Česko mediálně „vysychá“. Zpravodajské pouště se šíří, lokálních redakcí ubývá
Takzvané „zpravodajské pouště“ se v Česku dál rozšiřují. V minulé dekádě klesl počet lokálních novin o celou polovinu, ty zbylé bojují s poklesem inzerce a tlaky politiků. V praxi to znamená, že stále méně lidí mimo velká města má možnost dozvědět se z médií, co se skutečně děje v jejich bezprostředním okolí. Až na výjimky chybí také kritická lokální publicistika.
K takzvaným zpravodajským pouštím vedou často nenápadné postupné kroky. Například loňské sloučení podoby části titulních stran regionálních mutací Deníku z vydavatelství Vltava Labe Media – ze 70 na 28.
Na to, že se situace regionálních a lokálních médií v Česku dramatickým způsobem zhoršuje, upozorňuje i nová celoevropská studie několika novinářských organizací.
Začarovaný kruh
Analýza znovu popisuje již dlouho známý začarovaný kruh, který se stále více svírá kolem regionální žurnalistiky: Snižování objemu inzerce, prohloubené pandemií covidu, a tím naopak zvyšování byznysového tlaku na média v malých městech.
Aby si udržela alespoň některé inzerenty, raději tato média rezignují na publikování některých kritických textů, které by mohly místní podnikatele postavit proti nim. Finanční slabost těchto médií pak znamená i slabost bránit se útokům politiků na lokální či regionální úrovni.
Místo, které nedokážou vyplnit nezávislá lokální média, zaplňují byznysově-vlivové pseudomediální projekty, s vysokým rizikem ovlivňování obsahu ze strany majitele nebo spřízněných politiků.
Absenci místních nezávislých médií v regionech podle studie nedokážou vyrovnat ani regionální studia veřejnoprávních médií nebo regionální mutace celostátních deníků.
Pozici regionálních novinářů oslabuje i fakt, že řada z nich pracuje na volné noze, bez zaměstnaneckých jistot a sociálních výhod. V případě konfliktu například s místním podnikatelem či politikem kvůli některému z publikovaných textů jim tak často chybí zastání redakce, případně právní pomoc.
Studie zároveň zmiňuje několik pozitivních příkladů především online médií, která se i pod tímto tlakem drží novinářských standardů – například regionální síť webů Drbna.cz nebo web Ohlasy.info.
Místo novinařiny byznys a politika
Místo, které nedokážou vyplnit nezávislá lokální média, zaplňují byznysově-vlivové pseudomediální projekty, s vysokým rizikem ovlivňování obsahu ze strany majitele nebo spřízněných politiků.
Co jsou zpravodajské pouště
Pojem zpravodajská poušť vznikl původně v USA jako označení pro důsledky krize tradičních médií a úpadku regionálních a lokálních médií po finanční krizi v roce 2008. Obecně se pod tímto označením rozumí lokalita, ať už na venkově nebo ve městě, jejíž obyvatelé mají velmi omezený přístup k důvěryhodným a úplným zprávám a informacím. Ty jsou přitom považovány za nezbytnou podmínku fungující demokracie.
V roce 2023 například Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila padesátitisícovou pokutu liberecké televizi RTV+ za to, že vyráběla pro Liberecký kraj zpravodajsko-publicistické pořady na základě smlouvy, která objednateli umožňovala ovlivňovat obsah programu a schvalovat jeho podobu před vysíláním.
„Liberecká TV s.r.o., tedy zřejmě dle Rady nevysílala program rtm plus Liberecko bezvýhradně na vlastní odpovědnost, když do obsahu vysílání bylo na základě uzavřené smlouvy prokazatelně zasahováno Krajským úřadem Libereckého kraje,“ odůvodnila udělení pokuty RRTV.
Zpravodajství, nebo agitka?
Existují i příklady, kdy je majitel zároveň politikem, jako je to v případě plzeňské televize ZAK TV a přidruženého webu Plzen.cz plzeňského politika ODS Radka Nováka. Web Plzen.cz se sice sám označuje za „zpravodajský portál“, Radek Novák tam ale například píše autorské komentáře bez zmínky o tom, že mu web patří.
ZAK TV je navíc podle zmíněné analýzy „významně financována zakázkami od veřejných institucí“, ať už ze strany místní samosprávy nebo například jejích příspěvkových organizací, které si u ní objednávají mediální prostor.
Dalším příkladem jsou weby Chomutovky.cz a Karlovarky.cz. Ty vydává společnost patřící zastupiteli města Jirkov Patriku Macákovi. Díky jeho propojení a byznysovým kontaktům s místním šéfem strany PRO Matějem Drbohlavem se na webech nápadně často objevují právě texty a rozhovory s tvářemi PRO, opět bez jakékoli zmínky o vlastnických vazbách. HlídacíPes.org tyto weby podrobně popsal zde.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
„Stačí nám Česká televize. Tam se vždy dozvíme tu jedinou a správnou pravdu. Není potřeba hledat informace v jiných médiích“
Ono je to ale taky obráceně. Je otázka zda se vůbec daří nashromáždit a kvalitně zpracovat dostatek důležitých LOKÁLNÍCH informací, aby to stálo za to –
na jedné straně těm regionálním vydavatelům pravidelně vydávat, ale taky lokálním čtenářům si je kupovat.
Protože – dejme tomu v závěru zmíněné tištěné karlovarky, chomutovky jsou vydávány měsíčně. Ale i tak je – jak je i zmíněno, musí někdo podporovat „z jiných důvodů“.
Ovšem, stačí se i podívat na některé pokusy o lokální média šiřená přes fcb, a zjistí se, že (zase, pokud nebudem počítat ty propagandistické ) tak je to obvykle informační balast, který čtenáři vůbec vědět nepotřebují