ecotist on Foter.com, zdroj

Boj o klima čekají klíčové tři roky. Jednou se bude možná energie sdílet tak, jako data na internetu

Napsal/a -pes- 5. února 2019

Česko, Slovensko a Maďarsko trvají na rozšiřování jaderných elektráren, Polsko zase lpí na „špinavé“ elektřině z uhlí. Politici se tím snaží udržet vliv na energetiku i s jejími silnými odborovými organizacemi a voličskou základnou. Výroba energie se ale bude ve světě možná vyvíjet úplně jiným směrem. A středoevropské energetické strategie se minou účinkem.

Debaty o budoucnosti energie, přesněji řečeno o způsobech její výroby a využití lidmi, se příliš neliší od spřádání snů o umělé inteligenci. To, co je potenciálně možné, se zaměňuje se skutečnými potřebami, jenže realita se nakonec vyvíjí svou vlastní nepředvídatelnou dynamikou.


Text vznikl ve spolupráci s The Aspen Institute Central Europe a čerpá z jeho publikace Aspen Review. Text je překladem článku The Future of Energy, jehož autorem je Jakub Majmurek. Edwin Bendyk.


Úvahy o energii se od vymýšlení fantazií o umělé inteligenci liší z jednoho zásadního hlediska – časového rámce. Systémové investice do energetického sektoru se provádějí s vědomím, že plně odepsány budou přibližně za 40 – 60 let, což se zpravidla děje v případě uhelných a jaderných elektráren.

To představuje zcela odlišný výhled do budoucnosti než rychlost změn diktovaná rozvojem v oblasti počítačové vědy a počítačů. Internet vznikl před necelými šedesáti lety a všeobecně se užívá pouze zhruba dvě desetiletí. Lidskou představivost však formuje rozvoj digitálního prostoru a přesvědčení, že svět a technický pokrok se zrychlují.

Chytrá auta na špinavou elektřinu

Pohled do oblasti energetiky je ovšem méně optimistický. Ve zprávě Mezinárodní energetické agentury (IEA) o Polsku z roku 2016 se uvádí, že 62 procent výrobní kapacity země založené na spalování uhlí pochází z doby před více než třiceti lety a stáří dalších 13 procent se pohybuje mezi 26 a 30 lety.

Ukončení provozu těchto „třicátníků“ by bylo bolestné, protože podniky jsou schopné pracovat mnohem déle, jsou ale až o 20 procent méně efektivní než nové elektrárny, spalují více uhlí a vypouštějí více skleníkových plynů než moderní alternativy vyrábějící energii z fosilních paliv. Je zde tedy možnost, že v Polsku budou elektrárny postavené v dobách socialismu nakonec napájet energií autonomní vozidla řízená umělou inteligencí.

Rozhodnutí přijatá v minulosti nelze zvrátit, ještě dlouho však budou utvářet budoucnost. Ještě větší dopad budou mít rozhodnutí přijatá dnes, protože v tomto případě se nejedná pouze o dobu odpisu investic, která může trvat až do konce století, ale také o období, v jehož průběhu budou pociťovány systémové důsledky těchto rozhodnutí.

Kolik zbývá „uhelného kreditu“?

V současné době představuje energetická politika rozhodující hledisko politiky ochrany klimatu. Strategickým úkolem pro celé lidstvo je udržet nárůst globální teploty na bezpečné úrovni, přičemž „bezpečnou úrovní“ se rozumí, že účinky narůstající teploty, tj. vývoj počasí s ničivými následky, jakými jsou např. období sucha nebo tání ledovců, neohrozí fungování naší civilizace.

Nyní je teplota atmosféry Země ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí přibližně o jeden stupeň Celsia vyšší. Z Pařížské klimatické dohody uzavřené na klimatickém summitu OSN v Paříži v roce 2015 vyplývá, že je potřeba usilovat o to, aby se nárůst stabilizoval na 1,5 stupně Celsia a nepřekročil 2 stupně Celsia.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Tyto hodnoty dokážou vědci převést na množství oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, jaké ještě lze vypustit do ovzduší. Pokud je horní hranice nastavena na 2°C, objem využitelného „uhelného kreditu“ činí přibližně 1 000 gigatun oxidu uhličitého, zatímco při horní hranici 1,5°C se toto množství snižuje na 300 gigatun.

V roce 2016 v atmosféře skončilo přibližně 35,8 gigatun oxidu uhličitého a po celém světě se budují uhelné elektrárny o kapacitě 273 gigawattů.

Do budoucna se plánuje výstavba zařízení s celkovou kapacitou přibližně 570 gigawattů. Pokud budou všechna uvedena do provozu, nebude možné udržet se ani pod stropem 2°C.

Tři roky, které rozhodnou

Britský ekonom a autor proslulé zprávy o ekonomii klimatických změn vydané před deseti lety Nicholas Stern ve své nové zprávě nazvané Nové klimatické hospodářství (The New Climate Economy) prohlašuje, že příští dva až tři roky určí budoucnost světa (a energie). Aby mohla být zachována infrastruktura naší civilizace, budou do roku 2030 nutné investice ve výši 90 bilionů dolarů. A takové investice se plánují.

Stern tvrdí, že nastává okamžik, kdy je potřeba stanovit nový model rozvoje, který by byl v souladu s cíli ochrany životního prostředí a klimatu. Nejdůležitější je, že takový model se skutečně vyplatí, protože nejenže pomůže odvrátit ekologickou katastrofu, ale do roku 2030 také poskytne dodatečný ekonomický stimul ve výši 26 bilionů dolarů, vytvoří 65 milionů nových pracovních míst a zabrání 700 tisícům předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší.

Zdá se to být zcela jasné a srozumitelné. Máme vědecké znalosti týkající se účinků klimatických změn a vysoce kvalitní ekonomické a technické analýzy, ze kterých vyplývá, že nejenže existuje technologicky efektivní alternativa ke stávajícímu energetickému modelu, ale že tato alternativa je přínosná i z ekonomického, zdravotního a společenského hlediska.

Proto by mělo být zřejmé, jaká rozhodnutí je třeba učinit. Je tomu opravdu tak? Ve světě, kde společnosti demokraticky svěřují moc vůdcům, jakým je Donald Trump, není jasné a srozumitelné nic.

Rukojmí odborářů

Prezident Spojených států ve své kampani oznámil, že ukončí „válku proti uhlí“ a vrátí mu jeho významné postavení v americkém hospodářství. Následně podle toho během svého působení v Bílém domě jednal. Loni v srpnu zveřejnila Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) návrh pravidel pro cenově dostupnou čistou energii (Affordable Clean Energy Rule), která mají nahradit plán pro čistou energii (Clean Power Plan) zavedený v době vlády Barracka Obamy.

Návrh ve skutečnosti ruší emisní omezení ve vztahu k energii vyrobené spalováním uhlí, a to jak pro oxid uhličitý, tak pro jedovaté látky. Podle prognózy uvedené v technické analýze přiložené k návrhu povedou nové předpisy k dalším 1 400 předčasných úmrtí ročně. Polský ministr energetiky navrhl pro paliva dostupná na trhu kvalitativní normy, které prakticky znamenají, že lidem bude dovoleno spalovat vše, co jen trochu připomíná uhlí.

Celý program boje proti znečišťování ovzduší, jeden z nejdůležitějších úkolů pro ochranu životního prostředí a zdraví v Polsku, tak zcela ztratí smysl. Politická racionalita se ubírá jiným směrem než znalosti vědců a odborníků. Donald Trump, stejně jako polská vláda, je rukojmím svých voličů, především té části, která se nejsnadněji mobilizuje k mohutným protestům: zaměstnanců v odvětví těžby uhlí a energetiky se silnými odborovými organizacemi.

Na Trumpovi nesejde?

Text o budoucnosti energie by mohl na tomto místě skončit výrokem „nedá se nic dělat“; tvrzením, že proměna energetiky, jejímž výsledkem bude svět čistých technologií bez emisí, není možná, protože budoucnost je určena rozhodnutími přijatými v minulosti a logikou politického procesu.

Tu zase ovládají zájmy sil, jež také pocházejí z minulosti a představují všemocnou lobby, která sdružuje všechny, komu civilizace založená na fosilních palivech poskytuje živobytí. Jedná se o lobby daleko přesahující odvětví energetiky, protože zahrnuje i celý systém přepravy a její infrastruktury.

Tento text však nekončí uznáním prohry, ve skutečnosti zde teprve začíná. Jakmile EPA zveřejnila svůj návrh a vysloužila si potlesk zástupců zmíněné lobby, ekonomický tisk zareagoval značně odlišně. Časopis věnovaný novým technologiím FastCompany dokonce uvedl, že na nových předpisech a politice Donalda Trumpa upřednostňující uhlí ve skutečnosti až tak nesejde.

V roce 2017 v Americe pocházelo 18 procent elektřiny, tedy dvakrát více než před deseti lety, z obnovitelných zdrojů. K tomu došlo i bez předpisů pro ochranu klimatu; Obamův plán pro čistou energii totiž nikdy nevešel v platnost, jelikož byl zablokován soudem. Přesto v americké ekonomice klesly emise více, než činily cílové hodnoty stanovené v plánu.

Čistá energie je levnější

Ukazuje se, že od uhlí upouštějí i státy, které na něm byly závislé nejvíce, protože elektřinu z ekologických zdrojů vyžaduje rostoucí počet institucionálních zákazníků, především velkých obchodních korporací z nové ekonomiky. Města postupně prohlašují, že se do budoucna obejdou zcela bez uhlí, a některá z nich, např. Vermont, dokonce tohoto cíle již dosáhla.

K tomu všemu došlo nejenom proto, že šéfové obchodních společností v nové ekonomice a obyvatelé Vermontu mají rádi přírodu a není jim lhostejný stav klimatu, ale také proto, že došli k závěru, že se to prostě vyplatí i v současnosti. Náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů klesají rychleji, než před lety předpokládali analytici.

Z toho plyne, jak Stern shrnuje ve své globální zprávě, že nové kapacity v energetickém odvětví, které jsou založené na obnovitelných zdrojích, jsou už o několik let dříve vyšší než nové kapacity založené na tradičních zdrojích.

V dnešním světě nedokáže změnit trendy vývoje technologií a kapitálu svou politikou ani prezident Spojených států. Kapitál plyne kamkoli, kde má možnost dosáhnout nejvyšší rychlosti akumulace. V případě energie se nejedná pouze o prostý výběr mezi dostupnými technologickými modely výroby a distribuce energie.

Energetický systém ve svém plném rozsahu, tj. v kombinaci s přepravním systémem, tvoří infrastrukturu civilizace, která je pro změnu výrazem převládajícího režimu kapitalistické akumulace. Současný systém založený na těžbě uhlí a ropy a výrobě automobilů je pozůstatkem industrialismu, kdy hlavním způsobem tvorby přidané hodnoty byla průmyslová výroba.

Tento model byl vyčerpán už v sedmdesátých letech dvacátého století, zatímco jeho nástupce, informační kapitalismus ve své neoliberální podobě, se ukázal být přeludem založeným na vytváření hodnoty především prostřednictvím spekulací ve finančním sektoru.

Energetický internet

Krize v roce 2008 odhalila podstatu situace, tedy nezbytnost návratu ekonomiky k realitě obnovením významu výrobního systému. Takový návrat vyžaduje změnu starého režimu akumulace, tedy i novou technologickou infrastrukturu, nový energetický a logistický systém.

Přestože nevíme, jak tato změna bude vypadat ve skutečnosti, můžeme povzbudit svou představivost různými vizemi. Jednu z nejpozoruhodnějších předložil pod heslem „vodíkové hospodářství“ Jeremy Rifkin. Jedná se o představu světa, v němž se energie vyrábí v disperzním systému, což znamená, že se každý může díky novým zdrojům stát výrobcem i spotřebitelem energie, přičemž inteligentní informační síť umožňuje spojit tyto mikročlánky do jediného řetězce.

Pokud k tomu přidáme takové inovace, jako je přenos energie vodíkem, palivové články, tepelná čerpadla a chytré domácí aplikace zvyšující účinnost využití energie, lze si přestavit svět bez uhlí a ostatních fosilních paliv, svět, v němž se podobně jako dnešní uživatelé internetu účastníme „energetického internetu“ strukturovaného jako síť, která se sama organizuje.

Na druhou stranu, stejně jako v případě internetu, skutečnost se bude od vize Rifkina a jemu podobných velmi lišit. Pokud technologická změna a přeměna energetického a logistického systému povede ke vzniku nového kapitalistického režimu akumulace, převládnou zákonitosti této akumulace.

Střední Evropa proti proudu

Jedním z rysů těchto zákonitostí je, že směřují ke koncentraci a vzniku monopolu, např. prostřednictvím ovládnutí technologií, které jsou pro daný režim rozhodující. Vizionáři internetu nepočítali s tím, že se objeví vlivné společnosti jako např. Apple, Facebook, Google nebo Amazon, které budou digitální svět monopolizovat. Jakmile se však internet stal prostorem pro kapitalistické podnikání a infrastrukturou režimu akumulace pro informační kapitalismus, začal se vyvíjet v souladu se zákonitostmi kapitalismu.

Obdobně si lze snadno představit, že budoucí energetická a logistická síť sice bude mít rozptýlenou fyzickou strukturu, jak předpovídá Rifkin, ale s největší pravděpodobností bude ovládána kapitálem soustředěným v omezeném počtu center. Místní účastníci, jakými jsou např. Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko, budou ve snaze ochránit své domácí zdroje, nad nimiž mají politickou kontrolu v rámci národního státu, této koncentraci co nejdéle vzdorovat.

Tyto zdroje jsou založeny na systémové výrobě energie; v případě Maďarska a Slovenska hraje klíčovou roli jaderná energie, podobně je na tom i Česká republika, i když zde je podíl jaderné energie nižší. Polsko je trvale závislé na uhlí, přestože se jeho podíl v energetickém mixu v posledních letech mírně snížil.

Pokud je tvrzení o nevyhnutelné změně režimu akumulace (ta je ve skutečnosti hlavním tématem nové Sternovy zprávy) správné, pak budou energetické strategie střední Evropy časem odsouzeny k nezdaru. Proměně energetiky a logistiky se nelze vyhnout, stejně jako jsme se nevyhnuli internetu. V novém modelu však z velké části ztratíme možnost systém ovládat. Z toho plyne, že politici přijdou o významný zdroj legitimity (tento problém velmi dobře ilustruje výše uvedený příklad Donalda Trumpa).

Proto se snaží využít poslední příležitosti, kdy mohou rozhodovat, aby z této oblasti vytvořili uzavřenou záležitost a místní strukturu založenou na stávajícím modelu zakonzervovali. Odtud pramení plány na rozšíření jaderných elektráren v Maďarsku, v České republice a na Slovensku i modernizaci uhelné základny v Polsku.


Aspen Institute CE je nezávislou platformou, kde se setkávají představitelé politiky, byznysu a veřejných institucí, ale také osobnosti z oblasti umění, sportu či vědy.  Za účasti osobností z různých oborů pořádáme veřejné konference, semináře, workshopy či odborné diskuse.

Aspen Review je čtvrtletník, v němž Aspen Institute CE poskytuje prostor široké paletě názorů na aktuální otázky, jež rezonují ve společnosti. Magazín nabízí analýzy, rozhovory a komentáře světoznámých i středoevropských osobností veřejného života, novinářů, vědců či akademiků.

 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

11 komentářů

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Po řečtení článku, už tuším, co by to mohlo být ten neomarxismus. Pominu otázku fyzikálních zákonů, eventuelně i chemických zákonů, ovlivňujících rozhodujícím způsobem výrobu jakékoliv energie, nejen elektrické, ale o kterých se autor textu, ani předlohy (a ani citovaný Stern), raději nezmiňuje (nabízí se otázka proč?). Jako vystudovanému chemikovi, který se léta věnoval fysikálně-chemickým problémům ve výrobě chemikálií, toto hledisko velmi postrádám.
    Pokládám aspoň jednu věcnou otázku přímo k textu : který Vermont je ten pravý, který je v čánku zmiňován? Nabízím výběr Vermontů – „Vermont může být:

    Vermont – stát na severovýchodě Spojených států amerických
    Vermont Township – správní oblast v okrese Fulton County v Illinois
    Vermont (Illinois) – vesnice v Illinois
    Vermont (Indiana) – vesnice v Indianě
    Vermont (Wisconsin) – městečko ve Wisconsinu
    Vermont (Dane County) – osada v okrese Dane County ve Wisconsinu
    Le Vermont – obec ve Francii
    Vermont (Západní Kapsko) – městečko v provincii Západní Kapsko v Jihoafrické republice
    Vermont (Svatý Vincenc a Grenadiny) – městečko ve státě Svatý Vincenc a Grenadiny
    USS Vermont – různé lodě amerického námořnictva
    Vermont (skupina) – americká rocková skupina“
    Kterýpak je ten pravý z těch ve Wikipedii (rozcestník) uvedených Vermontů , co „…postupně prohlašují, že se do budoucna obejdou zcela bez uhlí, a některá z nich, např. Vermont, dokonce tohoto cíle již dosáhla.
    K tomu všemu došlo nejenom proto, že šéfové obchodních společností v nové ekonomice a obyvatelé Vermontu mají rádi přírodu a není jim lhostejný stav klimatu, ale také proto, že došli k závěru, že se to prostě vyplatí i v současnosti“? Kterýpak?

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Moc bych si pral, abychom (CR) se obesli bez novych jadernych bloku. Stejne si ale myslim, ze se nakonec postavi. Behem jejich zivotnosti pak snad dojde k vynalezeni ucinne metody pro skladovani energie ve velkem. Pak by melo stacit mit dostatecne hodne zelenych zdroju a to, co se nespotrebuje hned, skladovat

    • liberal shark napsal:

      Obávám se, že platnost fyzikální zákonů nezruší ani nařízení Evropské komise :-). A jen pro vaši informaci: Žádné „zelené“ zdroje neexistují. Všechny mají nějakou ekologickou stopu a ta může být překvapivě velká. Proč myslíte, že dotace do tak zvaných OZE nejsou podmíněny ekologickým posouzením podle evropské metodiky hodnocení externalit ExternE ?

  3. Jozef Rodak napsal:

    Obnovitelne zdroje su pekny slogan. Trochu cisteho vina k nakladom na vyrobu:
    25€ za MWh (470MW vykon elektrarne) z Jadra vs 65€ za MWh z Fotovoltaiky (100kW vykon elektrarne). A doplnim bioplyn: 72€ za MWh (1MW vykon elektrarne).
    Takze takych fotovoltaickych bude treba postavit 470×10= 4.700 elektrarni, aby sa to vyrovnalo 2 blokom v jednej atomke. Takze zastavime urodnu cast zeme pre najmenej efektivny zdroj energie? Nie vsade v CEE su podmienky ako v Kalifornii. Ani v Nemecku. Nemci este olutuju ukonceni jadra. Jadro je zero emision. Jasne, pustite sa do temy bezpecnosti. Najskor si spocitajte kolko sa stalo nehod vs pocet usmrtenych od vzniku aut.
    Uhlie treba zrusit.
    Ad: elektroauta (EV)
    uz dlho hovorim o tom, ze kto to bude vediet distribuovat, to neni sranda. Prenosove sustavy na to neboli dimenzovane. A tak ako s tym Nori zacali (najvacsi pomer elektro aut na obyvatela), tak zacali i s prvym obmedzenim. zavadzaju poplatky za pouzivanie ciest = oni tie Tesly i nieco vazia a poskodzuju cesty rovnako ak ne viac. Dobijanie na verejnosti uz nie je zdarma. A zvazuju, ze vypadok DPH je az prilis velky. A to hovorime o jednom z najbohatsich statov sveta.
    Takze neni vsetko zlato, co sa blisti.

  4. liberal shark napsal:

    1) Nikdo vědecky nedokázal, že jsou změny klimatu vyvolány lidskou činností.
    2) V celosvětovém měřítku je podíl EU a zejména ČR na produkci skleníkových plynů zanedbatelný.
    3) Větrné a fotovoltaické elektrárny mají pro snižování produkce skleníkových plynů nepatrný, ne-li záporný efekt.
    4) Biopaliva, elektrobaterie, elektromobilita, zemní plyn jsou z ekologického hlediska škodlivé.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      1) Všichni to ale berou za danou minci, výjimky jen potvrzují pravidlo a já patřím k těm výjimkám.
      2) Zahrnovat ČR do diskuse na toto téma je pro malý rozsah produkce v celosvětovém měřítku ztrátou času.
      3) Větrné a fotovolitaické elektrárny mají pro výrobu elektrické energie jen lokální a časově neřízený příliš nestálý výkon a vzhledem k celkové energetické náročnosti výroby a instalace zařízení, mají opravdu malý vliv na snižování emisí.
      4) Biopaliva pak mají v celkovém součtu energetických nároků spojených s jejich užíváním vliv spíše záporný, zákon o slučovacích poměrech při reakci uhlíku s kyslíkem ze vzduchu nelze oblbnout sebemodernější výbavou spotřebiče. Elektobaterie – energeticky náročná výroba, relativně omezený počet nabití a nutnost elektřinu pro nabíjení nějak vyrobit námtoh ekologického moc nepřinese, snad jedině mítně, elktromobilita je totéž v „růžovém“ a pro zemní lyne platí také stejné zákonitosti o spalování uhlíkatých látek v kyslíku ze vzduchu, jako když se spaluje uhlí. Dálo by se dokoncemožná prokázat, že z kilogramu nedokonale spáleného uhlíku, kdy vznikají masivně saze je exhalace CO2 menší, protože část uhlíku zůstane nespálena ve formě usazených sazí; ovšemi i produkce tepla (kromě skleníkového CO2) je úměrně nižší, jak ví každý, komu kamna pořádně nehoří a čoudí.
      Jisté je jedině to, žebude-li na světě dostatek lesů, tedy rostlinstva, tak to rostlinstvo zase při svém růstu spotřebuje skleníkový plyn CO2 a vydechovat bude do vzduchu zpátky kyslík, tak jak se to děje od vzniku rostlin dodnes. Jde jen o to co bude převažovat produkce CO2 lidskými zdroji, nebo spotřeba CO2 zelenými rostlinami.

  5. Jan Kulísek napsal:

    Jak to vlastně je s tím globálním oteplováním, jsem napsal zde: https://tinyurl.com/y98egdra

    Někdo prostě zamachroval s klimatizací v zasedačce amerického Senátu, což v červnu 1988 odstartovalo největší mediální blud v moderní historii.

    A co se stalo letos v Minessotě, že tam špatně naplánovali energetické potřeby, jelikož se spolehli na blud o globálním oteplování, což by mohlo mít v budoucnosti fatální následky, se může člověk dočíst zde: https://tinyurl.com/yb7tmpt6

    Soudruzi v NDR, pardon, v Minnesotě, holt udělali někde chybu.

    Mnozí slyšeli jistě o klimatických modelech, které jsou naprosto nanic a nefunkční. Až tyto modely budou schopné namodelovat, co vlastně vedlo k prudkému oteplení na konci doby ledové před 10 tisíci lety, pak teprve bude možná nějaká plodná veřejná diskuze.

    Připomínám, že tenkrát došlo k prudkému oteplení během několika stovek let, kdy hladina oceánů stoupla zhruba o 120 metrů. Během jediné lidské generace stoupla hladina o 70 cm, zatímco klimofašisti straší se dvěma či třemi centimetry za 100 let. Četl někdo Starý zákon? Ten se zmiňuje o jakési velké potopě, pokud je mi známo.

  6. petrph napsal:

    Bohužel,.. „..Boj o klima skutečně čeká několik klíčových let“. ale politické, nikoliv technologické .
    Protože žádný stát nedokázal postavit svou energetiku jen na té krásné a levné energii ze sluníčka a větru. Vždycky je to tak že je sice politicky podporují a upřednostňují, leč za tím musí stát velice silná a neustále běžící připravená rezerva z klasických zdrojů. (A tam kde to nedělají, krvavě pláčou, jako teď v řadě míst v USA). Tento dvojitý systém produkce elektřiny je jak strašně drahý, tak i náročný, třeba z hlediska průchodnosti přenosových sítí..
    Nicméně, rozhodnutí o jeho udržování a pokračování je tedy politické – a skutečně se o něm bude rozhodovat spíše v Bruseli a ne v Praze.. Dokonce je možné (a nedivil bych se)kdyby tedy v Bruseli rozhodli , že některé státy tu špinavou energii vyrábět budou dál (samozřejmě za cenu vlastních vysokých nákladů na omezování emisií těch elektráren), ovšem budou mít za povinnost tu energii levně dodávat jiným státům EU. A do tohoto postavení se skutečně může dopadnout střední Evropa, včetně nás a Polska..Až tam nás mohou dovést nesmyslné a levičácky orientované ideologie sluníčkářů.

    • liberal shark napsal:

      Doporučuji vaší pozornosti tak zvané „energetické balíčky“ EU :-(.

  7. ČERT napsal:

    Cituji: „Nyní je teplota atmosféry Země ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí přibližně o jeden stupeň Celsia vyšší…“
    Když nad tím tak člověk přemýšlí, není to pořád jen nějaké papouškování s tou „průmyslovou revolucí“…(?) A kam až se to tedy bere zpátky – 150, 200 let…(?) A o kolik je teplota vyšší ve srovnání se stavem v době poslední doby ledové, připomenuté jedním z předřečníků…(?)
    Tak nějakých 150, 200 let už může být docela, relativně dlouhá doba z hlediska historického, ale z hlediska geologického to může být skoro nic… V případě teplot alespoň v centrální části české kotliny pak máme přece k dispozici exaktní a kontinuální měření už od roku 1775, tzn. od doby ještě víceméně před tou průmyslovou revolucí – myslím tím měření v pražském Klementinu… A že zase aspoň tady, ve střední Evropě, byla třeba až desítky let trvající teplejší a zase studenější mezidobí i ve staletích před tím rokem 1775, to se připomíná, na základě nejrůznějších písemných (byť třeba už ne tak exaktních) záznamů také…
    Takhle, co jsem slyšel jako prakticky dokázaný fakt, je to, že za posledních cca 150 let narostl díky činnosti člověka, tj. opravdu masivního spalování fosilních paliv, podíl oxidu uhličitého v atmosféře… Tak ono se stačí zamyslet nad některými faktory – třeba spalovací motory a konkrétně třeba automobilismus, jak ten vzrostl jenom během 20.století (v roce 1900 věc víceméně ještě „v plenkách“, a teprve během první, druhé dekády 20.století se stával masovější záležitostí v USA, kdežto v roce 2000 už víceméně celosvětově masová záležitost, přičemž tento trend se ani v posledních desetiletích nezastavil)… A tak by se dalo samozřejmě pokračovat v případě řady dalších konkrétních příkladů…
    Tak tedy, uvádí se, že skutečně pod vlivem lidské činnosti se zvýšil podíl oxidu uhličitého v atmosféře a předpokládá se, že to může mít nějaký vliv na globální klimatické změny… Ale nejsem si jist, jestli někdo skutečně dokázal aspoň seriózněji odhadnout, v jaké míře… (???) Každopádně, je fakt, že se z toho udělalo hrozné politikum…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama