Že jsou Číňané pod silným státním technologickým drobnohledem, je dlouhodobě známý fakt. Lidé jsou sledováni pomocí husté sítě policejních kamer a trasovačů telefonů. Online činnosti jako nákupy, konverzace a veřejná fóra jsou monitorovány a v případě potřeby cenzura nežádoucí obsah ihned maže. Teď jde čínská vláda ve snaze udržet „stabilitu“ ve společnosti ještě o krok dál – snaží se odhalit přestupky občanů ještě předtím, než se vůbec stanou.

Čínská vláda sbírá obrovské množství osobních informací o svých občanech. Ze zadání veřejných zakázek na výběr dodavatele sledovacích systémů lze vyčíst požadavky na schopnost rozlišování a sběru záznamů obličejů a vzhledu oblečení.

V policejních dokumentech pak nalezneme přesné pokyny k umístění kamer – často jsou to místa, kam lidé chodí opakovaně, jako obchody, školy, zastávky MHD, bydliště a další. Monitorováním míst, kam se lidé pravidelně vracejí, lze pak lépe vysledovat vzorce jejich chování.

Budování neviditelné klece

Shromažďovány jsou dnes ale už i vzorky sítnic, hlasu a DNA. V médiích se to často prezentuje jako nástroj boje proti kriminalitě, ovšem sběr probíhá i u obyčejných lidí, kteří nejsou podezřelí z žádného zločinu. Biometrická data jsou nejen unikátní pro každého člověka, ale zároveň je lze jen těžko změnit, což zvyšuje jejich identifikační hodnotu.

Cílem sběru takových dat je vybudování komplexní databáze občanů, která bude kdykoliv k dispozici. U mužů se nabízí využití k přesné identifikaci i v rozpětí několika generací díky chromozomu Y, který se dědí výhradně v mužské linii. V kombinaci s takovou rozsáhlou databází DNA je pak možné z neznámého vzorku vyčíst etnicitu, zeměpisný původ a někdy i příjmení dané osoby. Budování těchto databází začalo v roce 2014 v provincii Che-nan na severu Číny. Dnes existují již v dalších 25 provinciích.

Autorem textu je Bao Do. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Sledována a uchovávána jsou také data z mobilních telefonů. Pomocí po městě strategicky rozesetých telefonních trasovačů (phone tracker) – nejčastěji takzvané „agáty“ (IMSI catcher) nebo „Wi-Fi slídiči“ (Wi-Fi sniffer) – se ukládají údaje o poloze mobilního zařízení, používaných aplikacích a obsahu sdíleném přes internet. Pokud uživatel například zveřejní nežádoucí post na sociální síti, policie si od operátora zjistí uživatelské jméno, telefonní číslo a další identifikační údaje o daném zařízení a poté tyto informace propojí s daty z trasovačů.

Díky této metodě je možné mnohem rychleji dotyčnou osobu nalézt (podle experimentu novináře BBC v roce 2017 se již tehdy jednalo o časový interval do sedmi minut). V Kašgaru v roce 2019 novinář z The New York Times našel jen v jedné čtvrti 38 Wi-Fi slídičů. V současné době se tyto telefonní sledovače používají již ve všech provinciích v Číně.

Pro bezpečnější a příjemnější život

Některé čínské firmy podnikající v oblasti sledovacích systémů už několik let vyvíjejí technologie, které budou schopné na základě analýzy velkého množství nasbíraných dat identifikovat podezřelé chování a předpovědět „nekalé“ záměry dotyčných osob.

Mezi ně patří například firma Megvii, která začala jako start-up v oblasti umělé inteligence. Dnes tato firma nabízí software na sestavení kompletního digitálního spisu pro potřeby policie, pomocí kterého systém dokáže analyzovat chování obyčejných lidí za účelem vytipování potenciálního kriminálního nebo nežádoucího chování.

Z neveřejné prezentace takového softwaru, který prozkoumala redakce The New York Times, lze vyčíst, že systém nabízí možnost vyčlenit skupiny lidí podle následujících charakteristik: osoby zapojené do terorismu, osoby s duševní chorobou, osoby zapletené do distribuce a užívání drog, osoby s trestním záznamem, předkladatelé petic.

Jak uvedl mluvčí firmy Megvii, „firma se snaží pouze o vývoj systému umělé inteligence, která napomůže k bezpečnějšímu a příjemnějšímu životu. Určitě není cílem sledování nějaké konkrétní skupiny lidí či jednotlivců“.

Dalším významným hráčem na poli sledovací technologie je i v Česku známá firma Hikvision, založená a vlastněná čínským státem. V roce 2022 tato firma dodala vládě města Tchien-ťin software, který za účelem předpovídání protestů sleduje především kritiky režimu, jako jsou například předkladatelé stížností centrálním úřadům v hlavním městě.

Každé z těchto osob je přisouzeno skóre pravděpodobnosti jejich případné cesty do Pekingu, které se vypočítává na základě popisu povahových rysů získaného z terénního pozorování. Sledovaní tak mohou dostat nálepku paradnoidní, přepečlivý, vznětlivý apod. Dále lze například zjistit, jaký má dotyčná osoba společenský status či jestli si neprošla nějakou osobní tragédií.

Nikoho nezabili, ale mohli by…

Monitorováni jsou také odsouzení zločinci, uprchlíci, uživatelé drog, žadatelé o azyl, podezřelí z terorismu, političtí agitátoři a jiné osoby, které podle hodnocení čínské vlády ohrožují společenskou stabilitu. Další systémy se zaměřují na migrující pracovníky, „zahálčivou mládež“ (tedy mladistvé, kteří nestudují ani nepracují), etnické menšiny, cizince a osoby nakažené HIV. Tito lidé zpravidla ani nevědí, že jsou pod zvláštním dohledem.

Software umožňuje také nastavit systém včasného varování. Například když se sledovaná osoba ocitne na vymezeném místě nebo když se dvě osoby, které v minulosti užívaly drogy, ubytují ve stejném hotelu.

Sledování se nevyhnou ani cizinci. Například v roce 2020 si úřady v Jang-šuo, turistickém městě v jižní Číně proslulém úchvatně krásnou krasovou krajinou, pořídily systém, který je upozorní, pokud cizinec bez pracovního povolení tráví příliš mnoho času v jazykových školách nebo barech. Jedná se o zjevnou snahu zachytit lidi, kteří pracují načerno.

Podobné sledovací systémy v podstatě implikují jakousi „presumpci viny“. Tento princip je již dlouhodobě uplatňován v převýchovných táborech v provincii Sin-ťiang a čínský režim ho obhajuje například takto:

„I přesto, že tito lidé ještě nikoho nezabili, už k tomuto činu svým neobvyklým chováním projevili sklony a pravděpodobně by zločin za pár týdnů spáchali. Měli bychom tedy počkat, až tak učiní, a potom to jít řešit, nebo jim v tom s předstihem zabránit?“ řekl Čang Č’-šeng ze Sin-ťiangského Úřadu pro zahraniční věci.