EmpIoia on Foter.com, Jan Hus Memorial

Advokátské procesy tisíciletí: Jak Hus nesměl mít obhájce a Dalibor rušil soud vykřikováním

Napsal/a Aleš Rozehnal 31. října 2018

ČÁST PRVNÍ. Známe je z učebnic historie hlavně jako dějepisnou látku. Velké procesy, které doprovázely českou historii, měly ovšem vždy i svou advokátskou a procesní stránku. Pro publikaci HlídacíPes.org Mapa justice deset velkých procesů tímto pohledem popsal advokát Aleš Rozehnal. Přinášíme první dvě ukázky z doby husitské.

Proces s Janem Husem (1415)

Proces s Janem Husem se konal v rámci kostnického koncilu a od počátku ho provázelo nepochopení formátu řízení. Zatímco Jan Hus se domníval, že půjde o teologickou diskuzi, vedení koncilu šlo pouze o to, aby odvolal některé články svého učení, které převzal od Jana Viklefa.

Husovi bylo také zakázáno mít svého advokáta. Jan Hus se od většiny Viklefových článků distancoval a ke zbylým přijal postoj, ze kterého nebylo jasné, zda je zastává, či nikoli.

To bylo pro koncilární komisi překvapením, a proto se začala zajímat, proč napsal kritické poznámky k bule papeže Jana XXIII., odsuzující viklefismus. Jan Hus se ale i od těchto poznámek distancoval a tvrdil, že je napsal mistr Jesenic.

Jan Hus absolvoval tři veřejná slyšení před koncilem, při nichž chtěl, aby s ním na téma jeho nauky diskutoval a dokazoval mu z Písma svatého, že se mýlí. Nicméně kromě nedostatku vůle nebyla tato teologická diskuse ani v pravomoci koncilu.

Koncil následně identifikoval z Husových spisů třicet vět, které považoval za bludy a které měl Jan Hus odvolat. Jan Hus předně tvrdil, že Bůh některé lidi předurčil k věčné spáse, jiné k věčnému zavržení, ačkoliv podle Bible mohou všichni lidé dojít spásy, protože Ježíš Kristus zemřel za všechny. Podle Husa nemá církev Kristem ustanovenou viditelnou hlavu a papežství založil teprve císař Konstantin, přičemž Hus nebral v potaz Kristova slova Petrovi.

Další problematické tvrzení bylo, že duchovní ve stavu smrtelného hříchu neplatně udělují svátosti, což by ovšem znamenalo, že nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že byl platně pokřtěn nebo rozhřešen.


Nová publikace HlídacíPes.org – Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. 

Pořízením publikace, tedy darem v hodnotě 1000 korun, podpoříte projekt HlídacíPes.org ZDE.


Jedno z Husových tvrzení se týkalo i světské vlády a podle něj světský představený ztrácí svůj úřad a poddaní ho nejsou povinni poslouchat, pokud žije ve smrtelném hříchu. Navýsost transcendentní bylo jeho tvrzení, že Kristus není ve svátosti oltářní reálně přítomen svým tělem a krví, pouze obrazně.

Přes pozdější propagandu komunistického režimu nehrála v soudu s Janem Husem otázka odpustků téměř žádnou roli.

Hus však tato tvrzení odmítnul odvolat i ve velice mírné formě, a proto ho koncil vydal Zikmundovi, který ho předal falckraběti Ludvíkovi, a ten zase purkrabímu města Kostnice, aby se s ním naložilo podle tehdy platného trestního zákoníku.

Proces s Daliborem z Kozojed (1497-8)

Proces s Daliborem z Kozojed byl zahájen na základě soukromé žaloby Václava Adama z Drahonic a měl majetkový základ. Václav Adam z Drahonic dva roky před tím pod nátlakem propustil své poddané z robotních povinností, a tito poddaní se uchýlili pod ochranu Dalibora z Kozojed a přešli do jeho služby i se svými grunty.

Václav Adam podal proti Daliborovi žalobu, vinící Dalibora z toho, že si v důsledku výše uvedených události přisvojil jeho tvrz Ploskovice. Nebyl tedy žalován proto, že přijal poddanství rebelů, což sice bylo trestné, ale v praxi trestáno pouze tresty peněžitými. Pokud by navíc Dalibor prokázal, že jednal v dobré víře, musela by být žaloba zamítnuta.

Daliborova obhajoba spočívala v tom, že on sám tvrz Ploskovice neobsadil a neužíval, což odpovídalo skutečnosti. Dalibor neměl v řízení právního zástupce a porušoval procesní pravidla tím, že několikrát mluvil bez přidělení slova. Toto narušování líčení mu zřejmě spíše přitížilo a Dalibor byl odsouzen k trestu ztráty šlechtického titulu a trestu smrti, který byl neprodleně vykonán.

Proces s Daliborem z Kozojed měl i značný judikatorní význam, protože v rámci něj byl vydán tzv. Daliborův nález, podle kterého byla pomoc vzbouřencům trestána trestem smrti. Tato právní úprava pak byla přejímána i do psaných kodexů a v Obnoveném zřízení zemském doplněna ještě o trest konfiskace majetku.


Publikace Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org. 

Publikace Mapa justice obsahuje rozhovory s rozhodujícími představiteli české justice. Vedle Šámala třeba s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, končícím šéfem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou nebo čestným prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Nechybí ani kontroverzní pohledy na roli státního zastupitelství v trestním procesu. Dva pohledy z jiné strany představují šéf Unie státních zástupců Jan Lata a bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce – dnes ovšem advokát Stanislav Mečl.

Publikace vznikla díky velkorysému grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Za podporu velmi děkujeme. Stejně tak děkujeme stovkám dalších donátorů, kterým není lhostejný osud naší země a podpořili náš projekt Žurnalistiky ve veřejném zájmu.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. ČERT napsal:

    Dovolil bych si zase takovou puntičkářskou poznámku čistě z historického hlediska. Tu dobu procesu s Daliborem z Kozojed, konec 15.století, bych už nenazýval dobou husitskou (tak ono i z těch letopočtů u těch procesů je jasné, že to bylo už více než 80 let od toho Husova procesu během kostnického koncilu). Ale tak zase vzhledem k tomu, že třeba jako „husitského krále“ oprávněně vnímáme Jiřího z Poděbrad, který na trůně zemřel v roce 1471, že tady pořád přetrvávaly ty poměry v církevní a náboženské oblasti, apod., tak asi bychom mohli hovořit o době posthusitské…

  2. petrph napsal:

    Mimochodem, ona to je až děsivá zkratka u Husa. Protože
    nezapomeňme že právě proto se ty církevní koncily svolávaly aby se o sporech diskutovalo a dojednávaly se jednotné platné závěry (a zrovna ten kostnický měl na starost důležitější věci než rozumování Husa) Leč za protest proti tomu byl mu hrozil leda církevní trest (možná doživotní komůrka v nějakém klášteře)

    Leč bohužel druhý konec té zkratky je v závěru té pasáže uveden “ a proto ho koncil vydal ..(zástupcům světské moci ) aby se s ním naložilo podle tehdy platného trestního zákoníku. Protože to se obávám že tak snadné neměli ani komunisté u nás v padesátých letech. Ti se naopak museli ještě hodně snažit i (i třeba falešnými důkazy)během soudních procesů. aby jejich obvinění odpůrci mohli být dle tehdy platného trestního zákoníku odsouzeni—

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama