ANALÝZA. Když se ekonomice daří, může být dobrým hospodářem každý. Vláda však rozhazuje více, než si může dovolit, některé daně dokonce prakticky nevybírá, státní aparát bobtná a o miliardy korun narostly i samotné náklady na výběr daní. Spolu s růstem mandatorních výdajů to vytváří nebezpečný mix, jehož důsledky už vidíme.

Navzdory ekonomickému růstu posledních let stát hospodaří dlouhodobě s deficitem. Má to v plánu i nadále, jak plyne z návrhu rozpočtové strategie ministerstva financí.

Andrej Babiš vyzývá k tomu, aby ministři začali hledat úspory, ale slova o tom, že cílem jsou vyrovnané rozpočty, jsou zapomenuta. Pro letošní rok vláda počítá se schodkem 40 miliard korun. A podobný je předběžně v plánu i na rok další.

Jisté to ale není. Třeba vloni byl v plánu deficit 50 miliard, realita byl přebytek 2,9 miliardy. To, co vypadá jako skvělý výkon, si ve skutečnosti moc obdivu nezaslouží. Právě tuto nepředvídatelnost (či špatné plánování) kritizuje ve vztahu k vládě Nejvyšší kontrolní úřad.

„Sestavování rozpočtu je nadále postiženo nepřesností s převažujícím podceňováním příjmů, ale i neplněním výdajů. To se potvrdilo opět výraznými rozdíly mezi schváleným rozpočtem a skutečností,“ píše úřad ve své výroční zprávě.

Časy vysokého růstu končí

I když příjmy rozpočtu od roku 2014 do roku 2018 vzrostly o 270 miliard, plánované saldo se za stejné období snížilo jen o 62 miliard. Na neudržitelnost veřejných financí i výhledové riziko dluhové pasti vládu upozorňuje i Národní rozpočtová rada.

Letos je navíc situace jiná – ekonomický růst zpomaluje, méně se tedy bude plnit i státní pokladna.

„Období vysokého růstu příjmů státního rozpočtu pomalu končí. Politici by se s tím měli smířit a adekvátně k tomu přizpůsobit výdaje státního rozpočtu. Určitě by se měli vyvarovat navyšování daní, které by hospodářský růst ještě více utlumilo. Naopak je vhodné zaměřit se na snižování zbytných výdajů státního rozpočtu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

A to mluvíme o stavu, kdy by v roce 2020 česká ekonomika měla stále růst dle odhadů o 2,4 procenta.

Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2018

ZDROJ: Výroční zpráva NKÚ

Do toho rostou platby na důchody, vláda prosadila příspěvky na dopravu, v plánu je navýšení rodičovského příspěvku a trvale rostou výdaje na platy státních zaměstnanců.

Mezi lety 2013–2017 počet zaměstnanců státu narostl o více než 18 tisíc. Nyní ministryně financí Alena Schillerová mluví o tom, že by stát škrtl asi 1300 a další tisíce úředníků by propustil. Podle Státního závěrečného účtu za rok 2017 šlo čistě na úřednické na platy (a ostatní platby za provedenou práci) 89,1 mld. Kč, o deset procent více než o rok dříve. Celkové výdaje na platy státních zaměstnanců (včetně učitelů, policistů či hasičů) mají letos být 209,7 miliardy korun, pro stát pracuje zhruba 470 tisíc lidí.

Nárůst byrokratického aparátu se nijak neodráží na kvalitě státní správy. Světové ekonomické fórum v roce 2018 zařadilo Českou republiku v mezinárodním srovnání až na 97. příčku ze 140 hodnocených ve výkonnosti veřejného sektoru. Tedy do skupiny zemí jako Moldávie, Ukrajina a Rumunsko.

„Toto srovnání je pro veřejný sektor varováním, že veřejná správa není připravena na dynamické změny ve společnosti a dosavadní úpravy často neřeší podstatu problémů,“ napsal v úvodním slově k výroční zprávě NKÚ prezident kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Zatím mohou žít lidé v pocitu, že je vše v pořádku. Spotřeba domácností roste, nezaměstnanost je rekordně nízká, mzdy a platy rostou…

Díky dobré kondici se může zatím radovat i stát – vzrostly daňové výnosy příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Tím vznikl svého druhu návyk, mylný pocit, že to tak bude „navždy“ a že „zdroje tu jsou“.

Vývoj celkového inkasa daní a HDP v letech 2013–2017 (v mld. Kč)

ZDROJ: informace o činnosti Finanční a celní správy ČR, výroční zprávy ČSSZ, Český statistický úřad

Jak vyplývá z grafu, výběr daní vzrostl mezi lety 2013–2017 o více než 300 miliard korun (téměř o 27 %). I z vývoje HDP je zjevné, že za tím stojí právě silný ekonomický růst, nárůst mezd a platů a následně i spotřeba obyvatelstva.

Z toho také plyne, že růst výběru daní je významný u daní ze spotřeby a daní z příjmů. Podle NKÚ se na růstu inkasa daní podílelo zavedení EET jen menší měrou a „jeho vliv nebyl ze strany MF věrohodně kvantifikován“.

Zároveň ale platí, že ve chvíli, kdy se ekonomice přestane dařit, přijde problém.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

Právě na to upozorňuje opět NKÚ – na vysokou závislost plnění státního rozpočtu na růstu ekonomiky a podceňování rizik nárůstu běžných a mandatorních výdajů.

Na kritiku ze strany Miloslava Kaly ovšem premiér Babiš reagoval podrážděně: „Pan Kala by měl přestat dělat politiku. My s jeho závěry absolutně nesouhlasíme. Nemá patent na rozum a ať laskavě kontroluje čísla a nehodnotí vládu. Jemu to nepřísluší,“ řekl v reakci na zprávu NKÚ Andrej Babiš.

Vláda se proti obsahu a vyznění výroční zprávy NKÚ ohradila dopisem, text chce rozebrat na jednání, kam Miloslava Kalu pozvala.

Vybrat daně je drahé

Povinné výdaje vyplývající ze zákonů a dalších právních norem a smluv nyní dosahují již 55 % celkových výdajů státu.

Jak varuje NKÚ, i v roce 2018 se meziročně opět výrazně zvýšily běžné výdaje, které převýšily meziroční nárůst daňových příjmů.

Z kontrolních zpráv úřadu plyne například i to, že některé daně stát vůbec nevybírá, nebo je vybírá špatně a nedůsledně.

Podobně server iRozhlas upozornil na to, že stát příliš pozdě zareagoval na nový typ cigaret, který se nezapaluje, ale pouze zahřívá. Ten nepodléhá spotřební dani, a stát tak jen za poslední dva roky přišel o stovky milionů korun. Sousední Slovensko zavedlo daň na tyto cigarety hned.

Příkladem je výběr daně z přidané hodnoty u e-shopů, kde objem obchodů dynamicky roste. „Celkovou výši DPH, která měla být odvedena státu z elektronického obchodování, finanční správa nezná. V roce 2018 bylo v ČR registrováno téměř 43 tisíc e-shopů a výše transakcí prostřednictvím internetu činila téměř 140 mld. Kč,“ shrnuje závěry své zprávy NKÚ.

Kontrola ukázala, že hodnotu zaslaného zboží a poskytnutých vybraných služeb ani hodnotu odvedené DPH do ČR finanční správa vůbec nezná.

Zajímavý je i pohled na to, jak rostou výdaje na samotnou správu daní.

Vývoj celkových výdajů na výběr daní v letech 2013–2017 (v mld. Kč)

ZDROJ: informace o činnosti Finanční a celní správy ČR, výroční zprávy ČSSZ

Výdaje na správu daní mezi lety 2013 a 2017 narostly o 5,3 miliardy. To je o 29 %, což znamená, že výdaje rostly rychlejším tempem než příjmy.

Nejvyšší meziroční nárůst byl v roce 2017, když oproti předchozímu roku vzrostly výdaje na správu daní o 1,7 miliardy (většina peněz, 1,2 miliardy, šla na mzdy).

Ve fázi, kdy se ekonomice nebude dařit tak jako doposud, by politici podle analytiků měli jednat úplně jinak, než to nyní předvádí premiér Andrej Babiš a jeho tým.

„Pokud by politici jednali opravdu proticyklicky, museli bychom teď slýchat cosi ve smyslu: bacha, ekonomika padá, musíme navýšit výdaje! Místo toho i v současnosti – tak jako dříve – slyšíme něco docela jiného: jejda, ekonomika brzdí, musíme šetřit, musíme zvyšovat daně,“ upozorňuje analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.