PSÍ UŠI. Máme za sebou turbulentní týden, ze kterého by měli jistě radost pánové absurdní dramatici Václav Havel nebo Eugène Ionesco. Chvíli to dokonce vypadalo, že jsme uprostřed státního puče, jen nebylo nikomu kromě Jiřího Ovčáčka úplně jasné, kdo ho páchá a proti komu. Jistota byla zpočátku jediná: Babiš, Babiš, v televizi Babiš, v rádiu Babiš, noviny, všude Babiš. Člověk aby se úplně bál otevřít seznam nařízených soudních jednání. A pak se to náhle otočilo.

• Klíčová věc samozřejmě byla, zda a kdy Andrej Babiš pochopí svou bezvýchodnou situaci směrem k sestavení vlády a jaké z toho vyvodí závěry. Jiřímu Paroubkovi to v roce 2010 trvalo jen asi dvě hodiny po uzavření volebních místností, a to měl možnosti širší. Podle očekávání Andrej Babiš podobně rychlý nebyl. Ještě v úterý vytáhl kartu nedělní schůzky s prezidentem, po níž Miloš Zeman skončil v nemocnici a o níž Babiš dokázal dva dny statečně mlčet.

V krátkosti: Ztráta kontaktu s realitou, upínání se k okamžikům z minulosti, opakování nerealistických vizí a snaha si je dokolečka připomínat. Vypadá to, že pan předseda hluboce nezvládl prohru a podle modelu Kübler-Rossové je teprve na počátku dlouhé cesty po ose popírání, hněv, smlouvání, deprese, smíření. Bylo toho nejspíš víc, co Babišovy myšlenky nakonec poslalo jiným směrem, v pátek už bylo zase všechno jinak.

Čili nám zbývá vyřešit poslední věc – který z poslanců hnutí ANO vyzve neúspěšného předsedu hnutí k vyvození odpovědnosti a složení funkce. Je to přece jen cosi jako demokratická strana, neúspěch ve volbách, ztráta vlády, následuje sjezd a volba nového předsedy. Nebo ne? Něco jsme přehlédli?

Ale těšíme se na opoziční roli poslance Babiše, to ano. Autor těchto řádek mu nabízí sázku: dobrovolně pozře kuřecí párek z Vodňan (nožičku, ne pár, tak daleko nejsme), pokud jeho docházka do sněmovny v tomto volebním období přesáhne 50 procent. Obzvlášť jsme pak zvědaví na poslanecké dny v jeho volebním obvodu v Ústeckém kraji, kde tak slavně kandidoval a který slíbil povznést.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Ve funkci by případně mohl Babiše vystřídat třeba končící předseda sněmovny Radek Vondráček. Ten se stal skokanem týdne a ukázal, že ve schopnosti vymýšlet rafinované výmluvy, kňučet a blekotat se Babišovi nejen vyrovná, ale bohatě ho předčí. Čili má ideální předpoklady a hnutí ANO by se za takového předsedu vůbec nemuselo stydět. Však taky Babiš zavětřil, rozpoznal nebezpečí a hned Vondráčka za sólo návštěvu u prezidentova lože setřel.

Tady se ovšem pan předseda plete jako vždycky, jak jde o ústavní procedury, a ne o kontrolu provolaných minut někde v účtárně Agrofertu. Vondráček si může nabíhat na vidle jak chce a konzultovat s Babišem nemusí nic. Ústavně mu nijak nepodléhá, podřízený je mu jenom v holdingu.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

• Když byl v březnu roku 2013 zvolen předsedou dnes zapomenuté Strany práv občanů – Zemanovců dnes už neprávem zapomenutý velikán, kriminalista Zdeněk Štengl, pravil toto:

„Jsme pouhými apoštoly, kteří ponesou myšlenky našeho prezidenta.“

A kdyby to někomu nebylo jasné, což se vzhledem k osazenstvu sjezdu dalo předpokládat, Štengl dodal, že papež přece také nemusí nic měnit na poselství Ježíše Krista. Někdy v tu chvíli byly položeny základy biblického třeštění, které nyní dovádí do dokonalosti Štenglův velký žák, tehdy redaktor bolševických Haló novin Jiří Ovčáček. Z čerstvé apoštolské tvorby vyjímáme jen několik kusů, neboť má jeho twitterový kulomet kadenci přesahující kapacitní možnosti tohoto sloupku.

Pan prezident je úžasný člověk, statečný, moudrý. Jediné, co je pro mne teď důležité, je uzdravení pana prezidenta. A dál budu hrází těm, kteří zlořečí. Nechť si zlobu vybíjí na mně. Jak řekl jednou pan prezident: Jsi můj štít a meč.

Avšak modlitba, to je to nejdůležitější. pic.twitter.com/jHHlQL9OFl

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) October 15, 2021

🇨🇿 pic.twitter.com/DnCHZrREut

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) October 15, 2021

1938
1948
1968
2021

Letošní rok se přiřadí k osudovým naší historie.

A že nekončí na osmičku?

To proto, že v roce 2018 Miloš Zeman obhájil funkci prezidenta republiky.

Dostali jsme díky tomu tři roky svobody a demokracie navíc.

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) October 15, 2021

Nemoc jednoho člověka odhaluje charaktery. Odkrývají se veřejně jeden za druhým. Je to věru často smutný pohled. Ale často také radost. Přesně tak pracuje Bůh v dějinách. Vyjevuje stav duší prostřednictvím jednoho jediného člověka.

Tedy otázka pro každého zní:

Obstojíš?

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) October 15, 2021

Celkově je to smutné čtení, není proto divu, že začaly kolovat pochybnosti o duševní kondici hradního mluvčího.

Dočetl jsem se, že jsem blázen.

Přiznávám se veřejně, jsem:

My jsme blázni pro Krista.

1. Korinťanům 4,10 pic.twitter.com/i23uQxluYA

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) October 16, 2021

My ovšem tyto obavy a spekulace nesdílíme. Domníváme se, že si Jiří Ovčáček situaci chladně vyhodnotil a prostě se to chystá uhrát na nepříčetnost. Rozloučíme se zvoláním: „Kdo nikdy nefalšoval podpis na omluvňák, ať hodí kamenem!“ 

Klidnou mysl.

Follow @malecak