Printscreen: YouTube,

Archiv prezidenta Beneše: Mnichovský diktát v jeho osobních poznámkách

Na základě poznámek z pozůstalosti druhého československého prezidenta exilový Ústav Edvarda Beneše v Londýně v 50. letech minulého století sestavil a vydal materiál o okolnostech Mnichovské dohody roku 1938. Beneš v poznámkách například tvrdil, že od 23. září 1938 počítalo vedení Československa s válečným konfliktem s Německem.

Dokumenty ukazují Benešův popis doby a okolností před Mnichovem, včetně jeho osobních postřehů k přijetí tzv. britsko-francouzského plánu. Prezident se opíral o rozmanité dobové dokumenty a nóty, vzpomenul též svá jednání s francouzským velvyslancem Delacroixem.

Československo stačit nebude

V textu je zveřejněno přesné znění zmíněného britsko-francouzského plánu z 19. září 1938 a prezidentova reakce na něj. Tento plán Beneš považoval za jednostranné a nevratné vypovězení francouzského spojenectví. Francouzi podle něj tímto krokem definitivně ukončili téměř dvacetiletou středoevropskou politiku kolektivní bezpečnosti.

Edvard Beneš však přesto předpokládal, že dříve nebo později dojde ke světové válce a Francie s Velkou Británií se stanou znovu československými spojenci.


Text je ukázkou z knihy Ústav Edvarda Beneše v letech 1950–1964. HlídacíPes.org ji již dříve zveřejnil se svolením autora i vydavatele. Nyní v souvislosti s výročím text připomínáme. 


Podrobně pak popsal okolnosti přijetí britsko-francouzského plánu, zejména obrovský tlak výše uvedených velmocí na rychlé přijetí řešení vládou ČSR bez ohledu na fatální dopady pro budoucnost státu.

V druhé podkapitole pod názvem „Můj plán“ nastínil Beneš svá tehdejší stanoviska. Nevěřil, že připojení československého pohraničí po mnichovském diktátu bude Hitlerovi stačit, předpokládal, že se pokusí získat mnohem více.

Na osud Francie měl jasný názor „…bude-li Paříž pokračovat ve své nynější politice k nám, dojde to tak daleko, že nakonec budou dobývat Maginotovu linii naše děla a naše tanky a Paříž budou bombardovat naše letadla …“.

Třeba i padnout

Třetí část s názvem „Jdeme do války s Hitlerovým nacistickým Německem“ je reakcí na události po 21. září 1938, kdy se situace znovu vyhrotila v důsledku jednání Hitlera a Chamberlaina v Bad Godesbergu.

Jejich výsledkem bylo další memorandum, jehož cílem bylo ještě větší „osekání československého území“. Dokument Beneš označil za ultimátum pro poražený národ bez záruk národní existence.


LÍBÍ SE VÁM, CO DĚLÁ HLÍDACÍ PES? POMOZTE NÁM V TOM POKRAČOVAT

 TŘEBA PRAVIDELNÝM PŘÍSPĚVKEM 100 KČ ZA MĚSÍC NEBO I VYŠŠÍM – DĚKUJEME VÁM!


V hodnocení onoho vypjatého období uvedl, že byl rozhodnut zůstat v případě válečného konfliktu s Německem vrchním velitelem osamocených československých ozbrojených sil a pokud bude třeba, tak i padnout.

Čtvrtá podkapitola se věnovala tzv. polskému přepadení. Prezident Beneš se kromě německého vydírání snažil zastavit i tlak Polska na úpravu vzájemných hranic a zajistit alespoň jeho neutralitu s příslibem koncese území.

Ústav do textu zařadil kompletní znění Benešova dopisu polskému prezidentovi Ignáci Moscickému z 23. září 1938.

Vyčerpaný Beneš

Další pasáž o dění kolem Mnichova se věnovala postoji Sovětského svazu v září 1938, který Beneš považoval za jasně protiněmecký. Sověti navrhovali zorganizovat poradu představitelů armád SSSR, Francie a Československa.

Jejich velvyslanec Alexandrovský prezidentu Benešovi při audienci sdělil, že Sovětský svaz splní své smluvní povinnosti k Československu, splní-li své povinnosti Francie.

Závěrečná část poznámek dostala název „Definitivní opuštění – Mnichov“. V jejím úvodu se opakuje Benešovo tvrzení, že od 23. září 1938 počítalo vedení Československa s válečným konfliktem s Německem.

Celé pasáže kapitoly jsou sestaveny z korespondence a obsahu telefonátů mezi prezidentem a londýnským velvyslancem Janem Masarykem. Připomenut byl i britský návrh z 27. září 1938 zvaný „Timetable“, který opět hrozil válkou a nutil Československo ultimativně do dalších ústupků bez záruk.

Beneš zdůraznil zejména své obrovské fyzické a psychické vyčerpání, jež mu znemožňovalo v klidu a s dostatečným časovým odstupem na rychlý spád událostí reagovat.

26 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Ta posledni veta hovori za vse. Bylo by s podivem, kdyby se tehdejsi udalosti odehravaly v poklidu a Benes by nad nimi mohl filozofovat v Lanech. 2) Zajimalo by me, jestli existuji podobne zapisky TGM. A jestli v nich je knorani nad tim, ze pri vyjednavani o vzniku CSR je pod neustalym tlakem. 3) Podle meho nazoru byl Benes ctizadostivy trouba, ktery na to, co mel delat, nemel. Projevovalo se to cele jeho prezidentovani a nejvic v osudnem unoru 48. 4) Lex Benes by se mel zrusit a bylo by nacase zacit premyslet nad zrusenim ostudnych odsunovych dekretu.

    • Daniel napsal:

      Naopak, Dr. E. Beneš byl jeden z nejinteligentnějších politiků, jaký tento stát měl. To že nakonec přistoupil na Mnichov znamenalo, že dokázal v roce 45 obnovit ČSR v takřka původních hranicích a jako bonus bez 3 mil. Němců. Ano, zaplatili jsme za to vysokou cenu okupací během války a následným 40 letým ruským vlivem, ale jinak to asi nešlo. Dr. E. Beneš v roce s TGM republiku založili a v 38. Ji zachránil. Dovedete si představit, že bychom ke všem dnešním problémům měli ještě 4 mil. separatistů v pohraničí?

      • pp napsal:

        Souhlas, Beneš byl podle mně genius a v pomyslném souboji s Hitlerem neuvěřitelně vyhrál. Ve strašné době ! A s Němci je to bohužel nejspíše taky pravda. Měli jsme neuvěřitelnou kliku. Zatím.

    • Eliška Hybnerová napsal:

      Milý pane, trouba jste vy. Nevím, kolik je vám let , ale asi těžko můžete posoudit dobu, ve které k těmto tragickým událostem došlo. Beneš nebyl ctižádostivý trouba, Beneš byl světově uznávaný diplomat a jeden z trojice, která se nejvíc zasloužila o vznik tohoto státu. Jedinou jeho tragickou chybou bylo, že se příliš spoléhal na dodržení závazků jak ze strany Francie, tak Anglie. Bohužel, události následující po Mnichovu, mu daly za pravdu.

  2. bolek.vala napsal:

    Mnichovská dohoda a následující okupace Československa byla asi 1000 x horší než 21.srpen , ale publicita v mediích prakticky žádná !!

    • Petr napsal:

      Proč tak lžete, jste tak zaslepený, nebo jste za lži placen? Mnichovské dohody a následné okupace máte plná média.

  3. Nemec napsal:

    Vzhledem k vzniklé situaci se měl prezident Beneš zastřelit a né se vymlouvat na vyčerpání. Pokud se Česká republika nepoučí z historie a nebude se spoléhat sama na sebe, tak bude pořád fackovací panák velmocí a rejdištěm domácích kolaborantů.

  4. Petr napsal:

    Je neštěstí ten tupý čecháčkovský pohled na Mnichov. Gauner ulhaný a
    agent Stalina Beneš, který navrhl v Nečasově misi postoupit území s více
    jak 50 % německými obyvateli Německu, to chtěl zatajit a lhal o nějaké
    zradě, když mocnosti stály před situací, kdy skoro polovina občanů
    nějakého státu ve státě nechtějí být, žádají revizi Versailleské smlouvy
    a prezident a vláda dané země s tím souhlasí, tak proč rozhodnout
    jinak, než s návrhem prezidenta země a vlády souhlasit. Už je jiná, že
    vlastizrádce Beneš poroušil ústavu, tak jako v případě Zakarpacké Rusi a
    dosazení komunistů k moci.

  5. Petr napsal:

    Neskutečné lži, Beneš počítal se zveřejněním svých canců, tak lhal, aby zakryl svá pochybení. Nějak v něm není jeho plán z 15. 9. na postoupení území obývaného němci nad 50%, se kterým Beneš přišel jako první v rozporu s ústavou. Toto mohl navrhovat jen Parlament, ostatně to nebylo jediné porušení ústavy od tohoto vlastizrádce a agenta Stalina, souhlasil s postoupením Zakarpatské Rusi SSSR a instaloval protiústavně komunisty k moci.

    • ČERT napsal:

      Mně přijde, že sami komunisté líčili Beneše jako vlastně slabocha… A i ta pozdější tvrzení o něm jako o „nešťastníkovi, kterého rozdrtily mlýnské kameny nacismu a komunismu, mezi kterými se ocitl“…???

    • petrph napsal:

      Je nutné si ujasnit slovní i právně-ústavní význam slov.
      Protože, pokud píšete, že Beneš -navrhl odstoupení území – rozumí se tím že ho navrhl v rámci nějaké diskuze, či jednání,..(jak známo, Německo ho stejně nepřijalo, chtělo víc)… Každopádně, teprve potom, pokud by k té dohodě v jednání došlo, měl o této ústavní změně našeho území hlasovat parlament ČSR – buď by to přijal nebo odmítl. Takto to funguje i dnes, říká se tomu ratifikace.
      Jenomže, Parlament tehdy nehlasoval ani po přijetí Mnichovské dohody o odstoupení celých Sudet. O ničem nejednal, proti ničemu neprotestoval. Když jsem si spojení Mnichov 1938 + parlament hodil do Googlu, vyhodilo mi to zajímavou větu : “ historik a bývalý předseda vlády Petr Pithart říká : „Ale od března se parlament prostě nesvolával. Vláda zasedala a nehlasovala. Všechno jsme naložili na bedra Benešova.“
      I o tom by se mohli historici v rámci známého ÚSTR zmínit, i o tom se mohlo letos v rámci připomenutí Mnichova mluvit – jak skončila demogracie v roce 1938. Najednou všichni ti co zasedali v parlamentu a měli předtím plnou hubu demokracie řekli, nás se to netýká, ať to vyřídi prezident …Jenže právě tohle připomenutí by se dnešním politikům do krámu moc nehodilo…

      • Petr napsal:

        zajímavá poznámka, že se od března parlament nesvolával, pěkně jsme si demkracii zařízli, díky

  6. Petr napsal:

    Nejspíš psáno Benešem zpětně a počítán se zveřejněním. Takové PR tohoto vlastizrádce.

  7. Cyril urbánek napsal:

    Beneš si nezaslouží ani trochu pozornosti. Ubožák a vlastizrádce. Měl dostat tenkrát trest smrti oběšením.

  8. petrph napsal:

    Od jednoho k druhému, že? Ono je sice hezké že „Beneš předpokládal že „.. dříve nebo později dojde ke světové válce a Francie s Velkou Británií se stanou znovu československými spojenci“..Jenže asi tehdy nepředpokládal to, že po vyhlášení té války Německu ((což bylo už v září 1939 po napadení Polska), zůstanou Francie a GB naprosto pasivní, a že naopak Francie bude překvapivým útokem Německa bleskově poražena během pár týdnů na jaře 1940 (včetně pomocného britského expedičního sboru, kterému se podařilo na poslední chvíli utéct). A že Anglie zůstane sama izolována za Kanálem. A když si uvědomíme, že protiútok přes Kanál pro osvobození Evropy začal až v červnu 1944 – tedy skoro 6 let po Mnichovu,…měl Beneš jistě dlouho o čem přemýšlet,. zda se nezmýlil v  předpokladu, že by nás potom mohl Západ osvobodit. Tedy ne že by měl tehdy v září 1938 jiné možnosti,.. leč těch dalších 6-7 let to vypadalo že dožije svůj život v Anglii jako politik v exilu, zatímco ČSR zůstane poměrně dlouho (v řádu min desetiletí) protektorátem či později součástí Německa..
    A tím se dostáváme k tomu druhému, pravděpodobně právě proto mu nezbylo než se obrátit na Sovětský svaz, a v jednání s ním hledat cestu k osvobození ČR. Ten Sovětský svaz, který dokázal zastavit útočný postup Německa už po 5 měsících v bojích o Moskvu v listopadu 1941. Ten Sovětský svaz, ve kterém se (právě po jednání Beneše v Moskvě) velice rychle zformoval početný čs vojenský sbor a začal po boku sovětských armád bojovat proti Němcům..
    Jo jasně, že Beneš musel předpokládat zesílení komunistického vlivu u nás po takovém osvobození,.. leč právě čerstvé zkušenosti se Západem mu ukázaly že spoléhat se pouze na záchranu od západních demo států by nebylo to nejlepší řešení…Nakonec, jak známo, ještě pár dní před koncem války probíhala separátní jednání mezi západními spojenci a Hitlerovým nástupcem Doenitzem. A cena za separátní smír by byla poměrně malá – Německu by zůstaly před válkou získané Sudety. Jenže, jak známo, byl to Stalin, kdo okamžitě požadoval úplnou kapitulaci Německo, na všech frontách a beze všech podmínek,,

    • nováček napsal:

      Prožil jsem Mnichov a německou okupaci ve věku, kdy už člověk vnímá věci skoro jako dospělý a zcela souhlasím s Vašimi vývody. Vítězství komunistů ve volbách 1946 a vše, co potom následovalo, bylo logickým vyústěním Mnichovské dohody, kterou byla ČSR hozena na pospas odvěkému nepříteli – Německu, tehdy navíc ovládanému zrůdnou nacistikou ideologií o nadřazené germánské rase. Všechno dnešní povídání (nabízí se k použití spíše vulgární slovo) o hrúzách a vině komunistů na tom,či onom, na dnešním morálním úpadku společnosti je záměrná lež s cílem zastří klíčovou Mnichovské zrady, kdy zradila především 1. republikou tolik preferovaná Francie. Mějme to na paměti, jinak hrozí opakování tehdejších událostí, tentokrát v euroatlantickém hávu.

      • Václav O. napsal:

        S tou zradou Francie bych byl opatrný. Sice měla k ČSR spojenecké závazky, na stranu druhou přinesla tolik obětí v I. sv. válce, jako jiná další země. S nadsázkou (vlastně i bez ní) lze říct, že francouzští vojáci, kteří po statisících umírali v zákopech I. sv., tak trochu i za ČSR, se vlastně nejvíce přičinili o vznik naší republiky. Kdyby válku vyhrálo Rak-Uher s Německem, republika by patrně vůbec nevznikla. Takže v této rovině nám Francie rozhodně nic dlužna nezůstala.
        Vina je spíše na nás samotných, že jsme v září 38 nebránili svoji zemi.

        • petrph napsal:

          Jistě, máte v začátku pravdu, ztráty za první světové války byly hrozné. A jistě že (i díky tomu) Francie a GB ve 30.letech vedly politiku appeasementu ve stylu „dejte Německu“ co chce, jen proboha ať nemusíme do války“..Což se jim pak tvrdě vymstilo.

          A pokud jde o nás, jestli píšete „..Vina je spíše na nás samotných, že jsme v září 38 nebránili svoji zemi.“ Potíž je právě v tom, že naše obrana proti případnému útoku Německa byla od začátku republiky strategicky budovaná s předpokladem vojenské pomoci Francie. Bez toho vlastně žádná obrana neexistovala.. To si snad mohli myslet ti vojáci na hranicích, že Němce zastaví, leč pro generály ve vedení armády (a připomeňme že gen Syrový byl koncem září 1938 předsedou vlády) žádná vítězná varianta nebyla..
          Asi jako v pointě té anekdotě o misionáři, na kterého se žene tlupa rozzuřených divochů „..teď teprve jsi v p…“

      • Petr napsal:

        Nic jste neprožil, jen pod jiným nick nebo od stejného zaměstnance z ideopropagu KSČ podporujete lži a fantasmagorie kolegy trolla. Mnichovskou dohod navrhl Beneš nešlo o žádnou zradu. Je vidět, že vás vzdělávala soudružka učitelka. Jinak Francie a SSSR jako jediní s námi měli smlouvu o pomoci v případě vojenského napadení ze strany Německa, ale tím Mnichov nebyl, takže nešlo o žádnou zradu ani z titulu plění spojeneckých smluv.

        • nováček napsal:

          Lžete, nevzdělávala mě soudružka učitelka, ale pan učitel Drábek v letech 1941 až 1944, pak mě rodiče s babičkou přestěhovali mimo město, po dvou náletech našich dnešních spojenců, při kterých přišel o život jeden z mých kamarádů. V době kdy učili soudružky učitelky, nejspíš i Vás, jsem už zařezával na dvě směny v n.p. Baťa ve Zlíně (od 1.1.1949 v n.p. Svit) jako mladý dělník na zaučení. Byl jsem totiž z rodiny vykořisťovatelů a tak jsem „nebyl sžit s dělnickou třídou natolik, abych byl hoden studia, které plati dělnická třída“; to je citát ze zdůvodnění zamítnutí mé přihlášky na střední školu (průmyslovku).
          A ty Vaše blbé urážlivé žgryndy (omlouvám se ale jiné vhodnější slovo mě teď nenapadá) si nechte od cesty. Husy ani jinou drůbež jsem s Vámi „Petr“, nepásl.

    • Ing.Oldřich Mach napsal:

      Ano, já souhlasím. Prezident Beneš neměl jinou možnost v Té době. Od západu se nedalo nic očekávat. Bohužel taková byla situace. Napadat našeho prezidenta dr. Eduarda Beneše , že je vlastizrádce je dle mého názoru nesmysl a obrovská urážka. Po bitvě je každý generálem.Chtěl bych vidět Ty ,co Beneše tak napadají jak by obstáli v Té situaci.Západ se zachoval v obou válkách velmi alibisticky. Díky západu se dostali k moci bolševici v Rusku a nacisté v Německu.Nedokázali řešit danou situaci v Evropě. Po Té se divili ,proč k tomu došlo.

      • Petr napsal:

        Zřejmně nevíte, že Beneš navrhl postoupení území z nadpolovičním německým obyvatelstvem a byl autorem Mnichovské dohody.

    • Petr napsal:

      Jste troll, který tu podsouvá fantasamgorické lži, jako možné ponechání Sudet Německu, nebo, že osvobození Evropy probíhalo až od 1944? První vaše poznámka je čirá lež a druhá ostudná nevzdělanost. Západ s fašismem a nacismem bojoval na celém světě jako první, ještě v době kdy si komuši a náckové lezli okolo krku. Okamžitě po napadení se Západ zachránil SSSR před vyhladověním a porážkou, neměli nic, ani jídlo, ani suroviny, ani zbraně, ani střelný prach. První invaze USA do Evropy probíhala v 1943 na Sicílii. Beneš žil v Británii, měl o všem přehled, jeho orientace na SSSR byla výsledkem jeho povahy, sobeckého, sebestředného parchanta, který několikrát zaprodal vlastní zemi. On mu totiž jediný Stalin garantoval prezidentský post bez voleb, i přesto, že rezignoval, proto se stává agentem Stalina s krycím jménem 19 a zrazuje vlastní zemi.

      • ČERT napsal:

        Jen takovou poznámku k tomu, že SSSR v roce 1941 neměl nic… Tak je také všeobecně známo a uznáváno, že ta německá operace „Barbarossa“ od června 1941 byla pro Rusy naprostou vojenskou katastrofou (nejen v tom ohledu, kolik jim Němci, příp. i jejich spojenci zajali vojáků, ale třeba i v tom, kolik jim zničili tanků nebo letadel)… Jinak, když se podíváte do řady publikací, tak třeba sovětská tanková technika v období před druhou větovou válkou je v některých ohledech hodnocena lépe než tanková technika německá…
        Samozřejmě, také vůbec nechci potvrzovat takové ty škodolibé řeči o tom, že Němce v Rusku porazili hlavně „generál Zima“ a „generál Bláto“ (což se v první řadě, a oprávněně, příčí asi samotným Rusům), ale je fakt, že obrovská rozloha třeba jen evropského Ruska (a teď k tomu ještě Ukrajina, Bělorusko atd.), to je pro Rusko z tohoto hlediska tradičně výhoda více či méně srovnatelná třeba s kanálem La Manche a Doverskou úžinou pro Anglii/Británii… Do Moskvy to bylo z německých pozic o dost dál než do Paříže.
        A pak je tady ještě otázka, za jakou cenu ten SSSR tu svoji Velkou vlasteneckou válku vyhrál. Jak známo, sovětských vojáků padlo o dost víc než Němců (a jako, že těch padlo na východní frontě také dost)… A sám Stalin se za to nejspíš styděl, když se po válce uváděl počet sovětských ztrát o dost nižší než se začalo uvádět později- a to i když z těch cca 20-ti (a možná až 28-ti) milionů uváděných obětí SSSR zdaleka všechno nebyli jen padlí vojáci Rudé armády. Vždyť do toho se jistě započítávají i oběti velice rozsáhlých nacistických represí apod.
        Takže v souhrnu i k tomu, co píše předřečník…

        • petrph napsal:

          Jistě, máte pravdu. Těch příčin proč Rusko přežilo a odrazilo útok Německa by se dalo dohledat více. V první řadě ohromná velikost Ruska (tuším že dodnes se uvádí šestina světa?) a s tím i ohromné lidské i průmyslové zdroje na obranu. Tohle ani Německo porazit nedokázalo. Ostatně, Hitler se přece mohl poučit u Napoleona – ten přece obsadil i Moskvu – a nic, Rusové se stejně nevzdali…Car s většinou obyvatel a s armádou prostě ustoupili o kus dál a bránili se dál. Tuhle ruskou mentalitu málokdo na Západě chápe…

          • ČERT napsal:

            Tak samozřejmě, potvrzujete to, co jsem psal… Ale měl bych jen pár faktografických poznámek. Ta šestina světa (přesněji souše na zeměkouli) se uváděla ještě za SSSR, dnes je Rusko o pár milionů čtv. km už menší, ale to není podstatné – tak Británie se mohla ještě mezi světovými válkami chlubit, že její impérium ovládá čtvrtinu světa, ale…
            Jak píšete, že se Hitler mohl poučit u Napoleona… Jen bych upřesnil, že za napoleonských válek nebyla hlavním carským sídlem Moskva, ale Petěrburg (to, co byl za SSSR Leningrad), ale jistě, Moskva byla pro Rusy pořád velmi významné město. Ale hlavně, on totiž tady byl jeden zásadní rozdíl. Ta Napoleonova francouzská armáda došla v roce 1812 do Moskvy, kterou sami Rusové opustili a zapálili, a najednou se ocitla bez zásob, prostředků a začala mrznout… Tak se obrátila zpět a pak ji Rusové začali „nahlodávat“ formou partyzánské války. Ale byl to prostě víceméně takový jednorázový pochod na Moskvu, tam a zpět… Jenže Němci v roce 1941 rozvinuli širokou ofenzívu s mnoha směry – a i když byli koncem roku 1941 odraženi před Moskvou, tak asi víte, že ještě více než o rok později zápolili s Rudou armádou o Stalingrad na Volze, daleko na jihovýchod od Moskvy, zase úplně jinde blokovali Leningrad atd. Takže to bylo daleko komplikovanější…
            Ale jistě, ten ZÁKLADNÍ DŮLEŽITÝ FAKTOR, ta obrovská plocha Ruska a třeba i to přispění těch přírodních podmínek, to tady bylo společné (a to i když Hitler disponoval už modernějšími technickými prostředky než Napoleon)… Jen bych dodal, že totiž už cca 100 let před Napoleonem si podobně na Rusku „vylámali zuby“ Švédové – a naopak, třeba cca 100 let po Napoleonovi, za první světové války, na svou obrovskou rozlohu hodně spoléhali Rusové, když jejich carská armáda začala táhnou za „kratší provaz“ v konfliktu s německou císařskou armádou…
            A jak píšete o té ruské mentalitě a že to na Západě málo chápe… Tak nevím…??? Já mám pocit, že v takové té ruské národovecké historiografii zase existuje takový až „mesiášský“ komplex, jak se Rusko obětovalo pro ostatní Evropu, příp. jak za ostatní „tahalo kaštany z ohně“, apod. Víte, tohle má své kořeny už ve středověku, ve 13.století, kdy tehdy politicky nejednotné Rusko pokořili dobyvatelé nikoliv ze západu, ale z východu- Mongolové… Jak známo, ruská knížata pak byla vazaly, odvádějící daň Mongolům, rep. brzy poté Tatarům, více než 200 dalších let. A podle této filosofie se už tehdy Rusko „vlastně obětovalo, aby zachránilo evropskou civilizaci před mongolsko-tatarským barbarstvím“… No, a tak to nějak, s úplně jinými obměnami, pokračovalo až do 20.století, a skoro mi tedy přijde, že se to tak nějak propagandisticky táhne až do dneška… Třeba jsem už občas narazil v nějakých úvahách a diskusích, jak „zase Rusko bude muset zachraňovat západní Evropu před muslimy“…
            Nevím, jistě je to součást nějaké proputinovské propagandy, ale primárním základem pro to asi bude reálná blbost, která se v západní Evropě opravdu pěstuje nebo se aspoň ve velkém vyskytuje… (???)

Přidávání komentářů není povoleno