Češi vidí budoucnost EU růžověji než ostatní země. V krizích typu covid by dali Bruselu víc pravomocí
INFOGRAFIKA. Skoro 60 procent Čechů si myslí, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí. Prioritou by podle nich mělo být hlavně rychlé zajištění bezpečných vakcín. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr. Ten zjišťoval, jak Češi a Evropané vnímají roli EU a její budoucí směřování.
Jaké emoce prožívají Češi rok od začátku pandemie covidu-19? Podle nového průzkumu veřejného mínění Eurobarometr je to především nejistota. Zmínilo ji 42 procent dotázaných Čechů. Hned po ní následuje naděje (38 procent) a také bezmocnost (33 procent). Češi se v těchto pocitech příliš neliší od svých evropských sousedů.
V čem se však výrazně odlišují, je pocit strachu. Zatímco 22 procent Evropanů uvedlo strach jako jednu ze čtyř pociťovaných emocí, u Čechů to bylo jen 11 procent.
Výzkumníci se dotazovali 26 669 Evropanů, z toho 1044 Čechů. Dotazník měl podobu on-line rozhovoru a sběr dat probíhal v březnu a dubnu letošního roku.
60 procent Čechů: EU je solidární
Téměř polovina Čechů (43 procent) ví, jaké konkrétní kroky podnikla EU v reakci na pandemii. Dalších 41 procent Čechů sice ví, že EU podnikala nějaké kroky proti pandemii, jejich přesnou povahu však nezná. Jen 16 procent dotázaných Čechů nezaznamenalo žádnou reakci EU na covid-19, což je méně než evropský průměr. Z Eurobarometru vyplývá, že o iniciativách EU neví až pětina Evropanů.
S reakcí Bruselu na pandemii je spokojena zhruba polovina Čechů (51 procent), nespokojenost v průzkumu naopak vyjádřilo 49 procent dotázaných. Podobně se cítí i ostatní Evropané.
Výrazně rozdílný je však u Čechů pocit spokojenosti se solidaritou mezi členskými státy EU. Spokojenost cítí 60 procent Čechů, u všech Evropanů je to pouze 44 procent.
Silnější EU v dobách krize
Evropská unie v současné době nemá v oblasti zdravotnictví téměř žádné kompetence, členským státům může poskytovat pouze doporučení či finanční podporu. Kvůli pandemii covidu-19 se proto v EU spustila debata o tom, zda by EU neměla mít silnější pravomoci, díky kterým by mohla na podobné hrozby lépe reagovat.
Více než polovina Čechů (58 procent) souhlasí s tím, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí, jako je právě pandemie koronaviru. Ostatní Evropané jsou ale v této otázce odhodlanější, pro posílení kompetencí totiž zvedlo ruku 74 procent z nich.
Češi také mají jasno v tom, jak by měla EU na pandemii reagovat. Prioritou by podle 60 procent respondentů z Česka mělo být zajištění rychlého přístupu k bezpečným a účinným vakcínám. Ostatní lidé žijící na území EU o tom tolik přesvědčení nejsou, zajištění vakcín mezi hlavními body jmenovalo pouze 39 procent z nich.
Na druhou stranu, jen 23 procent Čechů si myslí, že EU by měla investovat více peněz do vývoje léčby a vakcíny. Na další rozvoj evropské zdravotní politiky pak sází jen 10 procent z nich, přitom právě v tom vidí budoucnost 25 procent Evropanů.
Průzkum Eurobarometr také zjišťoval, v čem vidí Evropané roli Evropského parlamentu. Ten by se podle Čechů měl zabývat zejména otázkou budoucnosti Evropské unie. Myslí si to 38 procent dotázaných.
Text a infografika vyšly původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Další prioritou by podle nich měl být boj proti organizovanému zločinu (35 procent). Češi se tím značně liší od svých evropských sousedů, podle kterých by se měl Evropský parlament věnovat zejména otázkám veřejného zdraví. Myslí si to 49 procent Evropanů, ale jen 28 procent Čechů.
Ostatní Evropané také kladou důraz na sociální témata a tvorbu pracovních míst, pro kterou jich zvedlo ruku 39 procent. Češi jsou v této otázce zdrženlivější. Boj proti sociálnímu vyloučení vnímá jako prioritu 23 procent z nich, posilování hospodářství a tvorbu pracovních míst 31 procent. Češi v dotazníku často zmiňovali také migrační a azylovou politiku (28 procent).
Jde vaše země správným směrem?
Na tuto otázku odpovědělo pozitivně pouze 32 procent Evropanů, negativně 57 procent. Češi jsou však v porovnání s Evropany ještě pesimističtější. Z Eurobarometru vyplývá, že podle 75 procent Čechů se věci na domácí půdě ubírají špatným směrem. Pozitivně se k budoucnosti vyjádřila pouze pětina z nich.
Na podobnou otázku, tentokrát však zaměřenou na Evropskou unii, reagovali Češi značně pozitivněji. Polovina Čechů (52 procent) se domnívá, že věci v Evropské unii se ubírají špatným směrem. Podobný podíl společnosti (47 procent) je přesvědčen o opaku, tedy že se věcí ubírají správným směrem. Češi tak překonávají evropský průměr, o správném vývoji je totiž přesvědčeno pouze 34 procent Evropanů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
38 komentářů
1. První graf lze také interpretovat tak, že Češi cítí vůči EU hněv a bezmocnost významně častěji než obyvatelé zbylých států.
2. Ve druhém může jít i o to, že slovo „kompetence“ v otázce znamená v češtině něco jiného než pravomoci (jak je tomu v angličtině). Použití uvedeného slova v tomto významu je v podstatě anglicismus, charakterizující spíše generaci 30 a méně. Obávám se, že můj vrstevník (a zejména neznalý angličtiny) by tu otázku pochopil ve smyslu, zda EU nepotřebuje kompetentnější vedení (nebo by se neměla chovat kompetentněji). S takto pochopenou otázkou pak určitě budou souhlasit jak přívrženci tak i odpůrci EU. 🙂
3. A pokud se vrátím k tomu prvnímu obrázku s tím, co jsem zmínil v předchozím bodě: Nedal bych ruku do ohně ani za to, že ony pocity byly ve všech použitých jazycích ekvivalentní (a jsem toho názoru, že to u některých ani nebylo možné).
Tvorba dotazníků, které se překládají do mnoha jazyků a překlad má dát stejný smysl i kontextuálně je dost náročná práce a situace, kdy část tázaných (případně všichni určité jazykové verze) odpovídá na něco jiného, než je původní smysl otázky v jazyce, v němž byla vytvořena, může nastat velmi snadno.
Občas se to stane studentům i při konstrukci dotazníků jen v češtině (v rámci diplomek), kdy si „v zápalu boje“ neuvědomí, že nějaká jimi vytvořená otázka je dvojznačná. Někdy to zachytí školitel, někdy, bohužel, až komise při obhajobě.
Že vám to nevěřím!!!
Pokud jsou výsledky průzkumu věrohodné, je to dobrá zpráva pro Českou republiku a naopak špatná zpráva pro viruse, Pergilla, Oskara (hanáka z Hané), petrph, Admirála a ještě několik dalších. Málo se snažíte, pánové. A volby se blíží.
Já to zase tak špatně nevidím, důvody jsem uvedl výše.
Taky jistě záleží i na tom, kdo byl dotazován (a jak byli ti lidé vybráni), protože tím se dá taky hodně výsledek takovýchto průzkumů ovlivnit.
Najděte si vysvětlení termínu „statistifikace“ a učte se, učte se, učte se 🙂
Lenin vám imponuje, ale já pro uposlechnutí vaší výzvy nevidím důvod, nevidím důvod, nevidím důvod.
Takže vám imponuje taky? 🙂
Asi máte problémy se čtením. Není to poprvé.
Asi byste si to moc přál Pergille, ale musím vás zklamat.
Já si to nepřeji. Jen mám prasečí radost z toho, že to ztrojení provedl někdo, kdo se proti Leninovi vyhraňuje 🙂
Vlastně máte Pergille tak trochu pravdu. Lenin mi tak trochu imponuje tím, že už je téměř sto let po smrti a na rozdíl od vás už nic zlého vymyslet nemůže.
To skeptik
Ale zbývá ještě z toho,co vymyslel, mnoho zlého, co ještě nikdo neuvedl do praxe. A odhaduji, že se do takové realizace spíš pustí ti, co prováděli rituální tance kolem sochy masového vraha Karla Marxe, dodané totalitní Čínou, než jejich odpůrci 🙂
Téměř všechno zlo, které Lenin vymyslel, realizoval Stalin a ještě k tomu sám z vlastní iniciativy něco přidal navrch. Doufám, že vy takového následovníka mít nebudete.
to Skeptik
Ve skutečnosti to tak úplně pravda není. Zejména na sklonku života byl Lenin se Stalinem těžce na kordy. Je otázka, jak by se komunismus vyvíjel, kdyby přežil Lenin a zemřel Stalin. Asi by to taky nebylo nic moc, ale spoustu zločinů komunismu má na triku Stalin zcela sólo.
Lenin sice ke konci života Stalina neměl příliš v lásce, ale ne proto, že by Stalin nechtěl uskutečňovat ono zlo, které Lenin vymyslel. Toho se jejich rozpory netýkaly. A že si Stalin ještě ke zlu vymyšlenému Leninem přidal to své? O tom jsem psal.
Lenin byl pragmatičtější, proto zavedl NEP, který Stalin krátce po jeho smrti zlikvidoval, mj. Je otázka, zda by se dal tak snadno opit z rohlíku Lysenkem a spol. A dalo by se toho naspekulovat víc.
Spekulovat můžete jak chcete, Pergille, to vám jde velmi dobře. Uvádění konkrétních údajů a konkrétních zdrojů vám už bohužel zdaleka tak dobře nejde.
Věrohodné ? Z Eurobarometru ? Asi jako ten Putinův o připojení Krymu :-).
Podle výsledků „průzkumu“ bych řekl, že proběhnul v Bruselu u českých zaměstnanců EU.
Vždy jsem překvapen výsledky takových průzkumů, zvláště pokud se týká činnosti EU a zvláště EK. Zajímalo by mě, jak je položen dotaz, jaká je vyžadována odpověď a jak je ta odpověď průzkumem zpracována. Během těch největších krizí, jako je migrace a zvláště covid, jsem nenarazil na člověka, který by EU v těchto souvislostech chválil. Bylo tomu vždy naopak. I oficiálně se hovořilo o tom, že EU s EK naprosto zklamali při řešení covidové krize. To připustila dokonce i EK. Naopak jsem trvale registroval názory, že jsme se měli spoléhat hlavně sami na sebe, jako to udělali i jiné země, nebo např. Velká Británie. Ta si jede po svým, nezatěžována omezeními EU. A to nemyslím pouze pandemii. Čím více EU, tím hůře pro nás, malý stát.
O tom jsem psal kousek výš: „Kompetence“ neznamená v češtině pravomoc, ale schopnost. Užití tohoto slova v onom prvním významu je anglicismus, kterému řada respondentů (může to být i většina) prostě neporozumí a pochopí otázku ve smyslu, zda EU nepotřebuje schopnější lidi ve svém vedení, a na to je v podstatě jediná odpověď, a to ano. A byla by patrně očekávatelná i v případě, pokud by to byl klub supermanů, natož když je to tlupa Patů a Matů.
Encyklopedie Universum 5:
kompetence právo [ z lat. competere – příslušet ] právo vymezení okruhu vztahů, v němž státní orgán (popř. orgán samosprávy) může, případně musí vykonávat svou pravomoc. Jde o souhrn oprávnění a povinností, které jsou svěřeny právní normou určitému orgánu nebo organizaci.
Tak si zkuste podobně vygooglit slovo kompetentní. Kompetentní je IMHO ten, co by viděl císařovy nové šaty, kdyby opravdu existovaly a měly predikované vlastnosti 🙂
Čili se tady tluče právní pseudojazyk s obecnou mluvou.
Kdyby vysloveně nechtěli vyvolat tento zmatek, tak mohli použít slovo „pravomoci“ a bylo by to jasné.
MMCH, když napsal Karel Havlíček Borovský známý epigram:
„Českých knížek hubitelé lítí
plesnivina, moli, jezoviti“
tak se dopustil něčeho podobného, protože „plísně“ ve smyslu odborné nomenklatury jsou určitá konkrétní skupina mikroskopických hub s jednobuněčnou stélkou, a knihy patrně nekonzumují.
Podobně koliduje i pojem „hmota“ ve filosofii a v přírodních vědách.
Nic googlit nebudu. Že nechcete věřit encyklopedii a opět podle svého zvyku uhýbáte, je pouze váš problém, ne můj.
Prostě kompetence má v obecném jazyce jiný význam než v encyklopedii. Je možné, že uvedená otázky byla záměrně formulována tak, aby byla pro významnou část respondentů zavádějící.
Zavádějící jsou především vaše příspěvky, Pergille.
skeptiku,
napsal jsem a úspěšně vydal i rozprodal pět knížek beletrie. Takže si troufám češtině rozumět.
Asi někdy před měsícem jste se v jednom svém příspěvku zmiňoval o dvou knihách, které jste měl údajně napsat a vydat. Ty další tři knihy jste stihl napsat a vydat přibližně za měsíc? Tak to jste tedy opravdu pašák.
skeptiku,
asi byly v daném kontextu zajímavé pouze ony dvě. Jinak jsem ještě vydal (jako hlavní autor, redaktor a typograf) odbornou monografii 🙂
Pokud ty vámi vydané knihy, ať už byly dvě (o žádném kontextu jste se tehdy nezmiňoval) nebo jich bylo pět, tak pokud je obsah těchto knih na úrovni vašich příspěvků na HP, pak se opravdu nemáte čím chlubit. A opravdu bych se velmi divil, kdyby vám byly knihy na takové úrovni u seriózního vydavatele vydány.
Jo, a taky jsem napsal kreslený film 🙂 🙂
A tak je to jedině správné !
Ja ja, dass is alternativloss :-).
Ten průzkum vypadá tak věrohodně. Podobnost s volbami a plebiscity za Stalina (Pobaltí) a Hitlera (Rakousko) čistě náhodná :-).
Pro mne je podstatný údaj, že 34% obyvatel EU soudí, že EU jde správným směrem. V tom je naděje. K návratu k EHS a volnému trhu v rámci sdružení suverénních států.
Upřesňuji – JEN 34% soudí, že jde správným směrem.
Tzn., že 66% obyvatel EU soudí, že EU jde do háje…. A to mne vskutku naplňuje optimismem…
No upřímně nechápu, proč ten článek ve vás (diskutujících) vyvolává tolik emocí. Když se podívám na zveřejněný graf, tak bych řekl, že výsledky jsou ve většině bodů velmi podobné v ČR i ve zbytku Evropy. Jejich prezentace autorem článku je tak, dle mého, mírně řečeno zveličená.
Jednou věcí je, že se na EU nadává stejně, jako se za komunistů nadávalo na komunisty. A za feudalismu na feudály atd. Jen si to dneska všichni můžou napsat na svoje profily a nikdo je za to neperzekuuje. To je ale národní sport (nejen v Čechách), nadávat na každého nad námi. Když nebude EU, budeme nadávat na jakoukoli jinou vládnoucí garnituru stejně nadšeně a se stejným přesvědčením. A pak si zvolíme jinou a zase budeme mít na koho nadávat 😉
Spíš mě tedy překvapilo, jak moc jsou názory Čechů na EU (a to nejen v souvislosti s Covidem) podobné s názory obyvatel ostatních evropských zemí. Euroskepticismus je tedy poměrně široce zastoupen ve všech zemích Unie, což by měl být varovný signál pro evropské politiky. A možná i výzva k zamyšlení nad současnou strukturou EU. Podle mě by byla mnohem lepší forma jednotlivých regionů (něco jako spolkové země v Německu) se společným Evropským vedením především v ekonomickém a politickém zahraničním vystupováním. Tím bychom navenek působili jednotně a silně a současně bychom si zachovali podstatnou část regionálních identit a možnost si mnohé místní věci dělat alespoň do jisté míry po svém. Tedy ne, že by to pak bylo lepší, ale mohli bychom víc nadávat sami sobě.
Stále si myslím, že koncept sjednocené Evropy je pro všechny zúčastněné mnohem lepší, než samostatnost jednotlivých evropských zemí. V konkurenci USA, Číny, Ruska, Indie a ostatních světových velmocí nemají dnešní středně velké a malé země Evropy šanci obstát, a to jak ekonomicky, tak politicky. Mám pocit, že hlasy separatistů těží pouze z přirozené lidské naivity. Představa, že když si budeme řídit sami svojí zemi, tak že to tu bude lepší a ještě obstojíme na světových trzích, je prostě velmi hloupá a vychází pouze z přání a politicko-ekonomické nevzdělanosti jejích příznivců. A toho využijí populističtí politici, aby se dostali ke korytům. O nic jiného jim nejde.
Vždycky se totiž najde mocnost, která nás malé bude chtít ovládat, vést svým směrem. Od toho jsou to mocnosti, kdyby se chovaly jinak, mocnostmi by nebyly. A z tohoto pohledu mi připadá, že je mnohem lepší naše velká Evropa (byť v mnohém stojí za starou bačkoru), než být zmítán tlaky ze všech ostatních stran. A ony tlaky tu budou a budou sílit s tím, jak budeme menší a menší v případě rozpadu Unie.
Radovat se tedy z narůstajícího euroskepticismu a těšit se na rozpad EU je velmi hloupé a podpora těchto snah je ve výsledku cestou do mnohem většího marasmu. Zkuste o tom vy, co jste euroskeptiky, popřemýšlet z tohoto úhlu pohledu. Zkuste si představit, co by nastalo například po vystoupení Česka z EU. Nebo v případě rozpadu celé EU. Nikoli v horizontu let, ale spíš desetiletí. Světlé zítřky by to totiž zcela jistě nebyly.
EU nás vede do zítřků v podstatě velice temných (New Green Deal, vláda nikým nevolených a nikomu neodpovědných politických aktivistů, konec existence právního státu, plošná pauperizace na zlomek současné životní úrovně atd.). Netvrdím, že po rozpadu EU by nutně nastal ráj na zemi, ale patrně bychom se zbavili alespoň těch hrůz a nočních můr, které jsou na ní tak závislé, že po jejím zániku musí zmizet. A hlavně, daleko víc bychom toho mohli ovlivnit.
Fungující a prosperující sjednocená Evropa tu byla. Jmenovalo se to EHS a vytvořilo to bohatství, které nyní EU prožírá. A až všechno prožere, tak zkrachuje, jako na přelomu 80. a 90. let SSSR.
Rozumné cesty k nápravě jsou dvě:
– Vrátit se před Maastricht, nebo ještě dál a vyházet z evropské agendy a struktur vše, co je nad onou úrovní EHS. Tedy v podstatě veškerou politickou a ideologickou agendu (vč. tzv. ekologie). Je ovšem otázka, zda je to vůbec proveditelné, protože takovéto drsné reformy je nutno zpravidla prosadit silou, kterou v EU nevidím, nebo alespoň ne na takovýto úkol dostatečně organizovanou.
– EU rozbít (např, tím, že z ní postupně naprostá většina členských států vystoupí) a vytvořit něco zcela nového s agendou +- odpovídající EHS a lépe pojištěného proti snahám o přeměnu na superstát. Obávám se, že tohle je schůdnější a reálnější možnost. Možná i z hlediska ekonomické a politické bezpečnosti, protože protože integrace odešlých států by mohla začít už před rozpadem toho, z čeho odešly. Takže by zde bylo menší riziko vzniku čehosi snadno napadnutelného a pohltitelného. Jinými slovy, pokud by z EU odešly státy V4, případně V4+R, mohly by prakticky ihned vytvořit něco jako StředoEvropské Hospodařské Společenství (SEHS) a „lanařit“ do něj další státy, zatím zůstávající v EU 🙂
MMCH ekonomická, politická i kulturní dominance Evropy (střední a západní) je dána právě tím, že zde existovalo velké množství nezávislých států, které spoustu věcí řešily různě a zpravidla to, co se osvědčilo, přebíraly od autorů ty další, které se svou koncepcí neuspěly. Ostatně i vítězné odražení islámské invaze je důsledkem toho stavu. Kdyby se před ní podařilo tento prostor přeměnit na jednu megaříši (jak se o to pokoušeli mnozí), vedlo by to jednoznačně k úpadku ve všech směrech. A pokud by se to podařilo již ve středověku, patrně bychom tu už vzývali Alláha a žili jako v Jemenu nebo Bangladéši.