vlada.cz, zdroj

Česká diplomacie vzor 2018: půlministr Hamáček, stínový šéf Poche a chaos vyhovující Zemanovi

Napsal/a Robert Břešťan 29. června 2018

Černínský palác je zvyklý na mnohé. Na intriky, zákulisní hry, velvyslanecké trafiky, sejfy s neznámými penězi i na generálního sekretáře osnujícího vraždu novinářky. I když je tedy laťka docela vysoko, současná politická reprezentace ji úspěšně překonává.

Zdvojený post ministra zahraničí a vnitra vykonává Jan Hamáček, jehož jméno ovšem v nominaci donesené na Hrad nebylo. Všichni zúčastnění – prezident, premiér i rozpolcený ministr – se tváří, že je vše v pořádku.

Originální česká diplomacie

Ve skutečnosti se k řízení ministerstva hlásí Miroslav Poche, který si post vyseděl v zákulisí ČSSD a trvá na něm. A ze zákulisí z pozice tajemníka, poradce či šedé eminence hodlá řídit i ministerstvo zahraničí.

Diplomaté v kancelářích Černínu možná diplomaticky ani nehnou brvou, ale nikdo by se asi nedivil, kdyby příkazy takového pána bez mandátu zcela ignorovali. Ostatně sám Poche si nejistou pozici jistí tím, že se prozatím drží sesle europoslance, jíž by se jinak po řádném jmenování musel vzdát.

Otázkou je i to, nakolik legitimní je i (půl)ministr Hamáček, jehož jmenoval prezident, jemuž to oficiálně nikdo nenavrhl. Nebo navrhl, ale jen neformálně. Pikantní je, že se to dosud pořádně neví.

Už to je samo o sobě stav, který české zahraničně-politické pozici dává skutečně velkou dávku neotřelosti a originality. Už ne ale důvěryhodnosti, přesvědčivosti a předvídatelnosti.

Jinou otázkou je, zda současná česká zahraniční politika vůbec má nějaký plán a program, zda vrcholní politici vědí, co, zda, kde a jak prosazovat (s výjimkou proklamovaného boje proti nelegálním imigrantům, kteří o nás stojí zhruba tak, jako my o ně, ale který i tak zaujímá půlku příslušné kapitoly programového prohlášení).

Pokud má někdo jasnou agendu, je to prezident, jehož vliv na českou zahraniční politiku spolu s chaosem v Černínském paláci ještě poroste.

Už teď si může diktovat, kdo pojede na jaký velvyslanecký post a koho nechá doma. Už před lety pootočil kormidlo ku až podlézavé vstřícnosti k Rusku a k Číně. Není důvod, proč by na tom něco měnil.

Kdo zastupuje Česko?

V západních demokraciích o návštěvy Miloše Zemana nikdo nestojí, prezident si ale občas nějaké cestičky nachází. A tak například bude Česko zastupovat (opět) na blížícím se summitu NATO v Bruselu. Dá se čekat, že bude opakovat své mantry o nutné spolupráci s Ruskem v boji proti islámskému extremismu.

Na další obsah spatra pronášeného projevu si musíme počkat. Jisté je, že nervozita českých diplomatů s datem summitu stoupá. 

Řada z nich se mimo záznam nijak netají tím, že část jejich agendy tvoří neformální vysvětlování toho, co že se to v Česku děje. Na summitech NATO se po projevech svého prezidenta soustřeďují přítomní diplomaté obvykle na to, aby partnery přesvědčili, že oficiální pozice České republiky je poněkud jiná, než jak právě slyšeli z úst českého vrchního velitele armády. 

Andrej Babiš se jako premiér bez důvěry také podíval zejména na „povinné“ schůzky do Bruselu, bilaterální setkání byla za posledního tři čtvrtě roku spíše výjimečná.

Ani když důvěru získá, nikdo mu neumaže punc trestně stíhaného muže se zápisem ve svazcích StB, který poprvé od roku 1989 v Česku k podílu na moci vytáhl komunisty. Rešeršní oddělení západních demokracií totiž obvykle fungují lépe než ta česká (a tak by se neměla stát stejná chyba „v překladu“ jako u projevu německé kancléřky Angely Merkelové, kde zmínila vyhnání sudetských Němců, a čeští politici Zemanem počínaje se mohli přetrhnout  aby ji za to, co ve skutečnosti neřekla, odsoudili).

A do třetice (či spíše do čtveřice) by měli Česko navenek zastupovat bratři v triku Hamáček a Poche, jeden v rozpolcené pozici, druhý v pozici neoficiální (kdy ho do jednacího sálu vrcholných schůzek ani nepustí).

Posměšky z Hradu i podhradí

Hamáček se dušuje, že jeho angažmá je sice dočasné (víme, jak to v kraji s tou dočasností bývá), ale že do doby, než resort převezme „normální“ ministr, bude ministerstvo fungovat plnohodnotně.

„Alfou a omegou naší zahraniční politiky zůstává zakotvení v západních strukturách, v EU a v NATO. Na tom se nic nemění. Lepší spolupráce v Evropě je klíčová také při řešení migrace. Máme-li být bezpečnou a úspěšnou zemí, potřebujeme aktivní diplomacii,“ odrecitoval očekávatelnou větu Jan Hamáček.

Čte se to hezky, ale jako by byl v pozadí slyšet posměšky z Pražského hradu, z podhradí i ze vzdálenějších paláců. Tam se jede jiná agenda.

Zájmy Ruska (a Číny) o dostavby českých jaderných bloků, další vyvolávání strachu z uprchlíků, démonizace Bruselu, nahlodávání smyslu transatlantické spolupráce, NATO nebo téma czexitu. Zmatek kolem ministerstva zahraničí (a šířeji v celé české zahraniční politice) tomu všemu jen prospívá.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní stostránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

Čtěte též

Reklama

11 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Divim se, ze CSSD stoji za to ta ostuda.

    • Tondach napsal:

      Já se zase divím těm, kteří furt nasazují jen na ČSSD a prezidentské lhaní a nedodržování Ústavy a Babišovo lhaní, minulost a trestní stíhání vás nechává naprosto klidnými….

      • petph napsal:

        Jestli bych mohl reagovat, na to že nám zvolení politici lžou už jsem si zvykl dávno a v případě trestního stíhání pana Babiše, čekám jako právo ctící občan až jak rozhodne pravomocný soud, což bude jak odhaduji, tak někdy za 5 let. Pokud budou předčasné volby, tak Babiše volit nebudu – nemůžu ručit za stovky tisíc lidí, kteří ho budou volit, protože jim třeba zvedne důchody nebo tak – a jeho minulost je tudíž zajímat nebude..

        • Oskar (hanák z Hané) napsal:

          Jaké „…, protože jmi zvedne důchody“? O tom přece nerozhoduje premiér, ale vláda, která dle Ústavy „rozhoduje ve sboru“ a premiér má jen jeden z hlasů. Já vím, že jde jen o slova, ale právě takovýto způsob označování a používání jakýchsi zaužívaných slov jednotlivých činností vyvolává u části občanů – voličů, dojem, že na příklad ty důchody jim zvýšil premiér Babiš alias Bureš (svazek StB reg.č. 25085) a to i když žádné důchody ještě nezvýšil – zvýšení přichází v úvahu až od 1.1.2019; to nedávné zvýšení odhlasovala vláda Bohuslava Sobotky, nařízením vlády č. 343/2017 Sb. ze dne 25. září 2017, kdy už Babiš 4 měsíce členem vlády nebyl (Babiš byl ministrem financí v době 29. ledna 2014 – 24. května 2017).

  2. petph napsal:

    Mimochodem, bývalo dobrým zvykem v  demokracii, takzvaných sto dnů hájení ministrů po nástupu nového ministra. Jenomže – zase na oplátku ten ministr měl využít těch 100 dnů k tomu aby se pouze (a pouze) seznamoval se svým rezortem a možnostmi funkce kterou dostal – a do té doby tedy žádná důležitá rozhodnutí neprováděl.. Při těchto podmínkách se tedy i zmíněný diplomatický klid na ministerstvu zahraničí zdál zcela oprávněný, než se nahoře ve vládě dohodnou kdo je vlastně „tím ministrem“, než se tento seznámí se svým rezortem (obvkle dokud byly volby v květnu mezitím prošlo i léto díky dovoleným ).. Je asi jasné, že v době, kdy vládní politici hlásají „nekecáme, makáme“ a dělají zásadní rozhodnutí z voleje, prakticky ihned po svých jmenováních, tato procedura už nefunguje…Otázka je, zda to je vyjímka-Babiš, nebo zda si na tento nový rys nové nové demokracie už budeme muset zvyknout.

    • PM napsal:

      To není nový rys demokracie, je to standardní rys autokracie.
      Jestli tohle většina voličů nechápe, nebo snad i vyžaduje, tak bůh s námi.
      Spravedlnosti se nedočkáme nejspíš nikdy. Strašná představa, pro myslící lidi, kterých je bohužel tak proklatě málo. To, že Babiš chrání sebe a svou rodinu, je mi naprosto jasné a pochopitelné.
      Že mu chybí byť jen náznak svědomí a morálky, o tom opravdu nepochybuji.
      Čau lidi dejte si koblihu.

  3. ČERT napsal:

    Tak já bych se od té personální situace na našem ministerstvu zahraničí nebo od naší zahraniční politiky obecněji zaměřil k tomu, co se zde zmiňuje o tom výroku Merkelové, a k tomu článku, ke kterému se v textu odkazuje. Tak konečně aspoň inteligentnější vysvětlení historické asociace s migrační politikou Německa posledních let, resp. od roku 2015.
    Tady se totiž běžně ten přístup Německa prezentoval z českého pohledu až iritujícím vysvětlením, že se tak Německo snaží odčinit nacistické zločiny z doby druhé světové války (a já už jsem tady, tuším, někdy napsal, že pak by to tedy mohlo vypadat tak, že největších nacistických zločinů se asi dopustili maršál Rommel a generál von Arnim během německého tažení v severní Africe, zatímco takoví Češi nebo Poláci se na těch zločinech ještě ve velkém podíleli). Nakonec, takové vysvětlení by mohlo působit iritujícím dojmem i z pohledu židovského…
    Tak v tom článku, kde se připomíná těch cca 12 milionů Němců, kteří s koncem druhé světové války nebo těsně po ní byli nuceni opustit své domovy – víme, že se nejednalo jen o naše sudetské, příp. karpatské Němce, ale i Němce z oblastí, které v roce 1945 připadly Polsku, příp. SSSR (Slezsko, Pomořany, Východní Prusy), navíc i o Němce z Maďarska, Jugoslávie, Rumunska… Tak vysvětlení, že „Němci vědí, jaké to je, a proto se otevřeli masám uprchlíků z muslimských zemí“, tak ano, to aspoň dává logiku a zní to lépe, než že se tím snaží odčinit vlastní zločiny z doby druhé světové války. Dál to rozebírat nebudu – stačí přemýšlet proč…

    Nechce se mi teď dále rozebírat ani tu migrační politiku nebo její fatální dopady pro další vývoj, které se tedy běžně prorokují, ale nakonec, víceméně i s tím to také může souviset… „Nahlodávání smyslu transatlantické spolupráce“… Nemá tedy Evropa, respektive prostor EU, také nějaké obavy sama ze sebe? Je těsná vazba na USA vnímána jako nějaká záruka evropské stability? Tak ano, už dlouhé desítky let, přes celou studenou válku až po současnost, nejspíš i tenhle faktor k té stabilitě hodně přispěl… Tady je to jistě do značné míry mířeno k otázce Ruska, což by bylo také na delší rozbor, ale… Všelijakých, i dost pesimistických scénářů do budoucna se může nabízet celá řada – ovšem to by zatím bylo jen pouštění fantazie, byť fantazie podložené nějakou dedukcí, z uzdy…

  4. není nutné,je to anonymní napsal:

    Zajisté bude pan Hamáček pobírat plat za obě funkce.Proč také ne,že?Důchodci si již zvykli na málo peněz.Tak jen tak dál loupežníci a lapkové.

    • Tondach napsal:

      Ty dva platy jsou Hamáčkova „zásluha“, nebo Zemanova a Babišova, co myslíte?

  5. Pavel Liska napsal:

    Celá tato situace je pro naší republiku a politickou reprezentaci naprosto typická. Obcházení pravidel a zákonů. Vymýšlení trapnych obezlicek . Švejkování . Všech aktérů. Trapné. Nedustojne. Místo tohoto článku bych uvítal seriózní rozbor a srovnani se situaci v Itálii. Tam prezident Mattarella odmítnul jmenován ministrem financí pana Savonu. Z obavy před negativní reakci EU a finančních trhu . Což by mohlo mít velké následky na italsky finanční a bankovní sektor . Z Bruselu přišly pochvalne reakce na tento ( protiústavní ??? ) krok. Bylo to hodnoceno jako velký státnických čin. Designovany premiér Conte stáhnul svou nominaci a nominaci cele vlády a raději volil nové volby. Z toho ovšem měly ostatní strach, takže se nakonec upekl kompromis a vláda vznikla. Nikde jsem se v našich mainstreamovych médiích vcetne CT nedozvěděl, jestli krok prezidenta Mattarelly byl v souladu s Ústavou nebo ne. Pokud ne, pak se obavám, ze tuto nahrávku na smeč náš jesitny a provokující prezident prostě nemohl nevyužít ! No a ta následná fraška zcela zapadá do reality a politické kultury naší Republiky a jejich představitelů.

  6. Jan napsal:

    Prezident udělal několik přešlapů, a kdo je bez chyb? Co se týče pana Pocheho, podle informací (zřejmě správných, jinak by důkazy přesvědčil p. Zemana), s ním souhlasím. Bylo by to podobné, jako do ministerských pozic jmenovat pány Rittiga, Janouška, Bakalu a řadu dalších osvědčených odborníků.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies