulhává. Podrobnosti diskutovali ředitel think-tanku Mendelovo evropské centrum Lubor Lacina a Jan Hajný z laboratoře bezpečnosti Vysokého učení technického v Brně. Jako obvykle nabízíme hlavní teze z jejich rozhovoru průběžně během týdne doplňované o expertní (o)hlasy.
Teze 1:
Útoky na smart cities a klíčovou infrastrukturu budou čím dál častější.
Jde o oblast, na kterou bychom se jako obránci měli zaměřit, protože systémy, které jsou v energetice a používají se v průmyslových výrobách ve velkém rozsahu, začínají být stále častěji připojovány k celosvětové síti, k internetu a tím se stávají zranitelnějšími. Zatímco běžné webové servery a běžná internetová infrastruktura je již do jisté míry na kybernetické útoky připravena, právě chytrá města a výroba elektřiny nemají na útoky odpovídající obranné systémy. Právě proto by mělo jít o oblast, na kterou se napříště budeme soustředit. To, co má zpříjemňovat náš každodenní život, by se totiž mohlo stát zdrojem omezení a možná i kolapsu společnosti. Na druhou stranu je třeba v souvislosti s touto hrozbou připomenout, že chytrá města i inteligentní systémy ještě nejsou tak rozšířené, abychom neměli čas s jejich bezpečností něco udělat.
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
Na špici globálního peletonu v oblasti cybersecurity je Izrael, který má velký náskok v oblasti zabezpečení systémů pro výrobu a distribuci elektřiny.
Společně s ním pak mezi lídry patří Spojené státy, Velká Británie a Německo. Často se v souvislosti s touto problematikou zmiňuje také Rusko, kde určitě experty na kybernetickou bezpečnost mají. Otázkou je, nakolik stojí na straně dobra či na straně různých útoků. (To s jistotou nemůžeme říci, ale jako velmoc se určitě této oblasti intenzivně věnují.) Obecně, postavení jednotlivých zemí – respektive počet expertů – úzce souvisí s tím, jaký má země vzdělávací systém, jestli a jak vzdělává lidi v oblasti matematiky a přírodních věd. Ty země, které jsou silné v oblasti ochrany před kybernetickými útoky, mají vzdělávací systém nastaven tak, že lidé mají možnost se v relevantních oborech vzdělat na poměrně vysoké úrovni.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
Česku v oblasti cybersecurity hodně pomohl zákon o kybernetické bezpečnosti, který už nějakou dobu platí.
Ten ukládá určeným subjektům, které jsou součástí kritické infrastruktury, povinnost starat se o bezpečnost; stanoví určité předpisy, které musí dodržovat. Jimi se pak musí řídit například energetika a velké průmyslové podniky. Proto (podle Hajného) Česko v tomto smyslu není na druhé koleji, je zde intenzivní práce na zabezpečení kritických systémů a povědomí o těchto věcech je široké. Na druhou stranu bezesporu pokulháváme v oblasti relevantního vzdělávání. Vysoké učení technické intenzivně spolupracuje s firmami, které provozují informační a komunikační systémy a zároveň je v kontaktu s bezpečnostními složkami. Z těchto kontaktů vyplývá, že je poptávka po lidech, kteří mají vzdělání v oblasti kybernetické bezpečnosti, velká a v současnosti není dostatek lidí, kteří by byli schopni ji uspokojit.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Diskuze očima Lubora Laciny:
Velmi inspirativní fikcí o možných důsledcích kyberútoku je kniha Ondřeje Neffa s názvem Tma. Autor si zde „hraje“ s myšlenkou dění ve společnosti, v okamžiku kdy by „vypla“ elektřina. Velmi inspirativní, ale v některých částech až příliš realistické čtení. Společnost a především města – tak jak je známe – nejsou na podobný kolaps připraveny.
Proto je nezbytné na jedné straně předcházet kyberútokům vyšší ochranou sítí, počítačů a spotřební techniky. Na druhou stranu považuji za ještě důležitější vzdělávání společnosti a přípravu jednotlivců na extrémní situace. Je až odstrašující, jak současné městské společnosti kolabují i při mnohem menších problémech, než by například bylo vypnutí elektřiny na několik týdnů nebo měsíců.
Celý rozhovor Lubora Laciny s Janem Hajným z laboratoře bezpečnosti Vysokého učení technického v Brně si můžete poslechnout ZDE.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Detektivové z digitální fronty: od počítače odhalují pohyby ruských jednotek i válečné zločiny
Hlas byznysu: Jak by stát mohl pomoci? Hlavní je neškodit.
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Máme to štěstí, že si již téměř tři desetiletí můžeme užívat demokracie. Před rokem 89 bylo ale vše jinak, a ti kdo tuto dobu pamatují, ví, že informace o občanech mohou být shromažďovány i se zcela jiným záměrem, než je tomu dnes. Neměli bychom proto zapomínat na současnou situaci v komunistických státech, kde je moderních možností sledování stále využíváno za účelem eliminace lidí s nevhodným názorem. Když sleduji, jak se lidé nejenom ve světě, ale i u nás stále častěji uchylují k extrémismu, mám trochu strach z možného zneužití již shromážděných dat v případě náhlé změny na politické scéně. Tyto informace by totiž mohly nejednomu zlomit vaz. Informace a politika jsou velice úzce spojeny, na což se v demokracii bohužel příliš snadno zapomíná.
To, jaký vliv může mít cybersecurity je jasně vidět v poslední době v USA. Úniky informací tajných služeb, vládních dokumentů, či např. únik informací z Democratic National Committee významně ovlivňují fungování i takové velmoci jako USA a jasně se tak ukazuje, jak zásadní vliv na fungování každého státu kyberbezpečnost může mít. V ČR je bohužel problém nejen s nedostatkem odborníků v této oblasti, ale také fakt že práce ve státní sféře je pro většinu těchto lidí neatraktivní, a ti tak jdou raději do lépe placené soukromé sféry. V každém případě platí, že čím více povedeme mladé lidi k vzdělávání v oblasti IT, tím více z nich se v tomto velmi perspektivním oboru prosadí, či minimálně budou lépe informačním technologiím, včetně IT security, rozumět. Vždyť i na kauze zveřejněných e-mailů Bohuslava Sobotky je jasně vidět, že ani nejvyšší představitelé našeho státu si svou kyberbezpečnost neumí pohlídat.