Hitparádě nedobytných úřadů na severu Čech vévodí magistrát města Ústí nad Labem. V nominacích letošního ročníku soutěže OtevřenoxZavřeno ho najdeme dvakrát, jako jediného zástupce severních Čech. V čem ústecký magistrát „vyniká“? V odpírání informací veřejnosti a odmítáním účasti spolků na řízeních.

Dva příběhy, v obou v hlavní roli úředníci ústeckého magistrátu. První se týká mediálního poradenství, které si vedení ústecké radnice platilo, ačkoli ve stejné době mělo funkční tiskové oddělení.

Ústecký magistrát navíc úporně tají, kolik za mediální poradenství dva roky po sobě zaplatil. Informace opakovaně odmítl poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ignoroval přitom i stanovisko nadřízeného krajského úřadu, za cár papíru považuje právník města i judikát Nejvyššího správního soudu.

Soudy? Ty nás nezajímají

Informace po městě opakovaně a neúspěšně požadoval místopředseda opozičního hnutí Vaše Ústí Martin Konečný. Na případ letos na jaře upozornil HlídacíPes.org.

O co ve sporu jde? Ústecká radnice uzavřela dva roky po sobě dohodu o provedení práce. První v listopadu 2015 a ještě do konce roku takto proplatila svému mediálnímu poradci 200 hodin. Mimo to si v listopadu 2015 radnice zaplatila další mediální poradenství u firmy, která vydává v krajském městě měsíčník Žít Ústí. Zaplatila za něj skoro 30 tisíc korun.

Ústecký magistrát si udělal trhací kalendář i z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který jednoznačně řekl, že úřady mají takové informace poskytovat. Podle šéfa právního oddělení je přeceňovaný a on se s ním jednoduše neztotožňuje. „Nadto je povinný subjekt toho názoru, že NSS si přisvojil pravomoc, která mu primárně nepřísluší, když se jal role obecného vykladače zákona,“ píše právník magistrátu Miloš Studenovský.

Úřednická rebelie

Podle expertů, kteří magistrát do soutěže nedobytných úřadů zařadili, jde o bezostyšnou rebelii ústeckých úředníků proti právnímu státu a principu dělby moci, kdy jediným vykladačem zákona je soud. Ústecký magistrát je podle hodnocení odborného garanta soutěže, autora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka, jedním z několika zatvrzele obstruujících povinných subjektů, pohrdá soudy, zatěžuje žadatele a krajský úřad nesmyslnou agendou opakovaných ping-pongových rozhodnutí.

„Soustavné obstrukce, vzdorování stabilizované judikatuře, překrucování práva, opakování mnohokrát vyvrácených interpretací, proč nelze poskytovat informace o platu, odměnách a zde dokonce ani o platbě za smlouvu o provedení práce s tím, že prý příliš vypovídá o osobním příjmu,“ píše se v odůvodnění nominace.

Magistrátu hrozí, že soudy vysloví i povinnost uhradit škodu a náklady řízení, které bude muset zaplatit rebelující úředník. „Magistrát zvolil cestu ping-pongu a ukazuje se, že jakékoli další snahy o smírné řešení se míjejí účinkem. Na řadu tedy přijde soudní žaloba,“ říká Konečný.

Spolky do řízení nepustíme

Druhou nominaci Ústí nad Labem získalo v kategorii „Účast na rozhodování“. Týká se několika případů, kdy magistrát záměrně chybně interpretoval zákon o ochraně přírody a krajiny o účastenství spolků v řízení. Výslovně to konstatoval i soud, přesto magistrát takto rozhoduje opakovaně i v rozporu se svým nadřízeným krajským úřadem. Vedle nesprávného postupu dále klade spolkům překážky svou nečinností.

Podle aktivisty Lukáše Blažeje ze spolku Ústecké šrouby, který nominaci podal, ústecký magistrát ukazuje, jak křehký právní stát je a jak se lze beztrestně vysmívat všemu, co je pro úřady závazné. „Nebezpečí spočívá v tom, že je takový postup pro úředníky lákavý a tudíž se šíří. Soudy jen bezmocně odkazují na možnost trestního stíhání, státní zastupitelství odkazuje na nadřízený správní orgán, nadřízený orgán odkazuje na soud a výsledkem je, že se nám celý systém veřejné správy rozpadá před očima a není nikdo, kdo by s tím mohl něco dělat,“ říká Lukáš Blažej.

Odborná porota se s ním shoduje, v hodnocení protiprávního postupu magistrátu mluví o dalším projevu rebelie jeho úředníků proti právnímu státu. Zmiňuje i fatální dopad na přírodu, když se bez účasti veřejnosti se schvalují – ať už úmyslně či opomenutím – kroky, které vedou například ke zničení aleje anebo k likvidaci hnízdiště chráněných netopýrů.

 

Čas na hlasování do 15. září

V soutěži může veřejnost hlasovat do 15. září. Soutěž hodnotí míru otevřenosti státní správy, svobody projevu i nové počiny v oblasti otevřených dat. V patnáctém ročníku prošlo ověřováním 70 nominací ze stovky podaných.

Mezi negativními nominacemi najdeme dále například zákon shromažďující data z nemocnic, zastřené nominování politika do mediální rady nebo mimořádné zastupitelstvo s podklady až na stůl. Mezi pozitivními najdeme vydobytí digitálních dat pro statistiky kriminality od Policie ČR anebo soukromou podporu nezávislých investigativních novinářů.