Šedá ekonomika? Existuje i jiný lék než Babišova povinná účtenka

Napsal/a Rudolf Mládek 12. března 2015
FacebookTwitterPocketE-mail

České ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem plánuje v boji se šedou ekonomikou zavést elektronickou evidenci tržeb. Proč  sázet na „buzeraci“ všech – podnikatelů, živnostníků ale i zákazníků, když existuje i jiná cesta? 

Je zcela nesporné, že tzv. šedá, tedy daním se vyhýbající ekonomika je všudypřítomným fenoménem prakticky v každé zemi. Zatímco korupce výrazně snižuje výkonnost ekonomiky a s nevhodnými eurodotacemi prakticky likviduje svobodný trh, šedá ekonomika trh sice přímo neohrožuje, ale zato je demoralizující a velmi nepříjemná pro státní pokladnu. Nic totiž do ní neodvádí.

Pod dnes už sjednocený pojem „šedá ekonomika“ zahrnujeme nezdaněnou práci a nezdaněné příjmy. Tyto úmyslně vytvářené ekonomické vztahy pak obvykle porušují platné (především daňové) zákony a bourají etické a morální normy společnosti.

Cesta Spojeného královstí proti proudu

Objem české šedé ekonomiky byl v roce 2002 odhadován na výši 19,1% HDP a nebyl to v evropské lokalitě ten výsledek nejhorší. Na stejné úrovni se pohybovalo Norsko a Švédsko (také 19,1%) zatímco Portugalsko, Španělsko a Belgie stoupaly od 22,6% k nechvalným premiantům Itálii a Řecku s podílem 28,6% šedé ekonomiky, měřeno odhadem k celkovému hrubému domácímu produktu (HDP) jednotlivých zde uváděných zemí.

Friedrich Schneider na konferenci australského národního daňového centra v roce 2002 uvedl: „Ve všech studiích bylo zjištěno, že zvýšení daní a povinných příspěvků na sociální zabezpečení je jednou z hlavních příčin zvýšení neformální ekonomiky. Jde o klíčové prvky existence a nárůstu šedé ekonomiky.“ (Zdroj: http://1url.cz/ygrt).

Slova uznávaného odborníka si samozřejmě v České republice nikdo k srdci nevzal. Ve své době vládnoucí strana ODS dokonce udělala přesně pravý opak a daně zvedla. Na rozdíl od Spojeného království, které se stále více a více drží zásady, že nízké daně znamenají nízké dávky a nízkou úroveň šedé ekonomiky.

To se ostatně projevilo snížením šedé ekonomiky Spojeného království z 12,6% HDP v roce 2002 na úroveň Spojených států, které již v roce 2002 dokázaly držet šedou ekonomiku ve výši 8,8% HDP. V roce 2013 pak mohlo Spojené království konstatovat, že se poklesem šedé ekonomiky ocitlo ve vybrané společnosti vedle USA bez toho, že by muselo zavádět nákladná a drastická opatření technického či právního charakteru. (Zdroj: The Shadow Economy in Europe, 2013- str. 15. obr. 9. – http://1url.cz/wgrr).

Česká republika si sice také polepšila a jak uvádí Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank, z objemu 19,1% šedé ekonomiky v roce 2002 snížila Česká republika tento objem na 16,6% v roce 2008 a na 15,4 % v roce 2014.  A protože vyhlídka pro rok 2015 je spíše shodná s rokem 2014 a není o moc příznivější, je celkově očekáván objem české šedé ekonomiky ve výši 600 miliard korun. Mezi největší hříšníky české ekonomiky s nejvyšším podílem stínových aktivit patří zejména výroba, stavebnictví, doprava, skladování a zvyk platit hotově a bez faktury.

Živnostníci v tom nejedou sami

Snadno si můžeme položit otázku, zda jsou to právě a především dnes módně kritizovaní živnostníci, kteří údajně drtivě vytvářejí českou šedou ekonomiku v onom zmíněném rozsahu 600 miliard korun ročně. Vezmeme-li v úvahu zhruba 1 milion aktivních registrovaných živnostníků, pak by na každého připadala tvorba šedé ekonomiky každý rok ve výši 600 000 korun. To se nejeví jako reálný odhad. Problém bude tedy zřejmě širší a nelze za něj učinit odpovědnými pouze živnostníky.

Je nepochybně dobré si porovnat nejen procenta, ale i čísla. Mezi roky 2008 až 2010 byla česká šedá ekonomika vyčíslena na konstantních 24 miliónů eur. Pro rok 2015 situace sice příznivější, ale jenom vlivem oslabení české koruny vůči euru. Ve skutečnosti je stav dlouhodobě neměnný.

Doplňme, že v přísném a ukázněném Německu je objem šedé ekonomiky vyčíslen v letech 2008 a 2010 ve výši 344 milionu eur, tedy více jak desetinásobek toho, o čem se mluví v České republice. Ještě i v roce 2013 si Němci museli u šedé ekonomiky připsat výši 351 milionu eur. Ale o žádných drastických opatření se ve Spolkové republice nemluví. Ono je vždy otázkou, co taková opatření stojí a co přinesou.

České ministerstvo financí plánuje v boji se šedou ekonomkou zavést elektronickou evidenci tržeb. V tomto duchu i překládá zákon. „Mohlo by to státní pokladně přinést každý rok až o deset miliard korun navíc,“ očekává náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

„Mohlo.“ Zase jen odhad. Přiznejme ovšem, že je nesporné, že k nějaké změně bude muset dojít, neboť na neevidenci tržeb už si stěžují i sami podnikatelé, kteří státem dosud velkoryse tolerovaný přístup vnímají jako nekalou konkurenci.

Úřadující ministr financí Babiš k vyjádření své náměstkyně dodává: „ Kromě evidence tržeb máme několik dalších systémů. Zavádíme zároveň kontrolní hlášení a máme tady i protikorupční jednotku Kobra a zákon o prokazování původu majetku, takže máme několik systémů najednou a zároveň provádíme restrukturalizaci finanční správy.“

Povinnost převzít účtenku

Je nesporné, že musí být zájmem každého státu snižovat objem šedé ekonomiky, neboť jeho existence je vedle samotné nezákonnosti demoralizující a vůči poctivým lidem nespravedlivá. Je tedy otázkou, zda britská cesta, která vedla ke snížení daní, zjednodušení správy daní, snížení počtu správních úředníků při zvýšení a větší kontrole práce tzv. „načerno“ není prokazatelně tou lepší odzkoušenou cestou, než cesta, kterou navrhuje český ministr financí, která je netržní, represivní a jejíž náklady při neúspěchu už budou vynaložené a nevratně ztracené.

Můžeme tedy očekávat další z českých „openacardových“ experimentů? Vždyť je zřejmá pochybnost, že údajný viník stavu, tedy živnostník, je jediným a tím rozhodujícím viníkem. Je dále značně vysoký předpoklad, že plánovaný byrokratický a nákladný státní systém přinese ve skutečnosti jen malé zlepšení, pokud jej vůbec přinese. Při české mimořádné vynalézavosti je pochybnost o úspěchu celkové plánované represe očividně oprávněná. Navíc právně záměrně zastřený návrh zákona stíhat občana v přestupkovém řízení za to, že si nevezme účtenku, si zřejmě v minulém socialistickém režimu nedokázal vymyslet ani ten nejdivočejší stalinista. Viz:

Návrh zákona o evidenci tržeb

§ 17
Povinnost převzít účtenku

Ten, od koho plyne evidovaná tržba, je povinen převzít účtenku.

 

Poznámka: V sobotu 14. března Lidové noviny informovaly, že ministerstvo financí po kritice od nápadu na povinnost převzít účtenku odstoupilo.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)