Policie v Česku od roku 2012 do loňského prosince stíhala 468 firem, na 255 z nich státní zástupce podal obžalobu. Po necelých pěti letech účinnosti teď zákon o trestní odpovědnosti právnických osob čeká zásadní proměna: zatímco dosud byl výslovně vyjmenován okruh trestných činů, za které je možné firmu postavit před soud, do budoucna to bude obecně možné za cokoli; vyjmenovány budou naopak jen výjimky.  

Protikorupční policie v úterý obvinila šest lidí a tři firmy v souvislosti s loňským zadávacím řízením veřejných zakázek Správy železniční dopravní cesty. Zpráva, jakých v posledních letech přibývá. Zvykáme si i na to, že si obálku s pruhem z policejní služebny odnášejí i zástupci firem vlastněných státem, nebo přímo státních institucí.

První stíhanou firmou se státní účastí byl na jaře roku 2014 rovnou největší zaměstnavatel v zemi – státní podnik Česká pošta. Právě tato kauza, spojená i s prostějovským Agrotekem z Babišova koncernu Agrofert, dosud poutá největší pozornost. Státní zastupitelství obdrželo od policie návrh na podání obžaloby a už od loňského srpna zvažuje, co s případem dál.

Pěkně nám to roste

HlídacíPes.org požádal Nejvyšší státní zastupitelství o statistické údaje k vývoji počtu stíhaných firem a úspěšnosti obžalob před soudem. Zjevný je trend postupného nárůstu objemu případů, zatímco v roce 2012 byl vydán jediný pravomocný rozsudek, loni jich bylo už 35.

Podívejte se na čísla:
Stíhané firmy v ČR v letech 2012 až 2015

Zdroj: Nejvyšší státní zastupitelství ČR (údaje jsou aktualizované k 17. 12. 2015 )

Pravomocných rozsudků bylo za celou dobu účinnosti zákona vydáno 68, dalších 24 čeká na odvolací řízení. Rostl i samotný počet zahájených trestních stíhání, v roce 2012 jich bylo 22, loni už 207.

HlídacíPes.org chtěl znát i detailní informace o vedených řízeních, včetně názvů stíhaných společností. To ale státní zastupitelství odmítlo. „Informace o názvech společností nejsou určeny ke zveřejnění, protože se jedná o informace z konkrétních většinou stále probíhajících trestních řízení, které nejsou ze zákona veřejné,“ reagoval mluvčí NSZ Petr Malý.

Příliš rychlá změna

Sněmovna ve středu schválila novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která zcela mění filosofii přístupu k trestání korporací. TOP 09 neúspěšně navrhovala její zamítnutí. S argumentem, že  změna přichází příliš brzy a není jisté, že je potřebná. Na tom se ostatně shodují odborníci s řadou poslanců, kteří pro zákon nakonec ruku zvedli.

Přísnější zákon, který podstatně rozšířil okruh trestných činů, se poslanci rozhodli vyvážit možností, aby se firma mohla vyvinit, pokud bude mít nastavené tzv. compliance programy. Tedy například etický nebo protikorupční kodex.

V praxi se totiž stávají absurdní případy, kdy je firma stíhána, ale zároveň v trestním řízení sama figuruje jako poškozená. Tyto zkušenosti popsal na podzim na semináři serveru Česká justice advokát Lukáš Trojan. Uvedl příklad firmy, kde se člen představenstva dopustil zkreslování hospodářského výsledku – kvůli bonusovému programu si chtěl zvýšit vlastní hodnocení. Firma to odhalila sama, veřejně oznámila na tiskové konferenci, přesto byla nakonec obviněna.

„Chodili jsme na policii vysvětlovat, že tato právnická osoba byla naopak poškozena,“ vzpomínal Trojan. Podle jeho kolegy advokáta Tomáše Sokola není vůbec jisté, jak budou policie a státní zastupitelství ochotny complience programy jako polehčující okolnost hodnotit.

Zákon totiž pro „vyvinění“ vyžaduje, aby firma učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat. „Jsem pro etické kodexy, ale není to vakcinace před trestním stíháním,“ citovala Sokola Česká justice.

Ostatně možnost, aby se firmy za určitých okolností mohly stíhání vyhnout, kritizovali právě státní zástupci. A přidal se k nim i bývalý ministr spravedlnosti, europoslanec Jiří Pospíšil. „Pokud by poslanci návrh schválili, tak tím zákon zcela vyprázdní a popřou účel, pro který byl před několika lety přijímán,“ říká Pospíšil.

Široká odpovědnost firem za jejich jednatele a zaměstnance vyplývá podle něho i z trestněprávní úmluvy Rady Evropy o korupci a hrozí prý, že Česko bude za úlevu čelit ze strany Evropské komise sankcím.

Zastánkyní compliance programů je naopak poslankyně a exministryně spravedlnosti Marie Benešová, která návrh za ústavněprávní výbor předkládala. „Je zcela přirozené, aby měly právnické osoby stejné postavení a možnosti se trestnímu stíhání vyhnout, jako mají osoby fyzické,“ řekla. Její názor ve sněmovně nakonec získal podporu, norma nyní zamíří do Senátu a k prezidentovi republiky.

Náhubkový zákon, vzor 2016?

Mezi paragrafy, za něž bude možné korporace stíhat, nakonec na návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka zůstala i pomluva. To kritizuje Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj, které to vnímají jako krok k faktickému zavedení cenzury médií.

Ustanovení by mohlo dostat provozovatele sdělovacích prostředků do existenčních potíží a a sloužit k vypořádání s „neposlušnými“ médii, varují profesní sdružení.