Premiér Andrej Babiš při návštěvě Maroka v roce 2018
Facebook: Úřad vlády ČR,

Česká víza jako brána do Evropy pro Maročany? Padají závažná obvinění, ministerstvo je odmítá

Inspekce ministerstva zahraničí se už vloni v říjnu začala zabývat podezřením, že se na českém velvyslanectví v Maroku udělují krátkodobá schengenská víza za úplatu, údajně za částky v řádech několika tisíc eur. Jediný, kdo na věc zatím doplatil, je konzulka Jana Chaloupková, která takto víza vydávat odmítla. Z pozice v Rabatu byla odvolána.

V Maroku vznikla nahrávka rozhovoru mezi konzulkou Janou Chaloupkovou a velvyslancem Viktorem Lorencem. HlídacíPes.org se s jejím obsahem mohl seznámit. V rozhovoru padne zmínka o marockém podnikateli Ahmedu Bahdouovi, který prý za zprostředkování víza vybírá od žadatelů sumu čtyř tisíc eur.

Jak popíšeme detailněji níže, Chaloupková odmítla udělit několik víz, na nichž měl Bahdou zájem a která u ní urgoval velvyslanec Viktor Lorenc a obchodní přidělenec Jan Hladík.

Existenci takové nahrávky potvrzuje i ministerstvo zahraničí. „Nahrávka byla jedním z důvodů interní kontroly na zastupitelském úřadu Rabat. MZV považuje každé podezření v této oblasti za závažné, proto jej pokaždé důkladně prošetřuje. Vnitřní kontrola byla zaměřena na finančně-hospodářskou, vízovou a konzulární agendu či oblast objektové bezpečnosti. Tato kontrola neodhalila žádný nestandardní přístup v oblasti vydávání víz,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Podle informací HlídacíPes.org o vyslání ministerské kontroly požádal sám velvyslanec Viktor Lorenc. V době kontroly však ještě nahrávku nemělo ministerstvo k dispozici.

Jak říká mluvčí Štíchová, velvyslanectví v Rabatu vydává „srovnatelný počet víz s podobně velkými zastupitelskými úřady ČR v jiných zemích“. Konkrétně v období let 2015 – 2020 udělilo české velvyslanectví v Maroku 2253 víz.

S informacemi o podivné praxi při vydávání schengenských víz na české ambasádě v Maroku se na české úřady obrátil bývalý slovinský diplomat, někdejší velvyslanec v České republice Damjan Prelovšek.

Do Maroka pravidelně cestoval, s českým velvyslanectvím a osobně s konzulkou Chaloupkovou spolupracoval na řadě kulturních akcí či na přípravě knihy zaměřené na českou a marockou architekturu. Otevřeně mluví o tom, že přes své kontakty v Rabatu se dozvěděl o dění na české ambasádě. Zdůrazňuje, že o všem, o čem hovoří, je připraven i oficiálně svědčit.

Přítel Hynka Kmoníčka

„V Maroku jsem spolupracoval s vaším zastupitelským úřadem na projektech veřejné diplomacie pro české velvyslanectví v Rabatu a pro zastoupení států Visegrádu,“ vysvětluje Prelovšek, který byl čtyři roky velvyslancem Slovinska v České republice a češtinu ovládá na vysoké úrovni.

„Jako bývalý diplomat mám přístup k mnohým významným osobnostem politického, ekonomického, uměleckého, mediálního a bezpečnostního života v Maroku. Tímto bohužel i k informacím o aktivitách českého velvyslance Viktora Lorence, které činí mé milované České republice velmi špatné jméno,“ dodává.

Velvyslanec Lorenc se podle něj zapojil do aktivit skupin, které obchodují s krátkodobými, takzvanými schengenskými vízy, pro pobyt do 90 dnů.

To ale ministerstvo zahraničí ústy mluvčí Štíchové odmítá: „Jak už jsem uvedla, žádné nestandardní postupy v udělování víz na ZÚ Rabat odhaleny a prokázány nebyly.“

HlídacíPes.org se s žádostí o vyjádření obrátil i na velvyslance Lorence, ten ve své odpovědi požádal o to, aby otázky směřovaly na tiskové oddělení ministerstva.

Nynější velvyslanec Lorenc v minulosti působil na ministerstvu průmyslu, odkud si jej „vytáhl“ k sobě do Kanceláře prezidenta republiky tehdejší šéf zahraničního odboru Hynek Kmoníček, s nímž Lorence pojí přátelské vazby. Předtím, než Kmoníček v roce 2017 odešel na post českého velvyslance v USA, pomohl Lorencovi k jmenování českým ambasadorem v Maroku.

Je to právě prezident Miloš Zeman, kdo nyní Lorence na ambasádě nadále drží. Podle zdrojů HlídacíPes.org chtělo totiž vedení ministerstva zahraničí problémy v Rabatu vyřešit tím, že odvolá jak konzulku Chaloupkovou, tak i velvyslance Lorence.

„Ministr chtěl problém už vloni vyřešit tím, že stáhne jeho i Chaloupkovou. Už tehdy jsem pochyboval o tom, že půjde tak snadno stáhnout Kmoníčkova chráněnce,“ podotýká seniorní český diplomat, který si přál zůstat v anonymitě. Tuto informaci potvrzují i další zdroje z ministerstva. Zprávu o svém plánovaném stažení prý Lorenc dostal od nadřízených jen ústně, poté sám požádal o to, aby byl tedy oficiální cestou odvolán.

Jak jako první informoval Deník N, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) sice na návrh ministerstva odvolání velvyslance v „balíku“ změn na diplomatických postech schválila, prezident Zeman však odmítl připojit svůj podpis.

„Pokud jde o diplomatické záležitosti, v zásadě nikdy je nekomentuji,“ konstatuje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

„Vzhledem k plánované cestě prezidenta ČR do Maroka se odvolání pana velvyslance Lorence aktuálně nezvažuje,“ říká za ministerstvo zahraničí Zuzana Štíchová.

Víza jako bezpečnostní riziko

O Maroko je – pokud jde o zahraniční cesty vrcholných českých politiků – docela zájem. V zemi (ke které má díky svému působení v podniku zahraničního obchodu před rokem 1989 velmi blízko) byl na oficiální návštěvě v roce 2018 premiér Andrej Babiš, prezident Zeman tam měl letět už vloni, cesta byla ale odložena. Kdy přesně Miloš Zeman do Maroka vyrazí, jakkoli je to podle ministerstva hlavní důvod pro setrvání velvyslance Lorence, zatím není jasné.

„O termínu je nyní předčasné hovořit. Aktuálně se chystá třídenní cesta domácí, do Jihomoravského kraje, na úvod měsíce září,“ říká Jiří Ovčáček.

Velvyslanec Lorenc má být podle Damjana Prelovšeka mužem, který obchod s vízy na české ambasádě přinejmenším kryje.

„Podporuje vydávání těchto víz pro cestu do České republiky i s vědomím, že žadatelé pojedou do Francie a nikoliv do Čech. Nevadí mu tedy riziko ilegální migrace ekonomické ani možné riziko bezpečnostní. Teroristické útoky zpřísnily postup vůči marockým občanům při řízení o víza u všech států, jen české velvyslanectví v Rabatu na ně nějak zapomnělo. Podle mých informací od marocké policie si takto ‚přilepšuje‘ již delší dobu.“

Prelovšek také naznačuje, že jde o mnohem víc než o víza. Cesta do Evropy může být motivována nejen snahou najít lepší život. Maroko je ale i největším světovým producentem hašiše a také jednou ze zemí, odkud se rekrutují pachatelé teroristických útoků v Evropě.

Velké teroristické útoky v Evropě od roku 2015 ve většině případů spáchali lidé severoafrického původu. V Nice a Berlíně to byli Tunisané, ale v Paříži, v Bruselu a v Barceloně právě Maročané.

Marocká rozvědka s evropskými zeměmi v oblasti bezpečnosti a zpravodajských informací úzce kooperuje. „Není tajemstvím, že z míst velkých bojů na Blízkém východě se vracejí bojovníci pocházející z Tuniska a také z Maroka. Někteří zamíří domů, ale extremistické myšlenky si přinesou s sebou. Organizují kolem sebe podobně smýšlející skupinky a udržují kontakty s obdobnými lidmi v Evropě. Právě bezpečnostní riziko je důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu při posuzování žádostí o schengenská víza,“ říká Prelovšek.

Podnikatel Ahmed Bahdou

Za normálních okolností má vízovou agendu na ambasádách na starosti výhradně příslušný konzul. V Rabatu se ale o téma z tříčlenného diplomatického personálu vedle konzulky zajímal – dle očitého svědectví Prelovšeka – i obchodní rada a také sám velvyslanec.

„Byl jsem přímo u toho, když obchodní rada přišel za konzulkou Chaloupkovou a ptal se jí, kdy už budou ta víza. Právě jsme dělali výběr fotografií pro knihu k 60. výročí z portfolia 5 000 snímků, které jsem ambasádě poskytnul,“ říká Prelovšek.

Konkrétně šlo o výše zmíněných několik víz, na jejichž udělení měl zájem francouzský podnikatel marockého původu Ahmed Bahdou. „Právě jméno Bahdou a to, že na to čeká, u toho padlo,“ upozorňuje Prelovšek.

Podnikatel Ahmed Bahdou má francouzské občanství a k Česku má evidentně blízko. V prosinci 2018 byl například účastníkem inauguračního letu společnosti Air Arabia na přímé lince Casablanca – Praha. Pravidelná linka s lety dvakrát týdně se pak otevřela vloni v dubnu.

Bez zajímavosti není, že s účinností od 3. února 2020 byla opět zrušena, krátce poté, co se na českém velvyslanectví začalo prověřovat kupčení s krátkodobými schengenskými vízy. Mimochodem – od loňského března zůstává pozice konzula v Rabatu neobsazena.

„Překvapuje mne, že pan Lorenc nadále působí jako vedoucí zastupitelského úřadu. Naopak konzul, který se odmítl na těchto praktikách podílet, byl předčasně odvolán,“ říká Prelovšek.

Konzulka Jana Chaloupková byla odvolána již k 15. prosinci 2019. Nad rámec sdělení, že „vyslání k výkonu služby v zahraničí bylo ukončeno v souladu se služebním zákonem“ se k důvodům jejího stažení nechce ministerstvo zahraničí vyjadřovat.

HlídacíPes.org Janu Chaloupkovou kontaktoval. Ta ale s odkazem na povinnou mlčenlivost podle zákona o státní službě k tématu hovořit nechtěla.

Chaloupková je v českých diplomatických službách už 27 let. Prošla mimo jiné ambasádami na Filipínách, v Jižní Koreji a v Thajsku. Tam v letech 1995 – 1998 aktivně pomáhala v kauze dvou českých pašeráků heroinu uvězněných původně na dlouhá desetiletí, Radka Hanykovicse a Emila Novotného.

Se zájmem české policie

Téma kupčení s vízy – obecně na českých ambasádách – podle informací HlídacíPes.org vyšetřuje i česká policie. Prelovšek je, jak ujišťuje, připraven v Česku vypovídat a dodat i další důkazy, které má k dispozici.

Spolupracovat hodlá s policií i ministerstvo zahraničí. „V zájmu MZV je detailní prošetření každého podezření. MZV proto poskytuje plnou součinnost ve všech případech, kdy o ni Policie ČR požádá,“ říká mluvčí resortu.

Podle zkušeností některých českých diplomatů to však se zájmem ministerstva o řešení podobných témat a podezření nebývá tak horké.

„Podezření z kšeftování s vízy se objevuje často a nejspíš je často i pravdivé. Bohužel se strašně špatně prokazuje. Navíc se mi zdá, že MZV to ani řešit moc nechce. Možná právě pro tu neprůkaznost a možnost prohraných soudních sporů,“ říká seniorní český diplomat, toho času na zahraniční misi.

Podnět k prošetření dění na české ambasádě v Rabatu dostal i Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny. Na ten se obrátil český podnikatel, který do Maroka pravidelně pracovně jezdí.

„V Maroku jsem se spřátelil s mnoha osobami a později je provázel po ČR a udržuji přátelské kontakty. Postupně jsem se dozvěděl, že je veřejným tajemstvím v Rabatu, že český velvyslanec prý přeje obchodu s vízy,“ stojí v jeho podnětu bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny.

Předseda bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) na dotazy HlídacíPes.org, zda se podnětem bude zabývat, zatím nereagoval.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

10 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Trochu to pripomina deni na ambasade v Syrii. Tam to tvrdou rukou vede uz pekne dlouho pani Filipi. 2) Otresne! Kdy uz se zbavime toho odporneho slizu, ktery se vsude roztekl diky Emanovi? 3) Ty kontrasignace musel vymyslet nejaky idealista. Nepocital, ze se prezidentem stane Eman. 4) Proc se nevede debata o zruseni instituce prezidenta? Kolektivni rozhodovani ma tu vyhodu, ze dokaze minimalne zmirnit podobne excesy, jake predvadi Eman. Nebo Cesi potrebuji jako nesamostatne ovce moudreho panovnika/vladare? Vliv slechty jsme po roce 1918 omezili, ale tatrman, ktery si hraje s korunovacnimi klenoty a roztahuje se na Hrade, v Ustave zustal.

  2. Ikarius napsal:

    A nejslabší máte padáka

  3. Nemec napsal:

    Česká republika má také Vojenské zpravodajství, kterému prezident Zeman tak bezmezně důvěřuje oproti BIS. Asi jedni mapují a druzí konají.

  4. Tondach napsal:

    Nebyl náhodou Babiš na své poslední misi pracovníka PZO a agenta STB právě v Maroku? Tam bude mít „kamarádů podnikatelů“!

  5. Radim Radnik napsal:

    Ano, pan premiér v Maroku pracoval a současný velvyslanec V. Lorenc tam dle svého životopisu na webu ambasády byl 1991-94 jako II. tajemník, nesetkali se náhodou? Ale zdá se, že vláda V. Lorence nepodporuje, když ho prakticky odvolali. Prezident Zeman ho sice v místě podpořil, ale možná má k tomu dobré důvody. Třeba se mu nelíbí nástupce navržený MZV, jehož jméno je spojeno s aférami.

  6. Jan Žižka napsal:

    Problematika „kšeftování s vízy“ není úplně nová. V českých médiích bylo mnoho zpráv o aférách ve Vietnamu, Rusku, Íránu, Ukrajině atd. Obchodování s vízy není náhoda, je otázka, kdo a proč z toho má profit. Oba rozhodující rezorty, tzn. dohled i výkon spadají pod jednu stranu. Tyto kauzy dávají inspiraci na změnu do budoucna – vždy po volbách dát MZV a MV různým stranám. Jinak se nic neřeší. Je na místě otázka, zda část peněz nekončí právě v politických stranách na financování dluhu či voleb.

  7. Ahmed Tingrir napsal:

    Ahoy, vcera jsem psal anglicky. Tak dnes posilam pres google prekladac. Zdravim vas do Cech. Mam rad Cechy, byl jsem u vas v prosinci, Praha, Františkovy Lázně, a také ve Vídeň a Bad Elster, vanocni trhy a sauna, jako nas hammam. JSem cestovka, vitam vas do Maroka. Ta vec s vizy je moc smutna. Mnoho mych pratel psalo na ceskou ambasadu v Rabatu email, ale bez odpovedi. Vubec nedostali termin na zadost o vizum, chteli turistiku k vam, protoze Praha je mo krasna, mesto lasky rikame. Ale nikdo neodpovidal. Nebo nekdy az za 3-4 mesice. To neni normalni. Ja jsem dostal vizum od pi Jany, o ktere pisete. Ona byla moc fajn a vsem nam chybi. Ona mi ukazala Prahu a lazne, a ja jsem pomohl delat stanek vasi literatury na Kniznim veletrh v Casablanca. To bylo minuly rok, videl jsem tam krasne fotky vasi zeme, proto jsem chtel vas navstivit. Pani Jana moc povidala o Cechach, delala take den cestovatele Zikmunda, bylo mu 100 let a jeho cesta po Africe zacala u nas v Casablanca 1947. Je to je davno, mne je 30 let. Pomahal jsem ambasade moc veci a nechapu, proc je pani Jana pryc. Doufame, ze se vrati a take se zlepsi ta vizova situace, nezaslouzime si jednani jako za doby kolonialismu. Muj kamarad ozeni s Ceskou a nedostal vizum. Ted je koronavirus, ona place doma v Cechach, je sama, sila rousky pro mnoho lidi, moc hodna pani, byla nekolikrat v Maroku. Je mi jich lito. Kamarad se odvolal a pul roku nema odpoved. To vubec nechapu, rozdelit manzele a lasku. Oba moc slusni.
    Snad se vse zlepsi. Hodne zdravi a po koronavir prijed do Maroka.

  8. Joy a Lino napsal:

    Zdravime do Cech z Filipin. Jezdime casto do Cech, mame resort na plazi na ostrove Mindoro a operujeme turistiku, lecebne pobyty a masaze po celem svete, take v Maroku, kde jsme napr. uvitali turisty z Nemecka. Pani Janu zname od jejiho pusobeni na Filipinach od r. 2000 a celou dobu az dodnes nam pomaha s projekty a kontakty. I prvni lecebny program na jihu Maroka byl diky ni. Je velmi pratelska, profesional, inteligentni a po jejim odjezdu z Manily uz nebyl takovy druhy konzul. Kdyz pred casem prisla zprava, ze novy velvyslanec bude zena, specialista na Asii, mysleli jsme, ze to bude ona, skoda, ze ne. I reprezentantka CSA v to doufala. Pani Jana nechala tu moc dobre jmeno, mnoho prace pro Filipince i Cechy. Vzdy pomaha lidem v nouzi, nejen Cechum, ale i cizincum. Nikdy neodepre pomoc, ma siroky kulturni rozhled, snadno dela kontakty po celem svete a pomaha projektum rozvoje a umeni. Jsme si jisti, ze by nikdy nedelala spatne, i ve vizech byla vzdy korektni. Arabske zeme jsou ale rizikove, tam neni klid. Mrzi nas, ze se setkala s takovou situaci. Zachovala se spravne, u nas na Filipinach je take obcas problem terorismus, dnes je bezpecnost prioritni zalezitost. Videli jsme v Maroku, jak moc pracovala, je skoda pro Ceskou republiku, ze tam ztratila tak vyborneho diplomata. Vsichni Marocane ji obdivovali a mluvili o ni, byla jako cesky velvyslanec. Ten prirozeny a uspesny. Kazdy mluvil o ceskem velvyslanectvi, o vystavach, o krasne modni prehlidce, jednou dokonce jeden Marocan rekl, ze mu ambasada vizum odmitla, ale pi Jana mu to vysvetlila s usmevem a dokonce ho pozvala na expozici maleb z CecH z Opavy, to mesto my take dobre zname. A on tam sel. A v srdci mu nezustala horkost. Vedel, co nemel v poradku a co musi zlepsit do budoucna, pokud chce cestovat do Evropy. Ta velka lidskost a humannost pani Jany delala moc dobre jmeno vam Cecham. Take tady na Filipinach lide vzpominaji a i v Brazilii. My cestujeme pracovne vsude a stale o pani Jane slysime. Jen to dobre. Prejeme, aby se vse vyresilo, a brzy byla zase v praci.

  9. Zbyněk Kolář napsal:

    Zdravim, našel jsem zajímavý článek na webu:

    Obchoduje Česká republika s vízy a nebo chrání naše schengenské hranice a naši bezpečnost?
    Informace o dění na českém velvyslanectví v Rabatu minulý rok vynášejí na povrch vzpomínky na nedávné aféry podobného typu především v asijském regionu. Nabízí se otázka – chrání ČR skutečně své hranice a občany? A potažmo i hranice Schengenu, tedy EU? Nebo inklinuje spíše k obchodování s vízy, a pokud ano, kam asi tyto finance proudí.

    V zasvěcených kruzích se hovoří o tom, že aféry s kupčením s vízy se občas objeví všude, tedy skoro všude. Určitě ne u Skandinávců, ti jsou známí svou korektností a přísností, někdy až puntičkářským dodržováním předpisů a zákonů. Občas se to ale stane u Francouzů, Španělů, Italů, a velmi často u diplomatů z bývalých socialistických států. Tito poněkud inklinují ke korupci, aby si přivydělali. Platy v ex-komunistických státech jsou menší než na Západě a právě finance bývají motivací pro mnohé, aby se věnovali diplomacii. Na ambasádách se vydělává podstatně více než v ČR, současně se může budovat jakási kariéra. Ono i obyčejný attaché zní nějak důstojně a člověku to hned stoupne do hlavy. K tomu je české ministerstvo zahraničí známo v zahraničí tím, že snadno vydává diplomatické pasy i pro administrativní pracovníky typu konzulárních asistentů, sekretářek a hospodářů. Klasické mocnosti si zakládají na odlišení diplomatů od ostatního personálu a těmto osobám rozhodně diplomatické pasy nepropůjčují. Již fakt propůjčení pasu může mít ale nějakou motivaci, např. Usnadnit pohyb dané osoby přes hranice a s ní zajistit přesun něčeho, co by se správně vozit nemělo. Tím mohou být finance, ale i jiné záležitosti.

    Stačí se podívat na odpověď ministerstva na Vaše dotazy a životopisy, které Vám poskytlo. Bylo by zajímavé se u pí Payard a pí Kocurkové podívat, zda jsou držitelkami diplomatických či služebních pasů a proč. Vzhledem k tomu, že na tomto velvyslanectví rozhodně něco v pořádku není, může i tento zdánlivě detail hrát svou roli.

    Střední Evropa je sice evropským kulturním centrem, ale z minulého režimu je postižena nižší úrovní platů a novodobou honbou za mamonem. Lidé si tedy rádi přilepší a právě vízová agenda může být snadným zdrojem vedlejších příjmů. Ještě deset let zpět nabízeli překupníci za jedno vízum tisíc až dva tisíce dolarů, dnes se pohybujeme v eurech a částky šly podstatně výše. Stačí vydat pár víz stranou a snadno se našetří na auto či byt a dům.

    Kritické státy to samozřejmě moc dobře vědí a na konzuly zmíněných států se snaží nasadit své chytré chlapíky, aby si je otočili kolem prstu a získali je pro spolupráci. Kritický je region africký a arabský, ale také Rusko, Ukrajina či Vietnam. Právě Vietnam se zapsal do dějin vízových podvodů přímo klenotem – do elektronického vízového systému ČR se nabourali dva Rusové a celých pět let od r. 2013 ho dokázali ovládat tak, aby se k vízu dostali pouze Vietnamci, kteří předem zaplatili, a ne málo. Server seznam.cz uvedl, že policie zatkla několik osob, obviněná skupina si měla vydělat kupčením s vízy přes 763 milionů korun. Taxa, kterou Vietnamci hackerům platili měla činit 380 000 Kč, t.j. 15 000 Euro. Systém tzv. Visapoint byl zaveden r. 2009, kdy MZV chtělo skončit s nekonečnými frontami před českou ambasádou v Hanoji a kšeftováním s pořadím žadatelů. Žadatelé se měli registrovat na webové stránce, což znamenalo dlouho sedět u počítače a číhat na okamžik, kdy se uvolní místo k registraci To bylo prakticky nemožné, neboť ruští bratři pronikli do systému, překonali ověřovací kód CAPTCHA a registrovali pouze ty Vietnamce, kteří tučně zaplatili.

    Zprostředkovatelskou roli hráli Vietnamci žijící v Česku. Předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter stále upozorňoval MZV ČR na korupci a obchodování s registrací. Elektronický systém byl nakonec vypnut 2017 a na ambasádě v Hanoji byla zřízena speciální telefonická linka pro registrace. Bratři Voroninové za pomoci modemu a stovek telefonních SIM karet, mikropočítačů a dalšího vybavení vytvořili telefonní ústřednu, a ta neustále vytáčela registrační číslo, čímž ho vyřadila z provozu. Linku pak uvolnili pouze tehdy, když chtěli zaregistrovat své Vietnamce. Rusové tak do ČR dostali přes 2 000 Vietnamců. Dle seznamu.cz byly finance ukrývány do různých firem.

    Dalším problematickým bodem českého vízového systému bylo také Mongolsko (kde se dle vyjádření jedné žadatelky o schengenské vízum platilo až 130 EURO za sjednání schůzky k pohovoru na velvyslanectví prostřednictvím webového systému) a Ukrajina. Lidovky.cz upozornily v listopadu 2016 na potíže visapoint.eu a nemožnost registrace žadatelů o dlouhodobý pobyt v ČR. Redakce tehdy citovala poplatky 800 euro zprostředkovatelské mafii a také podíl jednoho ze zaměstnanců českého zastupitelského úřadu v cizině na podvodech. Bez účasti lidí *z vnitřku* je totiž vše dost těžko realizovatelné. *Mafie s vízy funguje 24 hodin denně,* uvedl tehdy pro LN František Teplý, ředitel společnosti Alphacon (zajišťovala zaměstnance z Mongolska) a Bohdan Rajcinec z neziskové Ukrajinské iniciativy dodal: *Když zaplatíte, dostanete se do pořadníku*.

    Ukrajina je bolestivým bodem pro českou vízovou diplomacii již dlouho. iDNES publikoval již r. 2009 zprávu s odvoláním na server Korrespondent, aktualně.cz a ukrajinský list Segodnia. Ukrajinci se museli objednávat na GK Lovov telefonicky přes call centrum a poplatky za telefon platit soukromé české firmě. Registrace byla zpoplatněna 20 USD a zaplatit je mělo více než 30 000 žadatelů o víza během 8 měsíců. Majitel české firmy Jihomoravská provozní provozující call centrum a inskasující finance měl být blízký přítel velvyslance Jaroslava Bašty. Dle serveru měla být tato firma vybrána bez výběrového řízení ČTK dále uvedla, že generální konzul Hradil skončil ve funkci v únoru 2009 ani ne měsíc poté, co MZV systém podivné registrace zrušilo. V lednu 2010 zveřejnilo iDNES.cz zprávu o záměru velvyslance Bašty odejít z postu ze zdravotních důvodů. I když generální konzulát nespadal přímo pod něj a *s provozem call centra neměl přímo nic společného*, p. Bašta uvedl pro MF DNES, že *situace je vážná, komplikuje česko-ukrajinské vztahy a samozřejmě komplikuje jeho pozici…*

    V červenci 2019 skončil ve funkci českého velvyslance v Íránu p. Svatopluk Čumba po třech letech ve funkci. Dle portálu DenikN a iDNES.cz měl funkci opustit v souvislosti s podezřením z kupčení s vízy pro íránské podnikatele po šetření generální inspekce MZV na ambasádě. Přednostně měl udělovat víza lidem doporučeným Česko-slovensko-íránskou obchodní komorou vedenou Janem Kavanem (bývalý ministr zahraničí) a Zdeňkem Zbytkem. Mělo se jednat cca o 400 osob. *Je pravda, že jsem pomáhal zprostředkovávat víza pro íránské podnikatele,* potvrdil portálu Íránec Amir Tavakoli, který měl osoby vytipovávat. Dle DenikuN zahájilo MZV s bývalým velvyslancem kárné řízení. Celou kauzu odstartovaly inzeráty na sociálních sítích v Íránu, že prostřednictvím výše uvedené komory lze získat vízum pro kohokoliv, i dříve neúspěšné osoby. P. Čumba vesele pracuje na ministerstvu na odboru arabských států a zdá se, že na kárné řízení se nějak pozapomnělo.

    Generální konzulát v Erbílu byl v minulost dokonce na nějakou dobu zcela uzavřen a jeho pracovníci navráceni do ústředí, protože konzulát vydal obrovské množství víz bez patřičné kontroly, prakticky jako fabrika.

    Jak uvádí Metro.cz dne 27.11.2019 v článku *Mafie z Východu prodávala víza*. *Čím méně je demokratický režim v zemi, odkud přichází kapitál, tím vyšší je riziko, že tamní firmy mohou být nuceny potlačit vlastní hospodářské zájmy před politickými, vojenskými a zpravodajskými cíly státu. Obvyklá je snaha dostat se k informacím zevnitř úřadu, jako jsou chystaná rozhodnutí a plánované analýzy. Některé úřady nemohly řádně vykonávat činnost kvůli personální nestabilitě a sporům mezi jejich představiteli, které někdy vedou ke zpochybení legitimity rozhodování celého úřadu*, citace z výroční zprávy kontrarozvědky – zaměřené na rizika plynoucí z ekonomických aktivit subjektů napojených na cizí státy.

    Jak správně uvedl bývalý velvyslanec ČR v USA Michael Žantovský pro DeníkN, víza jsou otázkou bezpečnosti pro Českou republiku a celý schengenský systém. Především v době, kdy čelíme rizikům terorismu, je třeba žadatele dobře prověřovat, spolupracovat s místními policejními a bezpečnostními složkami v boji proti pašování osob, narkotik, v boji proti mezinárodnímu zločinu a v boji proti terorismu.

    Publikované informace o činnosti velvyslance Viktora Lorence v Rabatu zapadají do výše uvedeného rámce. Jeho podivní žadatelé o schengenská víza měli dle Hlídacípes.org směřovat ve skutečnosti do Francie, nikoliv do ČR, a je otázkou, zda by šlo pouze o nelegální migraci ekonomickou. Vzpomene-li si na teroristické útoky ve Francii a Španělsku, marocký element tam bohužel najdeme. Marocké bezpečnostní složky bdí bedlivě nad bezpečnostní situací v zemi a úzce spolupracují s EU. O osobách, které se těchto útoků účastnily, zaslaly varovné signály. Bohužel ale marně. V srpnu 2017 španělská média přinesla zprávy: Údajné zapojení několika marockých státních příslušníků vyvolává obavy západních bezpečnostních expertů o tom, jak hluboce radikální islámské skupiny pronikly do společenství se čtyřmi miliony obyvatel po celé Evropské unii. Španělské úřady uvedly, že většina z 12-silné sítě, o které se domnívají, že vykreslili a provedli čtvrteční běsnění v Barceloně a poblíž Barcelony, byli maročtí státní příslušníci nebo marockého původu.

    Španělští a portugalští představitelé obrany významně posílili spolupráci s Marokem v oblasti boje proti terorismu. S tím, jak severoafrické království utrpělo vztahy s veřejností po teroristických útocích koncem roku 2018, došlo k významnému nárůstu bezpečnostní spolupráce se Španělskem a Portugalskem spolu s dalšími evropskými národy. Na vojenských cvičeních afrického lva v Maroku se pravidelně účastní vojáci z USA, Kanady, Tuniska, Senegalu a Španělska, s marockými protějšky v pozemních a leteckých cvičeních, která mají posílit spolupráci, podporu a taktické porozumění mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Skutečnost, že Africký lev se odehrál v Maroku, je významná, protože království se snaží posílit profil svých bezpečnostních schopností poté, co byly v prosinci 2018 brutálně zavražděny dvě dánské turistky v oblasti Atlasu.

    Maroko má zájem co nejvíce spolupracovat s EU a jednotlivými členskými státy v oblasti boje proti pašování lidí, terorismu a kybernetické bezpečnosti. Velvyslanectví EU by měla být nápomocna a ne se stát centrem přesně opačných aktivit.

    Na jednu stranu v rámci spolupráce EU – Maroko inspirujeme království ke spolupráci v boji proti ilegální migraci, obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi a na druhou zavíráme oči nad podvodníky na našich velvyslanectvích? Toto nekoresponduje a vyvolává pochyby, jak upřímný náš zájem o bezpečnost skutečně je.

  10. Brana do Evropy napsal:

    Premier sice v Maroku pusobil, ale s vizy jiste nic nema. Na takovy nizky obchod je dost bohaty. V Maroku jsem pracoval pred 4 lety. Tenkrat se pan Bahdou pratelil s velvyslankyni Fronkovou, ktera je nyn v Bejrutu. Myslim, ze Lorenc ho „jen zdedil“.

Přidávání komentářů není povoleno