Bývalý ministr obrany Alexandr Vondra předal v roce 2011 vyznamenání Josefu Mašínovi, Foto: MICHAL ŠULA / MAFRA / Profimedia.

Česká paměť a bratři Mašínové: pocta, odsudky a nově i film

Napsal/a Robert Břešťan 26. října 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

O tom, že má příběh spojený s útěkem bratří Mašínů do západního Německa filmové parametry, pochybuje málokdo. Na čem se společnost stále neshodne, je to, zda jsou činy obou bratrů a dalších členů jejich skupiny obdivuhodné, či zavrženíhodné. Bez ohledu na rozpolcené vnímání lze v Česku najít řadu připomínek spojených s bratry Mašíny. Nově k nim přibyl i film Bratři, který má premiéru právě dnes, 26. října.

Posledním žijícím členem skupiny bratří Mašínů je Josef Mašín. Jeho bratr Ctirad a Milan Paumer zemřeli už před lety. Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu popravili v květnu 1955 v Praze na Pankráci.

Vloni v srpnu byl na někdejším rodinném statku Mašínových v Lošanech na Kolínsku slavnostně otevřen Památník tří odbojů – mimo jiné i za účasti premiéra Petra Fialy.

V Lošanech se od té doby konají výstavy, přednášky a debaty spojené s druhým a třetím odbojem i konkrétně s osobní historií nositelů jména Mašín.

Kulka cestou do Berlína

Dva roky po válce, 7. září 1947 byl vedle brány statku v Lošanech odhalen pomník Josefa Mašína, v březnu 1955 jej komunisté ale nechali odstranit. Od roku 2004 je zpět a vždy v září se zde koná pietní vzpomínka na Josefa Mašína.

Statek dostala v roce 2018, po dlouhých soudních tahanicích, zpět Zdena Mašinová, sestra Josefa a Ctirada a dcera generála Josefa Mašína. Od té doby běžela veřejná sbírka, díky níž se někdejší rodný dům generála Josefa Mašína změnil z ruiny na místo, kde se prostřednictvím osudu rodiny představuje moderní historie Československa.

Ve veřejném prostoru je ale více památníků připomínajících činy Mašínových, či šířeji jejich rodiny, včetně jejich otce, slavného legionáře, prvorepublikového důstojníka a odbojáře Josefa Mašína, než veřejnost obvykle tuší.

Vedle množství dalších památníků, pamětních desek, bust či soch je zmapovala publikace Pamětní místa na komunistický režim v České republice, kterou vydal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd.

Ve středočeských Poděbradech na začátku lázeňské promenády byla už v říjnu 2011 odhalena nezvyklá připomínka odboje bratří Mašínů. Byla pojata jako plakát na mechanickém dětském orloji, který zval k orientačnímu běhu Poděbrady – Berlín.

Ještě o čtyři roky dříve vznikla poměrně skrytá připomínka Ctirada Mašína. Dřevěná socha Politický vězeň v obci Rejvíz u Jeseníku odkazuje sice obecně na oběti komunistického režimu, nese ale vězeňské číslo Ctirada Mašína – A07159 – z doby, kdy byl vězněn v jáchymovských uranových dolech.

Již v roce 1991 byla na budově generálního štábu v Praze-Dejvicích odhalena pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi popravenému komunisty a spolu s ní druhá, dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání. Je mezi nimi i Ctibor Novák, strýc bratrů Mašínů, který byl v roce 1955 popraven za členství v jejich odbojové skupině.

V roce 2003 vznikla z iniciativy Milana Paumera v Poděbradech pamětní deska věnovaná manželům Josefu a Zdeně Mašínovým.

Po úspěšném útěku svých synů na Západ byla jejich matka Zdena Mašínová v roce 1953 zatčena, v roce 1955 odsouzena na 25 let, zemřela ve vězení v červnu 1956.

Symbolický hrob Zdeny Mašínové dala s odstupem desítek let zhotovit v roce 1994 její dcera Zdena Mašínová mladší. Mramorová deska je součástí Čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. V rámci tohoto pohřebiště jsou připomenuta i jména dalších popravených v souvislosti se skupinou bratří Mašínů: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák.

Pamětní deska Milana Paumera byla odhalena v Poděbradech dva roky po jeho úmrtí, 6. října 2012. Do desky je zalita nábojnice s nápisem Berlín 31. 10. 1953, tedy s datem, kdy oba bratři Mašínové a postřelený Paumer (označený na pamětní desce jako „ten třetí“), nakonec pronikli do západního Berlína. Doplněn je citát: „Z otroctví bez boje není naděje nalézt cestu ke svobodě.“

Film bez návodu

V roce 1970 – k 25. výročí vzniku SNB – naopak komunisté odhalili pamětní desky dvěma příslušníkům SNB usmrceným členy skupiny bratří Mašínů – Oldřichu Kašíkovi v Chlumci nad Cidlinou a Jaroslavu Honzátkovi v Čelákovicích. Bez zajímavosti není, že na třetí oběť, zaměstnance národního podniku Kovolis Josefa Rošického, se s oficiální připomínkou v té době (a ani později) nedostalo.

Zatímco v Chlumci zůstala pamětní deska zachována, v Čelákovicích byla v roce 1994 uložena do místního muzea, odkud si ji pro výroční pietní akty půjčovala místní komunistická buňka. V roce 2016 se ale deska vrátila na původní místo. Právě násilná smrt těchto mužů je hlavním důvodem, proč pohled na bratry Mašíny i po desítkách let rozděluje českou společnost.

Nově bude tedy na činy bratří Mašínů, členů jejich rodiny i členů jejich skupiny upozorňovat i hraný film Bratři.

„Určitě jsem ten film netočil s tím, abych dával divákovi návod, že to, na co přišel do kina, je to správné. Není to didaktický film. Nevyhýbáme se kontroverzním věcem jako podříznutí strážmistra Honzátka a přepadení vozu s penězi. Chtěl jsem, aby tam ty nejvíc sporné věci byly vidět, a aby tam byla vidět i jistá klukovská zbrklost,“ říká režisér filmu Tomáš Mašín. Podle něj jde o „jeden z nejsilnějších příběhů moderní československé historie“.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)