ROZHOVOR. HlídacíPes.org přináší další ze série rozhovorů o strategickém dokumentu rozvoje Ústí nad Labem, který si nechalo zpracovat vedení města. Jeho základní teze říkají, že město stárne, odcházejí z něho mladí a vzdělaní lidé a hrozí, že do dvaceti let významně poklesne počet zdejších obyvatel. Situaci má pomoci zachránit třeba experimentální bytová čtvrť, výstavba městských bytů nebo nová ekonomická zóna. 

Podle opoziční zastupitelky a starostky Neštěmic Yvety Tomkové v dokumentu zcela chybí problematika ústeckých ghett. „Pokud se nepodaří najít řešení sociálního vyloučení, můžeme mít milion vizí, plánů a dokumentů, ale nikdy na ně nedojde,“ říká.

• Co v dokumentu považujete za klíčové sdělení?

Strategické dokumenty by mělo mít každé město a je dobře, že vznikl. Stejně tak by ale město mělo své strategické dokumenty pravidelně, nejméně jednou za dva až tři roky aktualizovat. Odpovím ale opačně, a to tím, co mi v této analýze chybí. A to je nejpalčivější téma, které má dopad na vše navazující. A tím jsou sociálně vyloučené lokality, množství lidí, kteří v nich žijí, na to navazující sociální napětí, zvýšené náklady na úklidy atd.

To je bod, kterému by se dokument měl věnovat primárně. Protože pokud se nepodaří najít řešení sociálního vyloučení, můžeme mít milion vizí, plánů a dokumentů, ale nikdy na ně nedojde. A na tomto místě je fér říct, že zdaleka nejde jen o problém Ústí nad Labem, ale třeba i Mostu nebo Chomutova. Stejně tak je potřeba otevřeně říct, že bez pomoci státu, změn zákonů a jejich striktního dodržování a kontrol jsou tato města ztracená.

• V nejhorším scénáři analýza říká, že Ústí nad Labem bude mít v roce 2045 sedmdesát tisíc obyvatel a opouštějí ho hlavně mladí a vzdělaní lidé. Co s tím?

Bohužel nejde o nové zjištění, z Ústí nad Labem mladí a vzdělaní lidé odcházejí už dlouho a nedaří se tento negativní trend zvrátit. Už teď má pětina obyvatel jen základní vzdělání a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo třeba v následující dekádě změnit. I to ale souvisí s vyloučenými lokalitami. Jejich obyvatelé nemají z drtivé většiny zájem o vzdělání svých dětí. Máme tady už několikátou generaci lidí, kteří neviděli své rodiče pracovat nebo se vzdělávat. Jsme v situaci, kdy se lidé bojí minimálně v některých částech města pouštět své děti samotné ven, protože se o ně bojí. Bojí se dětských gangů a výrostků. Raději se odstěhují. I toto je navázané na vyloučené lokality a problémové obyvatele. Pokud stát, který sociální vyloučení aktivně podporuje, nezasáhne, opravdu se nepohneme z místa.

Zachraň se, kdo můžeš. Z měst na severu Čech prchají mladí a vzdělaní lidé

Pořád věřím tomu, že Ústí nad Labem má šanci se odrazit ode dna. Základem je bezpečí a pocit, že se v Ústí dá dobře žít. Město má možnost navázat spolupráci s univerzitou i středními školami, aktivně podporovat své obyvatele, aby zůstali a neutíkali pryč. Ale zároveň jim musí mít co nabídnout.

• Dalším trendem je stárnutí města, což s sebou bude přinášet stále vyšší výdaje na sociální věci, zdravotnictví, bydlení. Je na to město připraveno? 

Nejde jen o Ústí nad Labem, jde o celorepublikový trend, Česko bohužel stárne a podmínky pro mladé rodiny jsou tristní. Téměř neexistuje startovací bydlení pro mladé, to je obrovský dluh. Jsme krajské město a po divoké privatizaci z devadesátých let a začátku tisíciletí máme jen pár set městských bytů. Město by mělo mít dostatek bytů pro lidi, kteří se dostanou do složité situace, stejně tak by mělo mít dostatek startovacích bytů pro mladé rodiny.

Předně tady ale potřebujeme ekonomickou sílu a silné zaměstnavatele. A tím nemyslím další výrobní haly a montovny. I tady nám může nebo spíše musí pomoci stát. Moc se mi líbí aktivita a návrhy kolegů z jiných měst. Například v Aši by rádi pobídky pro investory, kteří by měli maximální daňové zvýhodnění proto, aby sem šli. Nemusíme vymýšlet za každou cenu nové recepty, můžeme se inspirovat. Pojďme si říct, že navrhneme Lex Ústí nad Labem nebo Lex Severozápadní Čechy, kterým přitáhneme silné firmy. Propojme je se středními školami a univerzitou, aby věděly, že „mozky“ nebudou muset složitě hledat, ale už od školy si je mohou vychovat. Musíme více využít možností, které přináší Inovační centrum Ústeckého kraje.

Ústí má zachránit experimentální čtvrť. Nebudete ji muset vůbec opustit

A samozřejmě jsou tady základní věci: Lidé chtějí žít bezpečně, v čistém prostředí, chtějí mít možnost se jít pobavit nebo sportovat. Minimálně v kultuře se v posledních letech udělal obrovský krok kupředu, skvěle fungují divadla, Hraničář, a zejména městské Kulturní středisko. Je důležité investovat do sportovišť, ať už městských, tak třeba i školních. Základní škola Neštěmická nedávno dokončila revitalizaci sportoviště, kterou jsme prosadili. Vzniklo nejmodernější všestranné školní hřiště ve městě, které bude mimo vyučovací hodiny otevřené veřejnosti. Měli bychom dát takovou možnost i školám, potažmo obyvatelům dalších sídlišť.

Je naprosto nezbytné, aby stát s městem našel společnou řeč ohledně převodu pozemků kolem jezera Milada. Rozvoj této lokality je pro město klíčový. Milada je „gamechanger“ – může se stát hlavní lokalitou pro trávení volného času obyvatel města a zároveň tahákem pro turisty, na což by samozřejmě navázaly možnosti pro místní podnikatele. K tomu je ale potřeba vybudovat infrastrukturu, zázemí, sportoviště.

„Český Karibik“ z Wishe. Jak na Jezeře Most utekli Ústí o parník a pár desítek let

• Co říkáte nápadu vybudovat experimentální čtvrť?

Nadneseně řečeno tady minimálně dvě „experimentální“ čtvrti máme. Mojžíř a Předlice bývaly dobrým místem pro život, teď jsou z nich vyloučené lokality, odkud každý, kdo může, utíká. Nevidím jako cestu vytvoření uzavřené bubliny, kde bude všechno fajn a skvělé. Proto tenhle nápad považuji za nereálný a předem odsouzený k neúspěchu.

Co je potřeba posílit, to je práce v komunitách. V Ústí vznikla řada spolků vázaná na jednotlivé čtvrti či sídliště, které se snaží aktivovat a zapojit obyvatele ze svého okolí do dění. Ať už jsou to třeba akce k masopustu nebo dni dětí, koncerty a jiné kulturní akce. Právě tohle je cesta, jak se s místem, kde žijeme, můžeme lépe identifikovat, jak se zapojit do dění.

• Město si aktuálně bere miliardový úvěr, ze kterého bude „lepit“ nejhorší dluhy – Drážďanskou ulici, investice do zoo. Je to krok dobrým směrem?

Předně je potřeba zcela říct, v jakém stavu město je. A to vidí každý, jen na zanedbané infrastruktuře jde o mnohamiliardový vnitřní dluh. Školy a školky nám padají na hlavu, chybí kapacity v domovech pro seniory a mnoho dalšího. To nejsou věci, které vznikly teď, je to desítky let kumulované podfinancování, které se teď po částech město snaží řešit, i když to chvílemi připomíná spíš hašení malých požárů. Někteří kolegové nás roky posměšně nazývali údržbáři, když jsme každý rok bojovali o každou jednu korunu na opravy chodníků, silnic, výstavby popelnicových stání, opravy dětských hřišť. Teď, po letech, sami vidí, jak je město zanedbané. Zoologická zahrada byla téměř na zavření, musela se kvůli nevyhovujícím podmínkám vzdát atraktivních zvířat. Můžeme diskutovat o tom, jestli si můžeme dovolit investovat ze svého stamiliony do nových pavilonů, nebo jestli zoo částečně změní zaměření, ale pořád víme, že se do ní investovat kvůli zanedbanému stavu musí. Chci tím říct, že bez úvěrů se město neobejde, protože zkrátka na hašení všech požárů nemá.

Když se vrátím zpět ke strategické analýze. Budu moc ráda, když Ústí bude za 20 let město plné zeleně a budeme tady mít bezemisní MHD. Ale ta musí jezdit po takových silnicích, na kterých si za týden nezničí tlumiče.

Ústecká experimentální čtvrť je socialistická utopie, říká zastupitel Bzura

• Jak byste se strategickým dokumentem postupovala, kdybyste seděla ve vedení města?

Pokud bychom byli ve vedení města, byli bychom denně na ministerstvech a převraceli stoly, jednali o mimořádných pobídkách, změnách sociálních dávek, výkupu bytů. A to bez ohledu na to, jestli by současná strategická analýza vznikla, nebo ne. Vlády, současné i minulé, severozápadní Čechy odepsaly. Premiéři a ministři se sem jezdí před volbami fotit, slibovat, ve vyloučených lokalitách se fotí jako v zoologické, a nikdy neudělali nic.