Bez Ruska se v Česku pořád natankovat nedá. Závislost na Putinovi má skončit příští rok
ANALÝZA. Po útoku na Ukrajinu v únoru 2022 uvalila Evropská unie na Rusko řadu sankcí. Mezi nimi je i zákaz dovozu ruské ropy – ovšem s výjimkami. Do prosince tohoto roku má výjimku na dovoz ruské ropy vedle Slovenska či Maďarska i Česko. Navýšená kapacita ropovodu IKL z italského Terstu a návazného ropovodu TEL by měly i Česku umožnit, aby se bez krvavé ropy obešlo.
„Dočasná výjimka se předpokládá pro dovoz ropy potrubím do těch členských států EU, které vzhledem ke své zeměpisné poloze trpí specifickou závislostí na ruských dodávkách a nemají žádné reálné alternativní možnosti,“ vysvětluje výjimku ze sankcí Evropská unie na stránkách věnovaným sankcím proti Rusku. Aktuální výjimka z těchto protiruských sankcí pro Česko je platná do 5. prosince 2024.
Faktem tak zůstává, že i Česko – chtě nechtě – svými penězi za nákup ropy Rusku pomáhá financovat jeho výdaje, tedy i válku proti Ukrajině.
Vloni (viz tabulky níže) Česko dováželo z Ruska ropovodem Družba 58 % své spotřeby ropy. V první polovině letošního roku to bylo podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu zatím znatelně méně – okolo 40 %.
Organizace OPEC, jejímž významným členem je právě Rusko, navíc drží ceny uměle výše: skrze snížené objemy těžby, jež mají podle jejich červnové dohody platit až do konce příštího roku.
O důvod víc, proč hledat dovozní alternativy. Tou hlavní je navýšení kapacity ropovodu IKL vedoucího do Česka z italského přístavu Terst. To by mělo podle předpokladů přinést Česku navíc čtyři miliony tun ropy a nahradit tak dovoz prostřednictvím ropovodu Družba.
Derusifikace české ekonomiky
Tuzemská spotřeba ropy se v průměru pohybuje kolem sedmi milionů tun ročně. Tím, kdo je za dopravu ropy do Česka zodpovědný (aniž je ovšem v celém procesu obchodníkem s ropou), je státní společnost MERO, stoprocentně vlastněná ministerstvem financí.
Dovoz ropy do Česka, množství a její původ
ZDROJ: se svolením MPO, zdroj dat ČSÚ
V konsorciu TAL (ropovodu navazujícího na IKL) drží Česko, právě prostřednictvím MERO, pětiprocentní podíl (svůj podíl tam má mimochodem i ruský Rosněft).
V polovině července pak česká vláda dohodla s Bavorskem provozní povolení pro zvýšení celkové denní kapacity pro surovinu mířící do Česka.
„Díky tomuto rozhodnutí Bavorska bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým je do ČR přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě. Je to důležitý krok v derusifikaci naší ekonomiky a je to také příklad spolupráce, o které v Evropě mluvíme a která je teď tak důležitá ve chvíli, kdy čelíme velkým problémům v důsledku ruské agrese na Ukrajině,“ komentoval to předseda vlády Petr Fiala.
Ona derusifikace je jako jeden z cílů české energetické politiky zmíněna i v aktuální verzi Státní energetické koncepce. V sekci Ropa a ropné produkty čteme záměr: „Podporovat projekty zvyšující diverzifikaci přepravních tras pro dodávky ropy a ropných produktů do ČR a vytvořit podmínky pro plné zásobování tuzemských rafinerií ropou z diverzifikovaných neruských zdrojů.“
Ropovod IKL má sice sám o sobě dostatečnou kapacitu pro úplné zásobení ČR, na návazném ropovodu TAL ale závisejí i Německo či Rakousko a úzkým hrdlem je tedy právě jeho stávající kapacita.
Ropovody v Evropě
ZDROJ: se svolením MERO
Cílem Česka, respektive MERO, je proto navýšit kapacity TAL, aby „bylo možno zcela nahradit dodávky přes ropovod Družba a zajistit si plnohodnotné zásobování přes ropovod TAL“.
„Nově vydané provozní povolení je již koncipované tak, aby po dokončení technických opatření bylo možné navýšit čerpání přes ropovod TAL a to až na požadovaných 7–8 mil. tun ročně do ČR,“ vysvětluje Jaroslav Pantůček, předseda představenstva společnosti MERO.
Střih od ruské ropy
Koncem července MERO oznámilo, že „práce na projektu TAL-PLUS, který zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc, jsou v plném proudu“. Konkrétně jde o technické úpravy na částech ropovodu v rakouském Grubenu a italském Terstu, kde se instalují nová čerpadla pro navýšení přepravní kapacity.
Skladiště ropy v režii státní firmy MERO. Foto: Prtofimedia
Upravuje se i Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, kde se scházejí oba klíčové ropovody: IKL i Družba.
MERO tam má celkem 17 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1 675 000 m³. Nově zde nechalo instalovat potrubí s větší přepravní kapacitou. Společně s tím probíhá příprava na konec ruské ropy v obou českých rafinériích v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
„Všechny práce na projektu TAL-PLUS probíhají podle plánu. Počítáme s tím, že do konce letošního roku dokončíme všechny technologické úpravy na TAL a povede se navýšit jeho přepravní kapacity. Na začátku roku 2025 dokončíme montáže záložních čerpadel, provedeme všechny potřebné testy a zkoušky a v první polovině roku 2025 se Česko od ruské ropy definitivně odstřihne,“ slibuje Jaroslav Pantůček, generální ředitel MERO ČR.
To, že náhrada ruské ropy bude úplná, ale není tak jisté. Dá se sice předpokládat, že se navýší nákupy ze zemí jako je Ázerbájdžán, Kazachstán, USA nebo Irák, ale například první jmenovaná země sama vloni i letos výrazně navýšila vlastní nákupy ropy z Ruska. Nahrazuje jí vlastní spotřebu a díky tomu svou ropu nepodléhající sankcím ve větším množství posílá do světa.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Rok, ve kterém Tomio Okamura zmizel ze zpráv o českém extremismu
Sto dnů do eurovoleb: čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími i nejlínějšími
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
a dalsi krok je elektrifikace dopravy.
veskerou dopravu s velkou rezervou utahne ekvivalent dostaveneho temelina.
zustane jen dovoz ropy pro prumysl a chemii, coz je jen cca 10% soucasneho stavu.
usetrime cca 100mld korun rocne za ropu, ktere smeruji do pochybnych zemi.
a hlavne – nebudeme tolik vydiratelni, jak jsme zazili na zacatku vpadu rossiji na Ukrajinu
Pokud započtete šílenou neefektivitu celého řetězce z elektrárny do kol elektromobilu, jste na +- 3 až 4 blocích, jaký stojí v Temelíně jeden.
A pokud započtete nutnost posílit prakticky veškerá stávající elektrická vedení, tak zjistíte, že na to tolik mědi prostě neseženete, budete muset použít hliník, který má vyšší ztráty při vedení elektřiny … (a možná ani ty 4 bloky nebudou stačit).
dostavenej temelin = 4 bloky ty mysliteli.
ve skutecnosti se spotreba elektriky po uplny elektrifikaci dopravy zvedne jejim vlivem o necelejch 10TWh rocne, coz je cca 15% soucasny spotreby, tedy jeden temelinskej blok a neco malo, navic velka cast aut nabijena mimo spicku kdy je elektrika nejlevnejsi a soucasna sit to tedy zvladne bez problemu.
.
spotreba benzinu a nafty u nas je cca 8mld litru rocne dohromady, tedy necelych 80TWh energie. realna ucinnost spalovaku 1/4, tedy potrebujes 20TWh elektriky za rok ze zasuvky abys utah vse co dnes jezdi na naftu a bensin, pri 5% ztratach v siti 21TWh., coz je 2 a pul temelinskyho bloku.
na kazdej vyrobenej litr benzinu/nafty potrebujes 1.5kWh elektriky, krat 8mld litru = 12TWh elektriky, kterou usetris.
tedy vysledek 21-12 = je kolik ty mysliteli???
.
me to vychazi na jeden temelinskej blok navic proti soucasnymu stavu minus to co nabijes z FVE od brezna do zari
Od března do září budu přes den jezdit elektromobilem a v noci ho budu dobíjet fotovoltaikou.
Spalovák má účinnost kolem 45 % a vzniklá mechanická energie se převádí s minimálními ztrátami na kola. Pokud by se ten samý benzín pálil v elektrárně, byla by celková účinnost řetězce od něj na kola elektromobilu kolem 17 %.
Takže opravdu té elektřiny potřebujete víc.
Ale hlavním problémem je, že byste musel přivést dost silné dráty ke každé nabíjecí stanici, protože při rychlonabíjení bude mít ekvivalent benzínové pumpy se 6 – 8 stojany (tj. schopný obsloužit stejný počet elektromobilů) příkon větší střediskové vesnice nebo menšího města.
Což znamená opravdu silné dráty po celém státě.
Pokud to celé budete destabilizovat ještě fotovoltaikou, budete těch drátů potřebovat mnohem víc.
Pokud se neodstaví od moci zelení, tak ta vedení nepostavíte. A pokud je odstavíte, nemusíte blbnout na kvadrát s elektromobily, výrazně méně ekologickými než auta.
hele pohadkari se 45% ucinnosti spalovaku, kdyby to tak bylo, tak jestlize 2t tesla se 400 konma jezdi za 20kWh elektriky, tak by nejsilnejsi 245k kadaq o 200kilo lehci musel jezdit hodne pod 20/(9*0.45) = 5 litru na sto. ve skutecnosti v realu jezdi lehce pod 10, takze si tu svoji 45% ucinnosti vydel v realu dvema.
.
vubec nechape jednu vec – jako k benzince nevede silna trubka, ktera je schopna behem 5 minut natankovat do 10 aut 500 litru benzinu, tak k dobijeckam s rychlym dobijenm nepovede silnej drat, ale budou tam stacionarni baterky, z ktery ty narazovy odbery pujdou
Těch 45 procent je údaj z Wikipedie. Uvádí se i vyšší.
Pokud k nabíječkám budete vozit baterky, tak celková účinnost elektromobilu půjde dál dolů, možná pod deset procent.
A ještě musíte započíst výrazně horší ekologickou stopu elektromobilu, od výroby přes provoz až po likvidaci (oproti autu). O nižší užitné hodnotě nemluvě.
Na elektromobil potřebujete víc prvků vzácných zemin, obrovské množství mědi, kobalt a některé další kovy (všechno dost šílené z hlediska dopadu těžby na životní prostředí a navíc většinou reálně v potřebném množství nedostupné). V Česku máme tři ložiska vzácných zemin (o nichž se veřejně ví). A stávající ložiska mědi na našem území jsou vesměs v národních parcích a na jiných chráněných územích. Kdybychom tam začali těžit, tak se ekologové zvencnou a bruselskému černokněžníkovi praskne nejméně jedna obruč.
… a kdo nás vydíral ? Nevybavuji si , že by byly všechny roury z Ruska hned od začátku války prázdné… To ale rozhodně pak „konali“ politici, aby nic z Ruska neteklo, respektive ultimativně stanovovali „lhůty pro veškerý doběh…“.
Už jsi zapomněl na rusácké několikeré plynoropné vydírání Ukrajiny i Běloruska v minulých 20 letech.
… nevím, že by Rusko vydíralo jak Bělorusko, ale i Ukrajinu.. Pamatuji ale dobu „našeho šéfování“ v EU za Mirka Topolánka – a tehdy ta „vzorná“ Ukrajina kradla plyn z trubek určený původně pro Slovensko a další státy před Slovenskem.. Byl z toho tehdy skoro celoevropský problém a Topolánek se tím zviditelnil, ale ta Ukrajina tehdy od Ruska žádný plyn nechtěla, brala si ho ale „jinak“. Prý neměla měřidla ani na začátku vstupu do Ukrajiny, ale ani na konci při výstupu na Slovensko.. Právní stát dozajista už tehdy…
ke konci roku 2021, tedy jeste za premierovani babise (skoncil 17.12.2021), stala 1MWh „levnyho“ zemniho plynu s ruska pres $100 – 5x tolik co na zacaku roku.
dnes stoji „drahej“ LNG dovazenej z USA lodema pres ocean v rozmezi $20-$40 za 1MWh
.
co jinyho to bylo nez vydirani ze strany ruska, aby EU zavrela oci pred pripravovanou okupaci Ukrajiny ???
Kdyby EU těžila ropu a plyn na svém území, má jich víc než dost, problém by nebyl. Problémem jsou hlavně ekologové, případně ekologové, pracující ve prospěch Ruska či OPEC jako celku.
Ruská ropa demokratizovaná v diktátorských režimech Azejbajdžánu a Kazachstánu,? To nevymyslíš.
Nevymyslíš to, soudruhu, že rusácko dodává zbraně azerbajdžánu, tedy zemi, která je smrtelným nepřítelem arménie, jejížm spojencem rusácko má na papíře být.
Odstrihnout se od ruské nafty, na to je přirovnání o vypuštění rybnika kapry. Omezení jen do určité míry, to ostatní je hodně složité a dělá to hodně státu, včetně USA a vudcich státu EU. Fialova vláda se blizi ke konci svého mandátu, to co předvedla je velké snažení a velke propadaky. Napravovat to co napachala bude slozite. Nejhorší je na tom je to, že nemame politiky takového formátu, kteří budou umět navigovat a měnit kurs. To dělá Polsko, ale i Madarsko. Nabízí se Švýcarsko a Rakousko z jejich navigaci. Vsadit vše na jednu kartu, jak to ukazuje současná realita je blamáž, která je a historie nám to dala už jednou vypit v minulosti až do dna. trvalo to víc, jak čtyřicet let.
Velké propadáky tady předvádíš ty, soudruhu. Rybník vypustili rusáci, a to gazpromu útokem na Ukrajinu. Teď jsou před krachem. Nebudovat alternativní cesty od alternativních dodavatelů s ohledem na rusáckou plynoropnou vyděračskou minulost může jen ten co žere seno. Jinak dopadneme jako orbánistán. Marně žebrají v bruselu o dotace, u číňanů o milodary, u rusáků o slevy na jejich předraženou ropu, která stejně díky rusákům neteče.