Kuneš Sonntag byl kamarádem smrtelně postřeleného studenta Jana Opletala. Za organizování Opletalova pohřbu ho nacisté málem popravili, nakonec skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce pomáhal vrahy studentů usvědčit u...

Je 16 hodin, pochmurné a mrazivé úterý 14. března 1939. Z pražského Wilsonova nádraží právě vyjíždí zvláštní vlak do Berlína. Jeho nejdůležitějšími cestujícími jsou Emil Hácha, prezident Česko-Slovenské republiky a...

„Sborovna byla velká a komunisté i nekomunisté tam seděli pohromadě. Vzájemně jsme si zdvořile říkali ‚dobrý den‘. Ale takové ty kádrové věci se řešily šeptem,“ vzpomíná lingvistka Jaroslava Hlavsová, která...

V Hurkenthalu, šumavské sklářské osadě Hůrka, působil svérázný kněz Ignác Březina, který měl rád lidi, pivo a během kázání nenápadně šňupal tabák. Malé příběhy této vsi byly ukončeny velkými dějinami....

Československá věda byla v některých oborech na světové úrovni, a to i díky tomu, že dokázala přeskakovat klacky, které jí komunisté házeli pod nohy. Tedy kádrování, umístěnky, následování směrnic ze...

Vlastenec, špion, agent, autor prvního zpracování příběhu bratrů Mašínů. Ota Rambousek prožil strhující životní dramata: za Pražského povstání bojoval proti SS v budově rozhlasu, po roce 1948 byl špionem a...

Do psychiatrických léčeben se za komunismu v Československu dostávali i zdraví lidé. Nonkonformní umělci, vzpurní političtí vězni nebo nekompromisní katolíci. Režimu ukazovali jeho nesmyslnost, proto je prohlašoval za „duševně choré“.

V práci, na oslavě MDŽ, na schůzi. V době normalizace se alkohol stal všudypřítomným. Léčba alkoholismu se ale často stávala doménou lékařů s kádrovými škraloupy, protože nikdo jiný to nechtěl...

Východní spiritualita, psychosomatika, vegetariánství… Politické oteplení 60. let přineslo i do Československa lehký závan kultury hippies. Populární jóga se směla provozovat i za normalizace – jako zdravotní cvičení. Její duchovní...

Socialismus měl odstranit veškerou rasovou diskriminaci. Ve skutečnosti komunistický režim od Romů žádal, aby zapomněli svou řeč a vzdali se své identity. Jen tak mohli uspět ve většinové společnosti.