Demonstrace příznivců prezidenta Donalda Trumpa (Atlanta, listopad 2020)
Profimedia.cz,

Čechům jsme kázali o demokracii a přehlédli jsme krizi u nás doma, říká americký politolog

Vypjaté emoce kolem prezidentských voleb i jejich těsný výsledek ukázaly, jak moc je americká společnost polarizovaná i jak se mění složení voličů. Podle amerických politologů, které HlídacíPes.org oslovil, za to však nemůže jen Donald Trump. Volební výsledky ovlivňuje i rostoucí propast mezi chudými a bohatými a také demografie – do dvaceti let bude podle prognóz většina Američanů nebělochů.

Toto rozdělení společnosti a také neschopnost demokratů a republikánů uzavírat kompromisy výrazně ovlivní i šance příštího prezidenta něco v zemi reálně změnit.

Demokraté sice vyhráli křeslo prezidenta, v Kongresu už ale jejich situace zdaleka tak dobře nevypadá. Republikáni si udrželi prakticky beze změn své senátorské posty a ve Sněmovně reprezentantů si dokonce polepšili, i když těsnou většinu i dál drží demokraté.

Srážka se Senátem

Některé americké státy mají na oznámení výsledků hlasování čas až do 8. prosince, dosavadní výpočty rozložení sil v americkém Senátu ale vypadají lépe pro republikány. Poté, co ztratili dvě křesla a jedno získali, mají s padesáti senátory těsnou převahu nad 48 demokratickými senátory.

„Nějvětší překážku v rozvoji může představovat Senát vedený Mitchem McConnelem, který v minulém období nechtěl s demokraty uzavírat prakticky žádné dohody,“ říká Jeff Engel, ředitel Centra prezidentské historie Jihozápadní metodistické univerzity. Jako příklad uvádí několikaměsíční dohady kolem tzv. druhého stimulačního balíčku v souvislosti s Covidem-19.

 

 

Epidemie je s téměř 140 tisíci nakaženými denně ve Spojených státech na vzestupu a demokraté, podobně jako prezident Trump, chtějí prosadit zákon, který by ekonomické dopady koronavirové krize tlumil. Například prostřednictvím týdenní podpory v nezaměstnanosti nebo programů financování vývoje a distribuce vakcín proti koronaviru.

Platnost stávajících záchranných opatření, na něž stát vynaložil od března v přepočtu 55 miliard korun, totiž skončí 31. prosince. Republikáni přijetí druhého balíčku brzdí.

„Komunistické spiknutí“

„Hodně záleží na tom, jak dopadne v lednu hlasování v Georgii,“ upozorňuje Robert Mickey, profesor americké politické historie na Michiganské univerzitě. Ještě o dvě senátorská křesla se totiž bude bojovat začátkem příštího roku. „Pokud by obě křesla získali demokraté, pak bude rozložení poměru sil v Senátu přesně 50 na 50. Viceprezidentka Kamala Harrisová by v takovém případě mohla mít šanci nějaké zákony prosadit. Že by demokraté obsadili obě místa v Senátu, ale nevidím jako příliš pravděpodobné,“ říká Mickey.

Jedním z důvodů je podle něj i to, že pro řadu lidí mají demokraté pověst socialistů. Ukazuje se to třeba na tématu zdravotního pojištění. „Socialismus samozřejmě vypadá úplně jinak, ale je to trend, který republikáni razí už od padesátých let. Když se v šedesátých letech začal připravovat systém zdravotního pojištění pro staré lidi, pouze pro staré lidi, například Ronald Reagan na to tehdy reagoval slovy, že za chvíli bude Amerika jako Sovětský svaz a že pojištění pro staré lidi je komunistické spiknutí,“ poukazuje profesor Mickey na americká specifika oproti Evropě.

Podle něj se vítěz prezidentských voleb Joe Biden ani jeho viceprezidentka Kamala Harrisová jako socialisté vnímat nedají, přesto budou mít v Senátu problém prosadit zásadnější reformy. „Důležité zákony, které by demokraté chtěli v Senátu prosadit, se jim s největší pravděpodobností protlačit nepodaří. Reálně vidím spíše prosazení umírněných opatření jako, že například v táborech pro uprchlíky v Texasu nebudou oddělovat děti od rodin, atd. Biden s Harrisovou budou schopni udělat pár věcí pro zlepšení demokracie, ale jinak nic zásadního,“ předpovídá budoucí omezené možností 46. amerického prezidenta Robert Mickey.

Kam zmizel středový volič?

Situace v americké společnosti je přitom velmi napjatá. Rozdělují ji nejen názory na politiku, ale také čím dál větší rozdíly mezi extrémně bohatými a extrémně chudými Američany. Letošní volby také ukázaly měnící se demografii obyvatelstva a tím pádem i měnící se volební vzorce. V několika tradičně republikánských státech, jako například v Arizoně, zvítězili demokraté.

„Americká společnost se významně polarizuje dlouhodobě. Určitě to není záležitost prezidentství nebo kampaně Donalda Trumpa,“ upozorňuje Lenka Hrbková, politoložka z Masarykovy univerzity v Brně. Podle ní se republikáni i demokraté výrazně vzdálili ve svých agendách a v podstatě zmizel tzv. středový volič.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Například ještě oba republikánští prezidenti Ronald Reagan a George W. Bush starší přijali zvýšení daní, což je dnes pro republikánskou stranu něco naprosto nepřijatelného. Ty strany se od sebe zásadně vzdalují, nejsou schopné žádných kompromisů ani konstruktivní komunikace, a to se pak přenáší i do té společnosti,“ vysvětluje Hrbková jeden z důvodů současného stavu americké společnosti.

Profesor Robert Mickey z Michiganské univerzity vidí jako rostoucí problém čím dál větší rozdíly mezi extrémně bohatými a chudými Američany. „Ekonomická nerovnost je dnes v Americe snad největší, co kdy byla v historii. A tím myslím skutečně od příchodu prvních osadníků v roce 1607. A jak dobře známe z příkladů z Evropy i z Latinské Ameriky, je to právě vysoká ekonomická nerovnost, která dokáže vyprodukovat velmi úspěšné populistické vůdce,“ upozorňuje.

Cizinci ve vlastní zemi

Další výzvou, která bude stát před novou americkou administrativou, je podle Mickeyho i rasové rozdělení americké společnosti.

„Od roku 2011 se většina dětí ve Spojených státech narodila nebělošským matkám, takže už teď je zjevné, že do dvaceti let bude většina Američanů nebělochů. Už teď to tak je například v Texasu, v Kalifornii. A u mnoha bělochů, ne u mně osobně, ale u mnoha bílých Američanů to vyvolává úzkostné pocity, začínají se ve své vlastní zemi cítit jako cizinci,“ vysvětluje, proč hodně Američanů sympatizuje s přísnou přistěhovaleckou politikou, kterou se snažil razit Donald Trump.

„Skupina bílých voličů nebo bělochů obecně se v Americe zmenšuje. Vlastně v dnešní době už netvoří ani nadpoloviční většinu občanů Spojených států. Ten trend je neúprosný a samozřejmě, že Republikánská strana si uvědomuje, že demografická čísla nemluví v její prospěch, a bohužel ve snaze zachovat si svůj mocenský status se snaží ovlivňovat politické instituce tak, aby si převahu uchovala co nejdéle,“ upozorňuje Lenka Hrbková na potlačování volebního práva některých skupin obyvatel v několika amerických státech prostřednictvím místních zákonů.

„Například ve státě Alabama republikáni prosadili zákon, že musíte mít voličský průkaz vydaný na základě řidičského průkazu nebo oddacího listu nebo rodného listu, abyste mohl jít odvolit. Což v podstatě znamená, že staří lidé nebo hodně chudí lidé, kteří nemají řidičák, nepůjdou volit. Předpoklad samozřejmě je, že hodně chudých je mezi Afroameričany, a ti často volí demokraty,“ doplňuje Robert Mickey.

Pro úplnost je třeba dodat, že ve Spojených státech nemají lidé občanské průkazy, kterými by se museli prokazovat, jako třeba v České republice.

Mladá demokracie

Podle Roberta Mickeyho současná krize americké společnosti souvisí s tím, že se v zemi završil demokratizační proces, který začal v 70. letech dvacátého století, kdy dostali všichni američtí občané právo volit.

Sám Mickey v devadesátých letech strávil rok v tehdejším Československu a Spojené státy jsou podle něj v něčem podobně mladou demokracií jako dnešní Česká republika: „Je v tom jistá ironie. V devadesátých letech jsme my Američané jezdili k vám do Prahy a kázali Čechům o budování demokracie, kterou, jak jsme říkali, máme od roku 1776, aniž bychom dohlédli, že v naší vlasti dochází k rostoucí rasové krizi, která se naplno projevuje až teď. Jsme v tomto ohledu vlastně také mladá demokracie, protože velká část naší populace má volební právo pouze půl století, a to nemluvím ještě o tak zastaralých a nedemokratických institucích jako je systém volitelů,“ říká profesor.

Systém, kdy Američané nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím tzv. sboru volitelů, kritizují dlouhodobě především demokraté. Ale ve své době ho kritizoval například i Donald Trump.

Připomeňme, že volitele nominují jednotlivé státy, jejich počet se odvíjí od počtu obyvatel daného státu a volitelé nejsou navíc ústavou nijak vázáni, že musí hlasovat pro kandidáta, jež získal od občanů jejich státu nejvíc hlasů.

„V roce 2012 vystupoval Donald Trump otevřeně proti systému volitelů. Na krátký moment se totiž zdálo, že Mitt Romney, tehdejší republikánský kandidát na prezidenta, by mohl zvítězit na počet hlasů odevzdaných lidmi ve volbách, nikoliv na počet volitelů. To bylo období, kdy Trump systém volitelů kritizoval jako nedemokratický. To ještě zopakoval v roce 2016 s tím, že by se i v USA mělo volit prostřednictvím lidového hlasování, ale ještě tentýž rok otočil, když i díky volitelům získal úřad hlavy státu,“ vysvětluje Jeff Engel, ředitel Centra prezidentské historie Jihozápadní metodistické univerzity.

Ve 20. století bylo ve Sněmovně reprezentantů podáno několik návrhů na odstranění sboru volitelů. Naposledy v loňském roce. Zatím ale žádný z návrhů neprošel. V reakci na neúspěšné pokusy o odstranění volitelů z prezidentské volby, uzavřely některé státy dohodu, že jejich volitelé musí závazně dát svůj hlas kandidátovi, který zvítězil i na hlasy voličů. Dohodou se zatím řídí 16 z 50 amerických států a Washington D.C.

Bude to tedy opět volitelský sbor, který v polovině prosince rozhodne o budoucnosti vítěze prezidentských voleb Joea Bidena. Podle dosavadních výsledků sčítání hlasů v jednotlivých státech by měl získat podporu 290 volitelů. K vítězství mu přitom stačí nadpolovičních 270 volitelů z celkových 538.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

10 komentářů

  1. petrph napsal:

    Je to jistě zajímavé přirovnání – jenže Spojené státy jsou federace států, které mají jak vlastní zákony, tak vlastní volby – mnohem blíž ke svým občanům, a ty federální aspekty tvoří jen jejich jakousi nadmnožinu.
    Takže, pokud by se mělo srovnávat, tak USA s Evropskou unií a Bruselem jako jejím centrem , kde jsou ty rozpory ještě markantnější, a řada problémů se musí ještě dořešit, pokud by měly její státy sdružit v úplnou federaci.
    No a k tomu dalšímu – jistěže na celém Západě, zhruba v posledním půl století inklinuje přesun k levicovým, a sociálním metodám. Nikoliv tedy komunistickým, leč levicovým v rámci demokracie, Ono to jde, jak je vidět v Evropě, ale je to sakra drahé a ty státy se tím zadlužují a zadlužují..

    • HDP a dluhy napsal:

      Je to drahé v kapitalizmu, který není systém socální ale komerční. Čím větší nadprodukce, tím větší zisky pro oligarchy. No a my sami si lebedíme v prostředí, které je již jedovaté ale vlastní lenost si to chválí. Naštěstí ten systém dosáhl svých hranic a bude nutno najít jné udržitelné řešení.
      Dnes je peníz více než člověk, neboli dobrý sluha ale špatný pán.

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Tak to je pro me nova informace – „volitelé nejsou ústavou nijak vázáni, že musí hlasovat pro kandidáta, jež získal od občanů jejich státu nejvíc hlasů“. Takze co se bude dit, kdyz nakonec zvoli Trumpa?

    • petrph napsal:

      No víte, určitou odpověď jsem se dočetl v knize J.F. Kennedyho Profily odvahy. Ono jde zkrátka o to, že v USA není politicky činná funkce nějaká rychlokvaška jako u nás, to je celoživotní kariera, která se navíc často u elit přenáší mezi generacemi. Tudíž, zase někdo takový tu svou karieru nezničí tím že by podtrhl své voliče a najednou hlasoval proti nim. Vlastně, celá ta kniha jsou příběhy – jen několika politiků během celé historie USA, kteří to – v dobrém úmyslu a smyslu pro čest udělali a skutečně si tím tu karieru zničili…
      Takže bych na to nesázel..

  3. LUDĚK napsal:

    To co se děje v USA nemá obdobu,demokracie naruby ,zachvíli se bílej Američan bude bát vyjít na ulici ,ještě založit-oživit komunisty a z velmoci je kurdystán.Divím se tak vyspělej národ ale kam kráčíš Ameriko ,sračkovatí vám mozek nebo jste s tý marihuany přehulený,no možná trochu dusna vás probere,je za pět dvanáct

  4. WannabeeP napsal:

    Pokud politici neprosadí radikální změny, které zastaví narůstající nerovnost mezi lidmi, dojde už v příštím desetiletí ke vzpouře a rozpadu společnosti. S tímto varováním nepřichází žádný komunista ani socialista, ale jeden z nejznámějších žraloků západního finančního světa, americký miliardář Ray Dalio.
    „Zbývají nám už jen dva roky na to, abychom zachránili naši společnost,“ napsal Dalio v rozsáhlé eseji, kterou zveřejnil na sociální síti LinkedIn.

    60 % Američanů se za posledních 50 let vůbec nezvedly reálné příjmy, zatímco zbytku těch bohatších stouply o 40 %. Desetině těch nejbohatších dokonce dvojnásobně.

    Pouze polovina všech obyvatel USA má dnes vyšší reálný plat, než jaký měli jejich rodiče. V sedmdesátých letech minulého století přitom bralo více peněz, než jaká byla reálná mzda jejich rodičů, kolem 90 % pracujících.

    „Byl jsem vychováván ve víře, že všichni Američané mají rovné příležitosti k základní lékařské péči, dobrému vzdělání a práci. A že je to spravedlivé a nejlepší pro blaho společnosti jako celku,“ tvrdí ve své eseji miliardář.
    Jenže současné forma kapitalismu už podle něj rovné příležitosti nenabízí.

  5. gargamel napsal:

    Všechno je pravda,ale vždycky na této Zemi bude platit,že kvantita nenahradí kvalita.Kvantita všechno zničí,vyžere a pak zkrachuje.A kdo tu kvantitu pak bude živit,je otázka.Kvalita se uživí vždy a i kdyby daně byli trojnásobné,tak kvantita zdechne hlady.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Když „kvantita zdechne hlady“, kdo bude na tu „kvalitu“ dělat? Myslím vykonávat práci, která produkuje věci hmotné, nikoliv virtuální.

  6. nemec napsal:

    Pokud je mi známo, tak Evropa aspoň ta západní byla 10-15 let za USA. Takže EU bude za 10 let vypadat jako USA. Už dnes si v západní Evropě nehraje na dětském hřišti bílé dítě. Podle toho budou vypadat i volby. USA sice mají nějaké ponorky ale celosvětově pokulhávají za Čínou. Ta si na demokracii nehraje. Ani nemá přátele, Čína má jen svoje zájmy. Ovládnout svět. Američani si zvolili za prezidenta sympaťáka. Doufám , že za jeho úsměvem bude tvrdá politika. Demokrat nesmí znamenat vůl v politice.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *