Česká paměť a bratři Mašínové: pocta, odsudky a nově i film
O tom, že má příběh spojený s útěkem bratří Mašínů do západního Německa filmové parametry, pochybuje málokdo. Na čem se společnost stále neshodne, je to, zda jsou činy obou bratrů a dalších členů jejich skupiny obdivuhodné, či zavrženíhodné. Bez ohledu na rozpolcené vnímání lze v Česku najít řadu připomínek spojených s bratry Mašíny. Nově k nim přibyl i film Bratři, který má premiéru právě dnes, 26. října.
Posledním žijícím členem skupiny bratří Mašínů je Josef Mašín. Jeho bratr Ctirad a Milan Paumer zemřeli už před lety. Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu popravili v květnu 1955 v Praze na Pankráci.
Vloni v srpnu byl na někdejším rodinném statku Mašínových v Lošanech na Kolínsku slavnostně otevřen Památník tří odbojů – mimo jiné i za účasti premiéra Petra Fialy.
V Lošanech se od té doby konají výstavy, přednášky a debaty spojené s druhým a třetím odbojem i konkrétně s osobní historií nositelů jména Mašín.
Kulka cestou do Berlína
Dva roky po válce, 7. září 1947 byl vedle brány statku v Lošanech odhalen pomník Josefa Mašína, v březnu 1955 jej komunisté ale nechali odstranit. Od roku 2004 je zpět a vždy v září se zde koná pietní vzpomínka na Josefa Mašína.
Statek dostala v roce 2018, po dlouhých soudních tahanicích, zpět Zdena Mašinová, sestra Josefa a Ctirada a dcera generála Josefa Mašína. Od té doby běžela veřejná sbírka, díky níž se někdejší rodný dům generála Josefa Mašína změnil z ruiny na místo, kde se prostřednictvím osudu rodiny představuje moderní historie Československa.
Ve veřejném prostoru je ale více památníků připomínajících činy Mašínových, či šířeji jejich rodiny, včetně jejich otce, slavného legionáře, prvorepublikového důstojníka a odbojáře Josefa Mašína, než veřejnost obvykle tuší.
Vedle množství dalších památníků, pamětních desek, bust či soch je zmapovala publikace Pamětní místa na komunistický režim v České republice, kterou vydal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd.
Ve středočeských Poděbradech na začátku lázeňské promenády byla už v říjnu 2011 odhalena nezvyklá připomínka odboje bratří Mašínů. Byla pojata jako plakát na mechanickém dětském orloji, který zval k orientačnímu běhu Poděbrady – Berlín.
Ještě o čtyři roky dříve vznikla poměrně skrytá připomínka Ctirada Mašína. Dřevěná socha Politický vězeň v obci Rejvíz u Jeseníku odkazuje sice obecně na oběti komunistického režimu, nese ale vězeňské číslo Ctirada Mašína – A07159 – z doby, kdy byl vězněn v jáchymovských uranových dolech.
Již v roce 1991 byla na budově generálního štábu v Praze-Dejvicích odhalena pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi popravenému komunisty a spolu s ní druhá, dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání. Je mezi nimi i Ctibor Novák, strýc bratrů Mašínů, který byl v roce 1955 popraven za členství v jejich odbojové skupině.
V roce 2003 vznikla z iniciativy Milana Paumera v Poděbradech pamětní deska věnovaná manželům Josefu a Zdeně Mašínovým.
Po úspěšném útěku svých synů na Západ byla jejich matka Zdena Mašínová v roce 1953 zatčena, v roce 1955 odsouzena na 25 let, zemřela ve vězení v červnu 1956.
Symbolický hrob Zdeny Mašínové dala s odstupem desítek let zhotovit v roce 1994 její dcera Zdena Mašínová mladší. Mramorová deska je součástí Čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. V rámci tohoto pohřebiště jsou připomenuta i jména dalších popravených v souvislosti se skupinou bratří Mašínů: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák.
Pamětní deska Milana Paumera byla odhalena v Poděbradech dva roky po jeho úmrtí, 6. října 2012. Do desky je zalita nábojnice s nápisem Berlín 31. 10. 1953, tedy s datem, kdy oba bratři Mašínové a postřelený Paumer (označený na pamětní desce jako „ten třetí“), nakonec pronikli do západního Berlína. Doplněn je citát: „Z otroctví bez boje není naděje nalézt cestu ke svobodě.“
Film bez návodu
V roce 1970 – k 25. výročí vzniku SNB – naopak komunisté odhalili pamětní desky dvěma příslušníkům SNB usmrceným členy skupiny bratří Mašínů – Oldřichu Kašíkovi v Chlumci nad Cidlinou a Jaroslavu Honzátkovi v Čelákovicích. Bez zajímavosti není, že na třetí oběť, zaměstnance národního podniku Kovolis Josefa Rošického, se s oficiální připomínkou v té době (a ani později) nedostalo.
Zatímco v Chlumci zůstala pamětní deska zachována, v Čelákovicích byla v roce 1994 uložena do místního muzea, odkud si ji pro výroční pietní akty půjčovala místní komunistická buňka. V roce 2016 se ale deska vrátila na původní místo. Právě násilná smrt těchto mužů je hlavním důvodem, proč pohled na bratry Mašíny i po desítkách let rozděluje českou společnost.
Nově bude tedy na činy bratří Mašínů, členů jejich rodiny i členů jejich skupiny upozorňovat i hraný film Bratři.
„Určitě jsem ten film netočil s tím, abych dával divákovi návod, že to, na co přišel do kina, je to správné. Není to didaktický film. Nevyhýbáme se kontroverzním věcem jako podříznutí strážmistra Honzátka a přepadení vozu s penězi. Chtěl jsem, aby tam ty nejvíc sporné věci byly vidět, a aby tam byla vidět i jistá klukovská zbrklost,“ říká režisér filmu Tomáš Mašín. Podle něj jde o „jeden z nejsilnějších příběhů moderní československé historie“.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
21 komentářů
Vraždy s cílem se obohatit se děly ,dějí a budou dít.Co je na tom za „silný příběh“ jsem nepochopil.
Zbrklý chlapec podříznul policistu.Taky dobrý.
„Útlocitní civilové“, to je jedna stránka věci. Ti nás ovšem před žádnou agresí neochrání. Pokud opravdu chceme budovat armádu takových kvalit, jakou má například Izrael (a jinak by to ani nemělo smysl), tak jedním z pilířů její bojové doktríny musí být odkaz právě například na vlastenecké kvality i fyzickou připravenost bratrů Mašínů a celé jejich odbojové skupiny. Do systému armádních vyznamenání mělo by se co nejdřív zařadit i takové vyznamenání, jež by přímo deklarovalo jejich odkaz.
No v tom je právě ten problém.
Já bych mohl souhlasit s touhle Vaší větou „.., tak jedním z pilířů její bojové doktríny musí být odkaz ..“..
Jinak řečeno, hovoříme čistě o propagandě, kterou jsou vojáci ideologicky zpracováváni k boji. A tam jistě máme na výběr ze slavné historie, od Mašínů, přes legionáře, k husitům, nebo i jen k jejich otci za druhé světové“..
Ale jejich způsob boje ty vojáky učit nelze. Ten totiž vůbec, ale vůbec nesloužil k obraně státu, ale šlo o skrytý odboj až za situace, kdy stát byl poražen a okupován. A něco takového by si ani Izrael pro výcvik své armády nedovolil. No možná že zrovna náš stát, po zase (ne)slavných zkušenostech, ano.
Tedy, jak čtu ten poslední odstavec, tak ten se rovnou může dát na plakáty ať diváci vědí že jdou na docela slušnej thriller „Bratři – aneb Tahle země není pro starý po česku. “
Ale přece jen by to chtělo dát nějakou polopatickou omáčku, aby někteří nepoučení diváci nefandili policajtům a neodcházeli z kina zklamaní :)))
Slyšel jsem o nich hrozné věci, prý čekali,až příslušníci usnou a pak… proto museli být policajti pořád bdělí ! Ale to nejhorší co Mašínové udělali bylo narušení státní hranice ! To už bylo za hranou,to by si nikdo z nás nedovolil,proto část veřejnosti stále váhá.
Pravda, to by se mělo veřejnosti vysvětlit. Protože část veřejnosti se i dneska naivně domnívá, že když jsme v tej EU a v Schengenu, tak si můžou přecházet zelenou hranici jak chtěj a kde chtěj. Ale to taky není pravda, a aj to je dneska na řadě míst nelegální.
Tak snad aby je ti Mašíni nepopletli – před německýma celníkama nezdrhať, ani po nich nestřílet, slušně se nechat zatknout, odvézt na služebnu a tam zaplatit mastnou pokutu..:)))
Soudruh Pávek kdysi řekl, … nemůžu Mašíny vyznamenat, podřezat omámeného i svázaného člověka jako …, není žádné hrdinství … Tak uvidíme jak má kontráš rovnou páteř …
Zjednodušeně řečeno, ten kdo měl v 50. tých letech přidělenu zbraň a ten, kdo DOBROVOLNĚ sloužil v ozbrojených silách teroristického státu, který loupil, kradl, mučil a vraždil , tak ten neměl soucit a také jej není proč litovat, že takto skončil.
je to presne tak..navic oni nemeli na vyber..jinak by je chytli mnohem driv nez stacili zdrhnout a skoncili by uplne vsichni na sibenici..bylo to kdo z koho a tady s ozbrojenymi sluhy rezimu nelze mit slitovani,teror rozpoutal prave ten rezim kteremu slouzili. jsou to machri, a ze nedostanou vyznamenani vubec nevadi..tesim se na film!
Jestli bych ale upozornil, ono to právě nebylo kdo z koho, protože tímhle izolovaným terorem Mašíni porazit komunistický režim porazit, ani příliš ohrozit nemohli. A a dokonce se mu nemohli postavit „face to face“ aby aspoň komunisti věděli kdo s nimi bojuje. Ale bez toho se žádná válka, ani povstání vyhrát nedá.
Že bych připomenul , jak se dá dohledat (a příliš se o tom nepíše), Mašíni byli zatčeni STB už v roce 1951, ale tehdy tak statečně svou činnost zapírali, že je pustili. Ctirad Mašín byl v srpnu 1952 zavřen, po udání které s jejich činností nesouviselo, a dostal se za necelý rok na svobodu díky komunistické politické amnestii.
Jsou prostě věci, které se jednoduše vysvětlit nedají..
ja tohle vim,a to udelali dobre, prece se Stbakum neprasknou, to by si fakt pomohli..ano, jejich odboj nebyl nejak moc efektivni, i kdyz napr. podle historika Petraa Blazka urcity dopad jejich cinnost mela, komunisti museli napr. posilit bezpecnost na stanicich apod. tedy pocet nocnich slouzicich atd., ale o tom se tehdy obecne vubec nevedelo a nemluvilo. ale jde o to, ze oni tri to prezili a unikli obrovske presile, coz byla pro komouse obrovska potupa a pochopitelne se s tim tezko smirovali a rozhodne se tim nechlubili..taky je chteli po USA vydat ,ale to nemohlo projit…a v tech soubojit to bylo bud my, nebo oni, tak jsem to myslel..kdyby nezabili, byli by dopadeni a zabiti oni..a ty obeti jsou predevsim obetmi toho samotneho rezimu, ktery nastolil diktaturu a teror..kdyby se toto nestalo,tak by Masinove nic takoveho nemeli duvod podnikat, ale k tomuto je vedl jejich otec a oni dobre chapali, co jsou komousi za zlo..je smutne, ze tady to dodnes spousta lidi pochopit nechce, bud rezimu slouzili, nebo s nim stale skryte sympatizuji nebo jsou to ignoratni..
kazdej, kdo se aktivne postavil na odpor komunistum at uz slovem, pismem nebo zbrani, je pro me hrdina.
komunisti vyhlasili svymu narodu valku, ve ktere 250 lidi povesili, 5-10tis zavrazdili pri vysetrovani, v komunistickych koncentracnich taborech a pri pokusu utect na svobodu, 200tis lidi zavreli do koncentraku, tak at se nedivi, ze umirali i ti na strane komunistu, kterych byl jen zlomek tech, co povrazdili komunisti
Podřezat omámeného? Je to jednak humánnější (omezí se jeho strach a bolest), jednak praktičtější (jde to snadněji.
Podřezat (nebo jinak zlikvidovat) ho museli, protože je dokázal identifikovat a patrně si pamatoval i věci, které by bylo nežádoucí, aby bolševická policie věděla. Dnes by to asi skončilo natažením igelitového pytlíku přes hlavu.
Jinak „oběti“ Mašínů byly odporné zrůdy, které si smrt jednoznačně zasloužily, kdyby za nic jiného, tak za bezvýhradnou podporu pučistického režimu.
Pokladník? (Ano měl pistoli, s pistolí jsme jezdili ve firmě pro výplaty ještě dlouho po revoluci). Ten byl opravdu podporou režimu…to by museli být zrůdy všichni tehdejší voliči .
Když byl v té době prověřen na pistoli …
Viděl jsem část rozhovoru s p. Mašinem v CT. Jen řekl, my jsme vstoupili do US Army, abychom bojovali. O tom není ve filmu ani slovo. S herci jsem spokojeny, ale scénář je o něčem jiném. Sestře vzkázal, že nemůže být na Hradě za ně. Nejsem si jistý zda někdy půjdu na tento film. Můj strýc kdysi rekl, že raději postaví na poli sibenici, než by vstoupil do družstva, a byl zavreny. Ještě můj nejstarší bratr měl ve vojenskem personálním listu poznamenano, že jeho strýc je kulak.BYl jsem v Trnave, kde jsou tyto materiály deponovany a platí se za ne. Sloužil u PTP a stavěl letiste ve Sliaci, které nyní slouzi NATO. Historie je neúprosna.
Podříznout krk a zastřelit pokladníka, ve stylu Hamásu…vrah zůstanem vrahem. Kolik chartistů vraždilo? Myslím, že žádný. Hrdinové neutíkali, bojovali proti režimu doma i za cenu lágru v Jáchymově…jako v naší rodině.
Však také chartisté ničeho nedosáhli. Naše osvobození přišlo zvenčí Gorbačovovými pokusy o reformu, které vedly ke zhroucení SSSR. Na tom Chartisté neměli absolutně žádnou zásluhu.
Ano Pergille/Šimůnku a vy jste v tom našem osvobození Gorbačovovi studiem VUMLu usilovně pomáhal.
dobry rozhovor na aktualne s JIrim Padavetem o Masinech a te dobe..pan Padevet, ktery se tomu hodne venuje, tam spravne upozornuje, ze jak ti esenbaci tak i ten ozbrojeny pokladnik nezemreli kvuli Masinum, ale proto,ze tady vladl komunisticky totalitni rezim, kteremu oni slouzili, bez nastoleni toho hnusneho rezimu by se nic nestalo a treti odboj by nebyl vubec zapotrebi a to je nezpochybnitelna pravda