V roce 2015 strmě narostl počet případů, kdy ministr financí Andrej Babiš (ANO) na vládě oznámil střet zájmů a nehlasoval. Proti třem případům z roku 2014 jich loni bylo sedmnáct. Další tři přibyly do března letošního roku.

Vláda minulou středu nesouhlasila s poslaneckým návrhem zákona, který by v Česku zakázal halal porážky zvířectva. Rozhodnutí bylo jednomyslné, pro odmítavé usnesení bylo z přítomných patnácti ministrů čtrnáct, nikdo nebyl proti.

A teď ten chybějící hlas. Zdržel se místopředseda vlády Babiš. Důvodem nebyl věcný nebo formální souhlas či nesouhlas s předlohou, ale fakt, že se ministr coby majitel zemědělsko-potravinářského koncernu Agrofert cítil ve vztahu k porážce zvířat ve střetu zájmů.

Kolonka jen pro Babiše

HlídacíPes.org detailně prošel přílohy zápisů ze zasedání vlády, aby po roce opět zjistil, jak je na půdě kabinetu naplňován zákon o střetu zájmů. A po letech, kdy nikdo žádné konflikty nehlásil, je tato kolonka výhradně Babišovým přičiněním využívána bohatě.

Jak zní „kouzelná“ formulka?

„Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů.“

V roce 2014 Babiš nahlásil tři konflikty. Stalo se tak na dvou zasedáních vlády krátce po jejím vzniku; 19. února 2014 se to týkalo kompenzací za hospodaření ve znevýhodněných horských oblastech, 2., dubna potom nehlasoval o vrácení spotřební daně za minerální oleje zemědělcům a nastavení pravidel financování Programu rozvoje venkova.

Pak se Babiš ale skoro na rok odmlčel a jeho kritici mu vzkazovali, že zákonnou povinnost obchází. „Samozřejmě, že jsem ve střetu zájmů. To všichni věděli. Já jsem ve střetu zájmů, už když ráno otevřu oči,“ řekl loni na jaře ve sněmovně.

Střety zájmů ale znovu hlásit začal. Za loňský rok bylo takových zápisů ve vládní agendě sedmnáct, za necelé tři měsíce roku 2016 přibyly další tři.

Zelenou naftu dělat nechci

Nejčastěji jde o návrhy, které předkládá lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. V těchto bodech jsou zájmy Agrofertu skutečně nejvýraznější.

Namátkou: návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, informace o významných veřejných zakázkách zadávaných v roce 2015 v resortu Ministerstva zemědělství ČR nebo pravidla pro poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

Podívejte se: Přehledný výpis zákonů, nařízení, informací nebo personálních kroků, u kterých ministr financí Andrej Babiš nahlásil střet zájmů.

Zároveň ale Babiš dvakrát nahlásil, že je ve střetu zájmů, u materiálu, jehož byl předkladatelem on sám. A to už je složitější situace, protože takový případný konflikt zájmů nezmizí tím, že předkládající ministr ve sboru s ostatními nehlasuje. Na přípravě zákona se podílel, má ji ve své gesci, přišel s materiálem do vlády.

V konkrétním případě šlo o dvojici střetů zájmů nahlášenou loni 23. února. Babiš tehdy do vlády dával úpravu spotřební daně a zákonů v oblasti pohonných hmot a biopaliv ve vztahu ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákony předložil, nehlasoval pro ně, ale na jasnou většinu svých kolegů se mohl spolehnout.

Právě podobné případy by měl nově postihnout zákon. To, co loni v únoru Babišovi prošlo, teď sám rozporuje. Ministerstvo financí totiž chce, aby návrh na znovuzavedení tzv. zelené nafty pro zemědělce předložilo ministerstvo zemědělství.

Přitom už v prosinci to vláda uložila Babišovi, jenže ten se obává, že by mohl být znovu ve střetu zájmů. Tentokrát nikoli jako ministr hlasující, ale jako předkladatel zákona.

Problém bude muset koalice teprve vyřešit v rámci navrhovaných úprav zákona o střetu zájmů.

Pecinovo kafíčko na Chodově

Další specialitu pro ministra Babiše představuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Šéf Agrofertu byl znám svým nadstandardním vztahem s bývalým předsedou ÚOHS Martinem Pecinou, který, když měl cestu kolem, sjížděl v Praze na Chodově z dálnice a stavoval se v autosalonu poblíž sídla Agrofertu na kávu. Že by podobné věci jako druhostupňová rozhodnutí o fúzích měli řešit v lepším případě v kanceláři, žádnému z dvojice zvláštní nepřišlo.

Vztah k nynějšímu šéfovi antimonopolního úřadu Petru Rafajovi nejspíš tak vřelý nebude. Rafaje vláda v květnu potvrdila na další období, a to převážně hlasy sociálních demokratů. Hnutí ANO bylo proti, sám Babiš ale nehlasoval – i v tomto případě nahlásil střet zájmů. Je to zcela výjimečný případ, kdy nešlo o zákon nebo vládní nařízení, ale o personální krok.

Boj o zákon vrcholí

Právě vstup Andreje Babiše do politiky rozpoutal sérii návrhů, jak změnit platný zákon o střetu zájmů. Současná podoba, kdy člen vlády oznamuje konflikt jen o své vůli, se ukázala jako příliš benevolentní.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) změny připravuje právě od loňských jarních nesrovnalostí s Babišovými oznámeními. Rád by prosadil, aby ministři nesměli být tzv. ovládajícími osobami v korporacích.

Sociální demokrat Jan Chvojka přišel s variantou, aby se budoucí ministři dopředu vzdali buď ovládání firmy, nebo zisku z jejího podnikání. To je přijatelné i pro TOP 09.

S protitahem v týdnu vystoupil šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Podle něho jsou změny týkající se jen ministrů příliš úzké a chystá se navrhnout, aby se přísnější regule týkaly i dalších politiků placených z veřejných peněz – tedy hejtmanů, primátorů nebo starostů.