Premiér Andrej Babiš při návštěvě Maroka v roce 2018

Česká víza jako brána do Evropy pro Maročany? Padají závažná obvinění, ministerstvo je odmítá

Napsal/a Robert Břešťan 28. července 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Inspekce ministerstva zahraničí se už vloni v říjnu začala zabývat podezřením, že se na českém velvyslanectví v Maroku udělují krátkodobá schengenská víza za úplatu, údajně za částky v řádech několika tisíc eur. Jediný, kdo na věc zatím doplatil, je konzulka Jana Chaloupková, která takto víza vydávat odmítla. Z pozice v Rabatu byla odvolána.

V Maroku vznikla nahrávka rozhovoru mezi konzulkou Janou Chaloupkovou a velvyslancem Viktorem Lorencem. HlídacíPes.org se s jejím obsahem mohl seznámit. V rozhovoru padne zmínka o marockém podnikateli Ahmedu Bahdouovi, který prý za zprostředkování víza vybírá od žadatelů sumu čtyř tisíc eur.

Jak popíšeme detailněji níže, Chaloupková odmítla udělit několik víz, na nichž měl Bahdou zájem a která u ní urgoval velvyslanec Viktor Lorenc a obchodní přidělenec Jan Hladík.

Existenci takové nahrávky potvrzuje i ministerstvo zahraničí. „Nahrávka byla jedním z důvodů interní kontroly na zastupitelském úřadu Rabat. MZV považuje každé podezření v této oblasti za závažné, proto jej pokaždé důkladně prošetřuje. Vnitřní kontrola byla zaměřena na finančně-hospodářskou, vízovou a konzulární agendu či oblast objektové bezpečnosti. Tato kontrola neodhalila žádný nestandardní přístup v oblasti vydávání víz,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Podle informací HlídacíPes.org o vyslání ministerské kontroly požádal sám velvyslanec Viktor Lorenc. V době kontroly však ještě nahrávku nemělo ministerstvo k dispozici.

Jak říká mluvčí Štíchová, velvyslanectví v Rabatu vydává „srovnatelný počet víz s podobně velkými zastupitelskými úřady ČR v jiných zemích“. Konkrétně v období let 2015 – 2020 udělilo české velvyslanectví v Maroku 2253 víz.

S informacemi o podivné praxi při vydávání schengenských víz na české ambasádě v Maroku se na české úřady obrátil bývalý slovinský diplomat, někdejší velvyslanec v České republice Damjan Prelovšek.

Do Maroka pravidelně cestoval, s českým velvyslanectvím a osobně s konzulkou Chaloupkovou spolupracoval na řadě kulturních akcí či na přípravě knihy zaměřené na českou a marockou architekturu. Otevřeně mluví o tom, že přes své kontakty v Rabatu se dozvěděl o dění na české ambasádě. Zdůrazňuje, že o všem, o čem hovoří, je připraven i oficiálně svědčit.

Přítel Hynka Kmoníčka

„V Maroku jsem spolupracoval s vaším zastupitelským úřadem na projektech veřejné diplomacie pro české velvyslanectví v Rabatu a pro zastoupení států Visegrádu,“ vysvětluje Prelovšek, který byl čtyři roky velvyslancem Slovinska v České republice a češtinu ovládá na vysoké úrovni.

„Jako bývalý diplomat mám přístup k mnohým významným osobnostem politického, ekonomického, uměleckého, mediálního a bezpečnostního života v Maroku. Tímto bohužel i k informacím o aktivitách českého velvyslance Viktora Lorence, které činí mé milované České republice velmi špatné jméno,“ dodává.

Velvyslanec Lorenc se podle něj zapojil do aktivit skupin, které obchodují s krátkodobými, takzvanými schengenskými vízy, pro pobyt do 90 dnů.

To ale ministerstvo zahraničí ústy mluvčí Štíchové odmítá: „Jak už jsem uvedla, žádné nestandardní postupy v udělování víz na ZÚ Rabat odhaleny a prokázány nebyly.“

HlídacíPes.org se s žádostí o vyjádření obrátil i na velvyslance Lorence, ten ve své odpovědi požádal o to, aby otázky směřovaly na tiskové oddělení ministerstva.

Nynější velvyslanec Lorenc v minulosti působil na ministerstvu průmyslu, odkud si jej „vytáhl“ k sobě do Kanceláře prezidenta republiky tehdejší šéf zahraničního odboru Hynek Kmoníček, s nímž Lorence pojí přátelské vazby. Předtím, než Kmoníček v roce 2017 odešel na post českého velvyslance v USA, pomohl Lorencovi k jmenování českým ambasadorem v Maroku.

Je to právě prezident Miloš Zeman, kdo nyní Lorence na ambasádě nadále drží. Podle zdrojů HlídacíPes.org chtělo totiž vedení ministerstva zahraničí problémy v Rabatu vyřešit tím, že odvolá jak konzulku Chaloupkovou, tak i velvyslance Lorence.

„Ministr chtěl problém už vloni vyřešit tím, že stáhne jeho i Chaloupkovou. Už tehdy jsem pochyboval o tom, že půjde tak snadno stáhnout Kmoníčkova chráněnce,“ podotýká seniorní český diplomat, který si přál zůstat v anonymitě. Tuto informaci potvrzují i další zdroje z ministerstva. Zprávu o svém plánovaném stažení prý Lorenc dostal od nadřízených jen ústně, poté sám požádal o to, aby byl tedy oficiální cestou odvolán.

Jak jako první informoval Deník N, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) sice na návrh ministerstva odvolání velvyslance v „balíku“ změn na diplomatických postech schválila, prezident Zeman však odmítl připojit svůj podpis.

„Pokud jde o diplomatické záležitosti, v zásadě nikdy je nekomentuji,“ konstatuje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

„Vzhledem k plánované cestě prezidenta ČR do Maroka se odvolání pana velvyslance Lorence aktuálně nezvažuje,“ říká za ministerstvo zahraničí Zuzana Štíchová.

Víza jako bezpečnostní riziko

O Maroko je – pokud jde o zahraniční cesty vrcholných českých politiků – docela zájem. V zemi (ke které má díky svému působení v podniku zahraničního obchodu před rokem 1989 velmi blízko) byl na oficiální návštěvě v roce 2018 premiér Andrej Babiš, prezident Zeman tam měl letět už vloni, cesta byla ale odložena. Kdy přesně Miloš Zeman do Maroka vyrazí, jakkoli je to podle ministerstva hlavní důvod pro setrvání velvyslance Lorence, zatím není jasné.

„O termínu je nyní předčasné hovořit. Aktuálně se chystá třídenní cesta domácí, do Jihomoravského kraje, na úvod měsíce září,“ říká Jiří Ovčáček.

Velvyslanec Lorenc má být podle Damjana Prelovšeka mužem, který obchod s vízy na české ambasádě přinejmenším kryje.

„Podporuje vydávání těchto víz pro cestu do České republiky i s vědomím, že žadatelé pojedou do Francie a nikoliv do Čech. Nevadí mu tedy riziko ilegální migrace ekonomické ani možné riziko bezpečnostní. Teroristické útoky zpřísnily postup vůči marockým občanům při řízení o víza u všech států, jen české velvyslanectví v Rabatu na ně nějak zapomnělo. Podle mých informací od marocké policie si takto ‚přilepšuje‘ již delší dobu.“

Prelovšek také naznačuje, že jde o mnohem víc než o víza. Cesta do Evropy může být motivována nejen snahou najít lepší život. Maroko je ale i největším světovým producentem hašiše a také jednou ze zemí, odkud se rekrutují pachatelé teroristických útoků v Evropě.

Velké teroristické útoky v Evropě od roku 2015 ve většině případů spáchali lidé severoafrického původu. V Nice a Berlíně to byli Tunisané, ale v Paříži, v Bruselu a v Barceloně právě Maročané.

Marocká rozvědka s evropskými zeměmi v oblasti bezpečnosti a zpravodajských informací úzce kooperuje. „Není tajemstvím, že z míst velkých bojů na Blízkém východě se vracejí bojovníci pocházející z Tuniska a také z Maroka. Někteří zamíří domů, ale extremistické myšlenky si přinesou s sebou. Organizují kolem sebe podobně smýšlející skupinky a udržují kontakty s obdobnými lidmi v Evropě. Právě bezpečnostní riziko je důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu při posuzování žádostí o schengenská víza,“ říká Prelovšek.

Podnikatel Ahmed Bahdou

Za normálních okolností má vízovou agendu na ambasádách na starosti výhradně příslušný konzul. V Rabatu se ale o téma z tříčlenného diplomatického personálu vedle konzulky zajímal – dle očitého svědectví Prelovšeka – i obchodní rada a také sám velvyslanec.

„Byl jsem přímo u toho, když obchodní rada přišel za konzulkou Chaloupkovou a ptal se jí, kdy už budou ta víza. Právě jsme dělali výběr fotografií pro knihu k 60. výročí z portfolia 5 000 snímků, které jsem ambasádě poskytnul,“ říká Prelovšek.

Konkrétně šlo o výše zmíněných několik víz, na jejichž udělení měl zájem francouzský podnikatel marockého původu Ahmed Bahdou. „Právě jméno Bahdou a to, že na to čeká, u toho padlo,“ upozorňuje Prelovšek.

Podnikatel Ahmed Bahdou má francouzské občanství a k Česku má evidentně blízko. V prosinci 2018 byl například účastníkem inauguračního letu společnosti Air Arabia na přímé lince Casablanca – Praha. Pravidelná linka s lety dvakrát týdně se pak otevřela vloni v dubnu.

Bez zajímavosti není, že s účinností od 3. února 2020 byla opět zrušena, krátce poté, co se na českém velvyslanectví začalo prověřovat kupčení s krátkodobými schengenskými vízy. Mimochodem – od loňského března zůstává pozice konzula v Rabatu neobsazena.

„Překvapuje mne, že pan Lorenc nadále působí jako vedoucí zastupitelského úřadu. Naopak konzul, který se odmítl na těchto praktikách podílet, byl předčasně odvolán,“ říká Prelovšek.

Konzulka Jana Chaloupková byla odvolána již k 15. prosinci 2019. Nad rámec sdělení, že „vyslání k výkonu služby v zahraničí bylo ukončeno v souladu se služebním zákonem“ se k důvodům jejího stažení nechce ministerstvo zahraničí vyjadřovat.

HlídacíPes.org Janu Chaloupkovou kontaktoval. Ta ale s odkazem na povinnou mlčenlivost podle zákona o státní službě k tématu hovořit nechtěla.

Chaloupková je v českých diplomatických službách už 27 let. Prošla mimo jiné ambasádami na Filipínách, v Jižní Koreji a v Thajsku. Tam v letech 1995 – 1998 aktivně pomáhala v kauze dvou českých pašeráků heroinu uvězněných původně na dlouhá desetiletí, Radka Hanykovicse a Emila Novotného.

Se zájmem české policie

Téma kupčení s vízy – obecně na českých ambasádách – podle informací HlídacíPes.org vyšetřuje i česká policie. Prelovšek je, jak ujišťuje, připraven v Česku vypovídat a dodat i další důkazy, které má k dispozici.

Spolupracovat hodlá s policií i ministerstvo zahraničí. „V zájmu MZV je detailní prošetření každého podezření. MZV proto poskytuje plnou součinnost ve všech případech, kdy o ni Policie ČR požádá,“ říká mluvčí resortu.

Podle zkušeností některých českých diplomatů to však se zájmem ministerstva o řešení podobných témat a podezření nebývá tak horké.

„Podezření z kšeftování s vízy se objevuje často a nejspíš je často i pravdivé. Bohužel se strašně špatně prokazuje. Navíc se mi zdá, že MZV to ani řešit moc nechce. Možná právě pro tu neprůkaznost a možnost prohraných soudních sporů,“ říká seniorní český diplomat, toho času na zahraniční misi.

Podnět k prošetření dění na české ambasádě v Rabatu dostal i Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny. Na ten se obrátil český podnikatel, který do Maroka pravidelně pracovně jezdí.

„V Maroku jsem se spřátelil s mnoha osobami a později je provázel po ČR a udržuji přátelské kontakty. Postupně jsem se dozvěděl, že je veřejným tajemstvím v Rabatu, že český velvyslanec prý přeje obchodu s vízy,“ stojí v jeho podnětu bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny.

Předseda bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) na dotazy HlídacíPes.org, zda se podnětem bude zabývat, zatím nereagoval.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)