ČÁST PRVNÍ. Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci HlídacíPes.org Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. Přinášíme první dvě ukázky z doby husitské.

Proces s Janem Husem (1415)

Proces s Janem Husem se konal v rámci kostnického koncilu a od počátku ho provázelo nepochopení formátu řízení. Zatímco Jan Hus se domníval, že půjde o teologickou diskuzi, vedení koncilu šlo pouze o to, aby odvolal některé články svého učení, které převzal od Jana Viklefa.

Husovi bylo také zakázáno mít svého advokáta. Jan Hus se od většiny Viklefových článků distancoval a ke zbylým přijal postoj, ze kterého nebylo jasné, zda je zastává, či nikoli.

To bylo pro koncilární komisi překvapením, a proto se začala zajímat, proč napsal kritické poznámky k bule papeže Jana XXIII., odsuzující viklefismus. Jan Hus se ale i od těchto poznámek distancoval a tvrdil, že je napsal mistr Jesenic.

Jan Hus absolvoval tři veřejná slyšení před koncilem, při nichž chtěl, aby s ním na téma jeho nauky diskutoval a dokazoval mu z Písma svatého, že se mýlí. Nicméně kromě nedostatku vůle nebyla tato teologická diskuse ani v pravomoci koncilu.

Koncil následně identifikoval z Husových spisů třicet vět, které považoval za bludy a které měl Jan Hus odvolat. Jan Hus předně tvrdil, že Bůh některé lidi předurčil k věčné spáse, jiné k věčnému zavržení, ačkoliv podle Bible mohou všichni lidé dojít spásy, protože Ježíš Kristus zemřel za všechny. Podle Husa nemá církev Kristem ustanovenou viditelnou hlavu a papežství založil teprve císař Konstantin, přičemž Hus nebral v potaz Kristova slova Petrovi.

Další problematické tvrzení bylo, že duchovní ve stavu smrtelného hříchu neplatně udělují svátosti, což by ovšem znamenalo, že nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že byl platně pokřtěn nebo rozhřešen.

Nová publikace HlídacíPes.org – Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. 

Pořízením publikace, tedy darem v hodnotě 1000 korun, podpoříte projekt HlídacíPes.org ZDE.

Jedno z Husových tvrzení se týkalo i světské vlády a podle něj světský představený ztrácí svůj úřad a poddaní ho nejsou povinni poslouchat, pokud žije ve smrtelném hříchu. Navýsost transcendentní bylo jeho tvrzení, že Kristus není ve svátosti oltářní reálně přítomen svým tělem a krví, pouze obrazně.

Přes pozdější propagandu komunistického režimu nehrála v soudu s Janem Husem otázka odpustků téměř žádnou roli.

Hus však tato tvrzení odmítnul odvolat i ve velice mírné formě, a proto ho koncil vydal Zikmundovi, který ho předal falckraběti Ludvíkovi, a ten zase purkrabímu města Kostnice, aby se s ním naložilo podle tehdy platného trestního zákoníku.

Proces s Daliborem z Kozojed (1497-8)

Proces s Daliborem z Kozojed byl zahájen na základě soukromé žaloby Václava Adama z Drahonic a měl majetkový základ. Václav Adam z Drahonic dva roky před tím pod nátlakem propustil své poddané z robotních povinností, a tito poddaní se uchýlili pod ochranu Dalibora z Kozojed a přešli do jeho služby i se svými grunty.

Václav Adam podal proti Daliborovi žalobu, vinící Dalibora z toho, že si v důsledku výše uvedených události přisvojil jeho tvrz Ploskovice. Nebyl tedy žalován proto, že přijal poddanství rebelů, což sice bylo trestné, ale v praxi trestáno pouze tresty peněžitými. Pokud by navíc Dalibor prokázal, že jednal v dobré víře, musela by být žaloba zamítnuta.

Daliborova obhajoba spočívala v tom, že on sám tvrz Ploskovice neobsadil a neužíval, což odpovídalo skutečnosti. Dalibor neměl v řízení právního zástupce a porušoval procesní pravidla tím, že několikrát mluvil bez přidělení slova. Toto narušování líčení mu zřejmě spíše přitížilo a Dalibor byl odsouzen k trestu ztráty šlechtického titulu a trestu smrti, který byl neprodleně vykonán.

Proces s Daliborem z Kozojed měl i značný judikatorní význam, protože v rámci něj byl vydán tzv. Daliborův nález, podle kterého byla pomoc vzbouřencům trestána trestem smrti. Tato právní úprava pak byla přejímána i do psaných kodexů a v Obnoveném zřízení zemském doplněna ještě o trest konfiskace majetku.

Publikace Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org. 

Publikace Mapa justice obsahuje rozhovory s rozhodujícími představiteli české justice. Vedle Šámala třeba s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, končícím šéfem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou nebo čestným prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Nechybí ani kontroverzní pohledy na roli státního zastupitelství v trestním procesu. Dva pohledy z jiné strany představují šéf Unie státních zástupců Jan Lata a bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce – dnes ovšem advokát Stanislav Mečl.

Publikace vznikla díky velkorysému grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Za podporu velmi děkujeme. Stejně tak děkujeme stovkám dalších donátorů, kterým není lhostejný osud naší země a podpořili náš projekt Žurnalistiky ve veřejném zájmu.