Ani nejbohatší Čech si nemůže koupit všechno. Kellner má sousedky, o něž nestál
Úzká silnice, která vede ke středočeské obci Podkozí, se svažuje do údolí potoka Loděnice, k oplocené lesní oboře, na níž jsou v pravidelných rozestupech umístěny bezpečnostní kamery. Jen o kousek dál má své sídlo nejbohatší Čech Petr Kellner. I když pečlivě dbá o své soukromí, musí v bezprostředním sousedství svého domu strpět hned několik lidí, které by tam raději neměl.
„Petr Kellner už před lety vyslal jednoho svého manažera, aby s majitelkou sousedního pozemku a domu dojednal jejich odkup. Ten ale na paní nastoupil drsně, po manažersku, jenže majitelka si to nenechala líbit a vyrazila ho. Pak, pokud vím, vyrazil Kellner toho manažera. A paní v sousedství zůstává do dneška,“ vypráví pod podmínkou anonymity muž blízký PPF.
Příběh je již staršího data, HlídacíPes.org na něj narazil při svém mapování obchodních aktivit Petra Kellnera.
My tam už nejezdíme…
Pohled do katastru nemovitostí potvrzuje, že manželům Kellnerovým patří v obci Podkozí a jejím okolí rozsáhlé pozemky. Na okraji obce s pár desítkami obyvatel jim to zajišťuje poměrně velké soukromí.
Související články
Miliardář Petr Kellner chce být nenápadný. Na domácí scéně je ale vidět více než obvykle
To si rodina pojistila například i tím, že v mapových podkladech firmy Seznam, Mapy.cz, které umožňují uživatelům zobrazit vyhledávané místo jako kdyby stáli přímo u něj, jsou fotografie domu a jeho okolí rozmazané.
Soukromí to však není zcela dokonalé. Hned nedaleko vjezdu, za zdí bedlivě střeženého pozemek, kde mají Kellnerovi dům, ale například i bazén, jízdárnu či tenisové kurty, stojí na vyvýšené části pozemku jiný, postupně chátrající dům.
Od něj je, zejména v době, kdy stromy shodí listí, na Kellnerovo sídlo dobře vidět. Asi i proto jej chtěli Kellnerovi již dříve odkoupit.
Pohled od domu za plotem.
Dům patří sourozencům Jiřímu Krskovi a Jarmile Kukačkové. „Už jsme tam dlouho nebyli. Koupit to od nás Kellnerovi chtěli, okolnosti si už nepamatuji. Ale už dlouho se neozvali. Prodávat stejně nechceme,“ říká do telefonu Jiří Krsek, podle hlasu již starší muž.
Parcely kolem domu jsou Petra Kellnera a jeho ženy Renáty – s věcným břemenem v podobě přístupu k domu. „Kousek pozemku je náš, všude kolem je pan Kellner. Pozemek pod domem patří nám i část kolem, celkem 126 metrů čtverečních,“ upřesňuje manžel spolumajitelky Pravoslav Kukačka.
„Byl tam zájem o odkoupení projevený přes jeho lidi. Tehdy jsme s tím nesouhlasili a ani teď to není na pořadu dne. Dotaz byl ale, pokud si vzpomínám, vznesený velmi korektně,“ usmívá se Kukačka a upozorňuje, že historka s manažersky nezvládnutou snahou vyplatit sousedy se týká někoho jiného. Prý „dvou dam, které tam pořád jezdí“.
Jde konkrétně o dva pozemky, které v řádech metrů sousedí s domem manželů Kellnerových (ten spolu s dalšími stavbami stojí na zhruba třiceti hektarech pozemků, na nichž v minulosti býval pionýrský tábor Vodních staveb).
Vlevo dům sourozenců paní Kukačkové a pana Krska. Vpravo dům paní Zwölferové, v sousedství chata paní Ptáčkové. Uprostřed sídlo manželů Kellnerových. Těm patří i všechny okolní pozemky.
Nedaleko stojí stavba s číslem popisným 5. Podle katastru nemovitostí patří Olze Petráčkové z Kladna-Kročehlav, jde o rekreační chatu o rozměru 26 metrů čtverečních s pozemkem 550 metrů čtverečních
O něco výstavnější je rodinný dům, číslo popisné 64. Ten patří Jolaně Zwölferové s adresou bydliště ve Vídni. Dům má 189 metrů čtverečních, pozemek 355 metrů.
Když ne les, tak daňky
Na příjezdové komunikaci k oběma pozemkům je zřízeno pro obě majitelky věcné břemeno. Z letecké mapy je patrné, že oba pozemky a stavby tvoří jakýsi ostrůvek obehnaný vzrostlými stromy, které zajišťují oboustranné soukromí.
Ani jednu z majitelek se redakci HlídacíPes.org nepodařilo kontaktovat.
„O majetky občanů já se nezajímám. Ten pozemek má pan Kellner už dlouho. V obci se ví, že tam takhle někdo bývá, říká se, že se nedohodli na ceně za odkup, ale žádné takové informace nemám,“ říká dlouholetý starosta Ptic, pod něž obec Podkozí spadá, Miloš Dvorský.
Obě dámy, které musí Kellnerovi ve svém bezprostředním sousedství strpět, se už dříve vymezovaly proti některým stavebním záměrům Kellnerových. V roce 2010 například protestovaly proti stavbě oplocení kolem rozlehlé lesní obory, kudy původně vedla i turistická stezka, ale stavební úřad je neuznal za účastníka řízení a jejich námitkami se nezabýval.
Na stavbu oplocení kolem lesa Kellnerovi nejprve povolení nedostali. Vyřešili to nakonec „oklikou“: v lesní oboře o ploše 130 hektarů začali chovat daňky. A povolení na oplocení chovné obory od Odboru životního prostředí Městského úřadu v Černošicích již získali.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
68 komentářů
Kročehlavy opravdu nejsou u Kladna. Kročehlavy jsou městská část Kladna. Opravte si to proboha.
Opraveno, díky
Další nepřresnost:
Obec Podkozí patří do katastru obce Chyňava, býv. okres Beroun. To je tzv. horní Podkozí, od potoka po silnici nahoru do kopce, vysoko nad Kačákem – oficiálně Loděnice. Tam, kde je Kellner je tzv. dolní Podkozí u Kačáku a jedná se o katastr obce Ptice, Praha- západ. Obec Podkozí je ale jen jedna, ta v katastru Chyňavy, název dolní Podkozí je pouze místní, lidový, historický název části katastru Ptic. Do Ptic je to mnohem dál, než do toho Podkozí. Asi tak.
Kdo. ma Prachy ma vse ze ? Vsichni jsem si rovni ale nejteri jsou rovnejsi
Peníze Vás mohou vysekat z průseru, peníze znamenají moc, peníze jsou Váš silný spojenec. Kdyby tomu tak nebylo, pak by nemělo žádný smysl je mít.
Tak to ovšem bylo celé lidské dějiny, že….
Obec Podkozi fakt nespada pod Ptice. Kellnerovo je v Dolnim Podkozi, ktere je castecne v katastru Ptic.
nevím jak vy ale já jeho dům vidím čistě zřetelně a né jako rozmazanou čmouhu.
On nemyslel letecký snímek, ale street view, neboli pohled z ulice – Mapy. cz – panoráma…
Tak já mít takove pozemky, tak tam taky chvi klid a snažila bych mít to vše pro sebe. Kvůli klidu to asi chce. A ano, za peníze v Praze dům, ale tak to chodí, pokud nepoužívají nevybíravych prostředků ( a ten fór s danky byl docela vybrany😝) , tak co. Nezavidte
Hm,já tam jako dítě jezdila do toho „ošuntělejšího“ domu, který patří p.Petráčkové. V té době pan Kellner ještě o nějakém Podkozí neměl šajnu. Bylo tam krásně… a klid, který bych si tam přála zažívat i teď. Bohužel za prachy u nás je k mání vše a někteří lidé si myslí, že můžou cokoliv si zmyslí. Na rozdíl od pana Kellnera nemá každý zbytečné miliony na to aby si zajistil soukromí na místech, kde prožil většinu života.
Ono před dvaceti – třiceti lety byl všude bylo všude krásně a klid. A zrovna pan Kelner asi nestojí o ničení a hluk, tak nevím nač si ztěžujete. A že má peníze ho ve vašich očích morálně snižuje proč? Že by závist?
Poraďte, jak se poctivě zbohatne!!!!
Jedina rada prestat pracovat.
Mile rád. Soukromé osobní vzdělávání, navyšování kvalifikace, rozšiřování rozhledu. Na toto zvyšování osobního potenciálu zareaguje okolí (a to i finančně) v reálné době. To ale chce nebýt líný.
Neměl jsem na mysli Pražáky, ale normální lidi, kteří pracují, nekradou a nepodvádějí
Zeptejte se Babiše…. sorry jako….
co závidět, schopnost podvodně získat miliardy díky vlivu v ČNB /nákup O2/, nebo se živit lichvou /Homecredit/, tomu říkáte bohatství? Je to o žebříčku hodnot, někdo potřebuje mince, jiný preferuje mezilidské vztahy a fakt, že je lepší lidem pomáhat, než je obírat.
Copak? Vy jste tu možnost neměl? Primárně je zde řeč, že si koupil nemovitost jako každý jiný a vy ho řešíte a špiníte za co? Že vám se nepovedlo vydělat dost peněz? Takže je tam pěkná závist!
Morálně ho snižuje jak k nim přišel a že vydělává lichvou nikoliv závist panáčku
Morálně si koupil běžnou nemovitost na kterou dosáhne běžný úspěšný člověk. Ale vy nevydýcháte že má mnohem na víc a chová se jako normální člověk. Dost ubohé.
Může mi někdo říct, proč domy nás všech jsou na mapách seznamu nerozmazané, ale proč Kellnerovi učinili ústupek?!
Já chci taky rozmazat dům i pozemek. I na Gůůůglu
Máte na to právo, napište jim, že si tam nepřejete být a oni vám řeknou jak na to.
Není problém. Stačí si požádat a je to zdarma.
co se stydíte za svůj dům ?
Nemůžou mi rozmazat něco conemam. 😀
Protože má velké peníze, až budeme mít stejné peníze, budou naše domy rozmazané také.
Pokud dům vlastníte tak si o to můžete zažádat jak u seznamu tak u googlu a určitě Vám vyhoví, jde jen o to že jste pro to nic neudělal =)
Asi si to zaplatil, ne.
Pan Kellner se mezi nas, letite obyvatele chat, nastehoval, my ho k nam nezvali.
A proč by se Vás smoliku mel ptat ? Se mu tam libi tak to tam vsechno koupil a hotovo
On si musí někdo brát pozvánku od místních když si chce koupit nemovitost? Vy se také ptáte prodavačky, jestli si u ní smíte nakoupit?
Hlídací pes – žurnalistika ve veřejném zájmu? Jaký je zde veřejný zájem a proč někdo řeší nějaké sousedské vztahy? Tenhle článek jsem nepochopil. Chápu snahu manželů Kellnerových o vykoupení okolních nemovitostí, nechápu však, proč je tomu věnován tento článek. Kdyby sousedům chaty shořely, měly poničené zahrady….pak je zde nějaký důvod o tom psát.
Zajímalo by mě, zda máte svolení všech obyvatel, které jmenujete, že můžete zveřejnovat jejch jména i adresy…Mně by se to nelíbilo…
Ve veřejně přístupném katastru nemovitostí údaje o majitelích najdete.
Nedávno jsme byli s rodinou na výletě v Unhošti a od lidí jsme se dověděli, že má pan Kellner velmi špatnou pověst mezi původními obyvateli. Takže všem jeho sousedům a sousedkám přeji pevné nervy a nedejte se…
Takovou pověst má většina lidí, kteří jsou je přesvědčeni o tom, že peníze znamenají všechno. 🙂
V obecném srovnání malosti a pomíjivosti člověka jsou takoví lidé spíše k smíchu.
Mezi puvodnimi obyvateli? A co Indianum provedl? 😉
Akorát to, že nemůžeme do lesa.
Záleží kdo se ptá, koho (a jak) se ptá a co chce (nebo nechce) slyšet…
No to je to prave ceske. Jedna baba povidala a Vy uz to zverejnujete, aniz byste mela nejake dukazy. V cizine je to pomlouvani a vysoce trestne. A nehraje zadnou roli, zdali to jsou vyletnici nebo jini lide.
Já přeji pevné nervy panu Kellnerovi se sousedy.
Žiju v Unhošti víc jak 30 let, z toho posledních cca 5 nějakou čtvrthodinu chůze od pana Kellnera, a žádný problém s ním nemám. A ani moc neslyším, že by na něj někdo nadával kvůli sousedským vztahům. Jinak Unhošť je od Dolního Podkozí (Kellnerovo) vzdálena určitě 6 km vzdušnou čarou, autem tak čtvrt hodinky, než to všechno objedete.
A to vám nevadí, že tak velký kus svého (možná rodného?) kraje už nikdy neuvidíte? Opravdu nemáte potřebu volného pohybu přírodou?
Děsí mě představa neprůchodné krajiny, kde kromě vlastní zahrady, veřejných cest, obchodů a parků není kam šlápnout, a vyhrazené kousky lesa jsou za vstupné a s frontou…
Vlastnit stovky hektarů lesa a mít z nich odpovídající zisk je naprosto v pořádku, ale zakázat do nich vstup pod záminkou něčeho tak zbytečného, jako je chov cizokrajné zvěře (ve skutečnosti jen a jen proto, abych tam směl jenom já sám), to je vrchol arogance a povýšenosti.
Kdybychom naše lesy rozdělili na kusy velké jako ten Kellnerův, a každý z nich by připadl jedné osobě, mělo by les zhruba 0,2 % z nás. Na 130 ha lesa přitom ZDALEKA nemusíte být tak bohatý jako Kellner, ty prachy na to má určitě víc než ty dvě promile lidí, takže tak nereálná představa to není. A kdyby si to každý oplotil, nebude 99,98 % z nás moci nikdy vstoupit do lesa.
A to nemluvím o tom, že nejde jen o pobyt v lese, ale taky třeba o možnost dojít z jedné vesnice do druhé jinak, než oklikou po silnici, tj. nejspíš nutně autem…
Prostě všeho s mírou.
A aspoň ty lesy nebudou plné petek a jiného svinstva, dobrý nápad asi si také pár hektarů koupím
No,já si myslím,že kecali,ani jeden z nich ho live neviděl. Pouze závidí peníze, tak jako jinde. On má všechno a já nic – lamentují vleže na dvorku s lahváčem v ruce. Já mít ty domy,tak mu je prodám za adekvátní cenu, určitě to není o penězích. Ovšem musíte stát nohama na zemi, soukromí a bezpečnost má vyšší cenu. O kilometr dal si postavím novostavbu na zelené louce a ještě si můžu vybírat místo.
Vážení, nechme rodinu tu či onu na pokoji, počítám oni nikoho také něřeší a že mají je jejich přičinlivostí, bystrostí a možná i něčím jiným, osobně to neřeším co mám sám to mám , moje babička vždy říkala, až se smíříš s tím kdo jsi , teprve pak dokážeš být štastným a spokojeným. Moudrá to žena že.
Má špatnou pověst jako každý druhy, co se z města přestěhuje na vesnici mezi starousedliky 😀
JSEM INVALIDA NEMÁM NOHU JSEM NA VOZÍKU, KDYBY MI PAM KELNER POSLAL PENÍZE NA ELEKTRICKÝ VOZÍK ANI BY TO NEPOZNAL MOHL BY MÍT O JEDNOHO DANKA MÉNĚ.
Tak si na ten vozík můžeš vypůjčit. U Home creditu. Na úrocích mu zaplatíš dalších pár daňků Dřív se tomu říkalo lichva a zavíralo se za to. Dnes tomu říkáme prozíravý byznys a tyhle schopné ( všeho) lidi málem velebíme.
Chtěl jsem nějak reagovat, ale je mi jasný, že tady jsou jen samý závistivci, kteří chtějí jen samá negativa, takže: přestože neznám pana Kellnera, uduste se sami svojí závistí, není nic jednoduššího než vlastní neschopnost zakrývat kritikou někoho majetného…..
Stalo se nam neco podobneho, pozemky vedle nas (zasahujicic i do chranenneho uzemi) zkoupila bohata rodina. Pozemky vykaceli, obehnali zdi, zridila obri sidla..vse podmaznuto u mesta. Ale co nam bylo lito nejvic, ze i oni pretali nekolik turistickych cest..to nepochopim, jak nekdo muze dovolit. Primo zastup sousedu si stezovat nejvys jak to slo a odpoved stejna – ze nejsme primymi ucastniky.
Abych získal prachy, musí za mnou zůstat nějaké hodnoty. Hodnoty se tvoří prací, nebo taky nápadem který společnosti něco přináší. Ti co toto nesplňují, tak pouze ukradli majetek, který vytvořili úplně jiní. Kradení většinou není beztrestné. Takže aby ten co kradl byl beztrestný, tak k tomu ještě potřeboval ty co mu to umožní. Třeba vytvořením právního prostředí, abych beztrestný byl.
Tak pan Kellner si dovolil vyjevit svůj světonázor a ejhle …. Dehonestující kampaň na sebe nenechala dlouho čekat.
Dehonestující kampaň?
Spíš mám z článku pocit, že sousedé pana Kelnera jsou pro něj obtížný hmyz, což jsme možná my všichni, kteří nedosahujeme té finanční velikosti.
Přesně to samé mne napadlo taky. Nemá totiž zjevně ten jediný správný světonázor, který je –stejně jako žurnalistika na tomto serveru – přece ve „veřejném“ zájmu, takže musí být správný.
Ten pocit, když jsi miliardář a něco si nemůžeš koupit.
Dobře mu tak :)))))
No ano, toto překrásně ilustruje ten zásadní rozdíl, mezi péčí o vlastní majetek, a péčí o svěřený majetek.
Protože, soukromý vlastník ten majetek neprodá, protože si je vědom pro sebe jeho ceny – která nemusí být vyjádřená jen v penězích..(Btw, zase nevíme, kolik v tomto případě nabízeli ti manažeři, zda přepláceli, nebo nabízeli „cenu obvyklou“)
Samozřejmě, něco jiného je, pokud by o tomto majetku rozhodovali úředníci, nebo najatí manažeři..Potom by asi byl prodán už dávno, a za pakatel…
Ten dům pana Krsky a paní Kukačkové ovšem zrovna nějakou zvláští péči nevykazuje. Chodím často kolem, mám ho (stejně jako dům pana Kellnera) i vyfocený, kdyžtak vVám tu fotku pošlu.
Jo, to beru. Taky jsem napsal „. je si vědom pro sebe jeho ceny – která nemusí být vyjádřená jen v penězích.“ Ono bohužel ceny stavebních prací jsou dnes takové, že si právě soukromí majitelé často nemůžou dovolit rekonstrukci, ani kdyby chtěli…
Pozemek přes který vedla veřejná označená turistická cesta byl oplocen. Tím již patříme opravdu na západ. A zastupitelstvo Černošic to potvrzuje a zároveň pod nohy Babišovi hází klacky.
naštěstí si na nedošlápl na google.com a na jejich mapách to vidět je v plné kráse. Jen asi, zcela náhodou, v době kdy tam jelo kolem jejich auto, tam opravovali ten most 😀
Je to nafoukaný bambula, který by chtěl vlastnit všechno a přitom je mu to k ničemu. Ať se přestěhuje s těmi svými penězi na měsíc, kde bude(me) mít konečně pokoj..
HlídacíPes
ŽURNALISTIKA VE VEŘEJNÉM ZÁJMU…
Nějak se v článku ztrácím, nebo jej špatně čtu …
Kde je onen “ veřejný zájem “ , na který poukazuje žurnalista, kterého dokonce můžeme finančně podpořit.
Pokud v lokalitě nebydlím, neznám místní poměry, ( ne ) dohody Kellnerových se sousedy…pak mohu těžko soudit.
“ Trochu článek typu jedna paní povídala…“
Pokud zde vedla jakákoliv turistická trasa, kterou “ smazala “ zákonem požehnaná obora…je to možná k zlosti, ale tak to je. To bych spíš mířil na úředníky, právníky a zákonodárce, že tyto nešvary ( a mnohé jiné další a horší ) dovolí a zlegalizují zákonem, výjimkou apod…
Dle mého , článek “ podsouvá “ vcelku šikovně a podprahově , už samotným nadpisem , že každý úspěšný, bohatý atd… je apriori darebák apod…
Převážnou část Kellnerovic pozemků vlastnila naše rodina a slušným jednáním došlo k jeho prodeji k oboustranné spokojenosti. Ovšem i s „kukačkou“ která devatenáct let bránila všemožnými podvody, oddalováním soudních jednání a mnoha dalšími sprostými prostředky navrácení kompletního majetku v restituci. Nakonec jsme soudy vyhráli ale „kukačka“(on to byl vlastně vážený podnikatel v rybářství) se odvolala a dále hospodařila na cizím. Zkrátka nekonečný příběh. Naštěstí Pan Kellner to koupil i s tím vyčůránkem a bohatě mu zaplatil aby dál neprudil. Z doslechu vím že dostal asi polovinu ceny za kterou naše rodina Kellnerovi prodala hektary polí, lesů atd. Tak že asi pan Kellner nebude násilník nebo mafián. Ti na našich pozemcích „hospodařili“ za komunistů a dalších devatenáct let po nich. Rozdávali znárodněné pozemky na domy a vše zdevastovali. To se to dělali zkratky přes lesy a pole a malovala turistická značení na ukradených pozemcích. No a teď tady čtu že by zase nějací ublížení rádi užívali majetek těch „bohatých darebáků“ kteří si to koupili. Hold si budou muset počkat na další Vítězný únor aby zase mohli ze závisti zničit a okrást další rodiny tak jak se to na těchto pozemcích už jednou přihodilo mé rodině.
Není nic horšího než velkoměstský hraboš na venkově!