Češi a NATO. Chceme společnou obranu, dáváme na ni ale málo. Prestiž zachraňují zahraniční mise
Dvacet let po vstupu Česka do NATO má Aliance v tuzemsku dobré renomé. Navzdory dezinformačním kampaním a koketování části politického spektra s Putinovým Ruskem je NATO pro většinu Čechů zárukou bezpečnosti a podpora českého členství v Alianci se v posledních letech drží relativně vysoko. České výdaje na obranu jsou ale stále jedny z nejnižších ve srovnání s našimi spojenci. A to může být velmi brzy vážný problém.
Jen 37 procent Čechů si myslí, že členství v NATO zvyšuje riziko vtažení země do vojenského konfliktu, což patří k historicky nejnižším hodnotám. Zároveň je 58 procent Čechů s naším členstvím v Alianci spokojených.
Jak připomíná analýza Aspen Institute, tato vysoká důvěra v NATO jde v Česku ruku v ruce s důvěrou v armádu (důvěřuje jí 69 procent dotázaných) a policii (66 procent) a s dlouhodobou pozicí Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. V roce 2018 patřila České republice celosvětově sedmá příčka.
Text vznikl ve spolupráci s The Aspen Institute a čerpá z jeho studie Kam kráčíš, Česko 2018
Češi také většinově nepovažují výdaje státu na obranu za plýtvání a za zbytečnou zátěž státního rozpočtu. Právě tady je ale problém – Česko by totiž mělo na obranu dávat mnohem víc než teď, aby udrželo nejen bojeschopnou armádu, ale i funkční spojenectví v rámci NATO. Spojené státy totiž na spojence v Alianci dlouhodobě tlačí, aby výdaje na obranu zvýšili.
Nedostižná dvě procenta
Česko svůj závazek dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP neplní, i když Aspen Institute ukazuje, že po letech poklesu se v absolutních číslech výdaje na obranu zvýšily.
„V posledních letech došlo k navýšení výdajů na obranu a bezpečnost (tzv. hard power) prakticky ve všech rozpočtových kapitolách, včetně zpravodajských služeb, konstatuje analýza.
Celkové výdaje Ministerstva obrany tak v roce 2017 dosáhly 1,05 % HDP, nominálně 52,5 mld. Kč, což bylo o čtyři desetiny, respektive o téměř 5 mld. Kč více než v roce předchozím.
Češi a NATO (Zdroj grafů: Aspen Institute, Kam kráčíš, Česko 2018)
Jen málo se ale změnil jejich podíl na HDP, protože česká ekonomika rostla. Česko je tak v tomto ohledu v rámci Aliance zemí s pátým nejhorším skóre.
Špatné zprávy pokračují pohledem na úroveň prostředků vynaložených konkrétně na investice v oblasti obrany: ze 7 % stouply v roce 2017 na 11 %. Česko se ale zavázalo, že úroveň prostředků na investice bude 20 %, na výzkum a vývoj pak dvě procenta (skutečnost je ale zhruba jedno procento).
Aspoň nějaké dobré zprávy?
Navzdory nedostatečným výdajům na obranu vidí analýza Aspen Institute českou armádu v poměru k její velikosti jako nadprůměrně aktivní co do účasti v zahraničních misích. A to v klíčových operacích NATO jako dříve na Balkáně nebo dnes v Afghánistánu, Pobaltí nebo na Islandu.
Zahraniční mise jsou podle Aspenu také jednou z nejefektivnějších forem výcviku a jednotky, které prošly misemi v cizině, jsou v lepším stavu než ty, které prodělaly výcvik jen doma.
Ve výdajích na obranu sice Česko v Alianci patří k nejhorším, není ale zdaleka jediné, kdo neplní závazky kolektivní obrany. V roce 2017 dosáhlo z 29 členů NATO dvouprocentní hranice výdajů na obranu pouhých pět zemí.
Česko chce dvouprocentní hranici pokořit v roce 2024. „Dosažení cíle je možné, pravděpodobné je to však výrazně méně, protože státní rozpočet nepočítá s růstem lineárním,“ komentuje plán analýza Aspen Institute.
Připomíná, že v následujících třech letech je naplánován růst výdajů každoročně o zhruba desetinu procenta HDP a od roku 2022 pak o dvě desetiny.
Akcelerace růstu výdajů tak bude otázkou pro následující vládu, připomíná Aspen, podle kterého by pomohlo prodloužit rozpočtové výhledy ze dvou na čtyři roky.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Antisemitismus. Počátky nejstarší nenávisti v dějinách přetrvávají dodnes
Proč Západ selhává a roste moc internetového fašismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Stále se uvádí, že neplníme 2% k HDP „obranných výdajů“, které by měly být dle závazku z r.2014, každoročně alokovány. Co mně k tomu chybí je ale podrobný souhrn co vše se do výdajů počítá. Například nedávno naše půlroční hlídkování Gripenů u Islandu , je tam nebo není ? Island sám přece žádnou armádu nemá,ale má i tak ministryni obrany (a má i dokonce nějaké 2 vojáky v Afghanistánu). Tvrdí-li sám veliky Donald Trump, že za obranu se musí platit, tak bych očekával, že vystavíme účet Islandu, protože nás to prokazatelně něco stálo… Island měl pode-psánu bilaterální smlouvu s USA, že jim zdarme pronajme své (asi) 2 základny a USA jim budou zajišťovat ocharnu ( a zároveň si USA mohou z těchto základen dělat svoji obranně-útočnou a výzvědnou činnost libovolně kdekoli)…. USA ale tyto základny již dávno nevyužívá a tak obrana státu bez vlastní armády zbývá na jiných státech… Island tak vlastně popírá článek Wsh.smlouvy, že nejprve na svoji obranu musí použít svoji armádu.
Aha.. tak to jste skutecne mnohe nepochopil. To nejsou konkretni vydaje ciste na obranu. To jsou cele vydaje resortu ministrstva obrany .A jaj si je utrati je jeho vec.
Ale na druhou stranu kdyz zminujete ten Island, tak prece NATO je o spolecne obrane, cili pokud takto branime Island jsou to porad nase vydaje.
Mimochodem ten zaverecnej predpoklad ze nejprve na obranu musi stat pouzit svoji armadu je ve wsh smlouve trochu jinak, v bodu 3 se jasne pise o trvale ucinne svepomoci i vzajemne vypomoci.
Ale ze vyklad o tom se stat musi na obranu napred svou armadu je realisticky vyklad wsh smlouvy. Stat se ihned pri napadeni musi byt schopen branit sam, protoze ucinna pomoc z NATO muze prijit mozna za par tydnu..To je rozdil oproti studene valce kdy americke tankove divize staly na hranicich zapadniho Nemecka schopne se okamzite zapojit do boje
Jsou-li ale 2% výdajů na obranu závazným mementem, přes které vůbec nejede vlak, pak je nutné mít závaznou účetní osnovu pro všechny státy NATO, aby se tam započítávalo pouze to co tam má být. Například jsou-li USA v SRN přítomny už od r.1945, aby tam byla zajištěna demokracie…., pak tyto výdaje (za jejich přítomnost tam) nemohou být součástí jejich výdajů na obranu NATO, protože to vzniklo daleko před vznikem NATO, dále např.mají-li-USA v Kosovu základnu Bondsteel, kde by mělo být asi 30 tisíc jejich vojáků, tak Kosovo není součástí NATO – čili to také není výdaj spojený s NATO. USA uvádí, že hradí asi 3/4 veškerých výdajů v NATO, pak ale je tedy třeba vidět do těchto položek. My jako ČR jsme ještě nedávno měli také velký výdaj na Petra Pavla, který byl v centrále NATO s celou svoji ekipou (nevím kolik tam lidí celkem bylo). To nám náklady na obranu muselo dozajista zvýšit a to po celé 3 roky ( a to alespoň o nejakou setinku). Čili my se neustále zaklínáme tím, že nedáváme 2% na obranu, ale nevíme co se tam počítá . Rozhodně tam nemůže být započteno naše hlídkování na Golanech a v Mali, protože to není akce NATO. Kam USA započítávají své náklady na základny v Japonsku, Jižní Koreji, Guamu, Kwajaleinu, Filipínách, Diego Garcia atd, atd. Pokud mají USA stovky základen po celém světě, pak do nákladů pro NATO musí započítávat pouze takové, které geograficky spadají pod NATO – to alespoň já bych chtěl vždycky vědět a vidět a pokud nikdo zatím tuto otázku vůči USA nevznesl, tak bych oponoval tím, že nejprve se musím přesvědčit…
Mimochodem, sám jste si v závěru odpověděl sám, když se ptáte“co se má počítat do nákladů pro NATO“.
Jenomže, tak to přece formulováno není. Ta 2 procenta totiž vůbec nejsou „náklady pro NATO“. to jsou výdaje toho kterého státu takzvaně „na obranu celkově“, politicky nekorektně řečeno veškeré jeho vojenské výdaje. Pro jejichž zjištění ale nemusíte prohlížet účetnictví, tato výše výdajů resortu obrany se zveřejňuje každoročně jako součást dohodnutého státního rozpočtu. (Jen pro upřesnění, pokud se ptáte, z čeho se mají počítat ta 2 procenta, tak z HDP státu..
Mise NATO? Budiž, když jsme do toho spolku vstoupili a zavázali se. Ale tvrdit, že Prahu bráníme v Afganistánu (za mého mládí, ještě za království, se říkalo – Afíkov), je přinejmenším podivné, ne-li přímo úchylné.
Asi je něco velmi špatně, když naši vojáci znají prostředí Kábulu, apod., lépe, než naše. Obrana naší vlasti se nedá v žádném případ necvičit například v afghánské islámské republice, či kdesi v Pobaltí.
A něco diametrálně odlišného jsou i mírové mise vs bojové mise.
Ty mírové mise se dají snadno nahradit mezinárodním cvičení NATO u nás. Pro nás i pro naše spojence to je logické, ale bavíme se o naší armádě a tak obranu vlasti dávám na první místo.
Co mi tedy chybí? Velká součinnostní cvičení u nás. Včetně prověření stavu součinnosti našich civilních organizací k tomuto účelu určených, např. IZS. A když uvádím velká cvičení, tak míním nácvik situací pravděpodobných a komplexně. Vy -kdokoliv, znáte nějaké takové komplexní cvičení a měli jste možnost se toho sami účastnit?
Tedy, byli jste „cvičně“ povoláni jako vojáci v záloze a účastnili se tohoto? Jako voják v záloze jsem nebyl ani jednou osloven, natož povolán, abych se účastnil vojenského cvičení. Nevím, zda se se mnou „počítá“, kam bych měl být vybrán -na jakou pozici, a současně neumím prakticky používat soudobou vojenskou techniku a zbraně. Tedy, každý druhá jako já, neumi ani vystřelit z české útočné pušky, natož například otevřít dveře od Pandura.
A podotýkám, že máme cca 10 tisíc bojeschopných vojáků, které musí přece někdo nahradit v případě jejich ztráty.
Umí si někdo z vás, logicky přemýšlejících představit, o co jde?
Pokud se tlačí na naše vojáky, aby byli v misích dobří, tak to spočívá ve sladěnosti a kompatibilitě s jejich kolegy. Ve všem. Jenže, obrana naší vlasti nebude probíhat kdesi v Tramtárii. A je na nás, na občanech České republiky na prvním místě, i dle stanov NATO. Takže, proč nejsme cvičeni i my, vojáci v záloze? My přece neumíme nic, co je naprosto důležité i pro naši součinnost s armádami NATO. A kdyby došlo na lámání chleba, tak nejsme schopni nahradit naše vojáky, natož se domluvit a obsluhovat vojenskou techniku v součinnosti s jednotkami zahraničními. Takže logicky a věcně upozorňuj na to, že v článku uvedené okolnosti z Aspen Institutu jsou nereálné a jsou k ničemu. Rád se budu mýlit, pokud mi někdo z onoho institutu bude věcně protiargumentovat, že to tak není a je to tak a tak. Hezký den.
Švýcarsko je schopné do 48 hodin zmobilizovat cca 1,5 milionu vycvičených a vyzbrojených občanů. To považuji za podstatné.
Jak jsme na tom my? Když se výcviku záloh nevěnuje žádná pozornost?
Proč odpovědné armádní složky nic nedělají?
Co brání Krajskému vojenskému velitelství (KVV) oslovit vytipované vojáky v záloze a pozvat je například na střelnice,kde by byli seznámeni s novými zbraněni a dobrovolně by podstoupili střelecký výcvik? Třeba jednou za čtvrt roku? A tak, postupně, by mohli motivovat vojáky v záloze, nebo mladé muže (ženy) bez absolvování vojenské základní služby, k zájmu o dobrovolně absolvování základního výcviku?
Bez vycvičených záloh je naše armáda a obrana zcela nefunkční.
Ztráty v boji jsou zcela přirozené a sebelepší vojenská technika nebude bez vycvičených osádek nic, než kus stojícího šrotu. Do výcviku záloh by měly směřovat velké prostředky. Drahá technika bez lidí je přece nesmyslná investice. Každý český občan podléhající branné povinnosti by měl být informován, na jakou vojenskou pozici má být předurčena na tuto i cvičen. V případném válečném konfliktu se už nic nedožene. A jen narostou zbytečné ztráty. Myslí politici a generálové hlavou a mají odpovídající odpovědnost? V čem se potom projevuje?