Česko hledá až 120.000 zaměstnanců. Řešením nejsou jen migranti, ale i starší populace
4. DÍL SÉRIE ČESKO V NOVÉ REALITĚ. Domácí ekonomika po krizovém zaškobrtnutí zařadila vyšší rychlost, trh práce nestíhá. Řada firem tak marně shání zaměstnance a zároveň ve strukturálním vzduchoprázdnu vlaje nemálo těch, kteří v principu nemají co nabídnout. Vzhledem k očekávanému posunu od modelu montovna k něčemu sofistikovanějšímu navíc podobných lidí zřejmě bude přibývat. Podrobnosti probírali proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Pavel Hnát a ředitel české pobočky společnosti Hays Ladislav Kučera. Nabízíme hlavní teze průběžně doplněné o expertní hlasy.
Teze 1:
Rostoucí poptávka po zaměstnancích a schopnosti nezaměstnaných se neprotínají. V tuto chvíli evidujeme možná až 120 tisíc neobsazených pracovních míst, o kterých zaměstnavatelé velmi hlasitě deklarují, že na ně nemohou sehnat zaměstnance. Je to přitom napříč pracovním trhem, ať už jde o nekvalifikované nebo kvalifikované pracovní síly, specialisty a skutečné experty v daném oboru. Vedle toho existuje strukturální nezaměstnanost, tedy lidé, kteří jsou k dispozici, ale to, co umí a znají, se nesetkává s poptávkou zaměstnavatelů. Je tak třeba se zaměřit na to, jak je u nás nastaven systém kvalifikací, vzdělávání a rekvalifikací, abychom byli flexibilnější a schopnější reagovat na potřeby trhu. Blížíme se totiž stavu plné zaměstnanosti a firmy volají po stále větším množství lidí, aby mohly plnit zakázky, kterých dnes mají více, než jsou schopny uspokojit. Reakce z pracovního trhu je nicméně velmi pomalá.
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
Mezi priority českých vlád by mělo patřit zkvalitnění vzdělávacího systému.
©©
Stejně tak je třeba aktivní migrační politika. V Česku chybí mnoho odborníků – a přesto se v rámci migrační politiky chováme velmi striktně a restriktivně. Například severské země a jejich přístup k věci by nám mohly být příkladem v tom, jak domácí politiku nějak dlouhodobě nastavit a následně ji také prostřednictvím státního aparátu praktikovat. Další oblastí či prioritou vlády by pak měla být zaměstnanost lidí v progresivním věku. Pro to je třeba, aby fungoval systém školení, přeškolování, je třeba aktivace této skupiny. Česko totiž rychle stárne, je nás málo na to, abychom si mohli dovolit mít nečinnou velkou část populace. Firmy přitom v tomto případě změnily svůj přístup a jsou ochotny starší lidi zaměstnávat. I proto, že jsou obory, které dnes nikdo nestuduje, respektive nenabízí, kde jsou starší a zkušení bráni jako garanti kvality.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
Mezi vítězné obory zítřka budou patřit (nejen) v Česku jednoznačně technologie. IT firmy v podstatě ani nepocítili krizi a dlouhodobě se jim nedostává specialistů. Zároveň má budoucnost sektor služeb s vyšší přidanou hodnotou. Navíc je dobré připomenout, že se na Česko ve stále větší míře zaměřují zahraniční firmy ve chvíli, kdy zvažují vývoj a výzkum svých technologií. Pro nás, jako exportní ekonomiku, která je zaměřená na automobilový průmysl a průmysl jako takový, je to jistý příslib, že bychom se od modelu montovna mohli alespoň trochu posunout dál. To by znamenalo, že by tu výroba nadále zůstala, ale ta nejjednodušší část z ní by se posunula někam dál, na východ. My bychom si udrželi – a nebo nově získali – to, co má přidanou a vyšší hodnotu. Teď jde o to, abychom relevantní investory nalákali a následně zde tyto investice také udrželi, což je neméně důležité.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Předchozí díly série:
Romancov – Špicar: Česko spí na vavřínech. Probuzení bude bolet.
Zamrazilová – Sklenář: Koktejl globálních rizik získává na síle. Česko je v ohrožení
Pfeifer – Nebeský: Češi vyrůstají z podnikatelské puberty. Do fraku ale ještě nedorostli
Diskuze očima Pavla Hnáta
Z komentářů je dobře znát uspokojivý stav českého pracovního trhu, který je na první pohled dobře patrný z mezinárodního srovnáni aktuálních údajů o celkové nezaměstnanosti. Autoři komentářů jsou si ale dobře vědomi toho, že ne všechny charakteristiky českého pracovního trhu jsou tak příznivé. Celková zaměstnanost odpovídá méně prosperujícím zemím EU a strukturální nezaměstnanost nás trápí více než flexibilní modely trhu práce, jaké najdeme převážně mimo evropský kontinent.
Ze strukturálních problémů si komentáře všímají hlavně žen na mateřské dovolené, kterým v integraci na trh práce bráni zejména rigidní legislativa. Motivovat firmy k moderním přístupům k zaměstnanosti zde bude s přizpůsobením pracovněprávní legislativy jediné řešení. Potenciál lidí, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat v tradičních rámcích strnulého trhu práce si obojí zaslouží.
České republice chybí také řada specifických profesí, které český pracovní trh není ochoten obsadit a vzdělávací systém není schopen pružně na potřeby trhu reagovat. Zde se nabízí kombinace aktivní imigrační politiky s vyšší flexibilitou a kvalitou vzdělávacího systému. Ani v jednom jsme s legislativními změnami zatím příliš nepokročili, přestože novel již zde byla a je celá řada. Možná nám chybí jasná představa, jak se chce naše země v globální ekonomice profilovat.
Posledním aspektem, který komentátory zaujal, je nástup nových technologií, které trh práce v ČR i v Evropě významně promění. Zde bychom se měli zbavit dojmu, že tyto změny dokážeme více či méně přesně odhadnout. Namísto toho bychom měli sázet na pružnost trhů i lidí, schopnost přizpůsobení a měli bychom začít řádně oceňovat kreativitu a podnikatelství.
Celý rozhovor Pavla Hnáta a Ladislava Kučery si můžete poslechnout ZDE.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
9 komentářů
“Aktivní migrační politika jako nástroj uspokojení domácí poptávky po odbornících” … Věřím, že je tím míněn řízený „dovoz kvalifikované pracovní síly,“ nikoliv akceptování bruselských kvót. Je totiž „úsměvné“ sledovat, jak mnohdy titíž úředníci nejsou měsíce schopni vydat pracovní víza konkrétním cizincům, na které čekají konkrétní české firmy (ukrajinským švadlenám) a současně jsou připraveni „politicky“ podpořit příchod lidí na domácím trhu nepoužitelných.
Jednou z věcí, která efektivnějšímu zaplňování volných pracovních míst často brání, je – subjektivně viděno – velmi často neujasněná role oddělení “human resources” v jednotlivých firmách. Jejich práce, která je pro kteroukoliv firmu klíčová, se totiž často omezuje na unifikovaně prováděný nábor, personální administrativu a základní školící a vzdělávací aktivity. Vždy však bude platit, že žádná firma nemůže být lepší, než její zaměstnanci – ti jsou tou pravou duší firmy. Výzvou do budoucna je podle mě uvědomění, že kvalitní, schopní a loajální zaměstnanci jsou “zdrojem”, s nímž není radno nakládat lehkomyslně.
To všechno jsou zástupné problémy, což ekonomové nemohou pochopit již z principu. Protože ekonomové nemají dítě ve svém portfoliu! Podle ekonomů manpower …z dovozu (Luděk Pfeifer)! Přitom to byl ekonom V.Klaus, který v 90. letech v České republice nastartoval extrémně nízkou plodnost pod 1,3 dítěte na 1 ženu. Nastartoval ji prosazením zákona č. 586/1992 Sb., o dani ze mzdy fyzických osob. Cituji: „Změny… ukazují trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí. Přechod od daně ze mzdy na daň z příjmu fyzických osob znamenal DRASTICKÉ omezení daňového odpočtu z důvodu péče o nezaopatřené děti. Uvedená skutečnost výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí, zda vůbec mít děti a kolik …. Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými. Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že právě v letech 1994 – 1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30. tis. ročně, tj. o čtvrtinu, a dosáhl mimořádně nízké úrovně, KTERÁ SE OD TÉ DOBY TRVALE UDRŽUJE“ (Hiršl).
Proc nedate I romum sanci aby pracovali radsi je nechate na podpore a pak je kritizujete ze nechteji delat a ze vy je musite zivit protoze vy odvadite dane radsi prijmete uprclhliky a ukrajince a jine lidi vy si to sami delate ze Romove jsou takovy jaci jsou a pod si snima nevyte rady tam vam trochu poradim jak nato Sami vite co udelali komunisti postavily chanov a strcili tam co nenjvic romu a to byla nevetsi chyba romove se nauci zit jen tak kdyz je r ozhazite po cele ceske republice romske rodiny musi bylet daleko od sebe nesmi byt pohromade protoze pak nastava chaos pak musite mit nad nima kontrolu to znamena pravidelna kontrola socilni pracovnici jedine tak dosahnete vysledku a nepripustit aby se tam nastehovaly dalsi clenove rodiny jenom ti co maji smlovu od bytu myslim ze by to bylo nejidealnesi reseni proste rozdelit romy do vsech kraju stejne a hlavne daleko od sebe myslim si ze realizace tohoto programu by mela vyjit ale pozor navsteva rodiny ano ale ne nastehovani do te obce kde ma rodinu ale musi bylet tam kde patri pak ti lide se prispusobi nebo musi se prispusobit a ty lidi okolo co bydli nesmi je odsuzovat ale pomahat a ucit je a prijoumt ty lidi mezi sebe jen tak dosahnete dobrych vysledku.dekuji za pochopeni Martin
Mimochodem, nějak jsem si nevšiml že by zazněl argument o výši platů.Trend nízkých platů fungoval pro místní firmy dosud pozitivně – právě z důvodu nízkých pracovních nákladů mohly snadněji svou produkci exportovat na západní trhy.
Ted se ten trend obrací proti nim, nejen vysocí odborníci odcházejí za vyššími platy v zahraničí, už i střední kvalifikované pracovní síly, a dokonce jak se nyní ukazuje i ti migranté…
Ovšem, na druhé straně firmy přímo zvýšení platů nespasí,tím se jim totiž o dost navýší výrobní náklady, a ztíží se jim možnost umístit produkci na zahraničních trzích.
A pak tedy připočtěme to co se i zde na Hlídacím psu opakuje často, zhruba 50 procent našich podniků patří zahraničním investorům. Ti se samozřejmě při nutnosti takového zvýšení nákladů seberou a odejdou se svými investicemi jinam.Aby se tu udrželi, musí se pro ně zajistit politické řešení. Státe, ty nám zajisti sdostatek kvalifikovaných sil ze škol, státe ty nám dej dotace na rekvalifikace, a v nejlepším případě (jak nyní navrhují na ministerstvu zdravotnictví), státe ty zakaž odborníkům odcházet pracovat do zahraničí a zákonem jim rozkaž že musí pracovat za „české platy v „českých“ podnicích..
http://echo24.cz/a/icrbv/nemecek-nasel-zpusob-jak-vyhnat-mlade-lekare-z-ceska-tvrdi-doktori
Souhlasím, že český trh práce naráží na hranice svých kapacit. Nejde jen o volná pracovní místa, která se drží na osmiletém maximu, tj. nad hranicí 120 tisíc. Ale začíná být málo i čerstvých absolventů škol – jejich počet je už nižší než za poslední hospodářské konjunktury. Jinými slovy v ČR začíná docházet pracovní síla. Je to důsledek demografického vývoje a nepružné imigrační politiky státu. Proto chápu volání podnikatelů po uvolnění pravidel pro zaměstnávání pracovníků ze zahraničí. České odbory by tuto realitu měly přijmout a zasadit se za to, aby i pracovníci ze zahraničí mohli užívat stejné právní ochrany na trhu práce jako místní zaměstnanci. V opačném případě by hrozil vznik duálního trhu práce.
Jaký význam může mít rozvoj technologií je vidět především v Asii, kde najdeme hned několik zemí, kterým se díky nim podařilo v horizontu několika desítek let dostat z pozice ekonomických „outsiderů“ do role jedněch z ekonomicky nejrozvinutějších zemí na světě. Jako příklad lze zmínit 2. světovou válkou zničené Japonsko, či Jižní Koreu, která ještě v padesátých letech byla chudší než KLDR. Význam technologií, bychom si měli uvědomit i my. Potenciál v naší zemi určitě je. Je tak třeba zajistit mladým lidem kvalitní vzdělání a motivovat je ke studiu oborů, které mají budoucnost. Bez ohledu na to jaký scénář čeká českou ekonomiku, v té globální budou technologie hrát zásadní roli a je jen na nás zda toho využijeme nebo ne.
S titulkem teze, že vládní prioritou by mělo být zkvalitnění vzdělávacího systému nelze nesouhlasit. Výhrady mám však k závěrům, že nedostatek odborníků, respektive nesoulad mezi nabídkou a poptávkou má Česko řešit dovozem pracovní síly ze zahraničí. To by možná platilo v situaci, kdyby byly vyčerpány domácí lidské zdroje, ale tato situace zdaleka nenastala. Dle údajů MPSV je na rodičovské dovolené téměř 280 tisíc osob, tedy více než dvojnásobek počtu neobsazených pracovních míst. Z osobních zkušeností jsem přesvědčen, že minimálně polovina z nich by v případě nabídky flexibilního pracovního úvazku (home office, částečné úvazky apod.) ráda pracovala. A v řadě případů finanční odměna není hlavní motivací. Nejprve motivujme zaměstnavatele, ať nabízejí flexibilní pracovní úvazky, a využijme spící potenciál čtvrtmilionu (především) mladých žen na rodičovské dovolené. Dovoz pracovníků ze zahraničí odsuňme v žebříčku priorit až na další příčky.
Dobrý den. Jsem vzteky bez sebe , když čtu že nejsou zaměstnanci. Náš sociální stát vyplácí miliardy těm, kteří nikdy nepracovali a pracovat nebudou. To se týká i imigrantů, kteří mají jediný cíl. Vysát ze státu peníze a potom popravit všechny , kteří nesouhlasí s islámem. Nechápu, proč se dělá všechno pro to, aby těm kteří pracovat v naší vlasti chtějí se dělají všechny možné naschvály aby se sem nedostali / ukrajinci/