Architekt Pleskot: Cihla se nezmění, lidské vztahy by se zlepšit mohly

Napsal/a -pes- 26. dubna 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

3. DÍL SÉRIE JAK A KDE BUDEME ŽÍT V 21. STOLETÍ. Města jsou ve stále větší míře místem k žití, ne jen přežívání. I obyvatelé Česka se to pomalu učí, dědictví komunizmu navzdory. Některé ulice tak už i u nás pulsují podobně jako berlínský Kreuzberg – a to (možná i) navzdory technologiím, které na pohled vedou k uzavření do sebe. Podrobnosti diskutovali zakladatel 6D Academy Pavel Kysilka a architekt Josef Pleskot. Jako tradičně nabízíme jejich hlavní teze doplňované o expertní ohlasy.

Teze 1:

Digitalizace, umožňující pracovat i bavit se vzdáleně, a pokračující urbanizace jsou na pohled protichůdné trendy. Čím si to vysvětlit? Možná, že stávající technologická doba zahání lidi do houfu a žene je k životě ve společenství, ve městě. Když se dnes projdeme Berlínem, vidíme mládí na ulicích, ve dvorech, v galeriích a klubech; to město je stručně “zabydlené.” I v Praze je přitom možné podobné věci sledovat, například v Holešovicích ulice Komunardů také přijala trend obydlování, bytí ve společenství. Jinými slovy, i u nás se už vyskytují tyto touhy (protože ony to jsou asi touhy). To zřejmě hraje hlavní roli v tom, proč člověk nechce být sám, i když dnes může.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

Teze 2:

Vstřícnost Čechů k technologiím je v rozporu s jejich uzavřeností až bojácností v oblasti bydlení. To platí navzdory zlepšení zmíněném v předchozí tezi; lidé opouštějí své ulity, mají zájem sdílet veřejný prostor. Na jednu stranu jsme tak národ lidí, kteří se naučili zvládat moderní technologie, v tom jsme učenliví a vynalézaví. Na stranu druhou je v nás nějaký ostych, který se projevuje například právě v oblasti žití a bydlení. Nejspíš je to dědictví doby komunizmu, kdy bylo nejlépe, nejbezpečněji doma na gauči u televize. Teď najednou máme být těmi, kteří se procházejí po městě, sednou si na ulici, veřejně, sebejistě a nebojácně deklarují své názory. A s tím máme problém.

[alter-eko-discussion thesis=“2″]

Teze 3:

Město roku 2050 se nebude od města dneška lišit na první, ale možná – snad – na ten druhý pohled. Do roku 2050 zbývá zhruba tolik času, kolik ho uplynulo od Sametové revoluce. Od 1989 se toho sice změnilo dost, ulice jde ale pořád rozpoznat, což je dáno setrvačností hmotné podstaty měst. Naopak hodně se změnily vztahy – a ty, nikoli cihly, dělají město. Přitom právě v mezilidských vztazích je potenciál i do budoucna. Co se pak hmotného týče, stávající trendy naznačují, že by mohlo ubýt individuální dopravy a zvýšit se tak propustnost měst. Otázkou je, co s městy udělají bezpečnostní pravidla, která jsou reakcí (možná příliš dramatickou) na terorismus.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Celý rozhovor  si můžete poslechnout ZDE.

Diskuze očima Pavla Kysilky

V sérii Alter Eko Jak a kde budeme bydlet v 21. století, mne zaujala řada myšlenek, z nichž jsem vybral šest následujících:

1. Do budoucí podoby sídel se bude promítat daleko méně to, jak pracujeme s hmotou, se stavbami, s technologiemi, a daleko více to, jak se budou vyvijet sociální vztahy.

2. Vývoj měst bude ve mimo jiné ve vleku velkých trendů, ke kterým může patřit dlouhotrvající migrace, mísení kultur,
rovnováha mezi svobodou a bezpečností.

3. Tlak na růst a zahušťování měst nepovolí. Technologizující se život vede lidi paradoxně k pospolitosti, navzdory tomu, že technologie nam umožňují komunikovat a konzumovat na dálku. Urbanizace po krátkem historickém oddechu pokračuje a bude pokračovat.

4. Přetlaku z pokračující urbanizace, ze zahušťovaní měst, lze ulevit racionálnějším příklonem k veřejné a sdílené dopravě, spotřebě a službám, což nás může mimo jiné postupně odvádět od současného ekonomicky, časově, bezpečnostně a ekologicky neefektivního modelu individuálního automobilismu k modelu auta jako služby a k autonomním dopravním prostředkům.

5. Digitalizace sídel, tedy model smart city, chytrého města, lze historicky přirovnat k elektrifikace měst. Digitalizace sídel může být dalším řešením problémů spojených s urbanizací spočívajícím v racionalizaci toho, jak se městem pohybujeme, spotřebováváme, vyrábíme, pracujeme s energií, odpady, trávíme volný čas.

6. Překotný vývoj technologií a silný nástup vlivné generace mileniálů rychle mění jeden obor za druhým. V architektuře a urbanismu však naráží na velkou setrvačnost danou nejen pomalými změnami hmotné podstaty měst – domů, ulic, infrastruktury, ale také norem. Změny v tom, jak budeme žít budou taženy hlavně tím, jak budeme schopni skloubit velmi pomalu se měnící hmotnou podstatu měst s rychle se vyvíjejícími vzorci a modely podnikaní, práce, spotřeby, komunikace, vzdělávání, kultury, sportu a zábavy.


Matrix nebo lepší zítřky? Digitální revoluce právě začíná!

Město by nemělo být chytré, ale moudré. Samotná chytrost vtělená do technologií totiž negarantuje příjemné a vhodné prostředí pro život a podnikání, o které by mělo jít; je to jen nástroj, který politici a lidé daného místa musejí umět využít, shodli se v předchozím dílu série Jak a kde budeme žít v 21. století partner poradenské společnosti MC Triton Luděk Pfeifer a vedoucí projektů veřejné správy v České spořitelně Marcel Babczynski. Následnou debatu shrnul Luděk Pfeifer.

Smart City – koncept života v sídlech 21. století – potřebuje osvětu a osvětu a osvětu – především těch, kteří města a obce vedou. Diskuse na toto téma (a zdaleka ne jen na Hlídacím psu) se nebezpečně stáčí k tomu, v čem chytrost města není: v disponibilních technologiích, ve financování – proboha, už vůbec ne v dotacích, v parkování a popelnicích a semaforech.

Chytrost města je ve čtyřech komponentech, chceme-li, předpokladech:

  • 1.       Vizi města.
  • 2.       Permanentním dialogu těch, kdo v městě žijí (obyvatel, firem, organizací…), s těmi, kdo město vedou.
  • 3.       Chytrosti lidí ve vedení měst – ne znalosti digitálních technologií, ale způsobilosti vůdcovské.
  • 4.       Technických řešeních jako nástroji a prostředku pro cestu k vizi města.

Jsem trochu na jehlách, když otcové měst zaměňují chytré město za město digitalizované. Jsem dvakrát na jehlách, když v chytrém městě vidí příležitost k dojení fondů, zlodějnám, levotám. Tohle zcestí považuji za největší riziko prošustrování šancí, které technologie nabízejí – šancí k životu v sídlech na úrovni 21. století.

Chytré město není vychytralé město. Chytré město je město moudře vedené.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)